|
|
Sgrafitová výzdoba Klenotnice a Hodovní síně ve státním zámku Telč
Salava, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Mžyková, Marie (oponent)
RESUME Výmalba dvou přízemních místností ve východním křídle starého hradu ve státním zámku Telč, jimž jsem věnoval svou práci, byla vytvořena za pana Zachariáše z Hradce. Hradečtí byli jednou z větví rodu Vítkovů a své sídlo měli v Jindřichově Hradci. Zachariáš byl synem Adama I. z Hradce a Anny z Rožmitálu. Měl staršího bratra Jáchyma narozeného roku 1526, Zachariášovo narození se nejnověji klade do zimních měsíců přelomu roku 1527 a 1528. Telčského panství se ujal 7.listopadu 1550. Roku 1551 se s českou šlechtou vydal do italského Janova k uvítání nového krále Maxmiliána II. a královny Marie Španělské. Pravděpodobně ještě před odjezdem pověřil významného slavonického stavebníka Leopolda Estreichera přestavbou telčského hradu. Roku 1553 se Zachariáš oženil s Kateřinou z Valdštejna a rozšířil své panství o nové statky. Ve svém životě zastával významné zemské úřady a podílel se na politickém dění předbělohorské Moravy. Výmalba obou místností se spojovala vždy v souvislosti se stavební etapou Leopolda Estreichera. Pouze Hodovní síň přesně datovat do roku 1553 jenž je znázorněn v záklenku nad západním vchodem. Výmalba Klenotnice se nověji datuje do 60.let 16.století. Význam obou místností je již určen jejich názvem, Hodovní síň pravděpodobně sloužila k hodování s tím, že s rozšířením zámeckého areálu sloužila...
|
|
| |
|
|
Metodika fenotypizace rezistence broskvoní k viru šarky švestky
Salava, Jaroslav ; Polák, Jaroslav
Šarka švestky, jejímž původcem je virus šarky švestky (Plum pox virus, PPV) je ekonomicky nejvýznamnějším virovým onemocněním ovocných dřevin. Vzhledem k tomu že v České republice není možná úplná eradikace PPV, je nutné najít jiný způsob regulace tohoto patogena. Jako nejperspektivnější se jeví šlechtění nových odrůd na rezistenci. Metodika poskytuje přesný pracovní postup pro testování rezistence broskvoní k PPV. Metodický postup je založen na vizuálním hodnocení příznaků choroby na listech a plodech, stanovení přítomnosti viru v rostlinách pomocí technik ELISA a RT-PCR a biologickém testu na indikátorové rostlině.
Plný text:  PDF
|
|
|
První údaj o resistenci Digitaria sanguinalis vůči atrazinu v České republice
Salava, J. ; Chodová, D. ; Kočová, M. ; Krahulec, František
V letech 2000-2005 byů sledován výskyt plevelů resistentních vůči atrazinovým herbicidům na železnicích České republiky. Digitaria sanguinalis je široce rozšířeným druhem na těchto železnicích a nádražích. Ze semen tohoto druhu sbíraných v železniční stanici Praha-Bubny v roce 2003-2004 byly vypěstovány resistentní rostliny, což bylo verifikováno jak odezvou celé rostliny, tak stanovením fluorescence chlorofylu. Úsek genu psbA kódujícího protein D1 fotosystému 2 byl amplifikován pomocí PCR a sekvencován k určení molekulárního podkladu resistence vůči atrazinu. Bylo zjištěno, že resistence tohoto biotypu rosičky vůči atrazinu je podmíněna nahrazením serinu glycinem v DI proteinu fotosystému 2.
|
host ::
RSS.