|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Převážnou část obsahu teoretické části zaujímá popis jednotlivých škál a testů používaných pro různé oblasti. Stručně byla nastíněna i problematika oboru traumatologie, její historie, ošetřovatelské péče a traumacenter České republiky. V této části nalezneme i informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou nestandardizovaného dotazníku s celkovým počtem 110 dotázaných. Výsledky dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány. V souvislosti s výzkumným šetřením bylo stanoveno pět výzkumných otázek a dvě hypotézy. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v tomto oboru. Dle statistických výsledků platí, že názor sester na hodnotící škály je v případě některých škál ovlivněn délkou praxe i výší dosaženého vzdělání. Výsledky výzkumného šetření dále přinesly závěr, že hodnotící techniky jsou sestrami vnímány pozitivně. S jejich pomocí je možné jednoduchým způsobem zhodnotit pacientovi dovednosti, potřeby a problémy související s ošetřovatelskou péčí. Dle výzkumného šetření však sestry některé ze škál nevnímají jako objektivní, v případě některých položek totiž dochází k promítání subjektivního vnímání do procesu hodnocení. Důvodem je však nedostatek informací, které sestrám chybí při používání škál. Sestry jsou si vědomy výhod, které pramení z používání těchto škál, ale vadí jim čas strávený jejich vyplňováním. Zápasení s časem je, však neustálý problém se kterým se sestry při své práci potýkají, je to dáno neúměrným množstvím úkolů zapříčiněným nedostatkem personálu. To je také důvod, proč nelze očekávat větší zájem o jejich inovaci. V traumatologickém oboru dle dostupných výsledků své největší uplatnění nalezne škála VAS a GCS.
|
|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Moderní rytmus života (technizace, zvyšující se intenzita sportu, motorismus) má za následek přibývání úrazů i zvyšování jejich závažnosti. Vzrůstá i počet těžkých úrazů a polytraumat. V žebříčku příčin úmrtí jsou úrazy na prvním místě především u dětí a dospělých ve věku do 35 let. Traumatologie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou úrazů, které se týkají měkkých tkání, kostí a kloubů. Traumatologii bychom měli brát jako komplexní diagnostiko-terapeutický proces, do kterého patří odběr anamnézy, klinické vyšetření a zobrazovací metody. Na základě tohoto vyšetření se poté stanoví diagnóza, následují terapeutické úvahy a pacient je eventuálně indikován k operačnímu řešení. Hodnotící škály v ošetřovatelství tvoří nedílnou součást ošetřovatelské dokumentace. S jejich pomocí lze velmi dobře definovat předmět pozorování a způsob hodnocení (skórování vybraných projevů). Na základě získaných informací lze poté přesně identifikovat, objektivizovat a dokumentovat vzniklé problémy, související s ošetřovatelskou péčí. Výsledkem je nalezení adekvátního řešení problému a zkvalitnění ošetřovatelské péče. Sestry by proto měly být vybaveny základními dovednostmi, jak hodnotící škály využívat a jak s nimi pracovat. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se oboru traumatologie, její historie a traumacenter České republiky. Dále obsahuje informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. Převážně jsme se zde však věnovali jednotlivým hodnotícím škálám pro posouzení stavu vědomí, pro posouzení rizika vzniku dekubitů, pro posouzení rizika pádu a pro měření stupně soběstačnosti. Mezi další škály, kterými jsme se zabývali, patří hodnocení bolesti, nutriční screening a screeningové testy pro hodnocení kognitivních funkcí. Tyto škály jsme dále podrobněji rozebírali. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Součástí rozhovorů byly jak otázky základní, tak otázky doplňující, které byly pokládány v případě potřeby až v průběhu rozhovorů s dotázanými. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci dubnu v jednom z traumacenter České republiky. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou anonymního šetření - ankety s celkovým počtem 50 dotázaných. Tato technika byla vybrána jako podpora pro získaná kvalitativní data. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v traumatologii. K dosažení cílů byly vytvořeny tyto otázky. VO1. Jaké hodnotící škály se v traumatologii pro hodnocení pacienta využívají? VO2. Jak mohou hodnotící škály přispět ke zkvalitnění péče o pacienta? VO3. Jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí při péči o pacienta? VO4. Jaký je názor sester na používání hodnotících škál v traumatologii? VO5. Jaké hodnotící škály sestrám v traumatologii vyhovují a jsou přínosné? Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že na základě používání hodnotících škál dochází ke zkvalitnění péče. Hodnotící škály nám slouží k pravidelnému hodnocení stavu pacienta a k posouzení rizik, kterými je během hospitalizace ohrožen. Ačkoliv sestry vidí hodnotící škály jako přínosné, jsou pro ně na traumatologickém oddělení pouze dalším administrativním zatížením. Přesto jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí.
