|
|
High resolution spectroscopy of exoplanets - tool for characterization
Dupkala, Daniel ; Kabáth, Petr (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Pomocí spektrografu OES instalovaném na Perkovém dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky jsme napozorovali 211 spekter tranzi- tující exoplanety MASCARA-2b. Všechna spektra byla pořízena v roku 2018. Z celkového počtu snímků jich bylo 100 pořízeno v průběhu tranzitu. Spek- troskopická pozorování tranzitu mohou být využita k zjištění charakteristických parametrů exoplanety. V této práci prezentujeme redukci ešeletových spektroskopických dat a jejich následnou analýzu. Diskutujeme využitelnost dat získaných pomocí Perkova dalekohledu pro pokročilou analýzu exoplanetárních systémů. Prezen- tujeme zde také detekční limity dosažitelné teleskopem. Cílem je obecně poz- nat a pochopit systematické chyby získaných spekter a také využití těchto dat pro následná spektroskopická pozorování. Výsledky budou aplikovatelné pro po- zorování kandidátů vesmírné mise TESS. 1
|
|
|
Terestrické exoplanety a jejich vývoj
Káňová, Michaela ; Běhounková, Marie (vedoucí práce) ; Čadek, Ondřej (oponent)
Terestrické exoplanety, tedy planety podobné Zemi nacházející se mimo sluneční soustavu, předsta- vují rozmanitý statistický soubor, umožňující lépe porozumět jejich formaci, historii a vnitřní i orbitální dynamice. Exoplanety nacházející se v těsné blízkosti své mateřské hvězdy jsou vystaveny silné slapové interakci, jež má za následek disipaci mechanické energie (slapové zahřívání), změnu rotační frekvence planety a také vývoj oběžné dráhy. Tradičně užívané teorie slapového vývoje dráhy předpovídají uchy- cení planet na výstředné dráze do stavu pseudo-synchronní rotace, kdy je jejich rotační frekvence vyšší než frekvence oběžná. Tento jev ovšem neodpovídá pozorování měsíců ve sluneční soustavě a jedná se spíše o důsledek zjednodušených reologických předpokladů. V předkládané práci se zaměřujeme na numerický výpočet slapového vývoje oběžné dráhy pro planetu popsanou viskoelastickou Maxwellovou reologií v jednoplanetárním systému. Nacházíme rovnovážné rotační stavy, mezi nimiž se objevují spin- orbitální resonance, a diskutujeme jejich souvislost s minimy slapového zahřívání. Uchycení ve spin- orbitální resonanci má za následek také nerovnoměrné ozáření povrchu, a tedy nerovnoměrné rozložení povrchových teplot, ovlivňující vnitřní dynamiku planety. Druhým tématem této...
|
|
|
Modelování atmosférické cirkulace exoplanet
Novák, Jiří ; Brechler, Josef (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent)
V této práci studujeme vlastnosti atmosfér exoplanet a cirkulace na nich. První část práce studuje metody pro detekci exoplanet, statistické rozložení jejich vlastností a tzv. výběrové efekty. Druhá část práce se věnuje popisu vlastností atmosfér některých planet a měsíců Sluneční soustavy (Venuše, Mars, Titan) a diskutuje také možné vlastnosti atmosfér exoplanet, které v současné době lze jen odhadovat. Třetí část práce se věnuje popisu atmosférickým modelů. Popsán je zde plný 3D model atmosféry a model mělké vody. Ukázány jsou také výsledky modelů pro exoplanety, publikované v odborných časopisech. Popsána je geodetická icosahedrální síť, výhodná pro globální klimatické modely, způsob diskretizace na sféře a použití operátorů (gradient, divergence, vorticita) na geodetické síti. V poslední části je popsán program pro model mělké vody na sféře v systému divergence-vorticita. Popsána je technická specifikace programu, parametry vstupující do programu, metoda zobrazování výsledných dat a ukázka vybraných výsledků z několika běhů pro různé typy planet a také numerické testy, pomocí kterých se dají odhadnout vlastnosti vytvořeného modelu. V závěru jsou diskutovány výsledky modelu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Insolace a povrchová teplota na planetách mimo sluneční soustavu
Káňová, Michaela ; Běhounková, Marie (vedoucí práce) ; Čadek, Ondřej (oponent)
V předkládané práci je představen numerický model popisující změny insolace a vývoj povrchové teploty na idealisované kamenné extrasolární planetě bez atmosféry, uzamčené působením slapů ve spin-orbitální resonanci. Studium tohoto vývoje se za- kládá na řešení rovnice vedení tepla v kulové slupce se speciálními okrajovými pod- mínkami. Diskutujeme zde závislost průběhu povrchové teploty na fyzikálních a geo- metrických parametrech, jako jsou výstřednost oběžné dráhy, sklon rotační osy, typ re- sonance, tepelná setrvačnost a hustota zářivého toku při povrchu planety (extrasolární konstanta). Průměrná roční teplota na studované planetě může v nejsilněji ozařovaných bodech dosahovat až tísíce kelvinů a je dle očekávání určena především extrasolární konstantou. Na škále stovek kelvinů ji pak ovlivňuje kombinace excentricity a sklonu rotační osy, v některých případech i tepelná setrvačnost.
|
host ::
RSS.