|
|
Specifické případy prostorotvorné funkce dramatické osoby Ch. Marlowa: Dr. Faust
Stojčevski, Dragan ; Dušek, Jan (vedoucí práce) ; David, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakou prostorotvornou funkci může nést dramatická osoba. Hledá způsoby, jakými scénografie tvoří prostor a zejména konkrétní prostředí, pomocí živého herce. V uvedených úvahách jsem se omezil na osobní zkušenost v činohře. Možnosti (nejen kukátkového divadla) jsou vysvětleny na příkladech Višňového sadu A.P. Čechova, Shakespearově Snu noci Svatojánské a hlouběji rozpracovány na příkladu funkce chóru u hry Tragická historie o doktoru Faustovi od Christophera Marlowa. Scénografická studie této hry tvoří jádro celé práce. Součástí prezentace je i performance Faust, která se konala na Třetím bienále industiální stopy v Kladně, tato je popsána na konci.
|
|
|
Bertolt Brecht Galileo's life (possibilities of B. Breht in contemporary theatre)
Ďurik, Andrej ; Dušek, Jan (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent)
V mojej diplomovej práci som sa snažil zachytiť vývoj pohľadu na Brechtovu tvorbu v našich krajinách. To znamená zmapovať interpretačné snahy v Čechách, vyrovnanie sa Brechtovskou teoretickou prácou a v neposlednom rade Brechtom ako človekom politickým, sociálne cítiacim, vďaka čomu bol mnohokrát nepochopený. Isté je, že dejiny hovoria o osobnosti rozhľadenej, talentovanej, vzdelanej, silne ba až sebazničujúco pracovitej. Na jednej strane je ale umelecky citlivý, jemný, kdežto na strane druhej rozpoltený a veľmi komlikovaný. Časom som dospel k názoru, že sa pravdepodobne nedá úplne spojit Brecht teoretik a Brecht dramatik, zatiaľ čo teória epického divadla, výrazne priahne po formovej stránke, naproti tomu akoby nekonvenovala s ľahkosťou, poéziou jeho divadelných hier. Je dôležité povedať, že Bertolt Brecht, bol prakticky celý život komunistom v komplikovanej dobe. Jeho vzťah ku komunizmu sa samozrejme vyvýjal a dá sa odpozorovať, že tento vzťah prešiel dlhú cestu nadšenia až po úplnú dezilúziu. V mojej práci sa preto tento fakt objavuje, je konštatovaním, pravdou o veľkom umelcovy a pravdou o pohľade, dobových interpretácii u nás, kde bol mnoho krát citovaný vyzdvyhovaný ako bolo potrebné.
Pri inscenovaní, nie je možné zohľadniť všetky aspekty Brechtovej osoby. Je to dobre, lebo človeku to necháva priestor, je možné byť trošku Brechtom a aj sebou samým. Dáva ?priestor? pričom ukazuje človeka, v jeho kompikovanosti, je to akoby sonda do ľudskej duše a mysle. Nepsychologizuje, iba konštatuje, ukazuje človeka v jednotlivých situáciách, jeho chovanie a na konci všetky tieto situácie dávajú celkový obraz, obraz o nás a našej dobe. Preto sa dá povedať, že Bertolt Brecht je veľkým autorom veľkých hier s nadčasovou tématikou. V jeho postavách je vidieť dnešného človeka. Akoby sa nič nezmenilo, iba čas sa vníma trochu inak, rozvybrováva a zamlžuje naše vnímanie, ťažšie sa nám dekódujú veci, ale podstata ostáva rovnaká tak ako kedysi. Jeho divadelné hry sú zaujimavé i po formovej stránke, sú to hry ?moderné ?, davajúce priestor aj pre experiment. Môžu byť formálnym obrazom, krásou reči samej pre seba.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kompoziční problematika koncertantního klavíru po roce 1950
Dušek, Jan ; Bartoň, Hanuš (vedoucí práce) ; Filas, Juraj (oponent)
Tato bakalářská práce je založena na myšlence, že klavírní stylizační prvky vyskytující se v koncertech vzniklých v druhé polovině 20.století ve své podstatě vycházejí z prvků klasické klavírní techniky. Po stručné kapitole popisující historii klavírních koncertů s přihlédnutím k vývoji často používaných elementů, následují analýzy (z pohledu klavírní stylizace) čtyř českých a čtyř světových koncertantních skladeb. Závěr je shrnutím a srovnáním zjištěných faktů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití metod vícekriteriálního hodnocení variant ve veřejném sektoru
DUŠEK, Jan
Hlavním cílem této práce bylo aplikovat metody vícekriteriálního hodnocení variant na konkrétní rozhodovací situace ve veřejném sektoru. Úkolem bylo představit nejdůležitější metody a ukázat možnost jejich uplatnění v praxi. Z metod vyžadující ordinální informaci jsem zvolil Cookovu - Seifordovu metodu, kterou lze využít při omezení z hlediska zdrojů. U metod vyžadujících kardinální informaci jsem použil metodu váženého součtu a metodu AHP (založeny na výpočtu hodnot funkce užitku), metodu TOPSIS (založena na minimalizaci vzdálenosti od ideální varianty) a metodu ELECTRE I. (založena na vyhodnocování preferenční relace).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.