|
|
Archeologie Václavského náměstí v Praze
Starec, Petr ; Procházka, Rudolf (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent) ; Štefan, Ivo (oponent)
Petr Starec: Archeologie Václavského náměstí v Praze Předkládaná disertační práce je součástí archeologie veřejných prostranství v prostoru středověkých a raně novověkých měst. Na základě zjištění dlouhodobých archeologických výzkumů na Václavském náměstí podává analýzu výsledků výzkumů v ploše náměstí a interpretuje obraz Václavského náměstí v jeho proměnách od středověku do novověku. Zároveň prezentuje poznatky o geomorfologii vybraného území, vodních poměrech, starších sídelních formách a komunikačních potřebách tohoto veřejného prostranství. Získané poznatky rovněž přinášejí sondu do každodenního života obyvatel města. Koňský trh, dnešní Václavské náměstí, se stal po založení Nového Města pražského v roce 1348 důležitým centrem hospodářského života nově založené městské aglomerace. Před založením Nového Města se zde rozkládaly pozemky kláštera křižovníků. Záhy po svém vyměření začaly kolem protáhlého náměstí vyrůstat první obytné domy s řemeslnickými dílnami a obchody. Veřejné prostranství ožilo čilým ruchem nového tržiště, jímž zároveň k Havelské bráně Starého Města procházela od jihovýchodu jedna z významných starých obchodních cest. Na Václavském náměstí se konaly, jak původní název napovídá, trhy s koňmi, ale obchodovalo se zde také s obilím, senem, drůbeží apod. Václavské náměstí si uchovalo v...
|
|
|
Archeologie středověkých domů na Starém Městě pražském (Rybná čp. 682/I.)
Taibl, Pavel ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Archeologie měšťanského domu na Starém Městě pražském je jedním z nejkomplexnějších témat medievalistického bádání. Záchranný archeologický výzkum z roku 1992, na ploše parcely ppč. 690 v ulici Rybná, odhalil početný soubor závažných středověkých nálezových situací a artefaktů hmotné kultury, které svědčí o proměně raně středověké pražské sídelní aglomerace 12. století v právně konstituované město vrcholného středověku. Za pomoci detailních analýz uvedených archeologických situací a artefaktů jsme schopni vytvořit náhled do každodenního života středověkého měšťana v okrajové městské čtvrti s přihlédnutím k dosud neuvedeným skutečnostem. Klíčová slova Středověk - město - měšťanský dům - stavební relikty - hmotná kultura - socio-topografická analýza.
|
|
|
Archeologie města Mostu (čp. 45-47). Vybrané kapitoly II
Ryšková, Anastázie ; Velímský, Tomáš (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Cílem magisterské práce bylo zpracování výzkumu parcel čp. 45, 46 a 47 ve starém Mostě, a to ve spolupráci s kol. Petrou Kabeláčovou. Příprava proběhla ve dvou etapách. V prvé řadě bylo třeba shromáždit primární data jako společný základ obou prací ve formě zprávy o terénním výzkumu v 70. letech 20. století. Východiskem se stal souhrn veškeré terénní dokumentace a inventář artefaktů, uložený v Oblastním muzeu a galerii Most. Podoba inventáře byla vytvořena postupně během inventarizace materiálu s přihlédnutím k časovým možnostem zadané práce. Na tomto podkladě bylo možné stanovit základní chronologickou sekvenci platnou pro výzkum čp. 45, 46 a 47. Východiskem byly nálezové soubory vybrané v návaznosti na inventář artefaktů. Oporou se stala chronologická sekvence vytvořená pro čp. 226. Druhá etapa byla již individuální. Zaměřila se na vybrané tematické okruhy mostecké archeologie 13. až 16. století, na kulturu bydlení a každodenní život středověkého města, řešené v souvislosti s výzkumem čp. 45-47. Přihlédnuto bylo i k dalším kontextovým rovinám, v rámci města Mostu, archeologie měst v českých zemích a zahraničí. Klíčová slova městská archeologie; středověké parcely; obydlí; vedlejší stavby; každodenní život
|
|
|
Dutá skla byzantského, islámského a mediteránního původu ve střední Evropě v 9. - 13. století
Hajňuková, Kateřina ; Tomková, Kateřina (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce je pojata jako komparativní (srovnávací) studie nálezů dutých skel byzantského, islámského a mediteránního původu z 9. - 1. poloviny 14. století z území střední Evropy (konkrétně Čech, Moravy, Polska, Slovenska, Maďarska a Rakouska). Její součástí je charakteristika nálezového kontextu, předpokládané provenience a zařazení do širšího socio- kulturního a ekonomického kontextu na základě chronologických horizontů.
