|
|
Edukace pacienta anesteziologickou sestrou
Kloubcová, Lenka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení kvality edukace pacienta anesteziologickou sestrou. Edukace pacienta je zde posuzována z pohledu anesteziologické sestry. Teoretická část práce se věnuje obecné charakteristice anestezie, definicemi a historií anestezie. Následující část práce se zabývá jednotlivými typy anestezie, komplikacemi anestezie a léky používanými v anestezii. Dále se práce zaměřuje na charakteristiku péče o pacienta před, v průběhu a po anestezii a na specifika jednotlivých částí anestezie z pohledu anesteziologické sestry. Poslední kapitola zahrnuje samotný pojem edukace a význam správné komunikace s pacientem v průběhu celé přípravy pacienta na anestezii. Základem této práce je kvantitativní výzkum názorů anesteziologických sester formou anonymních dotazníků. Zde se sestry vyjadřují ke stanoveným cílům práce. Stanoveným cílem práce je zjistit znalosti anesteziologických sester o edukačním procesu, zda se anesteziologické sestry podílejí na edukaci pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem a zda mají anesteziologické sestry vytvořeny vhodné podmínky pro edukaci pacienta. Tyto cíle byly splněny. Jako možné řešení pro zlepšení efektivity edukace by mohlo přispět vypracování edukačního anesteziologického letáku pro pacienty, k lepší orientaci v anestezii a přípravě na anestezii...
|
|
|
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Fialová, Zdeňka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
ÚVOD: Diplomová práce se zabývá vlivem sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme syndromem vyhoření, jeho rizikovými faktory, příznaky a preventivními opatřeními. Další kapitoly jsou věnovány sportovním aktivitám. Především se soustředíme na vliv sportovní aktivity, na psychickou zátěž a syndrom vyhoření. Popisujeme také možnosti zavedení sportovních aktivit na pracoviště. Hlavním cílem naší práce je zjistit, zda můžeme nalézt vztah mezi sportovní aktivitou a rizikem syndromu vyhoření. METODY A VÝSLEDKY: Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala otázky týkající se syndromu vyhoření a byl realizován s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku MBI (Maslach Burnout Inventory). Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek tvořilo 233 sester pracujících na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Bylo distribuováno celkem 298 dotazníků, celková návratnost byla 233 dotazníků (78 %). Do výzkumného šetření se zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rehabilitační klinika...
|
|
|
Role sestry ve farmakoterapeutickém týmu z pohledu farmakologa
Vilímová, Petra ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Sestra bez odborného dohledu může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře aplikovat léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak. Tato činnost je upravena v legislativní vyhlášce 391/2017 Sb. Ministerstva zdravotnictví České republiky. Příprava a aplikace léčivého přípravku je nedílnou součástí každodenní praxe sestry, nicméně rozměr tohoto výkonu je velmi široký a nezačíná a nekončí pouze samotným podáním léčivého přípravku na základě ordinace lékaře. V širším pohledu jde o multioborový proces, na kterém se mohou podílet i další zdravotnické profese, které zde mají svou opodstatněnou roli. Určení jednotlivých rolí a spolupráce v multioborovém týmu složeném z lékaře, sestry a klinického farmaceuta má vliv na správnou farmakologickou léčbu nemocného. Ze všech profesí tráví sestra s pacientem nejvíce času. Přibližně 40 % ze své pracovní doby tráví přípravou a podáváním léčivých přípravků, a proto má obrovskou roli při snižování chyb a medikačních pochybení. (Miller et al., 2016). Cílem šetření je analyzovat současnou roli sestry při podávání léčivých přípravků z pohledu klinického farmaceuta. Šetření bude probíhat kvalitativní metodou formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Osloveni budou kliničtí farmaceuti,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o cévní vstupy se zaměřením na prevenci katetrových sepsí
Prošková, Michaela ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Zajištění krevního řečiště patří zejména v neodkladné přednemocniční a v intenzivní péči k nejčastěji indikovaným invazivním výkonům. Veškeré invazivní vstupy jsou v dnešní době neodmyslitelnou součástí intenzivní péče. I přes pečlivou každodenní péči jsou cévní vstupy zatíženy rizikem vzniku komplikací, které každoročně postihnou nemalou část pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. K nejzávažnějším patří bezesporu katétrová sepse. Ačkoli podstatná část těchto infekcí je považována za vysoce preventabilní, stále významně přispívají vysoké morbiditě i mortalitě v této skupině pacientů. Cílem této diplomové práce je analyzovat ošetřovatelskou péči o cévní vstupy. Jedním z dílčích cílů je zhodnotit a porovnat relevantnost ošetřovatelského standardu zdravotnického zařízení s vědeckými poznatky a platným doporučením odborných společností. Metodou výzkumu je kvantitativní dotazníkové šetření zaměřené na ošetřující personál pracující na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Analýza převazů cévních vstupů probíhala u pacientů hospitalizovaných na stejném oddělení, kde probíhal i výzkum samotný. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá rozpor mezi daným postupem v ošetřovatelském standardu a běžnou praxí na oddělení. Vzhledem k doporučení odborných společností obsahuje ošetřovatelský...
