|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
|
|
Informační a komunikační technologie jako nástroj kompenzace informačního deficitu žáků se zrakovým postižením v primárním vzdělávání.
BRABCOVÁ, Jana
V současné době se nezadržitelným tempem vyvíjí a rozvíjí stále nové informační a komunikační technologie. Vzhledem k důležitosti využívání těchto technologií osobami se zrakovým postižením ke zmírnění nebo odstranění informačního deficitu a následného uplatnění se na trhu práce, ale i kvality života vůbec, je nezbytná výuka IKT již od prvního stupně základní školy.V první části se práce zaměřuje na teoretická východiska zrakového postižení jako je klasifikace zrakového postižení, specifika vrozeného a získaného postižení, socializace osob se zrakovým postižením a kompenzace zrakového postižení. Dále jsou popisovány možnosti vzdělávání žáků se zrakovým postižením v současném edukačním systému. V druhé části je hlavním tématem přehled a popis aktuálních informačních a komunikačních technologií určených jako kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem praktické části bylo zjistit, jaká je kvalifikace pedagogů vyučujících předmět Informační a komunikační technologie integrované žáky se zrakovým postižením na základních školách v Jihočeském kraji, a zda vůbec tento předmět zařazují do výuky. Dalším cílem bylo zjistit materiální vybavenost těchto škol k realizaci výuky IKT. Na základě výsledků šetření bylo upozorněno na současnou situaci v Jihočeském kraji v tomto odvětví.
|
|
|
Problematika samostatného venkovního pohybu osob se zrakovým postižením (zmapování trasy v Českých Budějovicích: sídliště Máj - budova magistrátu)
JANOUŠKOVÁ, Jana
Bakalářská práce nás informuje o problematice samostatného venkovního pohybu zrakově postižených osob a analyzuje podmínky jejich bezpečného pohybu. Seznamuje s dělením zrakových vad, charakteristikou zrakového postižení a jeho vlivu na prostorovou orientaci a také o možnostech speciálně-pedagogického vzdělávání jednoho z procesů rehabilitace u osob se ztrátou zraku. Práce hodnotí podmínky bezpečného pohybu na současných komunikacích a způsoby orientace v exteriéru, dále jaký druh překážek komplikuje zrakově postiženým jedincům pohyb a s jakým typem technických pomůcek je umožněna jejich orientace v prostoru. Poznatky budou dále využívány pro nácvik bezpečného a samostatného pohybu a také pro plánování trasy v obecně prospěšné společnosti Tyflokabinetu v Českých Budějovicích.
|
|
|
Problematika kortikálního poškození zraku u dětí předškolního věku
HANZLÍKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se věnuje problematice kortikálního poškození zraku u dětí předškolního věku. Cílem práce je názorně představit problematiku CVI u dětí předškolního věku, popsat specifické přístupy v předškolním vzdělávacím procesu u dětí s CVI a na základě kvalitativního postupu vypracovat doporučení k optimalizaci předškolního vzdělávání dětí s CVI. Práce je rozdělena na část teoretickou, praktickou a přílohovou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První stať se věnuje zrakové percepci, je zde popsáno samotné kortikální poškození zraku. Druhá stať teoretické části se týká přidružených postižení CVI. Třetí stať pojednává o předškolní edukaci. Jsou zde zmíněna specifika vývoje dítěte v předškolním věku v oblastech motorického vývoje, kognitivních funkcí a dále systém předškolní edukace pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Praktická část je zpracována kvalitativním postupem a obsahuje případové studie dvou dětí předškolního věku s CVI. Výzkumný terén tvořily tři mateřské školy v Českých Budějovicích. Ke sběru dat byly použity techniky: pozorování, řízené rozhovory a analýza dokumentů. Dále jsou obsahem praktické části navržená doporučení k optimalizaci předškolní edukace dětí s CVI. Bakalářskou práci je možné využít jako studijní materiál. V praxi může sloužit jako zpětná vazba pro optimalizaci předškolní edukace dětí s CVI v mateřských školách.
