|
|
Highly siderophile element and Re-Os isotopic geochemistry of carbonatites and associated alkaline rocks from selected occurrences in India
Polák, Ladislav ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Krmíček, Lukáš (oponent)
Karbonatity jsou horniny extruzivního a intruzivního typu, které obsahují minimálně 50 % karbonátových minerálů, pocházejících převážně ze svrchního pláště. Reprezentují potencionální ekonomický zdroj, jakožto zdroj prvků platinové skupiny, tak jako je tomu v Palawboře v Jižní Africe nebo v Ipanamě v Brazílii. Toto je první studie, která přináší informace o koncentracích silně siderofilních prvků (HSE) spolu s izotopickými poměry 187 Os/188 Os pro karbonatity, silikokarbonatity a přidružené alkalické horniny (pyroxenit, syenit, monzogabro a tonalit) z dvou neoproterozoických (~ 800 milionů let) oblastí ze Samalpatti a Sevatturu, regionu Tamil Nadu v jižní Indii. Data byla pořízena standartní metodou za pomoci rozložení vzorků v Carius Tubes. Separace Os probíhala pomocí chlorofrmu (CHCl3), následovaná mikrodestilací a separací Ir, Ru, Pt a Pd za pomoci iontové chromatografie. Výsledky ukazují, že karbonatity ze Samalpatti a ze Sevatturu jsou charakteristické nízkými koncentracemi HSE, nižšími než ostatní mafické horniny derivované z pláště, jako jsou bazalty nebo komatiity. Suprachondritické poměry OsN/IrN mohou napovídat, že karbonatity jsou schopny koncentrovat nezanedbatelné množství Os. Kvůli vysokým, nejednotným poměrům 187 Os/188 Os předpokládáme, že zdroj karbonatitové taveniny byl vysoce...
|
|
|
Geochemie stopových prvků a izotopů Re-Os pyroxenitů svrchního pláště, Český masiv
Haluzová, Eva ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Plášťové pyroxenity představují velmi důležitou součást plášťových hornin, protože umožňují bližší pohled na celkové složení a heterogenitu svrchního pláště. Studované pyroxenity z lokalit Bečváry (Kutnohorské krystalinikum), Níhov, Nové Dvory, Níhov, Mohelno, Horní Kounice, Karlstetten a Meidling (Gföhlská jednotka Moldanubika) tvoří žíly a/nebo polohy uvnitř spinelových a granátických peridotitů Českého masivu. Obsahy vzácných zemin (REE) a dalších stopových prvků jsou ve studovaných pyroxenitech silně variabilní. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně dány několika skutečnostmi: 1) variabilním podílem granátu/klinopyroxenu, 2) různým stupněm vývoje a frakcionace výchozích tavenin, 3) různými koncentracemi stopových prvků ve zdrojovém materiálu. Pyroxenity z lokality Mohelno (LREE ochuzené), pravděpodobně vznikaly přímou derivací z ochuzeného nebo velmi mírně obohaceného, suboceánského svrchního pláště. Naopak pyroxenity z lokalit Karlstetten, Meidling, Horní Kounice a Nové Dvory (LREE obohacené), vznikly krystalizací z plášťových tavenin derivovaných z obohaceného pláště s možným přispěním recyklované oceánské kůry. Studované pyroxenity jsou charakteristické extrémně variabilními poměry izotopického poměru 187 Os/188 Os. Zatímco pyroxenity z lokalit Mohelno a Bečváry mají pouze slabě suprachondritické...
|
|
|
Mafické a intermediální intruze jako průvodci peraluminických granitů krušnohorského batolitu
Holečková, Pavla ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Ackerman, Lukáš (oponent) ; Leichmann, Jaromír (oponent)
Mafické a intermediální intruze běžně doprovázejí variské granitoidní plutony v Evropě. Jsou popsány na různých místech Iberského poloostrova, ve francouzském Centrálním masívu, ve Schwarzwaldu, v různých částech Českého masívu, v Rumunsku, Řecku, na Korsice a Sardinii. Zahrnují pestrou škálu hornin od křemenných gaber přes diority, granodiority až k monzonitům. Většinou tvoří drobná tělesa nebo žíly, v granodioritech a některých granitech se vyskytují jako mafické mikrogranulární enklávy (MME). Jsou charakteristické relativně vysokými obsahy litofilních prvků (Rb, Sr, Ba, Cs, LREE), zároveň mají i vyšší obsahy prvků kompatibilních (Ni, Cr, V a Co). Izotopické poměry 87 Sr/86 Sr se v jednotlivých oblastech příliš neliší, pohybují se okolo průměrného složení Země (0,704 - 0,708). Hodnoty εNd vykazují větší rozptyl, některé intruze mají více korové složení (až -8), jiné naopak mají tyto hodnoty pozitivní, což svědčí o příspěvku bazických magmat. Stáří dioritických intruzí jsou v jednotlivých oblastech odlišná, což ukazuje na vznik ve více magmatických pulsech. Nejstarší jsou ve francouzském Centrálním masívu (361 - 365 Ma), naopak nejmladší jsou dokumentovány v Ibérii (312 - 310 Ma). V Českém masívu jsou nejstarší ve středočeském plutonickém komplexu a v německém míšeňském plutonu, mladší jsou v...