|
|
|
O syre z Mokrej, trochu inak
Prokopová, Martina ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Tošner, Jiří (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa venuje domácej produkcii syra v slovenskej obci Mokrá z perspektívy Actors-Network Theory a v rámci diskurzu praktík. Práca kombinuje výsledky autorkinho etnografického výskumu v teréne s pokusom o experimentálne etnografické písanie. Vychádza z predstavy, že syr môžeme považovať za aktéra, ktorý je schopný ovplyvňovať fyzický aj sociálnokultúrny život syrárov. Syru je pripísaný hybridný, prírodný, diskurzívny a kolektívny charakter. Autorka sa zameriava na pôsobnosť syra primárne vzhľadom k telám syrárov skrze koncept praktického porozumenia, a pôsobnosť syra vzhľadom k mokranskej krajine skrze koncepty terroir a taskscapes. V snahe nazrieť na fenomén domáceho mokranského syra z nového uhla pohľadu sa autorka v texte presúva do rôznych časopriestorových perspektív. Najskôr časopriestorovú perspektívu rozširuje. Syr vníma ako udalosť, čo jej umožňuje objaviť nových aktérov zúčastnených v procese výroby syra. Potom perspektívu zužuje. Presúva do sveta mliečnych baktérií a objavuje ich obrovský vplyv na výrobu/vznik syra, jeho chuť aj kvalitu, a napokon diskurz mikrobiopolitiky. Samostatnú časť práce tvorí téma ekonomiky mokranského syra a jej legitimita. Kľúčové slová: syr, aktér, ANT, pôsobnosť, ekonomika syra, legitimita, krajina, terroir, praktické porozumenie,...
|
|
|
Aktivity pracovníků hygienické stanice Sokolov v prevenci HIV/AIDS v letech 1987-2008
Prokopová, Martina ; Čelko, Alexander (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce na téma "Aktivity pracovníků hygienické stanice Sokolov v prevenci HIV/AIDS v letech 1987 - 2008" hodnotí efektivnost poradny HIV/AIDS, která v okrese Sokolov funguje od roku 1987 a "Regionální program primární prevence HIV/AIDS a dalších nemocí šířených pohlavním stykem v okrese Sokolov, s některými aktivitami v okrese Cheb", který vznikl koncem roku 1995. Zároveň odráží naší snahu ovlivnit nejen chování některých rizikových skupin populace v našem regionu, především osob poskytujících sexuální služby za úplatu, členů gay komunity a drogově závislých osob, ale i snahu působit na místní mládež s cílem zvyšování úrovně znalostí o šíření HIV/AIDS a dalších pohlavně přenosných nemocí. Lze konstatovat, že během sledovaného období nedošlo k podstatné změně situace v celé příhraniční oblasti pokud jde o sociální skladbu obyvatelstva, ale alespoň se nám podařilo z části zmapovat pouliční prostituci a zajistit pravidelné vyšetřování některých žen poskytujících erotické služby za úplatu, včetně zaléčení a pravidelných kontrol na dermatovenerologickém oddělení. Osvětou a cíleným zdravotnickým vyšetřováním se nám podařilo dostat do podvědomí těchto pracovnic rizika pohlavních chorob, včetně HIV/AIDS. V oblasti dalších rizikových skupin populace se nám podařilo navázat úzkou spolupráci s...
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace a změny v péči o uživatele s onemocněním demence.
PROKOPOVÁ, Martina
Demence se stává jedním z nejčastějších onemocnění ve stáří. Je to soubor příznaků, který vzniká na základě chronického či progresivního onemocnění mozku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc. V současné době léčba onemocnění demence neexistuje, lze však její průběh zpomalit a tím zlepšit kvalitu života nemocného. Smyslová aktivizace je koncept, který slouží seniorům a především lidem s onemocněním demence. U lidí s tímto onemocněním hraje smyslová aktivizace roli zejména v posilování a využívání stávajících kompetencí. Jejím hlavním cílem je dlouhodobě udržet, zachovat či obnovit vlastní, sociální a věcné kompetence. Důležité je zajistit člověku s onemocněním demence prostřednictvím této metody důstojné, aktivní a smysluplné stáří. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se problematiky demence. Zde se dozvíme, co je to demence, co je její příčinou, jak se diagnostikuje a popis komunikace s lidmi s tímto onemocněním. Dále obsahuje informace o konceptu smyslové aktivizace. Dozvíme se co je jejím cílem, něco o předmětech využívaných ke smyslové aktivizaci o jejím plánování a následné realizaci. Je zde i kapitola biografie člověka, která je při smyslové aktivizaci velice důležitou součástí. V další části jsou popsány některé další modely péče, jako je například model profesora Erwina Böhma a model a Validace podle Naomi Feil.
|
host ::
RSS.