|
|
Aktivizace seniorů v Domově pokojného stáří Naší Paní Oblastní charity v Klatovech
KADLECOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá aktivizací seniorů. Teoretická část popisuje stárnutí, stáří a jejich dopady na aktivity seniorů. Charakterizuje formy a druhy aktivizačních činností, kterými lze proti těmto dopadům působit. Uvádí základní podmínky pro úspěšnost aktivizačních činností Praktická část charakterizuje pobytové zařízení sociálních služeb, domov pro seniory Domov pokojného stáří Naší Paní Oblastní charity v Klatovech, a popisuje používání aktivizačních činností v něm.
|
|
|
Problematika azylových domů - standardy kvality sociálních služeb v praxi a jejich přínos
PODRÁSKÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá standardy kvality sociálních služeb v zařízení azylového typu. Při zkoumání problematiky se zaměřuji na zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe v konkrétním zařízení sociálních služeb Domově pro matky s dětmi v tísni v Klatovech. V první části práce vymezuji samotný pojem sociální služba a nahlížím jej v kontextu historie sociálních služeb a současné legislativy. Dále se v ní zabývám pomocí matkám s dětmi, kterou mohou využít. Další bod je věnován konkrétnímu sociálnímu zařízení domovu pro matky s dětmi. Hlavní část práce tvoří standardy kvality sociálních služeb a jejich zavádění do praxe. Cílem šetření je porovnání situace v zařízení v období před a po zavedení standardů kvality a následné posouzení přínosu zavedení standardů do zařízení sociálních služeb pro matky s dětmi.
|
|
|
Vícezdrojové financování sociálních služeb
Ticháčková, Jana ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je posoudit, do jaké míry je možné v České republice využít vícezdrojové financování sociálních služeb. Stárnutí populace nejen v České republice, ale i v celé Evropě znamená rostoucí poptávku po sociálních službách a zvýšení jejich finanční náročnosti. Proto je třeba hledat nové možnosti financování těchto služeb ze zdrojů mimo veřejné rozpočty. Důležitá je v tomto směru i spolupráce veřejného sektoru s neziskovým i soukromým sektorem, která přispívá k efektivnějšímu poskytování sociálních služeb. Z výsledků práce vyplývá, že participace při poskytování sociálních služeb je v současné době v České republice nedostatečně využívána a hledání nových zdrojů financování má stále velký potenciál pro svůj rozvoj.
|
|
|
Formy bydlení pro seniory se zaměřením na Zlínský kraj, charakteristika strany nabídky a poptávky
Válek, Tadeáš ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Bakalářská práce popisuje problematiku forem bydlení pro seniory v České republice. Zabývá se péčí o seniory v systémech sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zdravotní péče. Popisuje také překrývající se působnost těchto systémů a problémy z nich plynoucí. Mimo to se zabývá formami bydlení seniorů v domech zvláštního určení a obecně problematikou bydlení. Práce si klade za cíl zhodnotit poptávku po službách pro seniory ve Zlínském kraji a posoudit, zda jí odpovídá dostatečná nabídka těchto služeb. Při hodnocení stavu sociálních služeb vychází taktéž z očekávaných demografických změn a z nich vyplývající rostoucí poptávce po službách pro seniory. Stav zajištění služeb pro seniory ve Zlínském kraji je zhodnocen jako celorepublikově nadprůměrný, nicméně stále hodný rozvoje nejen v souvislosti se stárnoucí populací. Jako podpora popisu situace zajištění sociálních služeb ve Zlínském kraji je v práci prezentován výstup provedeného šetření péče o seniory v konkrétních obcích tohoto kraje. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno, že ve většině obcí, jejichž zástupci se šetření zúčastnily, byla k otázce péče o seniory zaujímána aktivní role a zpravidla tak buď již na jejich území byla nějaká forma péče o seniory poskytována, nebo o ní bylo alespoň uvažováno.
|
|
|
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením v Jihočeském kraji.