|
|
|
Vybrané problémy vrcholně středověké transformace moravsko-slezského pomezí (ve světle archeologických pramenů)
Zezula, Michal ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Starski, Michal J. (oponent) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Michal Zezula: Vybrané problémy vrcholně středověké transformace moravsko- slezského pomezí (na základě výpovědi archeologických pramenů) Práce je členěna do tří kapitol, které jsou věnovány moravsko-slezskému pomezí a jeho vrcholně středověké transformaci ve 13. století. Jedná se o region, který se po většinu raného středověku nacházel na hranici mezi raným českým a polským státem a po připojení k přemyslovským državám v závěru 12. století prošel zásadními změnami, jejichž symbolem je - v rámci českých zemí - časný vznik institucionálních měst. První kapitola se zaměřuje na raně středověké Holasicko a ves Holasovice, která poutá pozornost archeologického a historického bádání již více než 200 let. Na základě vyhodnocení starších odkryvů i nových výzkumů se podařilo prokázat význam lokality ve 2. polovině 12. století a v 1. polovině století následujícího. Zatímco pro objasnění role Holasovic v rámci piastovských státních struktur prozatím nejsou k dispozici relevantní archeologické informace, jejich postavení jako dílčího správního centra v rámci Přemyslovci ovládané provincie dokládají přítomnost dřevěné sakrální stavby, vznik raně gotického kostela a zeměpanského hospodářského a správního dvora. Ekonomickým centrem provincie se stala Opava založená mezi léty 1213-1220 v místě předlokační osady. Písemné i...
|
|
|
Archeologie města Mostu (čp. 45-47). Vybrané kapitoly I
Kabeláčová, Petra ; Velímský, Tomáš (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá problematikou městské archeologie, konkrétně na příkladu mosteckých parcel čp. 45-47. Její základ tvoří souhrn poznatků získaných během záchranného archeologického výzkumu, který proběhl v letech 1977 až 1978. Nedílnou součástí je také analýza a vyhodnocení nálezových souborů hmotné kultury spolu s keramickým inventářem, který se stal východiskem pro chronologickou sekvenci. Prostřednictvím nalezených artefaktů je dále řešena otázka možných výrobních aktivit, které v rámci parcel mohly být provozovány. Závěrečná část se tematicky soustředí na vývoj a charakter zástavby na ploše parcel v období 13.-16. století s přihlédnutím k dalším kontextovým rovinám - v rámci města Mostu, archeologie měst v českých zemích i archeologie měst ve střední Evropě. Klíčová slova městská archeologie, středověké parcely, obydlí, vedlejší stavby, každodenní život
|
|
|
Archeologie města Mostu (čp. 45-47). Vybrané kapitoly I
Kabeláčová, Petra ; Velímský, Tomáš (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá problematikou městské archeologie, konkrétně na příkladu mosteckých parcel čp. 45-47. Její základ tvoří souhrn poznatků získaných během záchranného archeologického výzkumu, který proběhl v letech 1977 až 1978. Nedílnou součástí je také analýza a vyhodnocení nálezových souborů hmotné kultury spolu s keramickým inventářem, který se stal východiskem pro chronologickou sekvenci. Prostřednictvím nalezených artefaktů je dále řešena otázka možných výrobních aktivit, které v rámci parcel mohly být provozovány. Závěrečná část se tematicky soustředí na vývoj a charakter zástavby na ploše parcel v období 13.-16. století s přihlédnutím k dalším kontextovým rovinám - v rámci města Mostu, archeologie měst v českých zemích i archeologie měst ve střední Evropě. Klíčová slova městská archeologie, středověké parcely, obydlí, vedlejší stavby, každodenní život
|
|
|
Vybrané problémy vrcholně středověké transformace moravsko-slezského pomezí (ve světle archeologických pramenů)
