|
|
Časná morfogeneze dentice u člověka
Hovořáková, Mária
Mléčná dentice se u člověka vyvíjí z podkovovité zubní lišty běžící podél oblouků horní a dolní čelisti. Předpokládá se, že vestibulární lišta dávající vznik předsíni ústní je uložená zevně a paralelně k liště dentální. Studovali jsme časný vývoj dentice a předsíně ústní od embryonálního týdne 6 do 9 s využitím sériových histologických řezů a počítačových 3D rekonstrukcí. Ztluštění zubního epitelu se tvoří samostatně na mediálních nazálních, maxilárních a mandibulárních obličejových výběžcích ještě před jejich fúzí. Po kompletním splynutí tvoří dentální epitel na 3D rekonstrukcích souvislý val dávající vznik jednotlivým zubním základům. Zevně od dentálního valu jsme na frontálních histologických řezech pravidelně pozorovali epitelové struktury zanořené do mezenchymu. Bez korelace s 3D rekonstrukcemi by tyto struktury mohly být považované za součásti tvořící souvislou podkovovitou vestibulární lištu. 3D rekonstrukce však kontinuální vestibulární lištu neprokázaly. V místě časné fúze dentálních epitelů mediálního nazálního a maxilárního výběžku horní čelisti se vyvíjí základ laterálního mléčného řezáku obsahující materiál obou výběžků. Závěrem lze tedy říct, že kontinuální vestibulární lišta neexistuje. Vestibulární epitel tvoří množství zřetelně determinovatelných epitelových struktur (zduření a...
|
|
|
Úloha rudimentárních struktur v odontogenezi.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Štembírek, Jan (oponent)
Organogeneze in vivo probíhá na základě časo-prostorových vývojových procesů, které závisí na chování buněk, například na jejich růstu, migraci, diferenciaci a mezibuněčných interakcích. Takové chování je regulováno patřičnou přechodnou expresí různých signálních molekul. Navzdory výraznému pokroku terapeutických strategií, stále nebylo odhaleno tajemství vývoje biologické náhrady poškozeného nebo chybějícího zubu. V tomto kontextu poskytují zvířecí modely mocný nástroj umožňující studium normogeneze i patogeneze zubu jak v rámci základního tak i aplikovaného výzkumu. Časný vývoj zubu sdílí podobné morfologické i molekulární znaky s ostatními ektodermálními orgány. Zároveň jsou tyto znaky do značné části konzervovány také mezidruhově, což je výhodné z hlediska použití modelových organismů. Zubní vzorec člověka i myši je proti společnému předkovi redukován, přesto se u obou objevují jak zuby jednoduché, tak i zuby vícehrbolkové. Zároveň byly u obou nalezeny struktury označené jako rudimentární. Tyto struktury jsou během ontogenetického vývoje potlačeny a nebývá jim tedy obecně přisuzována zásadní funkce. Základním cílem předložené práce tedy bylo prostudovat zubní rudimenty detailněji a odhalit jejich funkci v odontogenezi. Tato práce předkládá nové interpretace v oblasti časné zubní normogeneze, na...
|
|
|
The signs of odontogenesis externally to the prospective functional dentition in the experimental model
Fábik, Jaroslav ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
5 Abstrakt Vývoj zubného zárodku myši predstavuje dôležitý model nielen pre štúdium odontogenézy, ale i všeobecnej organogenézy. Pozoruhodným vývojom prechádza dolný rezák myši. Základ dolného rezáku myšieho embrya je totiž prepojený so základom predsiene dutiny ústnej (vestibulum oris) epitelovými mostíkmi. V oblasti epitelových mostíkov sa podľa niektorých autorov prechodne objavuje rudimentárny zubný zárodok. Prvým prejavom epitelovo-mezechymálnych interakcií prebiehajúcej odontogenézy je z morfologického hľadiska zhrubnutie orálneho epitelu. Z hľadiska molekulárneho je to expresia génov Shh, Eda, Edar, Pitx2, Bmp2, Bmp4 a Dlx2. Bolo zistené, že okrem transkripčnej domény, predstavujúcej vlastné signalizačné centrum vyvíjajúceho sa funkčného rezáku, sa počas včasného vývoja objavuje ešte jedna dočasná transkripčná doména, lokalizovaná anteriórne a superficiálne v odontogénnej zóne epitelu. Anteriórna transkripčná doména vzniká práve v oblasti epitelových mostíkov a podľa niektorých autorov z fylogenetického hľadiska zodpovedá signálnemu centru rudimentárneho zuba. Bunky z anteriórnej transkripčnej domény sa počas vývoja dostávajú do základu vestibulum oris doposiaľ neobjasneným mechanizmom. Cieľom tejto diplomovej práce bolo porovnať časopriestorovú dynamiku expresie proteínov SHH a EDA v anteriórnej...
