|
| |
|
|
Enzymatický systém anaerobních hub
Novotná, Zuzana ; Fliegerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Homolka, Petr (oponent) ; Javorský, Peter (oponent)
Anaerobní houby, které osidlují zažívací trakt přežvýkavců a velkých býložravců, produkují řadu hydrolytických enzymů, včetně celulas, xylanas, mannas, esteras, glukosidas a glukanas, které účinně hydrolyzují rostlinnou biomasu. Ta se skládá především z celulosy a hemicelulosy, v biosféře nejvíce zastoupených polysacharidů. Mezi nejlépe prostudované anaerobní houby patří rody Neocallimastix a Piromyces, ostatní rody jsou studovány méně. Tato práce se proto soustředila na hydrolytický systém hub rodů Anaeromyces, Orpinomyces, Caecomyces a houby KF9, která je popsána jako nový druh houby patřící do rodu Piromyces. V této práci bylo potvrzeno, že anaerobní houby, pěstované v médiu M10 obohaceném bachorovou tekutinou a mikrokrystalickou celulosou jako zdrojem uhlíku, produkují celou řadu enzymů potřebných pro rozklad rostlinných strukturálních a zásobních sacharidů, jako celulasu, endoglukanasu, xylanasu, α-xylosidasu, β-xylosidasu, α-glukosidasu, β-glukosidasu, β-galaktosidasu, mannosidasu, cellobiohydrolasu, amylasu, laminarinasu, pektinasu a pektat- lyasu. Tyto enzymy byly produkovány jak v intra- tak v extracelulární frakci, ale převážně byly uvolňovány do extracelulární frakce s vyjímkou β-xylosidasy, chitinasy, N-acetylglukosaminidasy a lipasy. Aktivita xylanas byla dominantní mezi ostatními...
|
|
|
Kvantifikace bakteriofága 936 v mléčných produktech metodou kvantitativní polymerázové řetězové reakce
Olša Fliegerová, Kateřina ; Mrázek, Jakub ; Štrosová, Lenka ; Němečková, I. ; Kopečný, Jan
Virulentní bakteriofágy stále představují vážnou hrozbu pro průmyslové fermentace mléka, a to i při časté dezinfekci a sterilizaci všech zařízení v mlékárenských provozech. Proto je spolehlivá metoda monitorování přítomnosti bakteriofágů, ale zejména jejich kvantifikace, nutnou součástí boje proti virové infekci. Tato práce popisuje kvantifikaci laktokokového bakteriofága 936 pomocí polymerázové řetězové reakce (qPCR) a aplikaci tohoto postupu na vzorky provozních zákysů a syrovátek. Metoda je založena na amplifikaci a fluorescenční detekci nárůstu počtu kopií úseku genu pro hlavní strukturální protein fága 936 a je tudíž nezávislá na kultivaci bakteriofága. Metoda qPCR je rychlá, citlivá, umožňuje kvantifikaci bakteriofága 936 v malých objemech průmyslových vzorků a v kterékoliv fázi fermentačního procesu.\n
|
|
| |
|
|
Enzymatický systém anaerobních hub
Novotná, Zuzana ; Fliegerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Homolka, Petr (oponent) ; Javorský, Peter (oponent)
Anaerobní houby, které osidlují zažívací trakt přežvýkavců a velkých býložravců, produkují řadu hydrolytických enzymů, včetně celulas, xylanas, mannas, esteras, glukosidas a glukanas, které účinně hydrolyzují rostlinnou biomasu. Ta se skládá především z celulosy a hemicelulosy, v biosféře nejvíce zastoupených polysacharidů. Mezi nejlépe prostudované anaerobní houby patří rody Neocallimastix a Piromyces, ostatní rody jsou studovány méně. Tato práce se proto soustředila na hydrolytický systém hub rodů Anaeromyces, Orpinomyces, Caecomyces a houby KF9, která je popsána jako nový druh houby patřící do rodu Piromyces. V této práci bylo potvrzeno, že anaerobní houby, pěstované v médiu M10 obohaceném bachorovou tekutinou a mikrokrystalickou celulosou jako zdrojem uhlíku, produkují celou řadu enzymů potřebných pro rozklad rostlinných strukturálních a zásobních sacharidů, jako celulasu, endoglukanasu, xylanasu, α-xylosidasu, β-xylosidasu, α-glukosidasu, β-glukosidasu, β-galaktosidasu, mannosidasu, cellobiohydrolasu, amylasu, laminarinasu, pektinasu a pektat- lyasu. Tyto enzymy byly produkovány jak v intra- tak v extracelulární frakci, ale převážně byly uvolňovány do extracelulární frakce s vyjímkou β-xylosidasy, chitinasy, N-acetylglukosaminidasy a lipasy. Aktivita xylanas byla dominantní mezi ostatními...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mikrobiální populace v bioplynu
Čermáková, J. ; Tenkrát, D. ; Mrázek, Jakub ; Fliegerová, Kateřina
Tento příspěvek se zabývá studiem mikrobiální populace v bioplynu pomocí metody založené na molekulární genetice, která dokáže identifikovat větší množství mikroorganizmů než pomocí klasické kultivace. V bioplynu z čistírny odpadních vod bylo nalezeno téměř 8 mil. bakterií v m3 a nejvíce byly zastoupeny dva kmeny Firmicutes a Proteobacteria. Avšak mnohé mikroorganismy v bioplynu jsou dosud neznámé nekultivované bakteriální druhy. Studium bakteriální biodiversity v bioplynu hraje klíčovou roli zejména při konečném využití bioplynu, protože některé druhy mohou způsobovat korozi zařízení či potrubí nebo mohou být dokonce patogenní a využívat bioplyn ke svému šíření.
|
|
| |
host ::
RSS.