|
|
Klub Za starou Prahu a jeho činnost v oblasti ochrany a společenského využití kulturních památek
Csémyová, Eva ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení více než staleté existence Klubu Za starou Prahu. Teoretická část vymezuje okolnosti jeho vzniku. Dále se zabývá historií tohoto sdružení, jeho působením v oblasti ochrany památek a metodikami jeho práce. Pozornost je věnována klíčovým úspěchům a neúspěchům, které Klub během své činnosti zaznamenal. Praktická část práce popisuje současné fungování Klubu Za starou Prahu a zhodnocení jeho aktivit. Následuje jeho porovnání s vybranými nově vzniklými organizacemi nebo projekty zabývajícími se ochranou památek v Praze.
|
|
| |
|
|
Milevsko. Dějiny, osobnosti, památky
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Diplomová práce nazvaná Milevsko. Dějiny, osobnosti, památky se zabývá historií bohužel poněkud opomíjeného jihočeského města, ležícího mezi Táborem a Pískem. Nastiňuje dějiny Milevska od pravěku až po současnost s přihlédnutím k nejnovějším výzkumům. Větší pozornost je věnována vzniku města ve 12. století a premonstrátskému klášteru, protože jako národní kulturní památka má pro město velký význam. Práce se snaží představit i ostatní památky a zajímavosti, které si zasluhují pozornost. V příslušných pasážích byly shromážděny veškeré dostupné informace o jejich vzniku, vývoji, současném stavu a způsobu využití k různým účelům. Na základě pramenů a literatury je prezentováno kulturní bohatství města i současný vztah představitelů města k tomuto bohatství a snaha o jeho obnovu a zachování. V další části práce se pojednává o známých i dosud méně známých osobnostech milevského regionu. Informace jsou získány částečně rovněž od pamětníků, díky jejichž svědectví mohou být předloženy dosud méně známé či nepublikované informace. Větší pozornost byla zaměřena na významné osobnosti, které se dosud nedočkaly vlastní monografie, neboť právě jejich přínos a význam v různých oborech je nutné představit a zdůraznit.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska
VOCHOZKOVÁ, Lenka
Cílem práce je navrhnout projekt rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska. Protože se tato oblast, typická množstvím rybníků a vodních toků, pyšní řadou vodních mlýnů, které jsou buď architektonicky či technologicky památkově hodnotné a v tomto ohledu nejsou využity, je v rámci této práce navrhnut projekt Muzeum mlynářství Spolský mlýn. Smyslem a účelem projektu je zpřístupnit stávající budovu Spolského mlýna veřejnosti jako technickou památku a prostřednictvím muzejní expozice a praktických ukázek mlýnských strojů vzdělávat návštěvníky muzea, informovat je o historii mlynářství i samotného Spolského mlýna a připomenout tak slávu českého mlynářství a jeden z tradičních prvků sídelní krajiny.
|
|
|
Kulturně-historický potenciál rozvoje cestovního ruchu na Telčsku
RIPPEROVÁ, Lenka
Předmětem diplomové práce je analýza kulturně {--} historických podmínek rozvoje cestovního ruchu na Telčsku. Charakterizovány jsou hlavní atraktivity regionu i sekundární předpoklady realizace cestovního ruchu. Na základě provedeného dotazníkového výzkumu poptávky a formulované SWOT analýzy jsou navrženy opatření k rozvoji kulturního cestovního ruchu.
|
|
|
Využití středověké malby ve volnočasových aktivitách (Zmrtvýchvstání Krista od Mistra třeboňského oltáře)
TURKOVÁ, Monika
Práce se zabývá využitím metody animace při zprostředkování středověkého umění dětskému divákovi. Cílem animace obrazu Zmrtvýchvstání Krista od Mistra třeboňského oltáře je efektivním způsobem probudit zájem o umění a historii u příslušného věkového stupně dětí. Obsahem teoretické práce je předpokládaný rozsah znalostí potřebných k ideálnímu provedení animace. Praktická část přibližuje samotné tvořivé zprostředkování obrazu dětem a její nedílnou součástí jsou i závěrečné reflexe. Přiblížit kulturně-historické dědictví je velkou výzvou pro všechny muzejní, galerijní a pedagogické pracovníky. Práce se snaží zároveň poukázat na skutečnost, že příprava na animaci klade na autory velké nároky, je třeba se zcela oprostit od úzké specializace, postupovat interdisciplinárně a veškeré odborné teoretické a praktické znalosti efektivně propojovat.
