|
|
Music in the Literary Works of Selected Czech Humanists of 16th Century
Pacala, Frederik ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Témou práce sú hudobné alúzie v literárnej tvorbe českých humanistov 16. storočia. Autor v nej predstavuje doterajšie využívanie tejto tvorby v rámci českej hudobnej historiografie. Následná pozornosť je zameraná na osobnosti humanistickej kultúry v českých zemiach, možnosti ich spojenia s hudobnou kultúrou a v snahe poukázať na ich vzájomné väzby a kontakty. Druhá časť práce je zameraná na dve konkrétne osobnosti - Georgia Handschia a Jakuba Srnovca - na ktorých diele sú ilustrované možnosti hlbšieho využitia tohto typu prameňov v hudobno-historiografickom bádaní. Kľúčové slová Georgius Handschius, Jakub Srnovec, básnická tvorba, hudba, musica, humanizmus, 16. storočie, české zeme
|
|
|
Motetová tvorba Carla Luythona v hudebním tisku Selectissimarum sacrarum cantionum... fasciculus primus (1603).
Bilwachs, Jan ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Tato práce pojednává o vokální tvorbě rudolfínského skladatele a varhaníka Carla Luythona. Ve své sbírce s názvem Selectissimarum sacrarum cantionum ... fasciculus primus vydané v Praze roku 1603 u pražského tiskaře Jiřího Nigrina publikoval 29 duchovních motet. Ačkoliv je v existující literatuře o Luythonových motetech částečně pojednáváno, s ohledem na nové poznatky v muzikologii dotýkající se moteta jako hudebního druhu si vyžaduje repertoár sbírky revidovaný pohled. Práce je dělena do čtyř kapitol. První kapitola této práce je věnovaná dochovaným exemplářům tisku Sacrae cantiones, vnějšímu a vnitřnímu popisu a historii jejich pravděpodobného užívání. Ve druhé kapitole je načrtnuta problematika spojená s funkcí duchovního moteta druhé poloviny 16. století. Třetí kapitola pojednává o sbírce samotné. Pozornost je věnována kritériím výběru repertoáru při koncepci sbírky, dále jejímu vnitřnímu uspořádání a obsahu, jenž je následně analyzován z textového a formálního hlediska. Čtvrtá kapitola je složena ze tří nezávislých případů dotýkajících se aktuálních otázek spojených s Luythonovými motety. Prvním případem je moteto O domus luminosa zhudebňující parafrázi textu od svatého Augustina. Ve druhém případě je na motetu Pange lingua znázorněna vazba Luythona na bratrstvo Božího těla. V posledním případě je...
|
|
|
Václav Clemens Žebrácký - Idea unionis musicae et poeticae (1617). Edition and analysis.
Pacala, Frederik ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Podstatou práce je komentovaná kritická edícia spisu Václava Clementa Žebráckého Idea unionis musicae et poeticae, ktorý je písomnou podobou dišputácie uskuto nenej 8. marca 1617 vo ve kej aule Karolína. Malá tla (9 ff.), unikátne dochovaná v Zámockej knižnici na K ivokláte (sign. XLIV. f. 12, prív. 33), nebola v staršej ani novšej odbornej literatúre (hudobnej i nehudobnej) doposia reflektovaná. Nápl ou práce preto je okrem vytvorenia kritickej edície taktiež analýza Clementovho pojednania, pokus o jeho zasadenie do dobového kontextu a poukázanie na spojenie s mimopražským intelektuálnym prostredím. K ú ové slová Václav Clemens Žebrácký, Johannes Lippius, Zámecká knihovna K ivoklát, Univerzita Karlova, hudební teorie, poetica, musica
|
|
|
Missa Resurrectionis Domini ve vícehlasém graduálu literátského bratrstva u kostela sv. Michala na Novém Městě pražském.
Krátká, Natálie ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Cílem práce je stylový rozbor anonymního pětihlasého mešního ordinária, jenž je součástí Officia Resurrectionis Domini, zapsaného roku 1578 v jediném dochovaném kompletu hlasových knih pocházejících z kostela sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě pražském (CZ-Pu, XI B 1a- d; CZ-Ps, DA II 3). Ordinárium, jehož základem jsou chorální i písňové canty firmy, zahrnuje pouze tři části - Kyrie, Gloria a Credo. Důkladný rozbor kompozice odpovídá na otázku, v jakém vztahu je tato skladba k velikonočnímu ordináriu zapsaném roku 1594 v rukopisu CZ-HKm Hr- 22 a Hr-23. Královéhradecká verze totiž obsahuje množství vícetaktových motivů shodných s pražským zněním. Součástí práce je rovněž spartace obou ordinárií, která je umístěna v závěru. Klíčová slova polyfonní mešní ordinárium, literátská bratrstva, kostel sv. Michala (Praha, Nové Město), kostel sv. Ducha (Hradec Králové), hudební prameny, hudební analýza
|
|
|
Moteta ze sbírky Selectissimarum sacrarum cantionum Carla Luythona a jejich konkordance. Kritická edice a analýza vybraných motet.
