|
|
Legionáři jako příslušníci četnického sboru v meziválečném Československu
Šimek, Viktor ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje roli legionářů, kteří sloužili v četnickém sboru v celém kontextu prvorepublikové reality. Časový rámec práce je vymezen od vzniku republiky v roce 1918, resp. počátku přijímaní prvních legionářů do četnického sboru, až do konce první republiky s dovětkem v podobě nastínění situace v protektorátu. Mezi výzkumné otázky patří, jestli státem garantované výhody byly uplatňovány v praxi. Zdali legionářská minulost pomohla četníkům ke kariérnímu postupu a v neposlední řadě, jestli se jejich služba lišila od ostatních četníků, např. formou úlev. Pozornost je věnována hodnocení výkonu četníků-legionářů jejich veliteli a následné komparaci s výkony ostatních četníků. Časově je práce rozdělena na tři bloky, podle relevance pro zkoumaný fenomén. Pro zodpovězení těchto otázek bylo pracováno především s primárními prameny, zejména fondem Generálního velitele četnictva v Národním archivu. Dále byly využity prameny uložené ve Vojenském ústředním archivu a v archivu Ministerstva vnitra. Sekundární literatura k této problematice až na malé výjimky chybí. Spojení dvou fenoménů - četnictva a legionářství - literatura dosud spíše opomíjela. Střípky informací lze najít v dobových novinách, nicméně se jedná o často velmi subjektivní a zkreslené pohledy. Klíčová slova: četnictvo, legionářství,...
|
|
|
Indologie v Československu v letech 1945-1968
Bujárek, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj indologie v českém, respektive československém prostředí v letech 1945-1968. Jejím cílem je na základě pramenného materiálu popsat institucionální a personální vývoj této vědní disciplíny ve sledovaném období, určit předmět indologického výzkumu a jeho změny v čase a analyzovat význam samotného pojmu indologie v soudobém diskurzu. Ve třech hlavních kapitolách věnovaných období třetí republiky, padesátým letům a letům šedesátým je nastíněn vývoj od "staré" indologie zaměřené na staroindickou problematiku k indologii "nové", jež v sobě obsáhla tematiku soudobé Indie, a jež se před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 vyvinula v obecně prosperující a v zahraničí uznávaný obor.
|
|
|
Sonda do života 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky v letech 1944 - 1945
Moravcová, Nikol ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Součástí odboje proti nacistickému Německu byly i partyzánské jednotky operující v Protektorátu Čechy a Morava. Vznikaly v horských a zalesněných oblastech - výhodný terén nabízelo zejména moravsko-slovenské pomezí, Moravskoslezské Beskydy a Valašsko. První partyzánské skupiny se zde zformovaly již na jaře 1942, ale k zásadnímu odbojovému působení došlo až po přechodu partyzánského oddílu vedeného Jánem Ušiakem a Dajanem Bajanovičem Murzinem ze Slovenska na Moravu a vytvoření 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Diplomová práce se zabývá působením partyzánských skupin operujících na Valašsku v období 2. světové války. Primárně se zaměřuje právě na oddíly, které byly součástí 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, pročež bude zasazena především do závěrečného období války, tedy let 1944-1945. Cílem práce je analýza života v partyzánských oddílech a problémů, se kterými se museli partyzáni během své odbojové činnosti potýkat. Ve vybraných případech budou reflektováni i nejbližší podporovatelé partyzánů. Většina odborné literatury s tématikou partyzánského hnutí se soustřeďuje hlavně na popis jednotlivých bojových, diverzních a sabotážních akcí nebo jiné výrazné momenty v činnosti partyzánských skupin. Proto se bude diplomová práce orientovat především na méně zjevné aspekty...
|
|
| |
|
|
Vojáci císaře pána. Identity, prožitky a národní (po)vědomí českých účastníků první světové války
Bubeník, Daniel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Vojáci císaře pána. Identity, prožitky a národní (po)vědomí českých účastníků první světové války Tématem předkládané disertační práce jsou identity a prožitky českých vojáků první světové války. Pramenem práce jsou ego-dokumenty českých vojáků, konkrétně se jedná zejména o jejich deníky, v menší míře pak dopisy polní pošty a vzpomínky. Cílem je analýza reprezentací identit, prožitků a národního (po)vědomí pisatelů zkoumaných pramenů. Badatelské otázky práce se ptají na reprezentace konstrukce identit v pramenech, zejména na identity národní, regionální, náboženské nebo sociální; na konstrukci jinakosti a obrazu nepřítele v textech, na vztah k jinakosti a případný konflikt loajalit mezi českou národní společností a službou v rakousko-uherské armádě; na genderovou identitu pisatelů; a na otázku konstrukce tělesnosti a prožitku tělesnosti a těla jakožto konstruktu maskulinní identity. Předkládaná disertační práce náleží do oboru Historická antropologie.
|
|
|
Židé v Polné v první polovině 20. století
Formáčková, Anna ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se bude zabývat problematikou židovského obyvatelstva ve městě Polná. Autorka bude nejvíce pozornosti věnovat období meziválečnému, avšak okrajově se zaměří i na období během obou světových válek a velmi marginálně se bude zabývat také dobou po druhé světové válce. Práce bude pojednávat jak o každodenním životě židovské obce, tak o obecnějších kontextech. Autorka se ve své práci bude opírat i o svědectví pamětníků, kteří sami nebyli příslušníky židovské obce, ale s Židy je pojily osobní vazby, jejich osudy je tudíž přímo ovlivňovaly a zasahovaly. Hlavním cílem této bakalářské práce je ucelené podání informací o židovské obci v Polné ve stanoveném časovém období. Další ambicí práce je přispění do lokální bibliografie k danému tématu a rozšíření povědomí o této problematice. Vzhledem k současné situaci, kdy pandemie koronaviru komplikuje přístup k informacím a ke zdrojům, vychází práce ve většině z literatury a editovaných pramenů.
|
|
|
Za nového člověka! Sociální experiment v poválečném Československu na příkladu Emila Zátopka.
