|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Kokoška, Stanislav (oponent)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
| |
|
|
Jan Nepomuk říšský hrabě Nostitz-Rieneck. Život a vojenská kariéra v době napoleonských válek.
Langerová, Anna ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá kariérou šlechtického důstojníka v období napoleonských válek, která je zkoumána na základě životního osudu Jana Nepomuka, říšského hraběte Nostitze-Rienecka. Průběh služby je rozčleněn na tři základní okruhy. Počátek kariéry, hlavní služba a závěr, přičemž práce je zpracovávána chronologicky podle válek s revoluční a napoleonskou Francií. Práce je dále doplněna o kariéry Karla ze Schwarzenberga a Václava Radeckého z Radče, jež jsou natolik rozdílné, že se vymykají zaběhlému rámci.
|
|
|
Junák - český skaut? K ideovým kořenům českého skautingu.
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce je zamřena na období vzniku a formování českého skautingu. Z důvodu malého dochování pramenů archivní povahy bylo pro práci využito hlavně tištěných pramenů. Postupoval jsem hlavně metodou textologické a komparativní analýzy. Nejprve je věnován prostor historii světového a českého skautingu. Pro určení oblastí, kde se anglický a český skauting lišil, byly porovnány dvě základní příručky: Scouting for Boys pro anglické prostředí a Základy junáctví pro české. Na základě komparace byly určeny tři oblasti, ve kterých jsem se recepci skautské metody věnoval. Jedná se o skautský hodnotový systém, vztah k národu a státu a poměru k organizaci Sokol. V práci též byly zpracovány výsledky mezinárodního průzkumu týkající se doby vzniku skautingu v evropských zemích a následné srovnání s českými zeměmi. Na konci práce jsou umístěny tři přílohy tři přílohy: biografické medailonky zmíněných osob, edice skautských zákonů a vyplněné dotazníky z průzkumu.
|
|
|
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
|
|
|
Formování národní identity v multinacionálním prostředí: paříští imigranti v letech 1848-1900
Olšáková, Doubravka ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Galmiche, Xavier (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem formování národní identity jedince v multikulturním prostředí pařížských imigrantů v letech 1848-1900. Základem práce je analýza dochovaného fondu Archives de Paris, Registres des Naturalisations et admissions en domicile z tohoto období. Na základě kvantitativní analýzy údajů uvedených v jednotlivých žádostech jsou konfrontovány teorie nacionalismu s faktickým průběhem identifikace jedince se státem. Analyzovány jsou postoje emigrantů z Německa, Lucemburska, Čech a Uherska. Většinový trend směřuje k identifikaci jedince s "národním státem", výjimkou jsou Češi, kteří se hlásí k Rakousku. Faktický průběh identifikace poukazuje na mnohem větší opoždění aktivizace mas, než jaké předpokládají teoretické studie. To je dáno mnohem slabší sociální mobilizací, za níž stojí omezené schopnosti a možnosti vůdčích elit. Specifické postavení českého vývoje je vysvětleno za pomoci sémiotické analýzy proměny kolektivní paměti na příkladu pojmů hranice a cizina. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757 - 1914
Kessler, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vojtěch Kessler Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757-1914 Abstrakt Tématem disertační práce je recepce válečných pomníků na našem území, které se vztahují k událostem z období mezi sedmiletou válkou a prusko-rakouskou válkou. V práci je na pomníky nahlíženo jako na specifická místa paměti, jejichž tzv. druhý život modifikuje historické povědomí o zmiňovaných válečných událostech české, potažmo německo-české společnosti ve sledovaném období. Proměny vztahu k historické památce bývají dynamické; výrazné diskontinuity, jako jsou změny politických režimů, společenských systémů či odsuny celých etnik, se projevují i ve změnách recepce a pojímání míst, objektů a potažmo i historické paměti, která je těmito místy utvářena.
|
|
| |
|
|
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
|
|
| |
host ::
RSS.