|
|
Rozhovor - důležitá součást sociální práce v domově pro seniory
KOTLÍNOVÁ, Lucie
Stárnutí populace v České republice a snaha uspokojit co nejširší spektrum potřeb klientů v domovech pro seniory jsou velmi aktuální. Tato práce se zabývá významem rozhovoru v sociální práci v domovech pro seniory. Hlavním cílem této práce je ukázat, jak mohou být naplňovány některé potřeby starších osob prostřednictvím rozhovoru se sociálním pracovníkem. V první části této práce jsou popsány změny v životě stárnoucích lidí, identifikovány specifické potřeby a úkoly ve stáří a vysvětleny základní principy a aspekty komunikace. V druhé části práce jsou podle zákona č. 108/2006 Sb. definovány domovy pro seniory, popsána jejich specifika a význam stěhování staršího člověka do těchto zařízení. Dále jsou představeny hlavní principy rozhovoru s klienty domovů pro seniory. Poslední část této práce je věnována diskusi omezení a dalším aspektům tohoto typu rozhovorů. Rozhovor může být při znalosti změn, specifických potřeb a úkolů ve stáří a základních principů komunikace se staršími lidmi velmi efektivním nástrojem pro uspokojování potřeb klienta.
|
|
|
Změna přístupu k zajištění požární ochrany na Jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima
KŘÍŽEK, Luboš
Tématem diplomové práce je změna přístupu k zajištění požární ochrany na jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Teoretická část se zabývá úvodem do předmětu požární ochrany. Především ukazuje na vyplývající zákonné povinnosti jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, přecházející až k podnikovému hasičskému záchrannému sboru. Souběžně s tím dochází k propojení s legislativou a bližší specifikací požární ochrany v rámci států Evropské unie. Popisuje vytvoření jednotného informačního systému, problematiku zvládání bezpečnosti a předcházení zniku nebezpečných situací. Postupně je zde rozebírána historie jaderné energetiky a to od samotného objevení rozpadu jádra uranu v roce 1938, přes prvotně řízenou reakci uvolňování uranu štěpením jádra v roce 1942, kdy zároveň došlo k vystavení prvního reaktoru. Bohužel tímto objevem nebyla odkryta pouze pozitivní vlastnost řízené reakce, ale i odvrácená tvář jaderné energie v podobě atomových bomb využívaných během druhé světové války. Po druhé světové válce se začaly ve světě postupně rozšiřovat organizace civilní obrany. Hlavním cílem všech organizací bylo zabránění šíření jaderných zbraní. V dnešní době máme tři silné mezinárodní organizace zabývající se štěpením jádra. Přes veškerou snahu o vytvoření systému radiační ochrany, nebyla zcela propracována ochrana životního prostředí a dopad na vše živé. Nejprve se pracovalo s pasivními postoji zacílenými na ochranné pomůcky, které se v posledních letech promítají do aktivního přístupu ochrany, tak aby se zabránilo jevům vyvolávajícím rizika ohrožení životního prostředí a života samotného. Samotná historie jaderných elektráren je velmi spletitá a obsáhlá. Principem všech těchto elektráren, ať již je jejich fungování založeno na různých typech reaktorů, vždy založeno na štěpení jádra, které při chybné manipulaci, uschovávání, skladování, má nedozírné důsledky pro celou světovou populaci. Vývoj jaderné energetiky v České republice byl pozvolný, toto bylo zapříčiněno obsazením Jáchymských dolů po druhé světové válce armádou Sovětského svazu, která vytěžený uran po dohodě s Československem vyvážela do Sovětského svazu a na území Československa ponechala pouhých 10% uranu. V této době se začaly v Československu stavět jaderné elektrárny jako jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, Dukovany a poslední je jaderná elektrárna Temelín, jejíž výstavba začala ještě za doby tehdejšího Československa, její dostavění a spuštění provozu proběhlo již v době existence České republiky. Při využívání FMEA analýzy dochází k odhalování možných rizik a selhání. Zaciluje se na eliminaci rizik a zvýšení bezpečnosti. Výsledkem je objektivní zhodnocení a zvyšování bezpečnosti v rámci jaderné elektrárny Temelín. Značnou negativní stránkou této analýzy je to, že je velmi časově náročná a v čase se mění díky proměnlivosti sledovaných faktorů. Výsledkem celé práce je vyhodnocení stávajícího stavu Hasičského záchranného sboru podniku prostřednictvím SWOT analýzy.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií.
