|
|
Mimopárové paternity a síla pohlavního výběru u vlaštovky obecné
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Obecně se předpokládá, že za vznik druhotných pohlavních znaků je zodpovědný pohlavní výběr. Jeho síla bývá připisována varianci v reprodukčním úspěchu mezi jedinci. Tato variance se odvíjí především od počtu sexuálních partnerů a počtu zplozených potomků. Jak samci, tak samice mohou zvýšit svůj reprodukční úspěch alternativními reprodukčními strategiemi - mimopárovými kopulacemi a vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. V této práci jsem testovala vztah mezi samčí ornamentací a úspěchem v mimopárových a vnitropárových kopulacích a celkovým reprodukčním úspěchem samců u vlaštovky obecné (Hirundo rustica), sociálně monogamního druhu s vysokou mírou mimopárových paternit. Výsledky naznačují, že samci s barevnější hrdelní skvrnou mají vyšší reprodukční úspěch. Barevnější samci měli méně často mimopárové mládě ve svém vlastním hnízdě. Délka ocasu nesouvisela ani s vnitropárovou, ani s mimopárovou paternitou, ačkoliv předešlé studie dokumentují pozitivní vztah mezi tímto ornamentem a samčím reprodukčním úspěchem. Naše výsledky potvrzují, že mimopárové paternity značně přispívají k variabilitě v reprodukčním úspěchu samců vlaštovky obecné. Vnitropárová paternita se zdá být důležitějším zdrojem této variance ve srovnání s mimopárovými fertilizacemi. Klíčová slova: mimopárové paternity, pohlavní výběr,...
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
|
|
Inkubační strategie vybraných druhů kachen
Klvaňa, Petr ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Bureš, Stanislav (oponent)
- 1 - Inkubační strategie vybraných druhů kachen Souhrn disertační práce Samice většiny druhů kachnovitých (Anatidae) investují do hnízdění velké množství energie, jelikož zajišťují tvorbu snůšky, inkubaci i následnou péči o mláďata. Situace, kdy role samce je omezena na strážení samice, případně potravního teritoria, panuje u všech druhů kachen severní polokoule. Tato skutečnost činí z řady druhů kachen vhodný model k studiu optimalizace rodičovské investice do reprodukčního pokusu. Na druhou stranu optimalizace investice je velmi komplexní proces podmíněný celou řadou faktorů, zahrnující délku hnízdní sezóny, množství potravy, věk jedince, riziko predace jedince nebo snůšky, či výsledek předchozího hnízdění. Postihnout komplexně všechny faktory ovlivňující inkubační úsilí je však v rámci terénního výzkumu věc nelehká, ne-li nemožná. Výzkumník je tudíž nucen zaměřit se na užší okruh otázek a studovat "pouze" dílčí část reprodukční strategie daného druhu. Tato práce je věnována nejdůležitější fázi reprodukčního cyklu - období inkubace snůšky. V tomto období je samice vystavena velkým energetickým výdajům v podobě zajištění teplotního optima vyvíjejícím se zárodkům, na druhou stranu je její čas pro příjem potravy významně omezen. Strategie, jak náročné období inkubace dovést do úspěšného konce, zahrnuje...