|
|
|
Možnost sportovního vyžití osob s postižením v Praze
SOSNOVÁ, Eva
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá celkovou charakteristikou a rozdělením zdravotních postižení. Cílem práce je vyhledání a zmapování možností pohybového vyžití osob se zdravotním postižením v Praze, zejména je-li dostatečná nabídka organizovaného sportu. Užší pohled je věnován sportovním aktivitám zrakově postižených, jejich klasifikačnímu systému a druhům sportů, které mohou provozovat. Praktická část následně zkoumá možnosti sportovního vyžití zrakově postižených osob ve sportovních klubech na území hl. m. Prahy. Pro lepší orientaci a pochopení jsou graficky zhodnoceny různé podmínky a výsledky výzkumu, které názornou a spočitatelnou formou ukazují poměrně přesný stav v možnostech a struktuře sportovního vyžití zrakově postiženým občanů.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s diabetes mellitus, s těžkým zrakovým postižením, léčených inzulínovou pumpou
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Problematika onemocnění diabetes mellitus je velmi častým tématem, právě z důvodů, že diabetes řadíme mezi nejčastější onemocnění dospělého i dětského věku. Diabetes provází lidstvo několik staletí, a dlouhodobý výzkum v léčbě diabetu přinesl v posledních letech značné změny. Od původní léčby, kterou pamatují ještě naši prarodiče, pomocí kovových jehel a kovových stříkaček, přes jednorázové stříkačky s integrovanou jehlou, léčbu inzulínovými pery, se stává obrovským převratem v léčbě diabetu, inzulínová pumpa. V dnešní době je na léčbu inzulínovou pumpou převáděno čím dál více diabetiků a stává se i rutinou v práci kvalifikovaných diabetologických sester. Právě kvalifikované diabetologické sestry mají v rukou zvládnutí specifik ošetřovatelské péče u diabetiků, během edukace při převádění na léčbu inzulínovou pumpou. Jednou nejčastější indikací k zavedení léčby inzulínovou pumpou je pozdní komplikace diabetu ? diabetická retinopatie. Zrakové postižení způsobené vlivem diabetické retinopatie znamená pro diabetika značné omezení při činnostech, které mohou být problémem pro člověka bez zrakového deficitu. Tato problematika mne proto inspirovala ke zpracování mé bakalářské práce s názvem: ?Ošetřovatelská péče o nemocné s diabetes mellitus, s těžkým zrakovým postižením, léčených inzulínovou pumpou.? V teoretické části se zabýváme kompletní problematikou onemocnění diabetes mellitus. Shrnuje ve stručnosti definice a historii onemocnění, příčiny vzniku a klinický obraz diabetu s komplikacemi, zaměřuje se i na léčbu diabetu. Podrobněji se v práci zabýváme problematikou diabetické retinopatie, zrakovým postižením, léčbou inzulínovou pumpou a specifiky ošetřovatelské péče související právě s léčbou inzulínovou pumpou. Praktická část je zaměřena na zvolené cíle a výzkumné otázky. Výzkumný soubor tvoří šest respondentů, diabetiků s těžkým zrakovým postižením, léčených inzulínovou pumpou. S respondenty byly vedeny hloubkové polostandardizované rozhovory, doplněné pozorováním respondentů při zvládání manipulace s inzulínovou pumpou. Pro všechny respondenty byly vytvořeny okruhy otázek vztahující se ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám. Rozhovory byly zpracovány do kazuistik, údaje z výzkumů pak do výstupních tabulek. Pozorování respondentů při zvládání manipulace s inzulínovou pumpou byly zaznamenány do předem zhotoveného pozorovacího archu. Výstupní data byla použita při vyvozování závěrů a zpracování doporučení pro diabetologické sestry k poskytování ošetřovatelské péče u diabetiků s těžkým zrakovým postižením při zahájení léčby inzulínovou pumpou. Závěr práce shrnuje získaná data z rozhovorů s respondenty a z pozorování respondentů při zvládání manipulace s inzulínovou pumpou a doporučení možných postupů při problémech vzniklých při poskytování ošetřovatelské péče u těžce zrakově postižených diabetiků léčených inzulínovou pumpou. Tuto bakalářskou práci je možné využít jako výukový materiál budoucích zdravotníků ? studentů středních, vyšších i vysokých škol se zdravotním zaměřením. Použita může být i jako materiál ke zvýšení informovanosti všeobecných sester pracujících nejen v nemocničních zařízeních, ale i pro externí sestry z agentur domácí péče na veřejných seminářích pro všeobecné sestry.