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce zkoumá možnosti využívání sociálně aktivizačních služeb v Jihočeském kraji. Sociálně aktivizační služby jsou sociálními službami, které jsou zakotveny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a jsou poskytovány osobám v seniorském věku nebo osobám se zdravotním postižením. Tyto služby jsou pro zmíněné osoby velice důležité a potřebné, neboť prostřednictvím těchto služeb se tito lidé aktivně zapojují do společnosti. V teoretické části práce jsou vysvětleny důležité pojmy, které souvisejí s problematikou seniorů a osob s postižením. Dále je zde popis zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a přehled poskytovaných sociálních služeb. K vypracování byla použita obsahová analýza relevantních dokumentů. Výzkumná část byla uskutečněna metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se zúčastnilo celkem 11 zařízení v Jihočeském kraji, které poskytují sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Rozhovor obsahoval 10 otázek. Cílem bylo zmapovat možnosti a využívání sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumu vyplývá, že aktuální kapacita registrované sociální služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením pokrývá potřeby uživatelů Jihočeského kraje. Bakalářská práce může být použita pro poskytovatele a uživatele, kteří se zabývají danou problematikou. Závěry z výzkumné části bakalářské práce mohou být podkladem pro zpracování komunitních plánů sociálních služeb obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje.
|
|
|
Problematika bezdomovectví a jeho motivace
CEJPOVÁ, Anne
Fenomén bezdomovectví představuje extrémní projev sociální exkluze a chudoby. Bezdomovců stále přibývá, společně například s nárůstem nezaměstnanosti a s tlakem a vysokými nároky moderní společnosti na jednotlivce. Má bakalářská práce se zabývá vnitřními a vnějšími faktory, které vedou ke vzniku tohoto jevu, dále potom vnitřními a vnějšími faktory, které napomáhají k návratu do společnosti. V úvodní teoretické části jsem se věnovala přiblížení problematiky bezdomovectví - definování pojmu, typologii a příčinám vzniku, navázala jsem motivací a průběhem změny chování klienta a část zakončila formami a druhy sociální práce s touto skupinou klientů. V následující empirické části jsem se zabývala příčinami vzniku bezdomovectví a motivací klientů ke změně jejich životního stylu. Pro výzkum k mé bakalářské práci jsem využila kvantitativní metodu. Data jsem sbírala prostřednictvím vlastně sestaveného dotazníku u klientů Nízkoprahového denního centra pro lidi bez domova v Brně. Z výsledků mého šetření plyne, že nejčastější příčinou vedoucí k bezdomovectví jsou materiální důvody spojené se ztrátou zaměstnání, ale i ztrátou bydlení a dluhy. Dalšími závažnými příčinami jsou vztahové problémy spojené s rozpadem partnerství či nefunkčními vztahy v rodině a dále problémy osobní, které vyplývají z duševního či tělesného postižení či různých typů závislosti. V centru pozornosti byly také vnější a vnitřní motivační faktory vedoucí ke změně životního stylu lidí bez domova. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce tyto osoby vnitřně motivuje touha po založení rodiny, zázemí, důstojném životě či penězích. Na druhé straně zevně se cítí být motivováni nabídkou sociálních služeb, možností prodeje Nového prostoru nebo i rodinou a přáteli. Výsledky mého výzkumu mohou být využity k poskytnutí zpětné vazby organizacím zabývajícím se problematikou bezdomovectví, popřípadě k sestavení odborného článku do časopisu.