KOBZOVÁ, Andrea
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Může postihnout děti jakéhokoliv věku. Epilepsie je doprovázena spoustou příznaků a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Téma bakalářské práce je: "Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií." Teoretická část je zaměřena na charakteristiku epilepsie, její rozdělení, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a životosprávu epileptiků. Velká část je věnována ošetřovatelské péči o dítě s epilepsií. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií. Druhým cílem bylo zjistit, jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby. Třetím cílem bylo vytvořit edukační materiál pro sestry standardních dětských oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě hospitalizované s epilepsií? Jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metodika. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo se sestrami na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Brno a v nemocnici v Motole. Rozhovor byl tvořen identifikačními údaji sester (věk, délka praxe, pohlaví a dosažené vzdělání). Dále pak předem připravenými otázkami týkajícími se ošetřovatelské péče o děti s epilepsií. Výzkumné šetření bylo anonymní. Se souhlasem sester byly informace zaznamenány na diktafon nebo doslovně přepsány v ruce. Následně byly zpracovány do elektronické podoby, přičemž byly sestaveny tyto kategorie: Specifika hospitalizace, Doprovod, Specifika vyšetření, Potřeby dítěte, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče, Zajištění bezpečnosti, Zásady komunikace. Rozhovory byly přepsány do textového editoru Microsoft Office Word 2007 a schémata byla vytvořena v programu draw.io. Na základě výzkumného šetření se dospělo k níže popsaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Z výzkumu jasně vyplynulo, že v oblasti hospitalizace je důležitý vzhled pokoje a náplň péče, přičemž byla zjištěna nutnost dodržování pravidelného denního režimu. Důraz byl kladen na zajištění bezpečnosti dítěte, a to vhodným umístěním epileptického dítěte, co nejblíže k sesterně, s tím související vhodný výběr pokoje, kde by měl být nábytek s oblými hranami, lůžko s postranicemi a signalizačním zařízením. Podle výpovědí lze soudit, že názory na hospitalizaci dětí s rodiči a bez rodičů nejsou jednotné. Pokud jde o malé dítě, hospitalizace s rodičem je vhodná, u větších dětí však není nutná a děti ji ani nevyžadují. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že pokud jde o přípravu na magnetickou rezonanci, je příprava u malých a velkých dětí opět rozdílná. Velké děti jsou připravovány pouze psychicky. Malé děti bývají v celkové anestezii, a proto je třeba rozsáhlejší příprava. Při zjišťování potřeb dítěte lze tvrdit, že mezi nejdůležitější potřeby dítěte s epilepsií patří samostatnost a potřeby sociální. Omezení děti pociťují v tom, že se nemohou účastnit večerních radovánek, kurzů autoškoly, omezení děti pociťují také při sportu, nemohou vykonávat namáhavé sporty, adrenalinové sporty nebo sporty při nichž hrozí riziko pádu z výšky. S tím souvisí i dodržování režimových opatření. Na základě výzkumného šetření je důležité během záchvatu sledovat jeho délku, jakou část těla záchvat poskytuje, frekvenci záchvatu, zda se dítě pomočilo, zda má pěnu u úst a všímat si různých zvláštností. Ne všechny výpovědi se shodovaly v tom, že se dítěti během záchvatu nemá bránit v pohybu. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je komunikace, která byla výzkumným šetřením charakterizována jako komunikace se zdravým dítětem. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o péči zaměřené na dětské pacienty s epilepsií pro sestry i pro rodiče. Dále by také mohla být využita pro výuku v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Problematika aktivizace seniorů v rámci komunikace v ošetřovatelské péči v Domovech pro seniory