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Orlicka
VLASÁKOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu v regionu Orlicko. Pro získání výsledků byl použit sběr jak sekundárních, tak i primárních dat. Metodou přímého dotazování bylo získáno 1584 validních dotazníků, jejich zpracování se uskutečnilo pomocí výpočetní techniky- programů MS Excel a Statistika Cz v.6. K interpretaci dat bylo použito nástrojů deskriptivní statistiky, k jejich otestování pomohly analýzy hypotéz. Byl proveden terénní výzkum oblasti. Zjištěné atraktivity byly ve formě polygonů zaneseny do nově vytvořené vrstvy geografického informačního systému Janitor. V regionu Orlicko existuje více než 130 kulturních movitých památek ve 21 typech. Toto zjištění jen potvrzuje domněnku o diverzifikaci struktury předpokladů cestovního ruchu spojeného s dědictvím. Více než 5 typů památek nabízí obec Varvažov, Čimelice, Orlík nad Vltavou a Mirovice. V prvních čtyřech je lokalizovaná alespoň jedna velmi významná atraktivita, tyto obce též vykazují nejvyšší potenciál. Bylo tedy prokázáno, že se význam kulturního dědictví v obcích liší. U skupin návštěvníků segmentovaných podle pohlaví, míry participace na kulturně-historických atraktivitách a podle názoru na historii, byly zjištěny významné rozdíly v motivech a v charakteristikách cílového místa, které ovlivňují výběr místa dovolené. Uvolnění se od každodenního života a práce, návštěva zajímavých míst a jejich poznání, patří mezi hlavní motivy dovolené. Účastníci se během svého volna chtějí pobavit a změnit prostředí. Se vzrůstající účastí na kulturním cestovním ruchu, nebo se zvyšujícím se zájmem o historii, stoupá také důležitost kulturně-historických atraktivit v lokalitě. Stejnou tendenci je možno pozorovat u poznání jako motivu dovolené. Nejvyšší důležitost je při výběru místa dovolené přikládána přírodnímu prostředí, existenci historických měst v regionu, zdravému prostředí, možnosti občerstvení a stravování a možnosti koupání. Pro ženy obecně, jsou kulturně-historické atraktivity v regionu a motivy s nimi spojené významnější než pro muže. Ve vymezené oblasti existují vysoké předpoklady pro využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Nejvýznamnější atraktivity jsou soustředěny do několika obcí. Oblast ale není pro návštěvníky prvotně spojena s kulturou, motivy jejich návštěvy jsou spíše spojeny s rekreací. Právě proto se zde nabízí možnost rozvoje kulturně-historických atraktivit jako zdroje sekundární nabídky.
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Českokrumlovska
MESÁROŠOVÁ, Michaela
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit současný stav a možnosti dalšího využití kulturního dědictví při rozvoji cestovního ruchu v oblasti Českokrumlovska. Zhodnotily jsme kulturní potenciál cr v dané oblasti a provedli marketingový výzkum v regionu Nuts II Jihozápad. Bylo zpracováno 1 584 dotazníků vybraných mezi účstníky domácího kulturního cestovního ruchu v programu statistica. Výsledky jsou zaznámenány do tabulek a grafů.
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Třeboňska
VOCHOZKOVÁ, Lenka
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit současný stav a možnosti dalšího využití kulturního dědictví při rozvoji cestovního ruchu v oblasti Třeboňska. Za tímto účelem bylo v této oblasti sledováno 50 typů atraktivit kulturního dědictví a také provedeno v průběhu měsíců července až září 2008 dotazovací šetření mezi 1598 domácími účastníky cestovního ruchu.
|
|
|
Význam hradu Roštejn pro cestovní ruch na mikroregionální úrovni
VÍTKOVÁ, Marie
Tato práce se zabývá hradem Roštejn a jeho významem pro cestovní ruch mikroregionu Telčsko, ve kterém se nachází. V diplomové práci je posouzen význam hradu Roštejn v rozvoji cestovního ruchu mikroregionu Telčsko a jeho zapojení do kontextu tohoto mikroregionu jako celku. Aby mohl být význam hradu hodnocen, bylo důležité stanovit dílčí cíle, které vedly k zjištění úrovně spolupráce hradu s možnými partnery a poznání návštěvníka mikroregionu. Dále byla pozornost věnována pohybu návštěvníků v daném mikroregionu s cílem určit hlavní cílová místa a trasy cestovního ruchu této oblasti a postavení hradu mezi těmito místy.
|
host ::
RSS.