|
|
Změny vybraných proteinů v reakci na genotoxický stres
Ćmielová, Jana ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Hofer, Michal (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Souhrn Mesenchymální kmenové buňky kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta jsou buňky s vysokým proliferačním potenciálem a schopností sebeobnovy srovnatelnou s jinými kmenovými buňkami. Vzhledem ke schopnosti diferencovat do různých buněčných typů a poměrně snadné dostupnosti představují slibný nástroj pro využití v buněčné terapii. Na druhou stranu ovšem tyto buňky dlouhodobě přetrvávají v organismu a při poškození jejich genetické výbavy hrozí kumulace buněk s mutovaným genomem. Proto je nutné tyto buňky charakterizovat v podmínkách působení genotoxického stresu. Jedním ze stresorů poškozujících DNA, je ionizující záření, které v buňkách navozuje zástavu buněčného cyklu spojenou s reparací poškození nebo indukci apoptózy. Cílem práce je sledovat vliv ionizujícího záření na mesenchymální kmenové buňky kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta a odpověď těchto buněk na ionizující záření po inhibici ATM kinasy, která je u somatických buněk považovaná za klíčovou molekulu signalizující poškození DNA, zejména dvouvláknové zlomy. Studovali jsme molekulární mechanismy indukce apoptózy a reakce na poškození DNA vyvolané ionizujícím zářením u mesenchymálních kmenových buněk izolovaných z kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta. Hlavním výsledkem naší práce je zjištění, že...
|
|
|
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres
Havelek, Radim ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres Průtoková cytometrie je moderní metoda analýzy imunofenotypu a funkčních charakteristik buněk. Je to technika kvantitativní analýzy jedné buňky, která k detekci využívá optických vlastností buněk unášených v proudu nosné kapaliny stanovených paprskem laseru. Analýza a rozlišení buněk je založena na jejich velikosti, granularitě, a zdali buňka nese fluorescenční molekulu ve formě konjugované protilátky, nebo fluorescenčního barviva. Buňky mohou být značeny fluorescenčními barvivy, inkubovány s fluorogeními substráty, označeny fluorochromy konjugovanými protilátkami specifickými k molekulám na povrchu nebo uvnitř buňky. Průtokové cytometry jsou multiparametrické, zaznamenávající několik měření z jedné buňky. Z tohoto důvodu jsme schopni identifikovat homogenní subpopulaci v heterogenní populaci buněk. Buňky vystaveny působení genotoxických agens reagují kvantitativně a kvalitativně v závislosti na absorbované dávce a buněčném typu. S cílem vypořádat se s poškozením buněčné DNA dojde k aktivaci dočasné zástavy buněčné cyklu a mechanismů odpovědi na poškození DNA, jež poskytnou nezbytný čas k její účinné opravě. Za situace kdy tyto mechanismy selžou, nebo poškození DNA je neopravitelné, dojde k buněčné smrti apoptózou, nebo je...
|
|
|
Primární řasinka a její význam v reakci buněk na expozici ionizujícímu záření a cytostatikům.
Filipová, Alžběta ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Hofer, Michal (oponent)
Primární řasinka a její význam v reakci buněk na expozici ionizujícímu záření a cytostatikům. Ionizující záření, metabolický stres vyvolaný hladověním a genotoxický stres působí na buňky v několika úrovních. Ovlivňují cytoskeletální stabilitu a morfologii buňky a způsobují poškození DNA - jednovláknovými anebo dvouvláknovými zlomy. Pro buňku jsou nejkritičtější zlomy dvouvláknové. Jestliže dojde k poškození DNA, dochází k zástavě buněčného cyklu a k reparaci poškození. Pokud toto poškození není opraveno, nastává buněčná smrt apoptózou, mitotická katastrofa nebo senescence. Primární řasinky jsou mikrotubulární organely, které působí jako fyzikálně-chemické senzory a jejich biologické funkce zahrnují vnímání extracelulárního prostředí, regulaci organogeneze a buněčnou polaritu. Primární řasinky jsou dynamicky regulovány během progrese buněčného cyklu. Dnes je již dobře známo, že porucha nebo ztráta primární řasinky vede k rozvoji ciliopathií a dalších civilizačních onemocnění, do kterých můžeme zařadit kardiovaskulární onemocnění, artrózu a v neposlední řadě nádorová onemocnění. V současné době se také uvádí, že dočasná přítomnost a tvorba primární řasinky je nezbytná pro reparaci poškození některých typů buněk. Tato práce je zaměřena na hodnocení změn primární řasinky vyvolaných působením ionizujícího...