Zezula, Michal ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Starski, Michal J. (oponent) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Michal Zezula: Vybrané problémy vrcholně středověké transformace moravsko- slezského pomezí (na základě výpovědi archeologických pramenů) Práce je členěna do tří kapitol, které jsou věnovány moravsko-slezskému pomezí a jeho vrcholně středověké transformaci ve 13. století. Jedná se o region, který se po většinu raného středověku nacházel na hranici mezi raným českým a polským státem a po připojení k přemyslovským državám v závěru 12. století prošel zásadními změnami, jejichž symbolem je - v rámci českých zemí - časný vznik institucionálních měst. První kapitola se zaměřuje na raně středověké Holasicko a ves Holasovice, která poutá pozornost archeologického a historického bádání již více než 200 let. Na základě vyhodnocení starších odkryvů i nových výzkumů se podařilo prokázat význam lokality ve 2. polovině 12. století a v 1. polovině století následujícího. Zatímco pro objasnění role Holasovic v rámci piastovských státních struktur prozatím nejsou k dispozici relevantní archeologické informace, jejich postavení jako dílčího správního centra v rámci Přemyslovci ovládané provincie dokládají přítomnost dřevěné sakrální stavby, vznik raně gotického kostela a zeměpanského hospodářského a správního dvora. Ekonomickým centrem provincie se stala Opava založená mezi léty 1213-1220 v místě předlokační osady. Písemné i...
|
|
|
Archeologie středověkých domů na Starém Městě pražském (Rybná čp. 682/I.)
Taibl, Pavel ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Archeologie měšťanského domu na Starém Městě pražském je jedním z nejkomplexnějších témat medievalistického bádání. Záchranný archeologický výzkum z roku 1992, na ploše parcely ppč. 690 v ulici Rybná, odhalil početný soubor závažných středověkých nálezových situací a artefaktů hmotné kultury, které svědčí o proměně raně středověké pražské sídelní aglomerace 12. století v právně konstituované město vrcholného středověku. Za pomoci detailních analýz uvedených archeologických situací a artefaktů jsme schopni vytvořit náhled do každodenního života středověkého měšťana v okrajové městské čtvrti s přihlédnutím k dosud neuvedeným skutečnostem. Klíčová slova Středověk - město - měšťanský dům - stavební relikty - hmotná kultura - socio-topografická analýza.
|
|
|
Vývoj georeliéfu Pražského hradu v raném středověku a jeho význam pro poznání počátků pražské sídelní aglomerace
Herichová, Iva ; Cílek, Václav (vedoucí práce) ; Boháčová, Ivana (oponent) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Georeliéf významně ovlivnil sídelní strukturu raně středověkého rezidenčního areálu, který se v 9. stol. formoval na východní výspě hradčanského hřbetu. Podmínil rozsah a členění areálu, vedení komunikací a opevnění nebo vnitřní organizaci prostoru. Práce podává přehled o stavu a výpovědi publikovaných pramenů zabývajících se tematikou vztahu raně středověkého osídlení Pražského hradu k reliéfu. Digitální rekonstrukce původního reliéfu představuje hradčanský ostroh jako protáhlý úzký hřbet zbrázděný na svazích několika erozními rýhami, polohu s nevýhodnou morfologií vyžadující od počátku osídlení terénní úpravy. Podobu původního reliéfu vysvětluje geologická stavba území podrobně popsaná a přehledně zobrazená v geologické mapě. Vstupní data pro rekonstrukci jsou uvedena v soupisu a zobrazena v mapě dokumentačních bodů. Vývoj antropogenního reliéfu v raném středověku demonstrují příklady řešené ve třech vybraných částech hradu a proměna celého areálu je zachycen na modelu terénu kolem r. 1200. Práce stručně shrnuje současné poznatky o vývoji reliéfu v raně středověké pražské aglomeraci s ohledem na společný rozvoj osídlení malostranské kotliny, Pražského hradu a Hradčan. Pražský hrad - raný středověk - georeliéf - digitální model terénu
|
host ::
RSS.