|
|
|
Vliv bariatrického výkonu na fyzický a psychický stav pacienta
Fořtová, Tereza ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
ÚVOD DO PROBLEMATIKY: Obezita spolu s možným výskytem mnoha komplikací s sebou nese i negativní vliv na fyzický a psychický stav. Velké procento pacientů s obezitou 3.stupně nemůže vykonávat fyzické aktivity či běžné denní činnosti. Tito pacienti trpí pocitem méněcennosti, sníženým sebevědomím a dalšími psychickými obtížemi. Cestu z tohoto bludného kruhu pacientům nabízí bariatrická chirurgie neboli chirurgie obezity. Gastrický bypass je jedním z bariatrických výkonů, který při provedení u pacientů, spadajících do 3.stupně obezity, pomůže velmi efektivně zredukovat hmotnost. FORMULACE CÍLŮ, METODOLOGIE: Cílem této observační studie bylo zjistit, zda provedení gastrického bypassu pozitivně či negativně ovlivnilo závažnost obezity, kvalitu života pacientů, a také jejich fyzický a psychický stav. Výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří se chystali podstoupit gastrický bypass. Pro získání dat souvisejících s hodnocením závažnosti obezity byla sledována hmotnost, BMI a podíl tukové tkáně v těle. Kvalita života byla vyhodnocena pomocí dotazníku SF-36 (Short form 36). Pro posouzení únavy byla využita standardizována škála MAF (Multidimensional Assessment of Fatigue Scale). Psychický stav pacientů byl hodnocen subjektivně pomocí standardizované škály HADS (Hospital anxiety and depression scale), která je...
|
|
|
Faktory ovlivňující fluktuaci sester v ČR
Sedešova, Julie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Nedostatek sester je celosvětovým problémem s multifaktoriální povahou, na němž se ve velké míře podílejí demografické změny světové populace. Do budoucna lze předpokládat prohlubující se nerovnováhu v nabídce a poptávce sesterského personálu a dle odhadu WHO (2015) dosáhne v roce 2030 deficit sester a porodních asistentek 7,6 milionu. K nedostatku sester ve značné míře přispívá jejich fluktuace, která je ovlivněna množstvím vzájemně souvisejících faktorů a má negativní dopad na kvalitu a bezpečnost péče, na ekonomiku, zdravotnické systémy a samotné sestry. Prvním krokem při řešení této problematiky je zkoumání příčin institucionální i profesní fluktuace sester a následně vytváření stabilizačních opatření. Cíl: Identifikovat, charakterizovat a analyzovat faktory, které ovlivnily rozhodnutí změnit stávající pracovní pozici u všeobecných sester s více než dvouletou praxí. Metodologie: Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím individuálních semistrukturovaných rozhovorů, metodologicky byl zvolen fenomenologický přístup a metoda účelového výběru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 všeobecných sester z pražských nemocnic ve věku od 30 do 52 let. Sběr dat byl ukončen dosažením teoretické saturace. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou...
|
|
|
Role školící sestry v adaptačním procesu sester na vybraném pracovišti
Polidarová, Zuzana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Pozice školícího pracovníka zaujímá v adaptačním procesu (AP) sester zcela zásadní význam. Obzvláště na pracovištích intenzivní medicíny, kde zaškoluje ve vysoce specializované a náročné péči. AP se tak stává citlivým obdobím, ve kterém se zaměstnanec rozhoduje, zda setrvá na pracovišti, nebo dokonce v profesi. Metodika: Tato studie je kvalitativní. Hlavním cílem tohoto šetření jsou konkrétní zkušenosti školících sester s vedením AP. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se školícími sestrami na půdě jednoho vybraného pracoviště intenzivní medicíny. Analýza dat proběhla ve 4 krocích, bylo použito otevřené kódování a třídění dat do kategorií a subkategorií. Výsledky: Bylo identifikováno 6 hlavních témat: Vlastní zkušenosti školitelů z období AP, Atributy organizace AP, Hodnocená a zpětná vazba, Role školící sestry, Kritické momenty a Faktory ovlivňující adaptační proces. Vlastní zkušenosti školitelů z AP jsou signifikantním prediktorem pro jejich individuální způsob zaškolování a vedení AP. Hodnocení a zpětná vazba mají svou kulturu a musí probíhat cyklicky, aby přinášela efekt. Školitel je nositelem mnoha rolí, podílí se na tvorbě sociálních vazeb s novou sestrou, sám má snahu navázat pozitivní vztahy a zaškolovat po stránce profesní i předávat doporučení...