|
|
|
Sociální služby pro osoby s autismem
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Abstrakt Sociální služby pro osoby s autismem Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociálních služeb pro osoby s autismem. Svůj výzkum jsem zaměřila na osoby pečující o osoby a autismem. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmu autismus, rozdělení autismu, popisuji specifika práce s osobami s autismem, některé druhy terapie, sociální služby pro osoby s autismem a některé organizace pracující s lidmi s autismem. V praktické části práce byly sepsány a vyhodnoceny jednotlivé rozhovory s respondenty. Sběr dat byl proveden kvalitativní formou, metodou dotazování. Jako technika sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořily osoby pečující o osoby s autismem. Hovořila jsem celkem s 8i pečovateli, jednalo se vždy o rodiče dětí s autismem. Výběr byl proveden metodou sněhové koule. Jednotlivé rozhovory byly zpracovány do osmi případových studií. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do tabulek a shrnuty v diskuzi. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, jaké jsou možnosti sociálních služeb pro osoby s autismem a zda mají možnost těchto služeb využít. Dalším cílem bylo zjistit, které služby jsou těmito osobami nejčastěji využívány a zda jim vyhovují. Dále jsem zjišťovala, zda tyto služby jsou dostupné finančně, svou kvantitou a kvalitou a zda kopírují požadavky rodiny a individuální potřeby osob s autismem. Z rozhovorů s respondenty vyplývá, že možnost využít sociální služby pro osoby s autismem mají rodiny žijící v Praze. Respondenti žijící v menších městech mají ztížený přístup k těmto službám, často nemají možnost žádného výběru. Osoby, které mají přístup ke službám, jsou s nimi většinou spokojeni. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění poskytování sociálních služeb pro osoby s autismem. Domnívám se, že je potřeba v této problematice vzdělávat laickou a odbornou veřejnost. Je to cesta k poskytování kvalitnějších služeb odrážejících potřeby osob s autismem. Klíčová slova: autismus, sociální služby, sociální vztahy, komunikace.
|
|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
|
|
Implementace supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací
VOŠVRDOVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá problematikou zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací. Supervize je nástroj podpory pracovníka, je formou učení, zajišťuje kvalitu poskytované služby a také je velmi důležitým prostředkem proti syndromu vyhoření. Zavádění supervize do organizace ovlivňují různé faktory, na které je v práci poukázáno. Supervize je jedním ze způsobů podpory nezávislého kvalifikovaného odborníka pro sociální pracovníky, jak jej ukládají Standardy kvality sociálních služeb. Cílem práce bylo zjistit, co s sebou nese zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby v okrese Chrudim. V praktické části prezentuji výsledky kvalitativního výzkumu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky a v závěru práce definovány hypotézy. Výzkumné otázky: - Jaké jsou překážky při zavádění supervize do NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána pracovníky NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána řediteli/ vedoucími NNO poskytujících sociální služby? Výzkum byl proveden metodou rozhovoru, technikou polo-standardizovaného rozhovoru, který byl uskutečněn s řediteli a pracovníky vybraných organizací. V části Výsledky jsou uvedeny výsledky rozhovorů, které jsou rozděleny do několika oblastí. V diskuzi pak byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Odpovědí na první výzkumnou otázku je, že překážkou zavádění supervize do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby je nedostatek finančních prostředků. Odpovědí na druhou a třetí otázku je to, že pracovníci i ředitelé nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby přijímají supervizi kladně. V závěru diskuze byly stanoveny na základě odpovědí na výzkumné otázky hypotézy.
|
|
|
VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NA TRHOVOSVINENSKU
KOPRNOVÁ, Petra
Příspěvek na péči je poměrně mladým institutem, který je hlavním nástrojem modelu sociálních služeb zavedeného od 1. 1. 2007 na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Tento příspěvek přímo souvisí s poskytováním sociálních služeb. Tvorba zákona o sociálních službách trvala celých 13 let a přinesla do této oblasti mnoho zásadních změn ? nejen, že se vytvořilo nové pojetí samotných sociálních služeb, jejich druhů, forem a podmínek poskytování, ale zavedl se i nový přístup k finančním zdrojům pro osoby, které v nepříznivé sociální situaci pomoc potřebují. Do té doby fungující příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu nahradil právě příspěvek na péči. Cílem práce je zmapovat nabídku sociálních služeb na území Trhosvinenska a zjistit, zda příjemci příspěvku na péči využívají více pomoc poskytovanou osobou blízkou nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Výsledky provedeného výzkumu poukazují na to, že na Trhosvinensku je ve většině případů využívána pomoc poskytovaná osobou blízkou. Na základě zjištěných údajů lze tuto diplomovou práci prakticky využít jako studijní materiál vhodný pro komunitní plánování, i jako informační materiál pro obyvatele a poskytovatele sociálních služeb na Trhosvinensku.
|
host ::
RSS.