|
| |
|
|
Církevní právo Českobratrské církve evangelické
Pařenica, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
3.2 Závěr Každý člověk je nositelem náboženské svobody. Tradičně se náboženská svoboda dělí na dvě složky, první je svobodou mít své vlastní přesvědčení (forum internum) a druhá je svobodou projevit toto své přesvědčení navenek (forum externum). Aspektem vnitřní složky je i právo být bez náboženského přesvědčení. Právo mít vnitřní náboženské přesvědčení musí být chráněno bezpodmínečně a je zásadně neomezitelné. Projev náboženského přesvědčení navenek však může podléhat omezením, které si nezbytně žádá zachování veřejného pořádku a ochrana práv jiných. Náboženská svoboda úzce souvisí s jinými lidskými právy - zejména se svobodou projevu, svobodou shromažďovací a sdružovací, s právem na respektování soukromí a se zákazem diskriminace.229 V České republice je na ústavní rovině náboženská svoboda chráněna ustanoveními čl. 15 a čl. 16 Listiny základních práv a svobod,230 která je součástí ústavního pořádku České republiky, a další mezinárodní smlouvy týkající se základních práv a svobod.231 Ustanovení listiny provádějí zákony, zejména zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který nově blíže reguluje výkon 228 http://www.evangnet.cz/cce/seniorat/ochranovsky 229 http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda 230...
|
|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Kubelková, Jana ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Tema moji diplomove prace je rasisticke zakonodarstvi nacistickeho Německa. Toto tema jsem zvolila, protože si myslim, že je třeba si připominat i stinne stranky pravnich dějin, abychom se z historie poučili a předešle chyby neopakovali. Diplomovou praci jsem rozdělila do osmi zakladnich kapitol. V prvni kapitole vymezuji zakladni pojmy rasismus a antisemitismus, rasove teorie a vůdcovsky princip, neboť tvořily integralni součast nacisticke ideologie. Druha kapitola obsahuje nastin politicke a ekonomicke situace v povalečnem Německu, postupny vzestup Nacionalněsocialisticke německe dělnicke strany v čele s Adolfem Hitlerem, převzeti moci nacisty a prvni fazi protižidovských opatřeni. Třeti kapitola se věnuje nejvyznamnějšim rasistickym zakonům, tedy tzv. norimberskym zakonům, a dvěma zakonům, jež se tykaly dědičneho zatiženi. V dalšich kapitolach jsem se zabyvala dvěma důležitými mezniky protižidovske politiky Německa. Prvnim je celonarodni pogrom z 9. a 10. listopadu 1938, tzv. křišťalova noc, kterou bych označila za předehru holocaustu. Druhy meznik představuje porada na tema "konečne řešeni evropske židovske otazky" znama jako konference ve Wannsee. 1
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Vernerová, Denisa ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Shrnutí Diplomová práce je členěna do devíti samostatných kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na důsledky první světové války. Krátce po utichnutí bojů se ve Francii sešli zástupci zúčastněných mocností s cílem stanovit odpovědnost za rozpoutání celosvětového konfliktu. Versailleskou mírovou smlouvou byly Německu uloženy vysoké finanční reparace, redukce armády a v neposlední řadě odejmutí části území. Ve druhé a třetí kapitole se věnuji poválečnému vývoji na území Německa. Po skončení války se z Německa stala republika, a to republika demokratická. Výmarská republika měla dokonce jednu z nejdemokratičtějších ústav v Evropě. Republika se od svého vzniku potýkala s těžko překonatelnými obtížemi vnitropolitickými, hospodářskými a později i finančními. A tak není divu, že demokracií zklamaní občané slyšeli na libozvučná hesla nacionálních socialistů o vymýcení nezaměstnanosti a zlepšení životní úrovně pro všechny. Pro lepší orientaci v textu jsem z hlediska přijímání antisemitských opatření rozdělila éru Hitlerova Německa do tří období. V prvním z nich se nacisté zaměřili především na vylučování Židů (s jistými výjimkami) z určitých povolání a jejich odsun na okraj společnosti. Po roce 1935 se situace zdánlivě uklidnila, když tempo přijímání diskriminačních předpisů na krátkou dobu zvolnilo. Rok 1938 a...
|
host ::
RSS.