|
|
|
Proteomic Analysis of Gamma-Irradiated Human Leukemic Cells
Šalovská, Barbora ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Šebela, Marek (oponent) ; Ebhardt, H. Alexander (oponent)
(CZE) Název dizertační práce: Proteomická analýza leukemických buněčných linií po ozáření V této dizertační práci jsme se zaměřili na objasnění molekulárních mechanismů radiosensibilizace leukemické buněčné linie MOLT-4 specifickou inhibicí kináz z rodiny fosfatidylinositol-3-kináza příbuzných kináz (PIKKs). Byly testovány dva vysoce účinné a selektivní inhibitory VE-821 (inhibitor ATR) a KU55933 (inhibitor ATM), pro jejich účinky na proliferaci, viabilitu a buněčný cyklus neozářených a ozářených buněk MOLT4. Aplikace obou inhibitorů způsobila radiosensibilizaci MOLT-4 buněk a 10 µM VE-821 navíc působil jako silné antiproliferativní agens i v neozářených MOLT-4 buňkách. K dalšímu popisu mechanismů, které jsou zodpovědné za radiosensibilizaci MOLT-4 buněk VE-821 inhibitorem byly použity hmotnostně spektrometrické metody. Pomocí metod kvantitativní proteomiky jsme identifikovali a kvantifikovali změny v proteomu a fosfoproteomu (tj. změny na úrovni fosforylace proteinů) buněk, které byly způsobeny účinkem inhibitoru v ozářených buňkách. Protože detekce a kvantifikace fosforylovaných peptidů v komplexních vzorcích je komplikována mimo jiné jejich relativně nízkým zastoupením, zaměřili jsme se nejprve na výběr optimální metody pro jejich selektivní izolaci ze směsi s nemodifikovanými peptidy....
|
|
|
Změny proteinové exprese vyvolané kyselinou valproovou u lidské T-lymfocytární linie MOLT-4
Tichá, Zuzana ; Kvasničková, Eva (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta Katedra biochemických věd ZMĚNY PROTEINOVÉ EXPRESE PO OVLIVNĚNÍ KYSELINOU VALPROOVOU U LIDSKÉ T-LYMFOCYTÁRNÍ BUNĚČNÉ LINIE MOLT-4. Kyselina valproová (VA) je inhibitor histon deacetylasy (HDACI) a při kultivaci leukemických buněk vede k zástavě jejich růstu a indukci apoptózy. Cílem práce bylo stanovit změny exprese proteinů po ovlivnění nádorových buněk VA. Lyzáty ilzolovaných jader po 4 hodinové inkubaci buněk s 2 a 4 mmol/l VA byly použity pro detekci změn hladiny proteinů. Proteiny buněčných lyzátů byly v první dimenzi separovány izoelektrickou fokusací na imobilizovaném pH gradientu. Po proběhnutí fokusace byly proteiny separovány elektroforeticky na 9-16% gradientovém DS gelu. Po proběhnuté elektroforéze byly proteiny detekovány barvením stříbrem a proteinová mapa digitalizována pomocí laserového denzitometru. Vyhodnocení proteinových map bylo provedeno pomocí programu Melanie 3. Identifikace proteinů byla provedena na MALDI hmotnostním spektrometru. Vyhledávání proteinů v databázích bylo provedeno podle programů ProFound a PeptIdent. Identifikace proteinů, které se po ovlivnění VA statisticky signifikantně měnily pomůže pochopit molekulární cesty, pomocí kterých ovlivňuje VA leukemické buňky. V našich experimentech sledující změny jednotlivých proteinů po...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.