Švehla, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
V této diplomové práci se zabývám konceptem nového socialistického člověka v Československu mezi lety 1948 a 1956 na příkladu Emila Zátopka. Cílem bylo analyzovat podobu nového socialistického člověka na příkladu vybrané beletrie, novinových článků, obrazového, zvukového a archivního materiálu s přihlédnutím k osobě Emila Zátopka. Výzkum probíhal s použitím metod diskurzivní analýzy. Ke konceptu nového socialistického člověka jsem přistoupil jako k sociálnímu konstruktu. Výzkum ukázal, že obraz nového socialistického člověka byl dynamický a byl zneužíván komunistickými ideology k vytváření obrazů ideálních občanů a zdůraznění negativních vlastností vnějších a vnitřních nepřátel. Výjimečné osobnosti, jako například Emil Zátopek, byly dobovou propagandou ukázáni jako ideální občané, kteří byli předzvěstí nového světa. Zátopkův dobový obraz sestává ze dvou podob, které se vzájemně prolínaly. Jejich kombinace umožnila komunistickým propagandistům prezentaci Zátopka jako nového socialistického člověka, přesto běžného občana. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které na sebe vzájemně navazují. Kapitoly byly koncipovány podle obrazu Zátopka v dobové propagandě.
|
|
|
Spojenecké vztahy Československa a Jugoslávie v letech 1918-1938. Na příkladu oslav 48. p. pl. "Jugoslávie"
Mláka, David ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat spojenecké vztahy mezi Československem a Jugoslávií v letech 1918-1938 z pohledu vybraných komemorativních aktů. Základním cílem předkládané práce je definovat úlohu československého 48. pěšího pluku "Jugoslavia" při těchto oslavách. Práce vychází z hypotézy, že prostřednictvím svého čestného názvu "Jugoslavia" byla vytvořena symbolická funkce pluku, kterou byl posilován vzájemný přátelský vztah mezi Československem a Královstvím SHS. Práce se chronologicky neomezuje pouze na léta 1918-1938, protože zárodek symboliky byl položen před vznikem samostatných států. Zkoumá proto vztahy a kontakty Čechů (Čechoslováků) a Jihoslovanů za Rakousko- Uherska, dále během 1. světové války a následném meziválečném období až do roku 1938. To je doplněno stručnou historií c. a k. 102. pěšího pluku, jež byl předchůdcem 48. pěšího pluku "Jugoslavia". Klíčová slova: První světová válka, vzpomínání, svátky, oslavy, kolektivní paměť, Československo, Jugoslávie, Francie, Malá dohoda, 48. pěší pluk "Jugoslavia", 102. pěší pluk, Benešov.
|
|
|
Hrob Neznámého vojína
Šimek, Viktor ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Autor se v práci věnuje instituci hrobu Neznámého vojína/bojovníka na historickém území České republiky. Zaměřuje se na její téměř stoletý vývoj, vliv na tvorbu národní identity a využití pro dosažení politických cílů. Část práce rozebírá okolnosti jejího vzniku a funkci v období do roku 1938. Druhá část práce sleduje vývoj instituce 2. světové války a její přerod po roce 1948. Závěrečná část mapuje poslední desetiletí od její rekonstrukce a přínos současné společnosti s důrazem na dospívající generaci a v neposlední řadě jako místo odkazu a tradice pro Armádu České Republiky. Pro zpracování využívá archivních materiálu Vojenského ústředního archivu v Praze, archivu Národního Muzea, dobového tisku, sborníků a monografií vztahující se k Národnímu památníku na Vítkově. Klíčová slova: Československé legie, hrob, republika, Neznámý vojín, protektorát, Neznámý bojovník, pieta, komunismus, Vítkov.
|
|
|
Výcvik a působení příslušníků rezidentury Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA ve Vídni v letech 1955-1989
Křeček, Pavel ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje dosud nezpracovanému tématu vídeňské rezidentury ZS/GŠ v období padesátých až osmdesátých let 20. století. Autor na základě archivních pramenů analyzuje náplň práce rezidentury, personální obsazení a zkušenosti jejích příslušníků, jejich výcvik a přípravu pro působení v zahraničí. V uvedené práci rozebírá sylabus zpravodajského kurzu i proces vysílání zpravodajců do zahraničí. Na příkladu konkrétního zpravodajského důstojníka autor popisuje fungování jednotlivce v rámci struktury vojenské rozvědky i v rámci kolektivu důstojníků rezidentury ve Vídni, a to jak v ,,klidném" období let padesátých, tak i v kritickém období po roce 1968. Práce je založena především na heuristice archivních pramenů z Archivu bezpečnostních složek (ABS) a dostupných monografií, pamětí a studií. Klíčová slova Československá vojenská rozvědka - výcvik zpravodajských důstojníků - Vídeň - Vídeňská rezidentura ZS/GŠ
|
host ::
RSS.