|
|
Automatizované pracoviště pro stejnosměrná měření
Plocr, Radek ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Předkládaná práce shrnuje přehled stejnosměrných metod pro diagnostiku elektroizolačních systémů. Zkoumá problematiku a zásady měření malých proudů. Součástí práce je návrh a vytvoření měřicího pracoviště pro dlouhodobé sledování absorpčních charakteristik dielektrických materiálů a také návrh a realizace pracoviště pro měření zotaveného napětí. Obě pracoviště jsou automatizována propojením s PC pomocí softwaru VEE Pro společnosti Hewlett-Packard. Funkčnost obou pracovišť byla ověřena. Získané výsledky byly zpracovány formou zkušebního protokolu dle normy ČSN IEC 93. V průběhu experimentu byla věnována pozornost zajištění a sledování atmosférických podmínek měření.
|
|
|
Analýza složené soustavy s různým podílem plniva
Mydlář, Marek ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem klimatických podmínek na dielektrické vlastnosti kompozitního materiálu (impregnační lak TSA 220S na bázi epoxidové pryskyřice a mletá slída 60.030). Vzorky jsou analyzovány metodou dielektrické relaxační spektroskopie (DRS). Je zkoumán vliv hmotnostního plnění slídy (0, 4, 8 a 16 % slídy), vlhkosti (0, 33, 55, 65, 75 a 95 %) a teploty (23, 30, 40 a 50 C) na frekvenční závislosti složek komplexní permitivity.
|
|
|
Analýza vícefaktorového namáhání elektroizolačních materiálů
Jeřábek, Michal ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o experimentálním prošetření dielektrických vlastností nestárnutých a tepelně, elektricky a kombinovaně stárnutých drážkových izolací. Během experimentu je sledován vliv vlhkosti na dielektrické vlastnosti izolačního materiálu ISONOMŽNMN. Především jsou zkoumány obě složky komplexní permitivity v závislosti na kmitočtu a teplotě v průběhu tepelného, elektrického a kombinovaného stárnutí. Tyto vlivy jsou posuzovány z hlediska využití této izolace v technické praxi.
|
|
|
Modifikace elektroizolačního laku mletou slídou
Drápal, Aleš ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou složených soustav na bázi elektroizolačních laků, plněných různými hmotnostními procenty mikromleté slídy. Základním zaměřením této práce je sledování vlivu plniva na dielektrické vlastnosti elektroizolačního laku, jednak na kmitočtové závislosti relativní permitivity a ztrátového činitele, jednak na časové průběhy nabíjecího a vybíjecího proudu. Na hodnoty relativní permitivity získané měřením jsou aplikovány směsné vztahy a je provedeno srovnání naměřených a vypočtených hodnot.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv tepelného namáhání na vnitřní a povrchový odpor polymerních materiálů
Rohel, Tomáš ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce popisuje metody měření a testování ochranných vrstev použitých v solárních panelech. V dalším bodě je vypracovaná rešerše norem pro degradační testy. Hlavním úkolem diplomové práce je proměřit měrný vnitřní a povrchový odpor u zvolených materialů a určit předpokládanou životnost těchto materiálů. Vyhodnocení vlastností probíhá po zrychleném stárnutí působením suchého tepla. Vzorky materiálů byly připraveny ve spolupráci s firmou Solartec s.r.o.
|
|
| |
|
|
Fyzikálně chemická charakterizace vlastností tenkých reflexních vrstev na křemíkových podložkách
Rozsívalová, Zdeňka ; Studýnka, Jan (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou povrchu a charakterizací optických vlastností tenkých vrstev vytvořených plazmovou polymerací hexamethyldisiloxanu (HMDSO) na křemíkovém podkladě v RF plazmatu v průmyslovém depozičním zařízení. Takto vytvořené vrstvy slouží jako ochranné povlaky na reflexní vrstvy v reflektorech automobilů nebo na solárních panelech. Teoretická část se zabývá plazmatem, jeho výskytem, vlastnostmi, diagnostikou a aplikací. Jsou zde zmiňovány tenké vrstvy, jejich tvorba a charakterizace i teoretické seznámení s monomerem (a skupinou, do které patří), ze kterého se tvoří zkoumaná vrstva. Jsou zde zmíněny i nejčastěji používané metody pro diagnostiku vrstev, jako je infračervená spektroskopie a elipsometrie. Jelikož dochází během používání k degradaci materiálu působením vnějších podmínek, zabýváme se i vlivem stárnutí a degradace vrstev na jejich vlastnosti. K tvorbě vrstev byla použita průmyslová depoziční komora AluMet 1800V firmy Leybold optics instalovaná ve firmě Zlín Precision. Vrstvy byly vytvářeny za různých podmínek, které byly voleny tak, aby byly blízké skutečným podmínkám používaným v technologii. Při depozicích byly použity různé výkony (2-5 kW) a byly realizovány série depozic pro různé průtoky monomeru. Dále byl studován vliv příměsi kyslíku na vytvářené vrstvy. Kvůli kontrole procesů probíhajících v plazmatu byla během depozice snímána optická emisní spektra spektrometrem Jobin Yvon Triax 320. Z každé série vzorků byla část dále podrobena expozici UV zářením (48 hodin při výkonu 0,68 W/m2 na vlnové délce 340 nm) za účelem simulace podmínek, které mohou ovlivňovat vlastnosti vrstev v praxi. Povrch byl zkoumán pomocí měření spektrální intenzity odraženého světla v různých úhlech pozorování. Spektra odraženého světla byla proměřena ve viditelné oblasti pro úhel mezi dopadajícím a odraženým paprskem 40-150° s krokem 10°. Bylo realizováno i měření různých vzorků pod stejným úhlem a zjišťovaly se vlivy podmínek na intenzitu odraženého světla. Ve výsledcích jsou porovnány hodnoty pro vybrané úhly a úhlové závislosti pro vybranou vlnovou délku ze středu viditelné oblasti světla a infračervené oblasti. Spektrální odrazivost nezávisí významně na výkonu a příměsi kyslíku. U degradovaných vzorků dochází k posunu odraženého světla do červené oblasti, přičemž nezávisí na výkonu ani průtoku monomeru. Přidáním kyslíku během depozice je tento negativní jev významně potlačen. Charakterizace vrstev byla provedena pomocí infračervené (IČ) spektroskopie, kde se zkoumaly změny složení a rozdíly způsobené změnami podmínek při tvorbě vzorků. Výsledky těchto měření jsou bohužel spíše jen orientační, protože byly použity podmínky standardního depozičního procesu a vrstvy byly jen velmi tenké, což zapříčinilo značný šum v měřených spektrech. Výsledky ukázaly, že při vyšším průtoku monomeru dochází k větší absorbanci světla, zřejmě v důsledku větší tloušťky vytvořené vrstvy. Rovněž s rostoucím průtokem kyslíku se intenzita absorbance zvyšuje, přičemž se ve struktuře celkem pochopitelně objevují i některé další vazby.
|
host ::
RSS.