|
|
Využití bludiště Kolotoč jako testu kognitivního poškození v animálním modelu schizofrenie
Buchtová, Helena ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Prostorového chování zvířat se využívá k modelování lidských kognitivních schopností jako jsou například deklarativní paměť a učení. S narušením kognitivních schopností se setkáváme u řady neuropsychiatrických onemocnění a právě léčba kognitivních potíží patří k nejobtížnějším. Jedním takových onemocnění je schizofrenie. Behaviorální neurochemické i molekulární důkazy ukazují na zásadní roli glutamatergních NMDA receptorů v patogenezi schizofrenie. Narušení funkce těchto receptorů vyvolává řadu změn v chování jedince i fyziologii mozku, včetně dysregulace dopaminergní neurotransmise. Těchto jevů se využívá k modelování schozofrenii-podobných příznaků pomocí systémové aplikace antagonistů NMDA receptorů. Zvláště užitečné jsou animální modely, které kombinují podání těchto látek s behaviorálními testy zaměřenými na specifické kognitivní poškození. Tato práce na základě existujících zjištění ukazuje, že Bludiště Kolotoč je právě takovým behaviorálním testem, který na základě dynamického prostorového učení testuje schopnost koordinace protichůdných informací a upřednostnění těch relevantních
|
|
|
Kognitivní test pro hledání skrytých objekt u ptáků a primátů
Marhounová, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Object permanence je kognitivní schopnost mentálně reprezentovat existenci a pohyb skrytých objektů. Tento fenomén se vyvíjí od narození v šesti stadiích, která následují vývoj senzomotorické inteligence. Nejen člověk, ale i další živočichové mají určitou představu o skrytých objektech a dosahují různých stupňů této schopnosti v závislosti na jejich životních strategiích. Tato práce shrnuje dosavadní výzkum fenoménu object permanence v dětské vývojové psychologii, ale zejména v živočišné říši, s důrazem na taxony, u kterých je tato schopnost nejlépe prozkoumána, a to u primátů a ptáků. Tato práce také rekapituluje typy kognitivních úloh využívaných ve výzkumu object permanence a srovnává metodiku experimentu u lidí, primátů a ptáků. Součástí práce je také odhad fylogenetické rekonstrukce ancestrálního stavu znaku pro object permanence a testování závislosti vývoje tohoto znaku s vybranými ekologickými faktory u primátů.
|
|
|
Episodic like memory in nonhuman animals
Gálik, Michal ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Epizodická pamäť je schopnosť, ktorá umožňuje človeku mentálne prežívať minulé udalosti z vlastného života. Táto schopnosť bola dlho považovaná za výhradne ľudskú vlastnosť. U ľudí totiž slúži ako dôkaz epizodickej pamäte subjektívne vedomie, ktoré prežívame pri epizodickom spomínaní. Z tohto dôvodu, je zložité túto kognitívnu schopnosť preukázať aj u iných živočíšnych druhov. Napriek tomu však existuje niekoľko nepriamych dôkazov, ktoré nasvedčujú tomu, že aj ostatné živočíšne druhy epizodickou pamäťou do určitej miery disponujú. Táto bakalárska práca sumarizuje doterajšie poznatky o epizodickej pamäti, poskytuje prehľad štúdií epizodickej pamäte u jednotlivých živočíšnych taxónov a porovnáva metodiky, ktorými sa jednotliví autori snažili danú schopnosť demonštrovať. Zvláštny dôraz je kladený predovšetkým na vtáky, hlodavce a primáty. KLÚČOVÉ SLOVÁ : Epizodická pamäť, Episodic-like memory, Hipokampus, Kognitívna schopnosť, Zvierací model
|
|
|
Reakce gekončíka nočního Eublepharis macularius na přítomnost hadího predátora
Musilová, Veronika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
3 ABSTRAKT Má-li zvíře specifickou představu přirozeného predátora vrozenou, měla by se antipredační reakce vyskytovat i u jedinců chovaných po několik generací v zajetí. Ideálním modelem pro tento typ výzkumu je gekončík noční (Eublepharis macularius). Je to laboratorní zvíře chované v zajetí po několik generací, ale v naší laboratoři máme k dispozici i generaci pocházející z volné přírody. Jeho přirozenými nepřáteli ve volné přírodě Pákistánu jsou především hadi. Cílem diplomové práce bylo otestovat antipredační reakce gekončíka na hadí predátory kombinující sympatrický a alopatrický výskyt a další ekologické faktory. Jsou to Spalerosophis diadema (sympatrický, hodně ještěrožravý), Elaphe q. quatuorlineata (alopatrická, preferuje teplokrevné obratlovce, ale i ještěrožravá), Hemorrhois hippocrepis (alopatrická, velkou část kořisti tvoří ještěři), Lampropeltis getula californiae (alopatrická, ještěrožravá), Eryx johnii (sympatrický, žere mláďata hlodavců i ještěrů), Gongylophis colubrinus (alopatrický, žere mláďata hlodavců i ještěrů) a Malpolon monspessulanus (alopatrický, je pro gekončíky středně nebezpečný). Jako kontrola byl zvolen ještěr Pseudopus apodus (žije v blízkém Iránu, žere bezobratlé, ale i malé savce a ještěry). S gekončíky byl proveden výběrový test, v němž jsme sledovali, zdali testovaný...
