|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
SLÁMA, Miroslav
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1545, který zkoumá vztahy mezi uhlíkovým cyklem, půdou a mokřadními rostlinami v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno území na lokalitě Hamerských luk v nivě řeky Nežárky z hlediska celkové produkce nadzemní biomasy. Vliv hnojení je na těchto lokalitách zkoumán od začátku vegetační sezóny 2006. Nejvyšší biomasy výnosu (tj. veškerá živá i odumřelá biomasa bez opadu) z prvního odběru (10.6.2009) dosáhly plochy s vysokou intenzitou hnojení (v průměru 494,89 g.m-2). Nejvyšší živé biomasy výnosu také dosáhly plochy s vysokou intenzitou hnojení (443,88 g.m-2). Nejvyšší biomasa strniště z prvního odběru byla zaznamenána na plochách nehnojených (v průměru 107,14 g.m-2). Stejně tak nejvyšší biomasa opadu (v průměru 56,05 g.m-2) byla zjištěna na plochách nehnojených. Zjištěné rozdíly mezi variantami hnojení však nebyly statisticky průkazné. Roční produkce nadzemní biomasy byla 823,99 g.m-2 u varianty intenzívně hnojené, 642,64 g.m-2 u varianty mírně hnojené a 698,14 g.m-2 u varianty nehnojené.
|
|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
|
Mykorhizní symbióza u druhu \kur{Plantago lanceolata} na stanovištích s různou vlhkostí a nabídkou živin
LOKVENCOVÁ, Martina
Arbuskulární mykorhizní symbióza u semenáčků a u dospělých rostlin druhu Plantago lanceolata byla zkoumána na dvaceti lokalitách s různou půdní vlhkostí a nabídkou živin. Na každé lokalitě byly založeny dvě plochy kontrolní a dvě se zásahem hnojení. Mykorhizní infekce u semenáčků byla vyšší na kontrolních plochách, ale intenzita mykorhizní u dospělých jitrocelů nebyla ovlivněna přihnojením. Relativní arbuskulární infekce u dospělých jitrocelů se snižovala se zvyšujícím se poměrem C/N v půdě. Mykorhizní infekce v kořenech byla rozpoznávána do čtyř morfotypů - Acaulospora, Glomus, Scutellospora, fyne endophyte.
|
|
|
Nitrátová směrnice a její vliv na zemědělské hospodaření
AUBRECHTOVÁ, Vendula
Diplomová práce se zabývá dopadem nitrátové směrnice na zemědělské hospodaření v zájmových oblastech {--} Suchdol nad Lužnicí, Bor u Suchdola nad Lužnicí a Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí. Jsou zde navrženy 2 varianty struktury rostlinné výroby pro využití disponibilního množství (14 200 t) statkového hnojiva {--} kejdy prasat na výměře 1007,62 ha zemědělské půdy, z toho 807,98 ha orné půdy a 199,64 ha trvalých travních porostů. Výměra zemědělské půdy ve zranitelné oblasti dusíkem činí 354,72 ha, z toho 327,33 ha orná půda a 27,39 ha trvalé travní porosty.Jedním z hlavních omezujících kritérií nitrátové směrnice je, že množství celkového dusíku aplikovaného ročně na zemědělskou půdu v organických a organominerálních hnojivech a ve statkových hnojivech nesmí překročit dávku 170 kg N/ha v rámci celého podniku za předpokladu, že alespoň jeden pozemek je zařazen do zranitelné oblasti dusíkem. V této diplomové práci z obou navržených variant vyplývá, že stanovený limit 170 kg N/ha nebyl překročen. Zvolená struktura hospodaření, jak v 1. tak v 2. variantě návrhu, vychází ze zásad správné zemědělské praxe a dodržování dobrých zemědělských a environmentálních podmínek v zájmovém území.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.