|
|
|
Možnosti využití vodicího psa
PILZOVÁ, Jana
Zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů člověka, prostřednictvím něho získáváme 80 - 90 % informací o okolním světě. Jeho ztráta nebo vážné poškození znamená v životě jedince, ale i jeho okolí velmi závažnou změnu. Jako velmi významný prostředek integrace osob se zrakovým postižením je sociální rehabilitace, prostřednictvím svých základních metod, kterými jsou reedukace a kompenzace zraku. Samotné kompenzační pomůcky mají nezastupitelnou roli v životě osob se zrakovým postižením. V dnešní době je na trhu mnoho optických, neoptických, či elektronických kompenzačních pomůcek.. Vodicí pes představuje jednu z účinných kompenzačních pomůcek určených pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb. První záznamy o trénování psů, kteří by pomohli nevidomým byly zaznamenány kolem roku 1780 v pařížské nemocnici pro nevidomé. Údaje o prvním vycvičeném vodicím psovi pocházejí z 80 let 18 století, kdy si svého vodicího psa vycvičil sám nevidomý Vídeňan Josef Reisinger. V České republice první zmínky o výcviku vodicích psů pocházejí z let 1922 ? 1924. Od roku 1991 je v České republice vodicí pes uznán jako kompenzační pomůcka pro nevidomé a slabozraké občany. Tato práce je zaměřěna na zmapování možností vstupů vodicího psa do veřejných budov (restaurace, zdravotnické zařízení, školy, úřady apod.) a jeho další využití při volnočasových aktivitách a to jak z pohledu majitelů vodicích psů, tak i z pohledu veřejnosti. Práce dále obsahuje vývoj počtu a rozložení vodicích psů na území Jihočeského kraje mezi rokem 2008 a 2011. V rámci zjišťování zkušeností majitelů vodicích psů při vstupu do veřejných budov a způsobů trávení volného času společně s vodicím psem, byla využita technika individuálních hloubkových rozhovorů, údajů vyplívajících z techniky focus group a experimentu. Pro zjištění názorů na provozování kynologických aktivit vodicím psem byla využita obsahová analýza předávací dokumentace subjektem, který vodicí psy cvičí, údajů vyplívajících z techniky focus group a individuálních hloubkových rozhovorů. Pro účel zjištění názorů veřejnosti na možnosti vstupu vodicích psů do veřejných budov a jeho další využití při volnočasových aktivitách, byla použita technika dotazníkového šetření. Tato práce může být využita jako argumentační základ pro vytvoření jednotných podmínek jak pro výcvik vodicích psů, jejich předávání, ale i pro jasné stanovení práv a povinností samotných majitelů vodicích psů. V neposlední řadě také tato práce ukazuje možnosti dalšího využití vodicího psa ve volném čase.
