Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.
Konec baráčnictví v době společnosti zážitku?
Holas, Václav ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Cílem této práce je pomoci odpovědět na otázku, proč se mezi členy baráčnických spolků zabývajících se udržováním národních tradic v dnešní době tak často mluví o úpadku či dokonce konci baráčnictví a jak se baráčníci sami pokoušejí toto ohrožení odvrátit. Baráčnictví je v rámci této práce chápáno jako uměle vytvořená tradice závěru 19. století, která je konfrontována s dnešní společenskou realitou, jež může být podle jedné ze sociologických teorií označena také jako společnost prožitku. V první fázi práce je nejprve představeno, jak na základě konkrétních opatření vzniklo ze sítě stolních společností centrálně organizované hnutí orientované na péči o národní zvyky a tradice. Sledováno je, jak ústředí baráčnické veleobce pracovalo na normování baráčnické ideologie, symboliky a programu. Ukázáno je také, jak se k těmto změnám v ideologii stavělo samotné členstvo a veřejnost. Speciální pozornost je věnována hledání odpovědi, proč bylo možné, že baráčnické spolky běžně fungovaly i v prostředí komunistického režimu. V druhé fázi je sledováno, jak organizují baráčníci svou činnost dnes, jak tematizují své problémy s nedostatkem zájmu o jejich program a konečně jak se prezentují ve veřejném prostoru.
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.