|
|
|
Wnt signální dráha v zubním vývoji
Pasovská, Martina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Hrubá, Eva (oponent)
Signální dráhy hrají důležitou roli ve vývoji orgánů a tkání v těle, včetně zubů. Signály jsou přenášeny z buňky na buňku a vytvářejí signální kaskády. Na začátku dráhy stojí ligand, který se váže na specifický receptorový protein. Po interakci receptorem dochází k exprimaci transkripčních faktorů a ke genové expresi. Poruchy v těchto drahách se vyznačují vývojovými vadami. Molekulární podstata těchto procesů v rámci zubního vývoje je zkoumána především na myší dentici, neboť zubní vývoj myši a člověka se v základních stádiích neliší. Předložená práce je zaměřená především na Wnt signální dráhu v zubním vývoji a její vztah ostatními drahami během odontogeneze. rámci lidské dentice rozlišujeme dočasný a trvalý chrup, jejichž správný vývoj závisí na expresi a vzájemné interakci signálních molekul. Na zubním vývoji se podílejí signální dráhy Wnt, Notch, TNF, Bmp, FGF, Shh a TGFβ. Jednotlivé dráhy spolu interagují a jejich narušení může mít za následek úplné zastavení zubního vývoje nebo vznik dentálních defektů. Mezi zubní patologie u člověka řadíme zubní ageneze, anomálie ve tvaru a velikosti zubů či poruchy tvorby tvrdých tkání. Tyto poruchy se mohou vyskytovat jako součást syndromatických onemocnění, nebo jako ojedinělé defekty. Při vývoji zubu se Wnt signály objevují již ve stádiu epitelového ztluštění a...
|
|
|
Porodní hmotnost u novorozenců s orofaciálními rozštěpy
Hofmannová, Oldřiška ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi časté vrozené vývojové vady. K jejich vzniku přispívá kombinace genetických faktorů a faktorů vnějšího prostředí. Vývojové vady patří společně s retardací růstu mezi projevy embryotoxicity. Tato práce je zaměřena na potencionální vztah mezi porodní hmotností a orofaciálními rozštěpy českých novorozenců. Jsou zde zahrnuty nesyndromatické rozštěpy rtu, rtu a patra, izolované rozštěpy patra a pacienti s Pierre-Robinovou sekvencí reprezentující syndromatickou formu rozštěpu. Vyhodnocení vztahu mezi porodní hmotností a orofaciálními rozštěpy bylo provedeno na základě statistické analýzy. Rozdíly byly testovány jednak u dětí s jednotlivými typy orofacialních rozštěpů mezi sebou, a jednak u rozštěpových pacientů v porovnání se zdravou kontrolou. Statistickou analýzou rozptylu bylo zjištěno, že na porodní hmotnost u novorozenců s orofaciálními rozštěpy nemá vliv typ rozštěpu ani závažnost rozštěpu (jednostranný/oboustranný). Novorozenci s nesyndromatickými rozštěpy měli oproti zdravým kontrolám signifikantně sníženou hmotnost. Ve srovnání s těmito výsledky se pacienti s Pierre-Robinovou sekvencí (syndromatická forma rozštěpu) v porodní hmotnosti od zdravých dětí signifikantně nelišili. Pro ověření výsledku, že u pacientů s nesyndromatickými orofaciálními rozštěpy je porodní...
|
|
|
Vývojová a strukturální analýza podobností mezi kalcifikovanými a rohovinovými zuby v ústech obratlovců
Karpecká, Zuzana ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Kalcifikované zuby jsou složeny z nejtvrdších obratlovčích tkání (enamelu a dentinu) a představují tak pro své nositele obrovskou evoluční výhodu. Přesto byly tyto pravé zuby u mnohých skupin obratlovců ztraceny a nahrazeny alternativními strukturami z rohoviny, jako jsou např. ptačí zobáky a kostice velryb, či ústní zoubky a nejrůznější škrabací lišty vodních obratlovců. Tato práce analyzuje úroveň podobností rohovinových struktur nahrazujících či doplňujících kalcifikované zuby u tří odlišných linií nižších obratlovců. Unikátní vývojová a strukturální analýza morfogeneze ústních ústrojí mihule, sumce krunýřovce a pulců žab byla také následně diskutována v kontextu podobností s kalcifikovaným zubem. Jednotlivé složky ústních ústrojí zahrnují jak jednoduché zrohovatělé výběžky povrchových buněk orálních disků krunýřovců (tzv. unkuly), tak jednobuněčné sloupce labiálních zoubků a čelistních lišt pulců, i mnohobuněčné lišty a zoubky mihulí. Značně odlišná morfologie pěti popsaných rohovinových struktur však vývojově vychází z obecného procesu keratinizace, a jejich histogeneze probíhá postupným přirůstáním vrstev a sloupců zrohovatělých buněk. Má analýza také odhalila překvapivé podobnosti během zakládání těchto epidermálních struktur, které již od nejranějšího vývoje vykazují přítomnost...