|
|
|
Rozhodnutí o změně pracoviště u nelékařského zdravotnického personálu
Picmausová, Ivana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Problematika fluktuace sester ve zdravotnických zařízení není jen soudobým problémem v České republice. Předpokládá se zvyšování poptávky po pracovní síle sester ve stárnoucí populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnu bude nedostatek sester přetrvávat nebo se dokonce prohloubí (i s ohledem na stárnutí sester samotných), pokud nebudou přijata patřičná opatření (Simoens et al., 2005). Práce se zabývá rozhodnutím o změně pracoviště nelékařského zdravotnického personálu - všeobecných zdravotních sester, praktických sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů v rámci jednoho zdravotnického zařízení. Analyzuje důvody, které vedou sestry ke změně pracoviště. Byl proveden výzkum kvantitativní metodou - formou dotazníkového šetření. Šetření probíhalo v období na přelomu ledna a února 2020 ve zvoleném zdravotnickém zařízení v České republice. Bylo distribuováno celkem 701 dotazníků, a to na všechna lůžková oddělení, ambulance a na jednotky intenzivní péče. Dotazníkové šetření se týkalo nelékařského zdravotnického personálu. Byla provedena statistická analýza výsledků pro sledování rozdílů v rozhodnutí o změně pracoviště podle různých charakteristik a výpovědí respondentů je využit Mann-Whitney U Test. Ke zpracování bylo použito 415 vyplněných dotazníků. O změně pracoviště uvažuje 61/415 (14,7 %)...
|
|
|
Adaptační proces anesteziologických sester z pohledu školitele
Husová, Veronika ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Adaptační proces absolvují všichni nově příchozí zaměstnanci s cílem co nejrychlejšího a nejefektivnějšího zapojení do plného pracovního procesu organizace. Specifickou adaptací procházejí také noví zaměstnanci, kteří začínají pracovat na anesteziologickém oddělení. Právě na anesteziologické oddělení je zaměřen výzkum diplomové práce a přináší pohled mentorů - anesteziologických sester, na průběh adaptace nových zaměstnanců. Metodologie: Jedná se o kvalitativní studii, sběr dat proběhl polostrukturovanými rozhovory s anesteziologickými sestrami mentorkami z různých oborů anestezie. Analýza dat byla provedena v několika krocích otevřeným kódováním s následnou kategorizací. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 9 anesteziologických sester. Výsledky: Zjištění výzkumného šetření ukazují důležité aspekty úspěšného adaptačního procesu anesteziologických sester. Jsou jimi vlastní zkušenosti mentora, jak z období adaptačního procesu, tak z jeho předešlých pracovišť, mentoring, který reprezentuje zkušený školitel, nápomocné pracovní prostředí a kolektiv a kvalitní zpětná vazba pro mentora i nového zaměstnance. Závěr a doporučení Ukázalo se, že kvalitní mentoring je strategickým prostředkem k úspěšné adaptaci nového zaměstnance. Kvalitu je však nutné neustále hlídat. Získané informace...
|
|
|
Role sestry ve farmakoterapeutickém týmu
Hašková, Martina ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současnou farmakoterapeutickou péčí se zaměřením na činnosti, které jsou vykonávány sestrami. Cílem bylo zachytit a zanalyzovat názory a zkušenosti vybraných sester na současné postavení sestry ve farmakoterapeutickém týmu, jaké činnosti zde vykonává a jak tyto týmy fungují. Dalším bodem bylo využití stručné SWOT analýzy ke zhodnocení současného postavení sestry a případné implementace navrhovaných úprav v kompetencích sester. Za účelem získání potřebných dat byly realizovány polostrukturované rozhovory, které byly pro možnost dalšího zpracování nahrávány. Každý rozhovor byl následně přepsán do textového souboru, kdy proběhla primární analýza dat. Rozhovory byly dále analyzovány a za použití metody otevřeného kódování byly dále vydefinovány tři hlavní kategorie se specifickými subkategoriemi a jednotlivými subkódy. O spolupráci byli požádáni vybraní muži i ženy pracující na pozici sestry bez odborného dohledu, kde se dle pracovní anamnézy očekávala významnější zkušenost s danou problematikou. Mezi oslovenými se tedy nacházely sestry s dlouholetou praxí v oboru, často působící ve sféře středního či vyššího managementu. Ve výběru se také zohledňovalo odborné zaměření jedince a typ pracoviště pro využití zkušeností z různých oblastí poskytované sesterské péče. Sestry...
|
host ::
RSS.