|
|
Adaptace Alfréda Radoka pro princip "laterny magiky"
Šmídtová, Lenka ; Pavlovský, Petr (oponent) ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce)
Alfred Radok (1914-1976) ve sve tvorbe smeroval k polyscenickemu ci lepe receno k polyfonnimu divadlu, ve kterem by mohl konfrontovat ruzne perspektivy a vytvaret tak novY, originaIni jevistni tvar. Z tohoto duvodu experimentoval a hledal zpusoby, jak lze tento zamer naplnit pomoci zvuku, svetla, scenografie, velmi casto i filmove projekce. Z techto vyjadrovacich prostredku vytvarel rUzne vyznamove roviny, ktere dohromady vytvarely celek. Tento zpusob prace ho nakonec privedl k "vynalezu" Latemy magiky, kterym byli vsichni ve sve dobe okouzleni. Celkem bezne se v tisku hovorilo 0 novem druhu divadla s uzasnymi vyjadfovacimi moznostmi a jeste skvelejsi budoucnosti. Obecne se nepochybovalo 0 tom, ze Latema magika se bude venovat velkym dramatickym dilum a obohacovat cinohemi divadlo novymi vyjadfovacimi moznostmi. Dokonce sam Alfred Radok planoval uvedeni nekolika rozsahlych dramatickYch deL I Nadseni nekterych slo tak daleko, ze ocekavali dokonce vznik nove dramaticke literatury specielne pro Latemu magiku, pripadne upravy klasicke dramaticke literatury. Zabavni pocatky tohoto divadla byly zpocatku chap any jakou pouhe detske krucky. Jednim z vizionaru Latemy magiky se stal take Vaclav Havel: "I .. j u Laterny magiky vidime vsechny predpoklady k tomu, aby se stala samorostlym dramatickym zanrem."z nebo "Po...
|
|
|
Postava svatého Václava v českém dramatu 19. a 20. století
Pulicarová, Irena ; Hořínek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent)
Záměrem této práce je shromáždit informace o dramatech, zobrazujících sv. Václava, analyzovat je a ukázat, jak byla postava tohoto muže jako dramatická osoba v uvedených dílech koncipována. Zároveň považuji za užitečné promluvit o jeho obrazu vycházejícím z historických pramenů, zmínit, jak chápalo jeho postavu dějepisectví 19. a počátku 20. století a krátce naznačit i pohled současných českých historiků na tuto osobnost. Cenná budou jistě i fakta o politických a společenských poměrech Václavovy doby, z nichž mnohá nebyla některým dramatikům známa nebo jimi byla ignorována. Docházelo tedy nejednou ke značným -záměrným či nechtěným - zkreslením popisu společenské i politické situace v zemi v tomto období . Ovšem nedostatek ověřitelných faktů o životě a činech knížete Václava naopak poskytl nemalý prostor fantazii autoru.
|
|
| |
|
|
Divadelní školství u nás do roku 1945
Davidová, Iveta ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Sílová, Zuzana (oponent)
Základním téma mé disertační práce se týká vzniku a následného vývoje divadelního školství a herecké pedagogiky u nás od počátků do roku 1945. Opírá se především o dramatické oddělení pražské konzervatoře, neopomíjí však ani dramatické oddělení konzervatoře brněnské, nejrůznější soukromé divadelní školy a divadelní soubory a spolky, které, zvláště v době okupace, zaměstnávaly divadelní mládež a žáky dramatických oddělení obou konzervatoří.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.