|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Constitutional development of the Francist Spain
Hesová Vydrová, Michaela ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Ústavnoprávny vývoj frankistického Španielska Cieľom predkladanej práce je popis a rozbor ústavnoprávneho vývoja v Španielsku počas diktatúry Francisca Franca (1939 - 1975). Prácu môžeme rozdeliť na dve základné časti. Prvá z nich, ktorá pozostává z kapitol 1 až 4, je venovaná chronologickému popisu tohto vývoja, zasadenému do historického, sociálneho a ekonomického kontextu. Vďaka tomu je možné získať celkový prehľad o španielskom právnom poriadku v uvedenom období. Text však svojim rozsahom časový rámec rokov 1939 - 1975 presahuje. Z dôvodu uvedenia čitateľa do problematiky diplomová práca popisuje i obdobie, ktoré nastoleniu diktatúry predchádzalo (1902 - 1936). K tomu slúži stručné predstavenie ústavných textov, ktoré v Španielsku platili pred diktatúrou. Samostatná podkapitola je venovaná i vývoju počas diktatúry Prima de Rivery, z odkazu ktorej frankistický štát v mnohom čerpal. V období občianskej vojny (1936 - 1939) začína budovanie "Nového štátu". Boli načrtnuté jeho základné rysy a prijaté zákony, určujúce jeho charakter. Popis ústavnoprávneho vývoja frankistického režimu je v práci rozdelený na dve obdobia, primer a segundo franquismo. Medzník predstavuje zmena ekonomickej politiky štátu, naopak podstata samotného režimu ostávala po celú dobu nemenná. V tejto časti textu je venovaný...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Miřejovský, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA, jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na éru vzniku Nejvyššího soudu USA, zkoumání příčin a východisek jeho pozdějšího politického a mocenského vlivu. K porozumění jeho budoucí role je potřeba se nejprve zabývat nejen jeho ranou historií, ale i širším kontextem vývoje mladé americké společnosti jako takové. S přihlédnutím k této premise je tato diplomová práce dělena na tří základní kapitoly. První z nich si klade za cíl pochopit různé vlivy, které, každý svoji měrou, sloužily jako inspirativní zdroje pro zakladatele americké státnosti. Přirozenoprávní teorie, produkt osvícenství, poskytla základní kameny americké politické filozofie. Přirozenoprávní ideje slavně manifestované v Deklaraci nezávislosti se pak dále vinou celými právními dějinami Spojených států. Zakladatelé americké státnosti všechny svoje zkušenosti a vědomosti o jim známých státních zřízeních a schématech společnosti přetavili v založení ústavního systému reprezentativní demokracie v rámci republikánského zřízení. První kapitola se dále snaží o nalezení obecných charakteristik komplikovaného systému soudních orgánů jak britských a koloniálních, tak i vzniklých na základě Článků konfederace. Toto pojednání pak slouží jako důkaz, že v době před americkou...
|
|
|
Právní postavení a správa katolické farnosti, farního sboru ČCE a náboženské obce CČSH
Smolík, Viktor ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce je o právním postavení a správě sociologicky základních jednotek tří církví v České republice. Tyto tři církve patří mezi nejvýznamnější církve u nás, přestože jsou založeny na různých systémech řízení. Tato práce usiluje o provedení jisté komparace těchto tří systémů. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Každá kapitola textu se zabývá problematikou základní jednotky každé z církví. První kapitola je ovšem pouze úvod do problému. Ve druhé kapitole se seznamujeme s farností katolické církve, která je řízena episkopálně papálním systémem řízení. V České republice je největší Římskokatolická církev. Na to reaguje tato práce tím, že sedm subkapitol se věnuje této části církve a jedna kapitola se věnuje církvi Řeckokatolické. První subkapitola je o postavení farnosti v systému církve, druhá část se zabývá vznikem, změnou a zánikem farnosti. Třetí a čtvrtá část se věnují postavení kněží ve farnosti, přičemž třetí část se zabývá faráři a čtvrtá se zabývá ostatními kněžími. Pátá část se věnuje problematice obou farních rad. V šesté subkapitole se autor zabývá správou farního majetku a v poslední subkapitole o římskokatolické farnosti se zabývá jinými právnickými osobami, které existují při farnostech. Třetí kapitola se zabývá farním sborem Českobratrské církve...
