|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení lokální svalové zátěže horních končetin u zubních laborantek
PECHOVÁ, Eva
V pracovním prostředí se setkáváme s mnoha rizikovými faktory. Rizikový faktor lokální svalové zátěže je stále významným problémem. Při práci zubních laborantek dochází k velkému jednostrannému zatížení horních končetin a tím pádem může docházet i ke vzniku nemocí z povolání. Záleží na individuálním vnímání zátěže každého z nás a na našich předpokladech k výkonu pracovní činnosti. Nepohoda vyplývající z vlivu rizikových faktorů na náš organismus vede k celé řadě různých zdravotních potíží, nepřiměřené pracovní zátěži, k únavě a k nepříjemným pocitům. Nerespektování ergonomických požadavků může mít také negativní vliv na zdraví pracovníků. Může se projevit např. zvýšeným počtem pracovních úrazů, potížemi a onemocněními svalově kosterního aparátu, přetížením svalových skupin v důsledku jednostranné, dlouhodobé a nadměrné svalové zátěže. Bakalářské práce ve své teoretické části shrnuje pomocí dostupné literatury základní informace o problematice lokální svalové zátěže. Je zaměřena především na charakteristiku jednotlivých rizikových faktorů, na základní poznatky z oblasti anatomie horní končetiny, popisuje fyzickou zátěž, některé nemoci z povolání a také základní ergonomické požadavky. Cílem praktické části bylo vytvoření hypotézy v oblasti zdravotního rizika týkajícího se lokální svalové zátěže horních končetin u zubních laborantek, zhodnocení zdravotního rizika tohoto faktoru pracovních podmínek a zařazení práce do kategorie. K dosažení cíle výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu {--} především sekundární analýza dat. Výzkum probíhal v okrese České Budějovice a podílely se na něm 4 pracovnice zubní laboratoře. Na základě vyhodnocených dat byly všechny tři hypotézy potvrzeny. Výsledky výzkumu prokázaly,že práce zubních laborantek je prací rizikovou, lokální svalová zátěž horních končetin u zubních laborantek dosahuje vyšší míry zátěže a hodnot, které ji umožňují zařadit do 3. kategorie. Bakalářská práce může sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika. Navržená opatření mohou sloužit ke zlepšení pracovních podmínek na konkrétním pracovišti.
|
|
|
Implementace zlepšovacích metod průmyslové výroby
NOVÁČEK, Tomáš
Nováček, T. Implementace zlepšovacích metod průmyslové výroby. České Budějovice 2010. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra fyziky. Vedoucí práce Ing. Michal Šerý. Tato bakalářská práce popisuje reálné uplatnění zlepšovacích metod v průmyslové výrobě. Metody jsou aplikovány na již zastaralé lince mající atributy průmyslové výroby 80. let minulého století. Hlavním cílem celého projektu je sestavit nový, robustní výrobní proces mající logický tok s dostatečnou výrobní kapacitou. Dále musí být efektivní a s nízkým rizikem zákaznických reklamací vyráběných výrobků. Při této příležitosti bylo nezbytné uplatnit moderní metody pro analýzu současného stavu a návrh stavu budoucího. Při konstrukci pracovišť jsou zohledněny a popsány zásady ergonomie s cílem co nejvíce snížit zátěž pracovníků linky a připravit jim pracovní podmínky, které jim dosáhnout pracovat efektivně bez zbytečných ztrát.
|
|
|
Škola zad u vertebrogenních pacientů
ZEISKOVÁ, Kateřina
Světové statistiky uvádí, že s bolestmi zad se setká až 80 % populace. Tyto problémy akcelerovala moderní doba, která díky technickému komfortu přinesla mnohým lidem zdravotní potíže plynoucí z nedostatku pohybu. Téma školy zad jsem si zvolila, protože pracuji jako fyzioterapeut, a lidé s bolestmi zad patří denně k mé profesi, zároveň se danou problematikou sama zabývám. V současném stavu dané problematiky jsem se zaměřila na nejdůležitější souvislosti týkající se školy zad. Nejprve jsem popsala páteř jako součást hybného systému. Dalším vodítkem bylo zapojení svalových skupin zad, hrudníku, břicha a pánve, tvořící svalový korzet. Pohybové stereotypy a jejich poruchy jsem popsala v jednotlivých souvislostech. Nedílnou součástí současného stavu je vznik bolesti, její příčina, diagnostika a léčba. V teoretické části jsem se věnovala obecným zásadám školy zad a jejímu významu při léčbě vertebrogenních pacientů. Cílem práce a výzkumu bylo zjistit, zda došlo ke změně pohybových stereotypů před a po terapii u pacientů s bolestmi v lumbosakrální oblasti páteře. Navrhnout u tří rozdílných profesí terapeutické řešení včetně režimových opatření. Hypotéza byla stanovena následující, zda dojde ke změně pohybových návyků u samotných klientů vlivem terapie, zahrnující také školu zad. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat zdravotnické dokumentace, v kombinaci s přímým pozorováním samotných klientů a poslední formou výzkumu je dotazníkové šetření u pacientů s bolestí v lumbosakrální oblasti páteře. Jedná se o integrovaný výzkum s převládajícími technikami výzkumu kvantitativního. Základním souborem jsou klienti rehabilitační kliniky, kde pracuji a trpí bolestmi zad v lumbosakrální části páteře. Celkem prošlo terapií 100 klientů. Byl rozdán stejný počet dotazníků, návratnost byla stoprocentní. Dotazníkové šetření probíhalo od října 2007 do března 2008. Na zpracování dat jsem použila grafy a výsledky uvádím v procentech. Během terapie jsem si zvolila tři rozdílné profese {--} sekretářku, lesníka a studenta - sportovce a navrhla jsem jim terapeutické řešení bolesti zad, zahrnující také školu zad a režimová opatření jako prevenci bolesti. V souvislosti s cílem práce se stanovená hypotéza potvrdila. Mnou provedený výzkum předkládá rozbor jednotlivých pohybových stereotypů. Výsledky ukázaly, že došlo po terapii ke zlepšení pohybových návyků směrem k fyziologii. Pokud budou klienti dodržovat naučené stereotypy a pokračovat v léčebné rehabilitaci, dojde k ústupu bolestí zad. Doufám, že mnou zvolená terapie zahrnující školu zad nepomohla jen samotným klientům, ale byla přínosem pro celou rehabilitační kliniku. Práce bude nadále využita k pořádání semináře na daném pracovišti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.