|
|
Rizikové faktory aterosklerózy a jejich možné farmakologické ovlivnění u pacientů s ischemickou chorobou tepen a dolních končetin
Hromádka, Milan ; Filipovský, Jan (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Šimon, Jaroslav (oponent)
1 Obsah: 1 Současný stav problematiky 1.1 Ischemická choroba tepen dolních končetin 1.2 Léčba ICHDK 1.3 Rizikové faktory ICHDK 1.4 Mírná hyperhomocysteinemie 1.5 Oxidační stres 1.6 Asymetrický dimetylarginin 2 Cíle disertační práce 3 Metodika 4 Výsledky: 1 Léčba statiny u pacientů s ICHDK 1.1 Pacienti s poruchou spektra krevních lipidů 1.2 Pacienti bez poruchy spektra krevních lipidů 2 Léčba pentoxifyllinem u pacientů s ICHDK 2.1 Intravenozní podání jednotlivé dávky 2.2 Orální podání jednotlivé dávky ' 2.3 Klaudikační interval před 8 denní infuzní léčbou a po ní 3 Léčba foláty u pacientů s ICHDK 3.1 Výskyt hyperhomocysteinemie u pacientů s ICHDK 3.2 Methioninový zátěžový test 3.3 Porovnání účinku léčby kyselinou listovou u pacientů s ICHDK a u zdravých seniorů, MTHFR 4 Asymetrický dimetylarginin 4.1 ADMA a konvenční rizikové faktory v populačním vzorku 4.2 ADMA u nemocných s předčasnou ICHS a u kontrolní skupiny 5 Závěry pro praxi 6 Summary 7 Literatura 8 Seznam publikací a přednášek autora strana 2 2 2 3 4 4 5 5 6 9 11 12 12 13 14 15 17 18 20 20 22 25 2 1 Současný stav problematiky 1.1 Ischemická choroba tepen dolních končetin Ischemická choroba tepen dolních končetin (ICHDK) je nejčastějším a nejvýznamnějším onemocněním periferních tepen, nejčastěji vzniká na podkladě aterosklerotického procesu. Pacienti...
|
|
|
Mikrovaskulární reaktivita u pacientů s diabetes mellitus, hypercholesterolémií a arteriální hypertenzí
Kasalová, Zdislava ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Souhrn / Závěr Diabetes mellitus, hypercholesterolémie a arteriální hypertenze jsou základními, dobře známými rizikovými faktory aterosklerózy, nejčastější choroby postihující velké cévy. Cílem naší práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují tyto rizikové faktory mikrocirkulaci. Mohli bychom předpokládat, že cévy toho nejmenšího kalibru budou к působení škodlivých vlivů nejcitlivější a že tedy porucha na úrovni mikrocirkulace bude časným ukazatelem poškození cévního systému. Tato práce ale ukazuje, že působení jednotlivých rizikových faktorů na mikrocirkulaci je odlišné, na rozdíl od relativně uniformního působení na úrovni velkých cév. V případě diabetes mellitus se z hlediska mikrocirkulace jedná o dvě zcela odlišné nozologické jednotky. Diabetes mellitus 1. a 2. typu mají sice z hlediska mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací stejný patogenetický základ, dlouhodobě působící hyperglykémii, jejich vliv na mikrovaskulární reaktivitu je ale rozdílný. V případě diabetu 1.typu je porucha mikrovaskulární reaktivity pozdní a koreluje s přítomností a tíží nejčastější mikrovaskulární komplikace, periferní neuropatie. U diabetu 2.typu je naopak mikrovaskulární reaktivita postižena již v časných stádiích choroby a s přítomností ani tíží neuropatie nesouvisí. V případě hypercholesterolémie je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.