|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě
Srbová, Libuše ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Jiskra, Jan (oponent)
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě. Úvod: S nárůstem diagnostiky stoupá i počet nalezených tyreoidálních uzlů. Základním vyšetřovacím postupem je sonografie v kombinaci s tenkojehlovou biopsií. Od r. 2010 se na některých pracovištích používá Bethesda klasifikace, jejíž součástí je i určení dalšího postupu. Dalším častým onemocněním štítné žlázy je autoimunitní tyreoiditis. Podle některých starších prací je uzel v terénu tyreoiditidy suspektní z malignity, současné názory jsou kontroverzní. Rozdílné údaje se objevují především v závislosti na tom, zda jsou analyzována data z cytologických nebo operačních nálezů. Cíl: Cílem naší práce bylo reklasifikovat výsledky biopsií štítnice podle klasifikace Bethesda u pacientů, kteří následně podstoupili tyreoidektomii a určit maligní potenciál jednotlivých kategorií. U kategorie cytologicky nejasných nálezů pak zjistit, zda doporučení patologa k operaci, druh cytologických atypií a výsledky opakovaných biopsií měly vliv na výskyt maligních nálezů. V druhé části jsme zjišťovali, jak přítomnost autoimunitní tyreoiditidy ovlivňuje riziko výskytu karcinomu štítnice. Zvlášť jsme porovnávali cytologické i histologické nálezy a dále přítomnost protilátek a vliv výše...
|
|
|
Léčba závažné tyreoidální orbitopatie hemoreoferézou, význam změn vybraných patogenetických činitelů
Ceeová, Věra ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Úvod: Tyreoidální orbitopatie (TAO - z angl. thyroid-associated ophthalmopathy) je autoimunitní onemocnění, při těžkém průběhu znetvořující a invalidizující, charakterizované zánětlivým prosáknutím a buněčnou infiltrací tkání očnice. Léčbou první volby jsou již řadu let kortikosteroidy, mající prokazatelný příznivý efekt na průběh onemocnění i přes jejich četné nežádoucí účinky. Efekt dalších imunosupresív nebyl jednoznačně prokázán. Cíl: Cílem naší studie bylo prokázat efekt hemoreoferézy na průběh TAO u pacientů s velmi těžkou formou onemocnění a to randomizovanou studií (10 pacientů léčených vysokými dávkami kortikoidů a 10 léčených kombinací vysokých dávek kortikoidů a hemoreoferézy). Sekundárním cílem bylo sledování změn vybraných patogeneticky významných imunologických a biochemických ukazatelů při terapii hemoreoferézou a zhodnocení bezpečnosti a snášenlivosti vlastní modifikace léčebné metody. Pacienti a metody: Do studie bylo zařazeno 20 nemocných s velmi těžkou formou TAO, u kterých při standardní léčbě kortikoidy nedošlo k dostatečnému zlepšení. Tito nemocní byli klasickým losováním randomizováni do dvou skupin. 10 nemocných bylo léčeno i.v. pulzní léčbou kortikoidy - tj. metylprednisolon 1 g i.v. 3x týdně v 1. týdnu a 0,5 g i.v. 3x týdně ve 2. a 3. týdnu (tj. celkem 9 pulzů, celková...
|
|
|
Hypothalamo-hypofyzární dysfunkce a jejich hodnocení za různých patologických stavů.
Kosák, Mikuláš ; Hána, Václav (vedoucí práce) ; Čáp, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Traumatická poranění mozku představují závažný zdravotní problém. Kromě celé řady dalších komplikací mohou být spojeny s poruchami endokrinních funkcí hypothalamo-hypofyzární jednotky. Cílem naší práce bylo zjistit, zda je chronický subdurální hematom, jako specifický typ traumatického poškození mozku spojen s rizikem rozvoje hypopituitarismu. V prospektivním sledování jsme vyšetřili soubor 49 pacientů krátce po chirurgickém ošetření subdurálního hematomu a následně v odstupu 3 a 12 měsíců a 10 pacientů retrospektivně 12 měsíců po chirurgickém zákroku. Pacienty jsme podrobili sérii vyšetření včetně dynamických testů pro posouzení všech hypofyzárních funkcí. Poruchu gonadotropní osy jsme zjistili u 9 (25,7 %) vyšetřených jedinců v akutní fázi a u 3 (12 %) odstupu 12 měsíců od operačního zákroku. Porucha sekrece růstového hormonu byla v akutní fázi přítomna u 23 (46,9 %) jedinců. V odstupu 12 měsíců byl deficitu růstového hormonu přítomen u 15 jedinců (46,9 %). Významné poruchy klinicky nejvýznamnějších os, kortikotropní a thyreotropní, jsme v našem souboru nezaznamenali. Předmětem druhé části práce jsou nové možnosti diagnostiky poruchy adrenokortikotropní osy. Cílem naší práce bylo zhodnotit a porovnat spolehlivost paralelně stanovených koncentrací kortizolu v séru a ve slinách při ACTH testu. Pomocí...
