|
|
The Roma (Gypsi) Holocaust
Wilde, Boris ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Ústrednou témou tejto diplomovej práce je rómsky holokaust. Skrz historické súvislosti je rómsky holokaustu zasadený do právneho, no i širšieho spoločenskovedného kontextu. Jednotlivé etapy vo vývoji právneho postavenia Rómov, od približne trinásteho storočia, tvoria vnútorné členenie prvej prevažne historickej časti práce. Cieľom tejto časti je poukázať na východiská, ktoré do určitej miery determinovali skúmané udalosti v období druhej svetovej vojny, ale i povojnový vývoj a súčasný status quo. Druhá, hlavná, časť práce analyzuje priamo rómsky holokaust, pričom dôraz je kladený na vývoj v nacistickom Nemecku, ale i na vývoj v jednotlivých nástupníckych štátnych útvaroch prvej Československej republiky. Na uvedených štátnych útvaroch sú ilustrované rozdiely v štátnej politike voči rómskej menšine, ktoré sa v období druhej svetovej vojny uplatnili, a ktoré viedli k rozličným dôsledkom. Tretia a posledná časť práce je venovaná vývoju po skončení druhej svetovej vojny a jej účelom je poukázať na proces reflektovania rómskeho holokaustu a význame tohto procesu pre povojnovú spoločnosť, a to v rámci zjednoteného Československa, no i samostatnej Českej republiky. Dôraz je kladený najmä na otázku, ako sa spoločnosť vysporiadala s odkazom rómskeho holokaustu, ako sa na základe tejto skúsenosti vyvíjal...
|
|
|
Profesní etika soudců v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Účelem předkládané diplomové práce je uvést čtenáře do problematiky profesní etiky soudců v České republice. K vypracování práce došlo především s ohledem na doposud nízkou míru pozornosti, která byla tomuto tématu věnována. Práce se skládá za čtyř kapitol, které se liší mírou abstrakce. Vnitřní systém práce je vystavěn tak, aby míra abstraktnosti s přibývajícími informacemi klesala. V první kapitole jsou vysvětleny nejobecnější pojmy spojené s profesní etikou (morálka, mrav, etika, právo). Objevuje se zde také pokus o nalezení vztahů mezi těmito pojmy. Kapitola druhá je věnována tématu profese a profesní etiky. Text se zaměřuje na poměr etiky a profesní etiky a stejně tak na poměr profese a zaměstnání. V neposlední řadě jsou zde uvedeny dva z příkladů "nesoudcovských" profesních etik. Ve třetí kapitole je popsán právní základ regulace chování soudců v České republice a dále jsou zde popsány pokusy o regulaci neprávní. Prostor poslední kapitoly je věnován rozboru dvou konkrétních případů týkajících se profesní etiky soudce. Dochází tak k aplikaci teoretických poznatků z předcházejících kapitol v praxi.
|
|
|
Social and psychological grounds for, and legalization of the holocaust
Paleček, Lukáš ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
99 Záver Počas niekoľkých mesiacov, kedy som sa svojej diplomovej práci venoval, sa mi podarilo oboznámiť sa s mnohými významnými historickými faktami, z ktorých nie- ktoré sú v značnom rozpore s všeobecným povedomím (napr. skutočnosť, že na území Slovenska v rokoch 1938 - 1945 boli protižidovské opatrenia prijímané a vykonávané s oveľa väčšou horlivosťou a s relatívne aj absolútne tragickejšími dôsledkami ako na- príklad vo fašistickom Taliansku, kde bola tendencia úplne opačná). Hlavnou úlohou však bolo predovšetkým získať prehľad o vývoji protižidovskej normotvorby na Slo- vensku pod nacistickým vplyvom a spísať historicko-právnu analýzu. Ukázalo sa, že ide o obrovský súbor právnych noriem, veď žiadna iná otázka ako židovská nebola za voj- nového slovenského štátu upravená obsiahlejšie. Ako by prijímaním právnej úpravy mohol byť devastácii ľudských životov vtlačený punc kultúrnosti. Represia proti okolo 89.000-ovej židovskej menšine na Slovensku vrcholiaca deportáciami do vyhladzova- cích táborov skutočne bola - so zmienenými výnimkami - právne plne podopretá a aj preto možno so zjednodušením konštatovať, že, žiaľ, na Slovensku boli skutky, ktoré sa neskôr ukázali byť dokonca pomocou ku genocíde (zavraždené boli celé tri štvrtiny slo- venských Židov!), legalizované. Ambície slovenských normotvorných...
|
|
|
Sociologie vědění a její vliv na společnost.