KLOUDOVÁ, Martina
Základní teoretická východiska: Diplomová práce je zaměřena na problematiku funkčních změn v oblasti stáří, onemocnění ve stáří a aktivizaci seniorů. Stárnutí populace hospodářsky vyspělých zemí neustále narůstá, z čehož lze vyvodit přirozeně se zvyšující zájem o tuto problematiku. Zdravotnický personál se stále setkává s větším počtem seniorů, tudíž schopnost sester rozpoznat potřeby seniorů a nahlížet na stáří jako na přirozenou součást lidského života je velmi důležitým aspektem. Podpora sebepéče a aktivizace by měla být hlavním cílem v péči o seniory pro zdravotnické pracovníky. Cíle práce: Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny tři cíle, kterými jsme chtěli zjistit specifické problémy při komunikaci mezi sestrou a seniory v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory, zmapovat možnosti aktivizace seniorů jako prevence komunikačních bariér v Domovech pro seniory a v poslední řadě zjistit úroveň znalostí sester o aktivizaci seniorů v Domovech pro seniory v souvislosti s efektivně vedenou komunikací. K těmto cílům byly stanoveny následující výzkumné otázky: Jaké nejčastější problémy při aktivizaci v komunikaci seniorů řeší sestry v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory? Jaké jsou možnosti aktivizace seniorů jako prevence komplikací v komunikaci v Domovech pro seniory? Jaké jsou znalosti sester v oblasti aktivizace seniorů v Domovech pro seniory? Metodika: Diplomová práce na téma problematika aktivizace seniorů v rámci komunikace v ošetřovatelské péči v Domovech pro seniory byla zpracována dle metody kvalitativního šetření rozvržené do dvou fází. V první fázi byl sběr dat uskutečněn hloubkovými polostrukturovanými rozhovory se sestrami z Domovů pro seniory. Přesná transkripce rozhovorů byla analyzována technikou otevřeného kódování, kódy roztříděny do kategorií a vzniklých podkategorií uspořádaných do přehledných schémat. V druhé fázi výzkumu byla použita metoda skrytého pozorování, jejíž záznamy byly zapsány do pozorovacího archu a následně popsány. Výzkumné šetření probíhalo ve dnech od 12. února do 20. dubna 2015. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny sestry znají specifické problémy komunikace se seniory v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory, které jsou taktéž pro sestry psychicky zatěžující. Nadále je z výsledků zjevné, že větší počet sester považuje za aktivizaci seniorů pouze aktivizační programy, které Domovy pro seniory nabízejí. Dle některých sester jsou senioři z důvodu zhoršení jejich psychického nebo fyzického stavu v Domovech pro seniory bez aktivizace. Téměř všechny sestry se v oblasti aktivizace a komunikace vzdělávají formou seminářů a přednášek pořádaných Domovy pro seniory, které jim hradí zaměstnavatel. Všechny sestry považují vzdělávání se v oblasti aktivizace a komunikace jako přínos pro rozšíření vědomostí a zlepšení ošetřovatelské péče. Při druhé fázi výzkumného šetření jsme při pozorování sester během ranní hygieny zjistili, že čtyři z deseti sester provádí téměř celou hygienu za seniory bez jejich pomoci. Některé z nich se i opomenou zeptat, zda-li by si senioři nepřáli provádět hygienu sami. Čtyři sestry tedy seniory při ranní hygieně neaktivizují a některé sestry se seniory komunikují nevhodným způsobem. Závěr: Myslíme si, že by se sestry měly více vzdělávat v oblasti aktivizace a komunikace. Vzdělávání přinese sestrám především teoretické znalosti, které jim pomohou v praxi při řešení problematických situací v ošetřovatelské péči o seniory. Výstupem naší diplomové práce bylo sezení s vrchními sestrami z Domovů pro seniory, kde jsme jim přednesly výsledky této diplomové práce. Vrchní sestry přislíbily konzultaci se sestrami a další seminář na téma aktivizace v souvislosti s komunikací.