|
|
|
Vybraná monogenně podmíněná endokrinní onemocnění v dětském věku: patofyziologické souvislosti
Obermannová, Barbora ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Monogenně podmíněná onemocnění jsou způsobena mutací v jednom genu a vznikem "vzácné" alely. Mutace se klinicky projeví fenotypovou odchylkou, tedy dědičnou nemocí, která se dědí autozomálně dominantně, recesivně nebo je vázaná na X-chromozom. Dle stupně závažnosti mutace se monogenní onemocnění manifestují buď již v dětském věku, nebo později v průběhu života. Fenotyp konkrétní nemoci je způsoben úplným nebo částečným chyběním produktu daného genu. Může se jednat o strukturální bílkovinu, enzym nebo receptor, které přímo zajišťují fyziologické procesy v organismu a udržují tak metabolickou homeostázu. V druhé řadě se může jednat o signální molekulu nebo transkripční faktor řídící správný vývoj a funkci orgánu v embryogenezi nebo později v životě. V dětské endokrinologii představují monogenně podmíněné poruchy důležitou skupinu onemocnění. Přesné porozumění etiopatogeneze těchto poruch napomáhá pochopení fyziologických pochodů v lidském těle. Korelace fenotypu s genotypem pomáhá objasnit složitou fyziologii endokrinních regulací. V první části se věnujeme transkripčnímu faktoru PROP1, který je hlavním regulátorem diferenciace buněk předního laloku hypofýzy v průběhu embryonálního vývoje. Zabýváme se četností PROP1 mutací v české a evropské populaci a funkčním dopadem jeho defektu na hormonální status a...
|
|
|
Kvantitativní exprese dopaminergních receptorů v adenomech hypofýzy.
Gabalec, Filip ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Hána, Václav (oponent)
Souhrn Úvod Klinicky afunkční adenomy hypofýzy představují asi jednu třetinu všech hypofyzárních tumorů. Většina z nich je patologem klasifikována jako gonadotropinomy nebo null-cell adenomy bez imunohistochemické pozitivity hormonální sekrece. Zbytek tvoří tiché kortikotropní adenomy a tiché plurihormonální tumory. Konzervativní léčba dopaminovými agonisty je účinná pouze v některých případech v závislosti na expresi dopaminových D2 receptorů (D2R). Cíle Hlavním cílem projektu bylo zavést a optimalizovat kvantitativní analýzu D2 dopaminového receptoru pomocí real-time RT-PCR u nemocných operovaných pro KAA do laboratorní praxe ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Dále jsme chtěli kvantitativně určit expresi D2 podtypu dopaminového receptoru v sérii klinicky afunkčních adenomů a korelovat výsledky exprese D2 dopaminového receptoru s patologickou klasifikací adenomu dle imunohistochemického vyšetření. Metodika a výsledky Z 87 vyšetřovaných adenomů 63 exprimovalo gonadotropiny, 7 adenomů byly tiché kortikotropní adenomy, 7 plurihormonální tumory a 6 neexprimovalo žádný hypofyzární hormon při imunohistochemickém vyšetření. Při použití real-time RT-PCR byla D2R mRNA exprimována ve všech adenomech ve velmi různorodé kvantitě. Exprese D2R mRNA byla velmi nízká v kortikotropních adenomech (relativní medián...
|
|
|
Acipimox during Short-Term Exercise Exerts A Negative Feedback of Growth Hormone on Ghrelin Secretion in Patients with Bulimia Nervosa and in Healthy Women: The Role of Lipolysis
Smitka, Kvido ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce) ; Kršek, Michal (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Název: Perorální podání acipimoxu během fyzické zátěže způsobuje negativní zpětnovazebný mechanismus růstového hormonu na sekreci ghrelinu u pacientek s mentální bulimií a zdravých žen: Úloha lipolýzy Úvod: Poruchy příjmu potravy, ke kterým patří mentální bulimie (MB) a mentální anorexie, jsou charakterizovány abnormálním jídelním chováním. Hlavními rysy u MB jsou opakované záchvaty přejídání a nepřiměřené kompenzační způsoby ve snaze zabránit váhovému přírůstku. Orexigenní peptid ghrelin produkovaný žaludkem působí jako sekretagog růstového hormonu (STH). Potenciální zpětnovazebný mechanismus STH a ghrelinu mezi žaludkem a hypofýzou byl nedávno zaznamenán. Acipimox (Aci), analog kyseliny nikotinové, inhibuje lipolýzu v tukové tkáni (TT) a tím snižuje plazmatické hladiny glycerolu a volných mastných kyselin. Fyzická zátěž a Aci jsou stimulátory sekrece STH. Předpokládáme, že negativní zpětnovazebný mechanismus ze zvýšených hladin STH během zátěže může způsobovat snížené hladiny ghrelinu. Domníváme se, že u pacientek s MB odlišná funkce sympatické nervové aktivity za bazálních podmínek a po fyzické zátěži může přispívat ke zvýšené lipolýze, metabolickému rozvratu a abnormálnímu metabolismu TT. Porušená signalizace mezi trávicí soustavou, centrálním nervovým systémem a TT se může podílet na...
|
host ::
RSS.