Bilwachs, Jan ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
V rukopisných a tištěných pramenech české a německé provenience z přelomu 16. a 17. století se nacházejí konkordance pěti motet ze sbírky Selectissimarum sacrarum cantionum... fasciculus primus od Carla Luythona, které dodnes nebyly dostatečně zhodnoceny. Některé záznamy nejsou pouhými opisy z Luythonovy tištěné sbírky, ale důkladným přepracováním celých motet. Ve své práci navazuji na dosavadní poznatky o Luythonově motetové tvorbě. V první kapitole charakterizuji konvolut XI 8ř47, který je dokladem šíření rudolfínské hudby a jenž jako jediný pramen zachovává kompletní exemplář Luythonovy sbírky. Ve druhé kapitole se věnuji sbírce samotné. Třetí kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol. V každé podkapitole se věnuji popisu pramene, v němž se nachází záznam Luythonova moteta a následně porovnávám všechny nalezené varianty. Součástí práce je návrh kritické edice všech pěti motet.
|
|
|
Carl Luython - 1. kniha madrigalů 1582 (edice a analýza)
Hálečková, Šárka ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Práce se zabývá madrigalovou tvorbou Carla Luythona, skladatele a varhaníka působícího na dvoře Rudolfa II. Součástí práce je kritická edice 1. knihy madrigalů Carla Luythona a hlubší analytická sonda do dvou vybraných madrigalů: Due rose fresche a Io mi rivolgo indietro. Klíčová slova Luython, Petrarca, Rudolf II., Praha, madrigal, edice, analýza
|
|
|
Liturgické texty Tobiáše Závorky Lipenského o manželství
Matějovský, Ondřej ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Liturgické texty Tobiáše Závorky Lipenského o manželství se zabývá vybranými oddíly Závorkova kancionálu Písně chval Božských a agendy Pravidlo služebností církevních. Z těchto pramenů jsou zde transkribovány vybrané oddíly, pojednávající o manželství. V úvodu práce je životopis a deskripce díla Tobiáše Závorky Lipenského, luterského kněze, následně děkana Doubravnického, žijícího v letech 1553 - 1612 v olomouckém kraji. Závorkovy bohoslužebné texty jsou v druhé části práce srovnány s podobnými paralelně užívanými agendami a kancionálem. Tím je Závorkovo dílo představeno v kontextu bohoslužebných tisků 2. poloviny 16. a počátku 17. století.
|
|
|
Christoph Demantius - Tympanum militare 1600 a 1615. Edice a analýza sbírky
Dobošová, Michaela ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na život a dílo skladatele, básníka a hudebního teoretika Christopha Demantia a jeho dvě sbírky kompozic Tympanum militare vydané tiskem v roce 1600 a 1615. První část diplomové práce přináší aktualizovaný životopis skladatele, soupis a zhodnocení jeho tvorby a zjištění všech souvislostí s hudební kulturou Čech předbělohorské doby. Ve druhé části autorka provádí důkladnou textovou a hudební analýzu obou sbírek Tympanum militare, přičemž zjištěné výsledky zahrnuje do širšího hudebně-historického kontextu. Součástí práce je edice sbírky z roku 1600.
|
|
|
Vztah hudby a textu v písňových skladbách 15. století
Jakoubková, Petra ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Písňovými skladbami v českých hudebních pramenech v 15. století se již v 80. letech zabývala Dagmar Vanišová a později její práci částečně zrevidovala Jitka Petrusová. S ohledem na nové poznatky je pravděpodobné, že mnoho skladeb považovaných dříve za latinské cantiones může být světského původu. Má práce si klade za cíl zrevidovat vybrané skladby z Kodexu Speciálník s přihlédnutím k problematice vztahu slova a hudby. Součástí bude jejich transkripce, analýza a rovněž zasazení do dobového kontextu.
|
|
|
Hudba u hudební kultura na Starém Městě pražském 1526 - 1620
Baťa, Jan ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent) ; Hulková, Marta (oponent)
Disertační práce je příspěvkem k poznání hudby a hudební kultury Starého Města pražského v letech 1526-1620. První, metodologicky laděná kapitola Hudební kultura renesančního města jako téma je zhodnocení různých způsobů uchopení problému městské hudební kultury v dosavadní české i zahraniční odborné literatuře. Na tuto kapitolu navazuje přehled stavu bádání Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 ve světle dosavadní literatury, který mapuje pouze ty práce, jež významným způsobem přispěly k obrazu hudebního života Starého Města. Vlastní výsledky výzkumu hudební kultury Starého Města pražského otevírá třetí kapitola s názvem Pohled do hudebního soukromí staroměstských obyvatel v době předbělohorské. Na osmi konkrétních příkladech staroměstských inventářů je ukázáno zastoupení hudebnin a hudebních nástrojů v měšťanských domácnostech a zároveň je řešena otázka jejich funkce v tehdejším životě. Čtvrtá kapitola nazvaná Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 pohledem dochovaných hudebních pramenů se snaží v co nejširším záběru přehlédnout hudební prameny, u nichž lze prokázat pražskou provenienci a je dokonce možné je atribovat ke konkrétní lokalitě. V těsném sepětí se čtvrtou kapitolou je i následující text Graduál Trubky z Rovin, věnovaný podrobné sondě do jednoho z mála pramenů...
|
host ::
RSS.