|
|
|
Sledování buněčných populací z regresivních zubních primordií během ontogeneze
Řadová, Marie ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(v českém jazyce) Vývoj zubního primordia u myší je důležitý model pro studium odontogeneze. U myší se během embryogeneze vyvíjí několik zubních rudimentů. Jsou to struktury, které se u jejich fylogeneticky starších příbuzných vyvíjí ve funkční zuby. Stejně tak můžeme vznik zubů z těchto zárodků iniciovat u některých myších mutantů. V mé diplomové práci jsme se zaměřili na význam rudimentárních struktur s odontogením potenciálem u postnatálních jedinců. Jako model vývoje jsme vybrali buněčnou populaci pocházející z rudimentálního primordia MS (mesial segment), které se vyvíjí v diastemě dolní čelisti během 12,5 embryonálního dne. Pomocí inducibilní Cre-lox technologie jsme označili buňky, které jsou v tomto čase součástí signální domény tohoto primordia. Jako marker těchto buněk byl použit gen Shh. Zjistili jsme, že tyto buňky dále přetrvávají jak prenatálně, tak také u postnatálních jedinců. Tuto buněčnou oblast jsme dále izolovali a testovali pomocí různých metod. Přišli jsme na to, že v buňkách postnatálního jedince se exprimují markery kmenových buněk (Sox2, Bmi1, Gli1) a také geny pro významné strukturní proteiny matrix skloviny: ameloblastin a amelogenin. Markery kmenových buněk se exprimují také v kultuře in vitro izolovaných buněk. Tato buněčná populace má tak zřejmě během dalšího života...
|
|
|
Vznik lidských zubních anomálií na modelu odontogeneze u myší s poruchami genů.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Laboratorní myš představuje vhodný experimentální model pro studium mechanizmů normálního vývoje zubů a pro porozumění etiopatogenesi vzniku zubních anomálií u člověka. Myší dentice je v každém čelistním kvadrantu tvořena jedním řezákem, který je oddělen od tří molárů bezzubou diastemou. Přestože u dospělých myší neobsahuje diastema zuby, během embryonálního vývoje se zde objevují rudimentární pupeny zubních základů (MS, R2). Jejich vývoj se ale zastavuje a tím pádem zde funkční zub nevzniká. Je známo, že u myší, nesoucích mutace Spry2 a Spry4 genů, vznikají nadpočetné zuby v antemolárním prostoru. Pochopení časoprostorové dynamiky Shh exprese u Spry2/Spry4 dvojitých transgenních myší může pomoci objasnit roli těchto embryonálních diastemových pupenů při tvorbě nadpočetného zubu. Výzkum možné regenerace dentálních anomálií u potomků mezi-kmenového křížení Spry4 deficientních myší, u kterých se vyskytuje nadpočetný zub, s Eda deficientními myšmi, které mají sklon k redukované dentici, by mohl představovat cestu k objasnění mechanizmu vzniku patologií v dentici obecně. Naším cílem bylo popsat časovou a prostorovou dynamiku Shh signálních domén u Spry2/Spry4 transgenních embryí, jelikož Shh exprese je jedním z markerů časné odontogeneze a odhalení abnormalit v časné odontogenezi může vysvětlit vznik...
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Morfologická variabilita řezáku u mutantních myší
Lochovská, Kateřina ; Churavá, Svatava (oponent) ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce)
Myš je nejfrekventovaněji používaným experimentálním modelovým organismem pro studium vývoje zubů. Myší funkční dentice obsahuje jeden řezák oddělený od tří molárů dlouhou bezzubou diastemou v každém čelistním kvadrantu. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o myší dentici a jejím vývoji se zaměřením na myší řezáky a jejich patologie. Myší řezák je díky svým vlastnostem jedinečným zubem. Charakteristickou vlastností hlodavců jsou právě kontinuálně rostoucí řezáky. Tyto řezáky jsou pokryté sklovinou pouze na labiální straně. Lingvální povrch je tvořen pouze dentinem. Toto je spojeno s asymetrickou abrazí. Nicméně je také častým cílem mutací, ať už v podobě delece nebo jiné modifikace genů. Tyto mutace dentálních signálních drah jsou studovány na mutantních myších jako jsou například Tabby myši, Sprouty nebo Small eye (Sey) mutantní myši a mnoho dalších. Některé mutace jsou homologní k lidským onemocněním. Například X-vázaný tabby (Ta) syndrom u myší je považován za homolog hypohidrotické ektodermální dysplásie (HED) u lidí. Tato mutace napadá velikost řezáku, jeho tvar a pozici stejně jako cytodiferenciaci. Dále se může objevit hypodoncie, anodoncie nebo nějaké morfologické změny napadající ostatní existující zuby. Abnormality v počtu, velikosti a tvaru zubu byly dobře zdokumentovány v lidské...
|
host ::
RSS.