|
|
|
Geochemie plášťových xenolitů Českého středohoří
Kohoutová, Iveta ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
České středohoří tvoří nejdůležitější a v minulosti nejaktivnější část oherského riftu v severních Čechách. Je tvořeno vulkanickými horninami třetihorního stáří obsahující plášťové xenolity, které nám poskytují informace o vnitřní stavbě svrchního pláště. Tato diplomová práce se zabývá studiem plášťových xenolitů nacházejících se v severní části Českého masivu blízko Litoměřic (4 lokality: Dobkovičky, Prackovice, Kuzov, Medvědí vrch). Pro porovnání byly vybrány další 4 lokality plášťových xenolitů - lokalita Brtníky ve Šluknovském výběžku, Kraslice a Zámeček u Flájí v Krušných horách a Venušina sopka v Nízkém Jeseníku na Bruntálské vrchovině. U všech studovaných xenolitů se nejčastěji jedná o spinelové harzburgity nebo lherzolity s minerální asociací olivín + ortopyroxen + klinopyroxen + spinel (nejčastěji Cr-spinel). Jejich textura je většinou protogranulární, dále pak porfyroklastická (porfyroklasty nejčastěji tvoří olivín, ortopyroxen a v některých případech i klinopyroxen; olivín tvoří také matrix a undulózně zháší) a v menší míře i equigranulární. Hostitelská hornina je tvořena bazanitem. V peridotitových xenolitech je nejvýraznější složkou olivín s hodnotou #Mg = 89,4-91,5; v menším množství je vyskytuje ortopyroxen mající hodnotu #Mg = 90,8-92,1. Klinopyroxeny jsou nejčastěji zastoupeny...
|
|
|
Studium fluidních inkluzí v pegmatitech ze Skalska u Jílového a z Dolních Borů
Fenclová, Kateřina ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Ackerman, Lukáš (oponent)
S použitím fluidních inkluzí byly určeny P-T podmínky, složení a vlastnosti fluid, které jsou asociovány s krystalizací pegmatitů ze dvou lokalit v jednotce moldanubika, Skalsko a Dolní Bory. V okolí Skalska (nedaleko Jílového u Prahy) se nachází malá tělesa pravděpodobně muskovitických pegmatitů spjata s žilami aplitů, která pronikají do okolních biotitických granodioritů (požárský a sázavský typ). Oblast geologicky náleží k středočeskému plutonu, který je variského stáří a žilná aktivita spojená s průniky aplitů, pegmatitů a lamprofyrů je nejmladší fází vývoje této oblasti. V Dolních Borech byly inkluze studovány z andalusit-diasporové nodule, jež se nachází v pegmatitové žíle č. 3 v oblasti zvané Dolní Bory-Hatě. Pegmatit je primitivního typu, má zonální stavbu a zmíněná andalusit-daisporová nodule se nachází uvnitř blokového křemene. Horninové prostředí, do kterého žíly pegmatitů pronikaly je tvořeno zejména granulity (borský granulitový masiv), které jsou taktéž variského stáří. Fluidní inkluze byly studovány v křemeni (Skalsko, Dolní Bory), andalusitu a diasporu (Dolní Bory). Zachycená fluida ve vzorcích ze Skalska jsou H2O-CO2 a H2O typu. H2O-CO2 fluida byla poměrně nízce salinní (4,1 až 5,9 hm.% NaClekv), obsahovala od 20 do 5 mol.% CO2 a hustota fluida byla od 0,84 do 1,03 g/cm3 . U H2O...