|
|
|
Declaration of nullity of marriage due to defective consent to marriage under CIC/1983
Magda, Juraj ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá institutem manželství katolíka a snaží se poskytnout podrobné analýzy o nulitě manželství z důvodu neplatnosti manželského souhlasu a jeho prohlášení. Za prvé, práce uvádí definici manželství s ohledem na jeho svátostnost, které se řídí právem Božským, kanonickým právem a v některých ohledech i občanským právem. Podle Kodexu kanonického práva [CIC], 1983, kánon 1055, § 1, je manželská smlouva, kterou muž a žena ustanovují mezi sebou před Pánem na celý život, svou povahou zaměřená k dobru manželů a plození i výchově potomstva. Protože manželství je smlouva, kterou se muž a žena neodvolatelně zavázaly, Kodex kanonického práva nastavil základní vlastnosti manželství obligationes matrimonii essentialis, které nemohou být vyloučeny žádnou ze smluvních stran. Práce dále poskytuje komentář o důvodech neplatnosti manželského souhlasu, přičemž se věnuje popisu důvodů neplatnosti manželství, které jsou definované v Kodexu kanonického práva a mohou být rozděleny do těchto hlavních kategorií: nedostatečné užívání rozumu, závažná porucha soudnosti, neschopnost převzít podstatné manželské povinnosti, nevědomost, omyl o vlastnostech osoby a manželství, podvodu, simulace, vada podmínky , násilí a strach. Za třetí, práce nemá ambici být konečný komentář k výše uvedeným příčinám,...
|
|
|
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
|
|
|
Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu
Fialová, Barbora ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce nazvaná "Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu" se zabývá poměrně krátkým obdobím historie ve vztahu ke konkrétní skupině jedinců. Přináší pohled na perzekuci židovského obyvatelstva ze strany nacistického státu z hlediska ponejvíce právního, se zaměřením na konkrétní zákony a nařízení přijatá v souvislosti s antisemitskou politikou nacistů. Cílem této práce byla snaha shrnout krátký úsek židovské historie, poukázat na nejdůležitější právní aspekty vyčleňování německých Židů ze společnosti a dokázat, že převzetí moci nacisty a nastolení antisemitské politiky mělo zákonný podklad. Práce je členěna (nepočítáme-li úvod a závěr) do šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, případně ještě na další části. První kapitola přináší exkurs do obecného pojetí lidských ras, rasismu a rasistických ideologií, nezbytný pro pochopení uvažování společnosti na počátku 20. století. Nacisté byli přesvědčeni o existenci vyšších a nižších ras a nebezpečí jejich mísení, na čemž postavili svou antisemitsky založenou politiku, vedenou v zájmu zachování "čistoty rasy". Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu antisemitismus a na příčiny a rozvoj antisemitismu v období nacismu. Následující kapitola pohlíží na situaci v Německu po druhé světové válce, problematiku...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj Španělska v 19. století
Mlezivová, Markéta ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Během 19. století bylo ve Španělsku sepsáno celkem 10 ústavních textů, z nichž však mnohé nevstoupily v platnost. Některé proto, že nebyly vůbec vyhlášené, jiné proto, že nebyly respektovány a ústavní praxe byla často vzdálená ústavním principům. Přijetí konstitucionalismu bylo velmi obtížné, neboť mnoho obyvatel nebylo otevřených myšlenkám liberalismu, protože absolutistický režim a stavovské uspořádání společnosti byly mezi lidem hluboko zakořeněny. Španělé si jen pomalu zvykali na reformy, které liberalismus přinesl, mnozí jim dokonce kladli odpor. Boj mezi silami rodící se buržoazie a stoupenci feudalismu byl nekonečný a Španělsko během devatenáctého století prošlo tolika revolucemi a převraty jako žádný jiný stát v Evropě. Liberalismu se snažil politickou odpovědnost přenést co nejvíce na lid, volební právo bylo proto stěžejním tématem při projednávání ústavních návrhů. Přání liberálů, aby se na politickém životě mohlo prostřednictvím zástupců v kortesech podílet co nejvíce občanů, se pomalu, ale jistě naplňovalo. V roce 1834 bylo volební právo přiznáno 0,15% obyvatel, zatímco v roce 1873 už to bylo 27% obyvatel1 . Nicméně systém dvou stran, který podporoval klientelismus, vedl k nereprezentativním volebním výsledkům. Díky liberálům se neodmyslitelnou součástí španělských konstitucí staly moderní...