|
|
|
Prevence vad výslovnosti u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí
MRÁZKOVÁ, Iva
Bakalářská práce je zaměřena na prevenci vad výslovnosti u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou sociálně znevýhodněných rodin, vymezuje základní pojmy komunikace, seznamuje ho se stádii vývoje dětské řeči a s narušenou komunikační schopností a zaměřuje se na dyslálii. V neposlední řadě čtenáře obeznámí s možnostmi prevence vad výslovnosti. Cílem praktické části je sestavení artikulačních a dechových cvičení pro každodenní práci učitelek v MŠ a tím jí ukázat, jak pracovat s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí tak, aby se předcházelo vadám výslovnosti. Šetření je uskutečněno kvalitativně, metodou zúčastněného nestrukturovaného pozorování a doplněno pracovními listy.
|
|
|
Manipulace veřejnosti prostřednictvím médií
FLIEGEROVÁ, Lenka
Média člověka obklopují na každém kroku. Formují jeho názory, postoje i chování. Jejich vliv je zřetelný. Prostřednictvím médií je možné působit na jedince a manipulovat s ním tak, jak je žádoucí. Média využívají velké množství manipulačních praktik. Ty jsou různou mírou skryté. Jedná se ale o metody vědomé. Lidé jsou často manipulováni, aniž by si to plně uvědomovali, a přijímají sdělení jako reálné a pravdivé obrazy světa kolem nich. První část práce je zaměřená na komunikaci a její druhy a na hromadné sdělovací prostředky - tisk, rozhlas, televize a internet - jejich vývoj a legislativní zakotvenost. Druhá část se věnuje manipulaci, persvazi, propagandě a manipulačním praktikám. Vybrané praktiky z jednotlivých médií jsou ilustrovány na konkrétním příkladu z praxe. Ve třetí části je pojednáno o mediální výchově jako účinném prostředku k orientaci ve světě médií.
|
|
|
Důvody devalvace člověka zdravotnickým personálem
KASALOVÁ, Ivona
Diplomová práce zkoumá důvody devalvace pacienta zdravotnickým personálem. Cílem práce je určit rizikové faktory a shrnout dosavadní poznatky o devalvačním chování v nemocničních zařízeních. Devalvační chování je chování, které snižuje vnímání osobnosti a sebedůvěru pacienta, ignoruje jeho potřeby, názory a požadavky. Stanovili jsme si v práci tři cíle. Zjistit, zda jsou pacienti devalvováni především poskytovanou přímou péčí a konkrétněji neuspokojením jejich základních biologických potřeb a zda jsou častěji oběti devalvačního chování pacienti starší 60ti let. Zaměřili jsme se na vymezení jednotlivých charakteristik a aspektů tohoto všeobecně známého rizika chování, postihující především pomáhající profese. Zásadní poznatky o daném tématu jsou uvedeny v teoretické části, která uceluje znalosti o devalvaci i evalvaci známé z dosavadních výzkumů. Průzkumné šetření bylo provedeno v kombinaci dvou metod. První bylo statistické vyjádření, ve kterém oslovený zdravotnický personál odpovídal na otázky v nestandardizovaném dotazníku. Výstupem tohoto šetření bylo zpracování odpovědí do tabulek s následným převedením do výsečových a sloupcových grafů. Druhou výzkumnou metodou byl řízený strukturovaný rozhovor s pacienty hospitalizovanými na lůžkovém oddělení. Při zpracování rozhovoru byla použita Q-metodologie a výpovědi respondentů byly shrnuty do diagramů. Stanoveny byly tři hypotézy. H1: Hospitalizovaní pacienti jsou častěji devalvováni poskytovanou přímou péčí než nevhodně vedenou komunikací zdravotnického personálu. H2: Při chybách v přímé péči vedoucích k devalvaci je více pacientům neadekvátně zajištěno uspokojení základních biologických potřeb. H3: U nemocných starších 60ti let je devalvace mnohem četnější. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že hospitalizovaní pacienti nejsou více devalvováni přímou péčí. Avšak pokud se již pochybení v poskytované péči projeví, tak především nedostatečnou starostí a zajištěním základních potřeb nemocného. Třetí a současně poslední hypotéza neprokázala, že by u starších 60ti letých pacientů docházelo k devalvačnímu chování ve vyšší frekvenci. Přínosem této práce je zejména ucelení poznatků o devalvaci a hlubší rozpracování tohoto problému. Zároveň je zásadním zjištěním, že poskytovaná péče u lůžka nemocného zaostává v uspokojení základních potřeb, které již v roce 1943 definoval A. H. Maslow. Odkaz amerického psychologa je i v současnosti více než aktuální a neměl by být v praxi opomíjen. Celkově práce sbírá poznatky z různých českých i zahraničních zdrojů a popisuje kompletně a přehledně rizika a důsledky devalvace.