Havel, Tomáš ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
48 4. Závěr Vzhledem k tomu, že daná tématika, pokud bychom se jí věnovali více podrobně, značně přesahuje rozsah i možnosti diplomové práce, snažil jsem se o určité shrnutí, které by čtenáře neodradilo spletitostí myšlenkových názorů a proudů, ale které by současně poskytlo základní orientaci v nahlížení na právo trochu jinýma očima, než je běžné. Sociologie vědění je pojmem, který méně všímavý absolvent právnické fakulty asi těžko dokáže vysvětlit. Přesto, a možná že právě proto, by širší základ znalostí, popsání souvislostí, příčin a další směřování i v oblasti sociologie vědění mohlo přispět k tomu, aby se právo v rukou našich absolventů nestávalo pouze citací práva formálního tak, jak bylo zde popsáno. V současné době jsme svědky nezřídkých situací, kdy občan, ať už v pozici běžné, politické, úřednické aj., hlásí, že se nemůže domoci práva, nebo toto právo uplatnit, neboť chybí pro danou situaci právo formální - psané. A v tom okamžiku vzniká objednávka na doplnění formálního práva, čímž ale často dochází namísto k lepší aplikaci práva k jeho deformaci. Osvícený občan a zvláště občan erudovaný v oblasti právní by měl úspěšně takovým objednávkám čelit, a to s odvoláním nejen na právo samé, ale i na jeho širší pojetí. O toto širší pojetí z pohledu sociologie vědění jsem se pokusil zpracováním této práce....
|
|
|
Diskriminace Romů v České republice ?
Buday, Marek ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
1 Abstrakt - Diskriminace Romů v České republice? Cílem mé práce je analyzovat problematiku diskriminace Romů v České republice a to především z hlediska státu - zda je romské etnikum v naší republice skutečně diskriminováno a jak se státu tuto případnou rasovou diskriminaci daří řešit. Toto téma se stalo více aktuálním v souvislosti s nepokoji na Šluknovsku v roce 2011. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se zabývám historií právních předpisů, které byly vydávány na našem území a které se dotýkaly romských obyvatel. Tato kapitola pokrývá historii od příchodu Romů na naše území, přes vydávání právních aktů za Rakouska-Uherska a první republiky, a končí snahou o jejich asimilaci během komunistického režimu. Hlavní náplní druhé kapitoly, která se zabývá vzděláváním Romů, je analýza rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice. V tomto rozsudku soud konstatoval diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání a porušení článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze strany České republiky. Po zhodnocení tohoto rozsudku se pokouším navrhnout některá opatření, která by odstranila diskriminaci a zlepšila vzdělávání Romů. Ve třetí kapitole se zaměřuji na diskriminaci Romů při vyšetřování rasově motivovaných trestných činů. Analyzuji...
|
|
|
Lidská důstojnost : universální princip v partikulární aplikaci.
Broz, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Tato práce, v návaznosti na nově se formulující kritiku tzv. soudobého paradigmatu lidské důstojnosti, které pojí důstojnost s kantovským pohledem na lidskou autonomii a s universalistickými ambicemi, zkoumá oprávněnost námitek, jež bývají vůči tomuto paradigmatu vznášeny. První kapitola představuje základní historické koncepty lidské důstojnosti. Ukazuje, že se v historii lze setkat minimálně se třemi rozličnými koncepcemi: (i) důstojností jako vnitřní hodnotou; (ii) důstojností jako sociálním statusem a (iii) důstojností jako způsobem chování. V druhé kapitole je následně analyzován způsob, s jakým soudy nakládají s důstojností jakožto právním pojmem. Jak závěry učiněné na základě zkoumání rozhodovací praxe soudů Německa, Izraele a Jihoafrické republiky ukazují, lze do značné míry potvrdit relevantnost námitek, jež jsou v současné odborné literatuře vůči tomuto pojmu vznášeny. Lidská důstojnost, navzdory svým universalistickým ambicím, představuje pojem, který umožňuje interpretovat individuální lidská práva za pomoci hodnot, jež jsou vyznávány majoritní společností té které jurisdikce. Takovýto přístup přitom zpravidla inklinuje, ve jménu představy o objektivním hodnotovém řádu společnosti, spíše k omezování subjektivní svobody jednotlivce, než k jejímu rozšiřování, čímž do značné míry taktéž oslabuje...
|
|
|
Vztah lidské přirozenosti a obce
Hexner, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Vztah lidské přirozenosti a obce Centrálním tématem předkládané práce je společnost, jakožto entita pečující o právo a spravedlnost, ve vztahu k lidské přirozenosti. Problematika je sledována u tří vybraných autorů: Aristotela, Davida Humea a Friedricha A. Hayeka. Podle každého z nich společnost není nepřirozená, ale vzniká jistým přirozeným či spontánním procesem. Všichni tři jsou také kritiky teorií společenské smlouvy. Práce se postupně věnuje každému ze zmíněných myslitelů, místy je přikročeno k jejich porovnání. Interpretován je vždy popis vzniku a vývoje společnosti, pojem přirozenosti a povaha člověka a funkce vlády a zákona, popřípadě principu spravedlnosti ve společenství. U každého autora je pak výklad přizpůsoben jeho specifickému zdůvodňování. Je tak reflektován Aristotelův teleologismus, Humeův morální sentimentalismus a Hayekův důraz na iracionálnost a spontaneitu. Přes rozdílnosti však představení tří osobitých přístupů poskytuje relativně jednotný a originální pohled na vztah lidské přirozenosti a obce.
|
|
|
Reflections of totalitarian regimes in Poland and Czechoslovakia after 1989.