|
|
|
Funding of churches in the Czech lands in 20th century
Jaroš, Ján ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Financovaní církví v českých zemích ve 20. století Cieľom a úlohou diplomovej práce bolo priblížiť jednotlivé inštitúty financovania cirkví v storočí 20. Problematika financovania je stále otvorenou otázkou dnešnej doby. Pohľad do histórie má priblížiť a odstrániť mylné domnienky o financovaní cirkví. Prevládajúce názory o cirkevnom majetku a "opodstatnení" zabratia majetku štátom v priebehu minulého storočia zakladajúce sa na "filozofických myšlienkach" sa dostali do povedomia ľudí viac než samotný právny základ. Diplomová práca mapuje nielen 20.storočie, ale aj priebeh vývoja koncom 19.storočia, ktoré dalo základ niektorým inštitútom financovania a predznamenalo tak vývoj v ďalšom storočí. Niektoré inštitúty financovania cirkví boli založené v storočí 18., ako je tomu v prípade náboženského fondu. Obdobie osvietenského absolutizmu, obdobie vlády Jozefa II., ktorý v reformách svojej matky zachádza až po "hranice možností" vtedajšej doby, predáva majetok t.j. kláštory, cirkevné budovy a pod. a získané finančné zdroje vkladá do novo vytvorenej farskej kasy, ktorá ma slúžiť na podporu katolíckej cirkvi. Práve výnosy náboženských fondov sa stali jedným zo základných zdrojov financovania katolíckej cirkvi. Financovanie cirkví z čias rakúskej monarchie zostáva nezmenené ešte dlhých 8 rokov po vzniku republiky....
|
|
|
Financování církví v českých zemích v 20. století
Pustina, Radek ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Systémy financování církví v jednotlivých zemích světa lze rozdělit do třech hlavních skupin: systém darů a sbírek (např. Francie, USA), systém církevních dávek (např. církevní příspěvek v Rakousku, církevní daně v Německu nebo Švédsku a církevní asignace v Itálii či ve Španělsku) a systém dominantního přímého financování ze strany státu (Belgie, Řecko).1 Co se týče českých zemí, financování církví bylo a je vícezdrojové. "Církve financovaly svou činnost na území českých zemí tradičně z výnosu vlastního církevního majetku, z náhrady za sekularizovaný církevní majetek, z výnosů náboženských fondů, ze státních a obecních dotací a subvencí a z příspěvků a darů členů a příznivců církví."2 "V průběhu 20. století se důležitost některých zdrojů zvýraznila, jiné zdroje byly naopak zatlačeny do pozadí."3 Církve získávaly prostředky pro svou činnost z výnosů z vlastního majetku4 především v první polovině dvacátého století. O část svého majetku přišly prováděním první pozemkové reformy mezi lety 1919 a 1930. Možnost využívat tento zdroj příjmů byla prakticky vyloučena po druhé světové válce. Částečně se církevního majetku dotkly prezidentské dekrety. Především to však byla revize první pozemkové reformy a nová pozemková reforma (společně prováděné v průběhu roku 1948), které vedly "k likvidaci tohoto významného...
|
host ::
RSS.