|
|
|
Komunikace se seniory v ambulantních zařízeních
JIRSÍKOVÁ, Gabriela
Sestra se ve své ošetřovatelské praxi stále častěji setkává se seniory, a tím jsou na ni kladeny i specifické požadavky. Měla by znát biopsychosociální zvláštnosti seniorské populace a snažit se je respektovat. Zvláštní pozornost zaujímá samotná komunikace, která se stává základem dorozumívacího procesu. Komunikace v rámci profese sestry vyžaduje zcela zvláštní dovednosti, které se následně odrážejí v kvalitě vzájemného vztahu mezi sestrou a seniorem nejenom v lůžkových zařízeních, ale také v ambulantní sféře. Cílem práce bylo zmapovat komunikaci sester se seniory v ambulantních zařízeních a odhalit komunikační bariéry ze strany sester při komunikaci se seniory na ambulancích. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají senioři komunikaci sester s nimi v ambulantních zařízeních? Jaké komunikační bariéry se objevují mezi seniory a sestrami na ambulancích?Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda.Technikou sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor, obsahující 8 základních otázek. Výzkumný soubor tvořilo 8 respondentů seniorů. Cílem výzkumu této práce je, že kvalitní ošetřovatelská péče na ambulanci je nemyslitelná bez pozitivního přístupu sester k seniorům, bez dobré a kvalitní komunikace mezi sestrou a seniorem a bez profesionální a přátelské komunikace mezi lékařem a sestrou.
|
|
|
Oční vyšetření na oddělení z pohledu sestry
SUCHÁ, Veronika
V teoretické části bakalářské práce se zabýváme vyšetřením, se kterým se nejvíce setkáváme na očním oddělení, a to jak na jeho lůžkové části, tak i na ambulancích, které jsou součástí očního oddělení. Věnujeme se charakteristické práci sestry na očním oddělení, také ošetřovatelským diagnózám a problémům, se kterými se může sestra setkat na očním oddělení. Jako příklad zde také uvádíme různé typy očních ambulancí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsme vznesli dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením na očním oddělení. Druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče po vyšetření na očním oddělení. K těmto cílům jsme si vhodně zvolili dvě výzkumné otázky, se kterými jsme pracovali během zpracování výzkumné části bakalářské práce. První výzkumnou otázkou bylo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením očí. Druhá otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče po vyšetření očí. Pro výzkumné šetření k bakalářské práci jsme zvolili kvalitativní výzkum. Předem jsme měli sestaven polostrukturovaný rozhovor. Respondentkami byly všeobecné sestry pracující na očním oddělení v nemocnici v jižních Čechách a v nemocnici na Vysočině a rozhovory probíhaly s jejich souhlasem. Z otázek a odpovědí bylo vytvořeno 6 kategorizačních skupin, z nichž některé mají i podskupiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že práce sestry na očním oddělení má jistá specifika u pacientů před i po vyšetření zraku. Pro první stanovený cíl, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením na očním oddělení, z odpovědí sester vyplynulo, že od pacientů před vyšetřením zjišťují informace. Tvrdíme, že se jedná o anamnézu, ačkoli každá sestra se zmínila o něčem jiném, ale i tak to z toho vyplývá. Všechny se shodly na otázce po brýlích, které pacient nosí, dále na otázkách o problémech se zrakem a očních operacích. Více jak polovina sester se ptá pacienta na tupozrakost a oční úrazy. Sestry před vyšetřením dbají na správnou komunikaci s pacientem a spolupráci s ním. Také uvádí komunikaci s lékařem před vyšetřením. Všechny sestry uvedly, že u pacientů aplikují lokální kapky či jiné léky dle typu vyšetření a ordinace lékaře. Polovina sester se shodla na vyšetření zrakové ostrosti do dálky a výplachu oka před vyšetřením. Před vyšetřením si všechny sestry chystají potřebné pomůcky, do kterých