|
|
|
Životní styl člověka se zdravotním postižením
KOSTLIVÁ, Hana
Práce s názvem "Životní styl člověka se zdravotním postižením" se zabývá kvalitou života a má za cíl zmapovat možné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života zrakově postižených jedinců a jedinců bez tohoto postižení. Zrakové postižení přináší v různých životních oblastech řadu obtíží. Mezi nejzávažnější patří poznávání okolního světa, manipulace s předměty, pohyb v prostoru, ale také snížení možnosti získat zaměstnání a sociální izolace. Každý však pojem kvality života prezentuje jiným způsobem a to na základě rozdílnosti hodnot a potřeb, které člověk uznává. V teoretické části práce se zabývám pojmoslovím zrakového postižení, anatomií a fyziologií zrakového orgánu, typy zrakových vad. Popisuji charakteristiky jednotlivých skupin zrakově postižených osob, jejich pracovních uplatnění a uvádím možnosti využití kompenzačních pomůcek. V neposlední řadě se zmiňuji o kvalitě života těchto osob s výše uvedeným handicapem. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování zjišťovala, jak osoby se zrakovým postižením a osoby bez tohoto postižení vnímají kvalitu svého života, zdraví a zbývající oblasti života. Dílčím cílem bylo porovnat kvalitu života těchto dvou sledovaných skupin. Díky informacím, získaných jak od osob se zrakovým postižením, tak od osob bez zrakové vady, mohla být pozornost věnována možným změnám v názorech obou sledovaných skupin a tak provedena komparativní analýza sběru dat. Výzkum byl prováděn v Blatné, ve Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Praze. Pro zjištění informací jsem zvolila techniku dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven z 31, tj. 56 % respondentů bez zrakové vady a druhý soubor z 24, tj. 44 % respondentů, kteří mají zjištěný typ zrakového postižení. Výsledky výzkumu byly zpracovány v grafech. Na základě výzkumu jsem zjistila, že není rozdíl mezi kvalitou života zrakově postižených a kvalitou života jedinců bez tohoto postižení. Spokojenost v konkrétních oblastech života, tj. zdraví, vztahů, volného času, sociální, profesní a finanční se mezi sledovanými skupinami neliší. Ukázalo se, že respondenti jsou nejvíce spokojeni v oblasti volného času a vztahů, naopak nespokojeni v oblasti zdraví a financí.
|
|
|
Úloha rodiny při výchově dítěte se zrakovým postižením
LOPATOVÁ, Zdeňka
Rodina hraje v životě každého člověka velice důležitou roli. V rodině máme své útočiště, vždy se můžeme o ni opřít a je pro nás odrazovým můstkem do života. V rodině se učíme základům společenského chování a vzájemným vztahům. Je pro nás zároveň vzorem toho, jak by rodinné vztahy měly vypadat. Samozřejmě bereme v úvahu rodinu, která je úplná a nejsou v ní žádné patologické jevy. Taková rodina je tím správným startem do života, aby se z člověka stala vyrovnaná a sebevědomá osobnost. Toto téma se mi z tohoto důvodu zdálo zajímavé k zamyšlení a zpracování. Jak jsem již uvedla výše, rodina hraje v životě každého důležitou roli a tím spíše, pokud se jedná o dítě zdravotně znevýhodněné. Není rozhodující druh nebo stupeň postižení, ale to, jak se rodina, tedy dítěti nejbližší, k celému problému postaví. Každému trvá rozdílně dlouhou dobu než se vyrovná s tímto faktem, ale osobně si myslím, že většině rodin se to nakonec podaří. V současnosti je množství organizací určených pro rodiny dětí se zrakovým postižením, které pracují hlavně s rodiči dítěte i dítětem samotným. Přestože přístup k informacím pro rodiče může být dostačující, ne vždy je tato nabídka rodiči využívána. A přitom komplexní a speciální přístup je pro nezbytný. Cílem mé práce bylo objasnit a přiblížit problematiku výchovy dětí se zrakovým postižením. Za hypotézu jsem si určila, že předpokladem pro optimální vývoj a výchovu je dostatečná informovanost a spolupráce rodičů s institucemi, kterou jsem svým výzkumem potvrdila. K výzkumu jsem použila dotazník a řízený rozhovor s rodiči a dětmi s postižením. Měla jsem rozhovor s celkem čtyřmi rodinami, které mi vyšly maximálně vstříc. Praktické využití vidím hlavně v oblasti informovanosti společnosti o problémech a překážkách rodin dětí se zrakovým znevýhodněním. Dále i o možnostech vzdělávání, zájmových činnostech a integraci těchto dětí do společnosti.
|
host ::
RSS.