|
|
V labyrintu povídky - srbští autoři střední generace na sklonku 20. století
Stojčetović, Jaroslava ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Nahlédnout do literární situace doby nedávno minulé ve státě, který si právě zažil největší zvraty v oblasti ekonomické, politické, kulturní i společenské od doby 2. světové války bude hlavním úkolem této práce. Odpovědět na otázku, proč jsme pro literární bádání zvolili právě žánr povídky, se pokusíme hned na počátku. Srbská povídka je velmi bohatý literární žánr s dlouhou tradicí, a proto jsme si jednu jeho část vybrali pro tuto práci. Jde o žánr, který je možná v současné době do jisté míry vytlačován jinými a zda je toto tvrzení pravdivé či ne, se pokusíme zjistit. Cílem této práce je představit srbskou povídku posledních dvaceti let 20. století, a to na základě vlastních analýz povídkové tvorby sedmi současných autorů. Otázkou, na kterou bychom chtěli najít odpověď je, zda není povídka, coby literární forma v současné době v Srbsku vlivem románu příliš upozaděna. Dalším úkolem je srovnat vývoj povídky ve vztahu k románu a novele v srbské literatuře a zjistit převahu jednoho či druhého žánru v jednotlivých etapách vývoje srbské literatury respektive vývoj srbské literatury v průběhu 2. poloviny 20. století a vliv jednotlivých směrů na žánr povídky v posledních dvaceti letech minulého století.
|
|
|
Mediální obraz romské menšiny v Bulharsku
Petráchová, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (oponent) ; Barkalova, Petya (vedoucí práce)
Práce představuje souhrnný přehled o jedné z bulharských menšin - o Romech. Popisuje jejich jazyk, historii - všeobecnou i na území Bulharska, zabývá se jednotlivými skupinami Romů a s pomocí toho, jak je představují média, se snaží najít jejich místo, postavení v bulharské majoritní společnosti. To je taky hlavním cílem diplomové práce- zjistit, jakou představu o menšinách v Bulharsku, především o Romech, si může udělat průměrný čtenář tisku a zda Romové žijí na okraji společnosti či nikoliv. Jednou z možností, jak zjistit jaký obraz média o Romech vytváří bylo představení jednotlivých průzkumů, které se tomuto tématu věnují a jejich výsledků. Dále pak srovnání rozdílů mezi průzkumy provedenými v jednotlivých letech a zjišťování, jestli se objevuje posun k lepšímu či zda li zůstávají stereotypní témata, žánry, názory. Průzkumy konané mezi nejrůznějšími bulharskými deníky a týdeníky používají různé metody výzkumu, ale sledují stejný cíl a to proč a jak se o Romech píše, jak jsou nazýváni, zda li je informování korektní a jaký jazyk je používán. Další důležitou součástí práce je anketa provedená mezi bulharskými studenty žurnalistiky, protože je zajímavé mít představu o tom, co vlastně o Romech vědí ti, kteří mohou v budoucnu pozitivně či negativně ovlivňovat příslušníky majority. Anketa byla z důvodu více...
|
|
|
Přijímání jinakosti - zobrazování sexuálních menšin v současném srbském, chorvatském a bosenském dokumentárním a hraném filmu
Bartošová, Iva ; Prokopík, Petr (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Při studiu serbistiky a kroatistiky, při seznamování se s kulturou národů bývalé Jugoslávie a při cestách do těchto oblastí nás občas může zarazit skutečnost, jak jsou místní lidé neochotni tolerovat sexuální menšiny. Když se o toto téma začneme více zajímat, zjistíme, že za netolerancí se často skrývá dokonce nenávist a že toto téma ve většině místních obyvatel vyvolává velmi negativní emoce a reakce. Je zajímavé pokusit se zjistit, proč tomu tak je, jestli jsou místní lidé o tolik méně tolerantní než Češi či většina ostatních evropských národů a pokud ano, co je vede k takovému postoji. Co je příčinou této netolerance? Vychází z mentality lidí žijících v tomto kulturním prostředí, je důsledkem několika desítek let života v komunistickém režimu či její kořeny sahají ještě dále do minulosti? Je snad tradiční společenství na území bývalé Jugoslávie všeobecně méně tolerantní a sexuální menšiny jsou jen jednou z mnoha netolerovaných, ba až nenáviděných jevů či sociálních skupin? Odpovědi na své otázky jsem se snažila hledat již ve své postupové práci, která se však zabývala jen netolerancí srbské společnosti. Ze sexuálních menšin jsem se v práci zaměřila pouze na osoby s homosexuálním chováním. Snažila jsem se prokázat netoleranci k této menšině tak, jak se vyskytuje v srbské společnosti a její kultuře, ve...
|
|
|
Syžet "Petr a Fevronie" v průběhu století
Braná, Karolína ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
V uvodni kapitole teto diplomove pnice J sme se pokusili pfehledne shrnout historii vzniku autorskeho textu a sporu 0 autorstvi povidky 0 Petrovi a Fevronii. Zjistili jsme, ze mezi vedci existovaly puvodne dye protichudne nazorove skupiny. Prvni z nich tvrdila, ze povidka byla napsana neznamym autorem v 15. stoleti, naproti tomu druha sku pina zastavala nazor, ze povidka byla napsana behem 16. stoleti spisovatelem a publicistou Jermolajem-Erazmem. Postupne jsme uvedli jednotlive argumenty a analyzy variant textu Prvni redakce, coz nas dovedlo k zaveru, ze za autorsky text muzeme povazovat variantu, jenz byla soucasti rukopisu c06. COJIOBe~KOe NQ28 7, a j ej im autorem byl nepochybne J ermolajErazmus. V daISi casti prvni kapitoly Jsme se venovali druhotnym redakcim povidky a jednotlivym analyzam jimi zpracovaneho autorskeho textu. Zj istili j sme, ze v casovem rozmezi od 16.st. do pocatku 18.st. vznikly ctyfi redakce povidky. Ve vsech verzich muzeme najit vedle osobitych zmen nekolik spolecnych tendenci. V prve fade se autofi snazili nahradit dialogicnost vypravenim a tim velmi casto dochazelo k naruseni syzetu. DaISi dva rysy - nekononicnost stylu a blizkost k folkl6ru - se rozvijely ve dvou protichudnych smerech podle nazoroveho zamereni dotycne osoby pfepisujici text. Bud' byla povidka pfepracovana v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohádka v očích vypravěče versus pohádka pohledem folkloristy
Otčenášek, Jaroslav
Článek se snaží postihnout rozdíly mezi odborným výrazem "pohádka", jak ho užívají folkloristé a svět pohádek užívaný populárními vypravěči a současnými čtenáři knižních pohádek. Pohádka jako odborný termín má přesnou strukturu. Pro současného čtenáře či posluchače je pohádka všechno možné, stačí, když se objeví pohádková postava, prostředí či zápletka. Je poměrně velký rozdíl mezi tím, co považují za pohádku odborníci a co laici
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.