zařadily oční kapky, čtverečky a emitní misku. Nezapomněly ani na přístrojovou techniku, kterou všechny musí před vyšetřením zapnout a odezinfikovat. Všechny sestry také hovoří o prostředí k vyšetření zraku. Při této otázce, jak chystají prostředí na vyšetření, všechny odpověděly, že lékař vyšetřuje pacienta na denním světle nebo v temné místnosti. Dále před každým vyšetření je příprava pacienta odlišná. Podle typu vyšetření sestra pacienta připraví. Pro druhý cíl, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče po vyšetření na oddělení, z výzkumu plyne, že sestry opět velkou část času věnují komunikaci s pacienty. Do komunikace zde řadí i techniku vedení pacienta, jeho doprovod. Věnují se pomoci při činnostech, které pacienti po vyšetření sami nezvládnou. Největší měrou sestry po vyšetření plní ordinace lékaře. Všechny sestry se shodly, že sledují u pacientů alergickou reakci po vyšetření. Polovina sester sleduje celkový stav u pacienta po vyšetření. Každá sestra dezinfikuje přístrojové vybavení po vyšetření na očním oddělení. Všechny sestry se také shodly, že po vyšetření by měl pacienta o omezeních, která souvisí s daným vyšetřením, informovat lékař. Sestry by tyto skutečnosti měly pacientům pouze opakovat.
|
|
|
Spolupráce sester a logopedů u klientů s afázií.
NEUBAUEROVÁ, Hana
Hlavním tématem předkládané práce je spolupráce sestry a logopeda. Vztah mezi sestrou a lékařem je velmi důležitý a patří k tomu i komunikace, ať je to psaná forma, ústní vyjádření, gesta či mimika obličeje nebo řeč těla. Sestry jsou důležitou součástí práce lékařů, jen si to každý lékař neuvědomuje a bere je jako samozřejmost. Sestra telefonicky kontaktuje logopeda o přijatém pacientovi s poruchou řeči a informuje ho o nynějším stavu. Logoped si zadá pacienta do své databáze a naplánuje si jeho vyšetření. První sezení vypadá následovně: logoped se s pacientem seznámí a vyšetří ho. Největším problémem je, že pacient nedokáže komunikovat se svým okolím. Proto pacient často používá neverbální komunikaci nebo řeč těla. Pacient je většinou kvůli svému postižení velmi neklidný a agresivní. Nerozumí svému okolí a nedokáže vyjádřit své potřeby a uvědomuje si, že špatně mluví. V této situaci se může připojit i psycholog, který s pacientem řeší jeho problémy, například s depresí ze zhoršené komunikace. Logoped připraví materiály na další sezení, se kterými budou, ať už společně nebo samostatně, pracovat. Logoped předá sestře materiály, na kterých mohou společně s pacientem nebo s rodinou pracovat. Cílem kvalitativního výzkumu této práce bylo zmapovat spolupráci sester a logopedů. K tomuto cíli patří i dvě výzkumné otázky první výzkumná otázka byla: "Jaká je spolupráce sester a logopedů v péči o pacienty s afázií?" A druhá výzkumná otázka zněla: "Jaké se používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty s afázií?" Pro splnění daného cíle jsme vypracovali polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly prováděny v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovory obsahují devatenáct otázek týkajících se komunikace a ošetřovatelské péče o pacienta s afázií a také spolupráce mezi sestrou a logopedem. Výzkum byl prováděn po schválení hlavní sestrou a vrchními sestrami na daném oddělení. Otázky byly vytvořeny na základě teoretické části, která vycházela z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci červnu roku 2015. Vybrala jsem si z každého oddělení pět sester, se kterými byl výzkum prováděn. Rozhovor byl realizován individuálně s každou sestrou. Výzkumným souborem jsou sestry pracující na dvou odděleních neurochirurgickém a rehabilitačním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Tyto sestry se při své práci často setkávají s logopedy a pacienty s afázií, proto spolu musí spolupracovat. Věk sester se pohyboval v rozmezí od 35 let do 51 let.
|
host ::
RSS.