|
|
|
Kognitivní funkce ptáků založené na abstraktních zrakových stimulech
Štorchová, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Prostorová orientace holubů na malé škále byla intenzivně studována v pokusech, využívajících různých typů arén či bludišť. V těchto experimentech holubi většinou hledali potravu ukrytou v cílovém místě a orientovali se podle poskytnutých orientačních bodů. Rozvoj nových technologií umožnil testovat prostorovou kognici holubů také ve virtuálních úlohách, založených pouze na schematickém znázornění arény nebo bludiště na dotykové obrazovce. V experimentech tohoto typu holub označuje cíl klovnutím a je odměněn potravou z krmítka, umístěného v blízkosti monitoru. Studie, prezentovaná v této diplomové práci, byla založena na kombinaci obou typů prostorových úloh. Klíčová informace pro nalezení cíle byla holubům promítána na monitoru počítače v podobě grafického stimulu, avšak cílem samotným byl jeden ze 4 otvorů v rozích průhledné obdélníkové desky, umístěné před monitorem. Experiment s podobným návrhem ve studiu prostorové kognice holubů dosud nebyl publikován. Testovány byly dva typy abstraktních grafických stimulů. První z nich poskytoval prostorovou informaci o umístění cíle a měl podobu malého obdélníkového rámečku s bílým bodem vždy v jednom z svých rohů. Rámeček představoval prostor odpověďové desky, bílý bod pak pozici cílového otvoru. Druhý stimul neobsahoval implicitní prostorovou informaci o...
|
|
| |
|
|
Úspěšnost reintrodukčních programů a behaviorální změny u zvířat v lidské péči
Konečná, Ludmila ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout údaje z literatury o reintrodukčních programech u vybraných skupin obratlovců (plazů, ptáků a savců). Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce byla zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce bylo posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická distribuce reintrodukcí a zhodnocen IUCN status reintrodukovaných druhů.
|
|
| |
|
|
Long-term functional consequences of early clonazepam exposure in immature rats
Šubrt, Martin ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Vzhledem k širokému spektru účinnosti představují benzodiazepiny (BZs) jedny z nejčastěji předepisovaných léčiv. V určitých indikacích jsou podávány i během těhotenství a novorozencům či kojencům. Klinické studie však naznačují, že podávání těchto látek v časných stadiích vývoje může dlouhodobě ovlivnit chování jedince. V klinické praxi je těžké oddělit následky časného podávání BZs od změn spojených s vlastním onemocněním. Jednou z možností, jak stanovit rizika podávání těchto látek pro vyvíjející se mozek je použití relevantních experimentálních modelů. Úkolem předkládané studie bylo zhodnotit rizika podávání clonazepamu (CZP) pro další vývoj funkčních schopností jedince. Mláďatům potkana byl podáván CZP v terapeuticky relevantních dávkách (0.1 - 1 mg/kg/den) v průběhu pěti dní (od postnatálního dne /P/ 7 do P11) Zvířata byla opakovaně testována s použitím baterie behaviorálních testů hodnotících kognitivní funkce, motivaci a emocionalitu od P12 až P90. Výsledky ukazují, že podávání CZP v testovaných dávkách ve fázi vývoje odpovídající stadiu lidského nedonošence až novorozence nevede k porušení paměti a schopnosti učení s výjimkou dlouhodobé habituace. Dochází však ke zvýšení lokomoční activity a snížení motivace. V období adolescence byla u zvířat, kterým byl CZP podáván, nalezena změna sociálního...
|
|
| |
host ::
RSS.