Lunter, Jakub ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Reflexia totalitných režimov v Poľsku a Československu po roku 1989 Cieľom tejto práce je porovnať proces vyrovnávania sa s minulosťou (nech už označenou ako totalitná alebo autoritatívna) v Poľsku a Československu (s dôrazom na Českú republiku) po páde komunizmu. Kvôli pochopeniu všetkých aspektov oboch transformácii, používam Huntigtonovú typológiu tranzície Vo svetle teórií transformačnej spravodlivosti, Poľsko prešlo cez obdobie postupného presunu, keďže opozičné elity museli vyjednať pri tzv. Okrúhlom stole všetky východiská mocenskej zmeny. V prípade Českej republiky bola naopak zmena hektickou (tzv. rýchla revolúcia). V tejto súvislosti práca konštatuje, že rýchly prechod v českom prípade má vplyv na relatívne skoré prijatie legislatívy umožňujúcej administratívnu lustráciu, zatiaľ čo v prípade Poľska nutnosť kooperovať s komunistickými štruktúrami až do roku 1991 spôsobuje odklad takejto iniciatívy. Rýchly presun moci a uzákonenie lustrácie v Českej republike má za následok mimo iného urýchlenie pohybu bývalých mocenských elít z verejného života do skromného sektora. Na druhej strane okamžitá implementácia lustračného zákona znemožnila významnejšiemu rozšíreniu tzv. divokej lustrácie, v poľskom prípade je táto omnoho škodlivejším javom vedúcim až k významným otrasom novobudovaných...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle; svobodná vůle a odpovědnost
Kolda, Jakub ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
RESUMÉ Předložená práce se zabývá různými přístupy a metodami, kterými může být uchopena a zkoumána problematika svobodné vůle, a jejich vzájemnou komparací. První část práce se skládá z popisu filozofického diskurzu zabývajícího se tématem svobodné lidské vůle. Tato část je rozdělena do čtyř sekcí. Do první sekce jsou zařazeny koncepty, které vycházejíce z platnosti zákonů fyzické determinace odmítají možnost lidské svobody, a jsou zahrnuty pod termín hard-determinismu. V druhé sekci jsou zařazeny takové přístupy k předmětné problematice, které jsou nazývány kompatibilistickými, protože jejich autoři zastávají tezi, že lidská svoboda je slučitelná se zákony fyzické determinace. Třetí sekce obsahuje takové teorie, které odmítají možnost svobodné vůle jak v determinovaném, tak i v nedeterminovaném světě, a jsou nazývány impossibilistickými teoriemi. Závěrečná sekce se zabývá libertariánskými teoriemi, které prohlašují za pravdivou existenci svobodné vůle v indeterminovaném světě. Druhá část práce vychází z neurologických studií a znalecké praxe v oboru psychiatrie a psychologie v rámci české úpravy trestního řízení. Úvodní sekce obsahuje tři oddíly, první z nich se věnuje popisu fyziologických korelátů volních procesů a případům jejich poškození. V druhém oddíle je popsán tzv. Libetův experiment a navazující...
|
|
|
Profesní etika v advokátní praxi
Černá, Lucie ; Sláma, Milan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Profesní etika v advokátní praxi Klíčová slova: ETIKA, ADVOKACIE, PROFESNÍ ETIKA Ústředním tématem mé diplomové práce je profesní etika vztahující se k výkonu advokacie v České republice a instituty s etikou advokáta související. Důvodem, proč jsem si uvedený námět zvolila, je především má dosavadní praxe v advokátní kanceláři, kde jsem se setkala již s mnoha kladnými i zápornými přístupy k výkonu tohoto povolání, a také zájem veřejnosti o advokátní etiku, který roste součastně s rostoucí potřebou občanů využívat služeb právních poradců a zástupců. V první kapitole práce jsou podrobně vysvětleny základní pojmy (etika, morálka, právo), jejichž vymezení je pro pochopení problematiky profesní etiky advokáta stěžejní, a jsou nastíněny také jejich vzájemné vztahy. Ve druhé kapitole jsou ve stručnosti představeny nedlouhé, ale bohaté dějiny advokacie na území České republiky, které se píší od 12. století. Kapitola třetí se již zaměřuje na vymezení institutu profesní etiky. První část se týká profesní etiky jako souboru mravních norem platných pro určité povolání a část druhá definuje profesní etiku ve vztahu k výkonu advokacie. Třetí část třetí kapitoly je nazvána profil advokáta. Kromě eticko-psychologického profilu advokáta, který vyjmenovává teoreticky ideální vlastnosti a schopnosti advokáta, je značná část...
|
host ::
RSS.