|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mezinárodněprávní ochrana přírodních zdrojů a prostředí Měsíce
Kokaislová, Teresa ; Ondřej, Jan (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce)
Závěr Měsíc jako mezinárodní prostor zaujímá zvláštní místo v rámci mezinárodního práva veřejného a jeho právní úprava je bezpochyby jedinečnou výzvou. Zkracování vzdáleností vlivem ostrého vývoje technologií již člověka přimělo, aby se této výzvy chopil a pokusil se splnit jednotlivé úkoly, které ukládala. S odkazem na výše uvedené je třeba poznamenat, že se člověku nepodařilo výzvu zcela překonat. Avšak nelze říci, že by tyto snahy byly neúspěšné. Přijetím Kosmické smlouvy v roce 1967 byly přijaty zásadní principy kosmického práva a vytvořena rozsáhlá báze pro budoucí právní úpravu Měsíce. Dohoda o Měsíci v mnohém tohoto pevného základu využila a úpravu rozšířila, avšak zároveň jedním jediným ustanovením vnesla do rozvíjejícího se kosmického práva nesoulad a tragédii. Tato tragédie má řešení, to je však podmíněno zásadními změnami v rámci obsahu principu společného dědictví lidstva. Klíčem je realizace obsahu čl. 11 odst. 5 Dohody o Měsíci, tedy vytvoření mezinárodního režimu pro těžbu přírodních zdrojů Měsíce včetně procedur přivlastňování. Nejdůležitější je vytvoření funkční soustavy orgánů, která by účinně spravovala plánované činnosti na Měsíci. V tomto okamžiku se jeví jako vhodné inspirovat se systémem ustanoveným na Antarktidě, který by pružně a bezprostředně dovolil přijmout nutná opatření a...
|
|
|
Situace v Tibetu se zaměřením na problematiku lidských práv a práva na sebeurčení národů
Kameníčková, Ivana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
XCIV XXXIV. Závěr V průběhu své práce jsem již částečně vyvodila závěry týkající se jednotlivých problematik. Proto provedu nyní pouze stručnou rekapitulaci s odkazem na obsah práce samotné, popřípadě zmíním skutečnosti v ní neuvedené. Shrneme-li fakta uvedená výše, dojdeme k závěru, že Čína svým počínáním porušila mezinárodní právo v řadě případů. Zaměřme se postupně na okruhy vytýčené v úvodu. 1) Je Tibet suverénním státem? Tibet splňuje veškeré atributy, které podle mezinárodního práva musí mít útvar, aby jej bylo možné považovat za stát. Tibet má své území, obyvatelstvo i státní moc, která je nad ním výlučně uplatňována. V současné době vykonává státní moc exilová vláda, neboť jejímu přímému uplatňování brání přítomnost čínských vojsk. Tibet také udržoval kontakty s jinými státy. Účastnil se mezinárodních konferencí. Byl signatářem řady úmluv a udržoval diplomatické styky, z čehož lze vyvodit jeho konkludentní uznání. Lze prohlásit, že byl minimálně v období mezi lety 1913 a 1951 nezávislým státem. 2) Tvoří Tibeťané národ a náleží jim tedy právo na sebeurčení? Tibeťané naplňují všechny prvky stanovené v definici národu obsažené v závěrech Setkání odborníků na další studium práv lidu UNESCO (Paříž, únor 1990). Tibeťané tedy tvoří národ a náleží jim právo na sebeurčení. To jim mimo jiné přiznává rezoluce...
|
|
| |
|
|
Výkon práv a povinností státu ve vzdušném prostoru ve světle mezinárodního práva veřejného
Kobera, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
105 ZÁVĚR Od doby, kdy bratři Wrigthové zkonstruovali a odzkoušeli první letadlo s vlastním pohonem,221 doznal přístup států k otázkám spojeným s využíváním vzdušného prostoru výrazného vývoje. Velký vliv na rozvoj letectví a na postoj států měla paradoxně první světová válka. V jejím průběhu společnost zaznamenala do té doby nebývalý vědecký a technický rozvoj. Člověk totiž pochopil, že pomocí nových technických vynálezů a výsledků aplikovaného výzkumu dokáže zabíjet mnohem účinněji, rychleji a v nebývale větším měřítku než kdykoli předtím. Jakékoli liberální přístupy k otevřenému pojetí vzdušného prostoru nad územím státu byly po tomto prvním globálním konfliktu zcela upozaděny. Státy, jsouce si vědomy nebezpečí, které jde s rozvojem letectví ruku v ruce, poprvé výslovně uznaly, že každý stát má výlučnou a úplnou svrchovanost ve vzdušném prostoru nad svým státním územím. Státy se tak obecně shodovaly na tom, že právní status vzdušného prostoru je odvozen od právního statusu území, nad kterým se nachází (ve shodě s tímto pravidlem bylo třeba přistupovat i k vzdušnému prostor nad volným mořem). Po první světové válce státy začaly být zároveň konfrontovány se vznikem mezinárodního civilního letectví a potřebou jeho rozvoje. Rozdílné zájmy a přístupy států předznamenaly značná úskalí na cestě k hledání...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.