|
|
|
Geochemie hornin svrchního pláště lokality Mohelno-Biskoupky
Kovács, Andrea ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Tektonicky přemístěné (orogenní) a abysální (oceánické) plášťové horniny umožňují bližší pohled na kompozici a procesy probíhající ve svrchním plášti, a tak doplňují informace zprostředkované plášťovými xenolity. V rámci nejvyšší tektonické jednotky Moldanubické zóny - Gföhlské jednotky najdeme několik různých peridotitových těles reprezentující fragmenty subkontinentální litosféry, suboceánické astenosféry či různé ultramafické vrstvěné intuze. České peridotity Gföhlské jednotky byly na základě stanoveného chemismu, P-T podmínek, přítomnosti a vzájemných vztahů aluminických fází a složení ortopyroxenu rozděleny do tří skupin definované Medarisem et al. (1999). Tělesa Mohelno i Biskoupky jsou zařazené do kategorie tzv. " type I " peridotitů (definované Medarisem et al., 2005), vykazujících nejvyšší ekvilibrační teplotu a nejnižší P-T režim v rámci Gfölské jednotky (až 1335 ⁰C při 29 kbar). Těleso je složeno převážně z hrubozrnných spinelových peridotitů, granát se objevuje spíše jen na okraji obou těles, podél rozhraní s okolními felsickými granulity, které byly výrazně rekrystalizovány, převážně v podmínkách amfibolitové facie. Lokalita byla doposud studována několika autory, jimž byla zdokumentována velká množství informací týkající se chemismu a P-T historie této lokality. Přesto problematika...
|
|
|
Historická ložiska cinabaritu v Čechách - genetická studie.
Velebil, Dalibor ; Ackerman, Lukáš (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
V předložené práci jsou dány geologické a mineralogické charakteristiky pěti českých historických ložisek cinabaritu, jejich vzájemné srovnání a srovnání s evropskými ložisky. Popisovaná ložiska cinabaritu mají pravděpodobně vulkanický původ s tím, že rtuť byla druhotně remobilizována za vzniku ložiskových akumulací cinabaritu. Studiem fluidních inkluzí byl prokázán metamorfní původ cinabarit-pyritové mineralizace na ložisku Horní Luby. Zároveň byly zjištěny teplotní podmínky vzniku tamní mineralizace. Během ložiskotvorných procesů došlo k rozpadu původního homogenního H2O-CO2 fluida o teplotě nad 250řC (asi 300řC) na členy bohaté H2O či CO2, a to ve více etapách mezi 200 - 150řC. Křemen krystalizoval z matečného fluida při teplotách okolo 300řC a méně, pyrit při teplotách mezi 220 a 210řC (a méně) a cinabarit při teplotách mezi 195 a 160řC. Tím bylo prokázáno, že cinabarit je nejmladším minerálem na ložisku (posloupnost krystalizace: křemen - pyrit - cinabarit). Na ložisku Jedová hora krystalizoval křemen okolo teplot 160 až 150řC, baryt při teplotách okolo 115řC (teplota varu fluida) a cinabarit v intervalu mezi těmito teplotami. Studiem tetraedritu z ložiska Jedová hora bylo zjištěno jeho neobvyklé chemické složení. Tetraedrity z Jedové hory mají velmi vysoké obsahy rtuti, obsahují průměrně více...
|
|
| |
|
|
Geochemistry of upper mantle rocks from Kozákov and Horní Bory, Bohemian Massif
Ackerman, Lukáš ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Faryad, Shah Wali (oponent) ; Becker, Harry (oponent)
Cí|em předkládané diseÍtace je geochemické sfudium pláštbvých homin z Kozákova a Homich Borů, které se nacházejí v odlišných geologických prostředích Českéhomasivu (xeno|iý ve vulkanických hominách, budiny v granu|itech)' Úvodnl část představuje rešeršipehologiclcých a geochemichýcb prací o plášťových horninách Českéhomasivu, kÍeréby|y doposud publikovány. Tato rešeÍšezahmuje informace o výskytech a typech ptášťových homin v jednotlivých jednotkách Českéhomasivu a shmuje souč.rsné poznatky o sfupni ochuzení a metasomatóze těchto hornin. Na konci této části jsou zminěny hlavní otevřené otfuky ýkajícíse chaÍakteru svrchního pláŠtěČeskéhomasivu. H|avní a nejdů|ežitějšičást disertace fuoří 3 komp|exní vědecké články věnujícíse geochemii pltišťových hornin z ýpových |okalit Kozákov a Homí Bory. Pwníčlánek představuje geochemické studium hlavních/stopových prvků a Sr-Nd izotopů plašťovýchxenolitů Kozákovského vulkánu. Tento unikátní souboÍ xenolitů představuje 2/3 svÍchnlho plaště v tomto regionu a tim posky'tuje skvělou možnost studovat aněny ve sloŽeni pláště v závis|osti na hloubce. Výsledky ukaza|y, Že svrchni plášťpod Kozákovským vu|kánem proděla| různésfupně parciálního tavení, přičemž ochuzení pláště stoupá s klesající hloubkou. Následující metasomatóza taveninou bazaltového složeni byla výsledkem...
|
host ::
RSS.