|
|
|
Vliv potravy a krmení mláďat na jejich kvalitu u vrabce domácího (Passer domesticus)
Lusková, Miroslava ; Klvaňová, Alena (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Cílem práce bylo popsat složení potravy mláďat vrabce domácího a určit její vliv na kondici mláďat ve venkovském prostředí na území České republiky. Zároveň bylo studováno využití jednotlivých mikrobiotopů ke sběru potravy. Většina studií potravního chování na našem území se dosud zaměřovala jen na frekvenci krmení. V této práci je popsána potrava mláďat dvou věkových kategorií u budkové populace na zemědělském statku u Veselí nad Lužnicí. Složení potravy mláďat a stanovení podílu rostlinné a živočišné potravy bylo studováno pomocí krčních prstenců a analýzou výkalů. Dále byly zaznamenány i frekvence krmení obou rodičů. Nejčastějším druhem kořisti zjištěným analýzou výkalů byli brouci (Coleoptera), naopak metodou krčních prstenců byli jako hlavní skupina určeni dvoukřídlí (Diptera). V potravě mladších mláďat převažoval dvoukřídlý hmyz (převážně čeleď Tipulidae) a v potravě starších mláďat brouci (převážně čeleď Scarabeidae). Rostlinná složka převažovala u starších mláďat. Nejvyšší zastoupení měla semena čeledi Poaceae. Starší mláďata byla krmena více (celková váha vzorku byla větší). Zatímco se u mladších mláďat se zvyšováním podílů živočišné složky běhák prodlužoval, u starších mláďat se zkracoval, což může potvrzovat odlišné potravní nároky během vývoje mláďat na hnízdě. S rostoucím množstvím podílu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ekologie krahujce obecného v urbánním prostředí a okolní krajině
Kunca, Tomáš ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Bohuslav, Bohuslav (oponent)
Dravci stojí na vrcholu potravních řetězců a jsou proto velice důležitým bioindikátorem stavu životního prostředí. V druhé polovině 20. století vlivem různých faktorů, jejich stavy poklesly a tato skupina ptáků se stala jednou z nejzkoumanějších skupin živočichů (např. White et al. 2002). Stavy většiny druhů dravců na přelomu století začaly vzrůstat (např. Heinrich 2009, Jones et al. 1994) a v posledních letech se dostali do pozadí za ptáky ohrožované stávajícími problémy 21. století; například ptáky polní krajiny. A právě jedním z nejvýznamnějších problémů dnešní doby jsou změny v přirozeném prostředí dané fragmentací, urbanizací a intensifikací zemědělství.
|
|
|
Početnost vybraných druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby
Kebrle, Dominik ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U některých druhů ptáků zemědělské krajiny došlo na území České republiky, podobně tak i ve větší části Evropy, k úbytku abundance. Největší úbytky byly zaznamenány u vrabce domácího (Passer domesticus), způsobené zřejmě změnami ve stavebních technikách, nebo nedostatkem potravních příležitostí. Pokles v případě zvonka zeleného (Carduelis chloris) a konopky obecné (Carduelis cannabina) je přisuzován intenzifikaci zemědělství a v případě špačka obecného (Sturnus vulgaris) je možnou příčinou pronásledování člověkem. Odhad abundancí celkem jedenácti druhů ptáků byl proveden v hnízdním období 2015 ve 20 obcích v jihozápadní oblasti středních Čech. Bylo vybráno 10 obcí s funkční zemědělskou výrobou, v těchto obcích pak byly vytyčeny tři sčítací plochy o rozloze 1 ha v různých typech zástavby (ve středu obce, okraji obce a v areálu velkochovu). Ve zbývajících 10 obcích byly vždy díky absenci zemědělské výroby vytyčeny pouze dvě sčítací plochy (ve středu obce a na okraji obce). Průkazně vyšlo upřednostňování lokality středu v obcích bez velkochovu u vrabce domácího (Passer domesticus) a hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Vrabec polní (Passer montanus) pak průkazně dává přednost lokalitě okraje v obcích s velkochovem. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) vykazuje větší početnost ve středu obce, nezávisle na přítomnosti velkochovu. Vyšší početnost vlivem zemědělské výroby nebyla prokázána. Pouze hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se prokazatelně zemědělským areálům vyhýbá. V případě ostatních sledovaných faktorů (zastavěná plocha, plocha stromů a keřů, plocha bylinného patra, podíl nové zástavby, vzdálenost od velkochovu) byl prokázán vliv plochy stromů a keřů u vrabce domácího (Passer domesticus), kdy s klesající plochou stoupá abundance. Dále byl prokázán vliv podílu nové zástavby na špačka obecného (Sturnus vulgaris), který abundanci se zvyšujícím se podílem nové zástavby snižuje.
|
host ::
RSS.