|
|
Trestní soudnictví ve věcech dětí mladších patnácti let
MILNAŘÍKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá specifiky trestního soudnictví pro děti mladší patnácti let v ČR, vymezuje základní pojmy, nastiňuje historii samostatného systému trestní justice pro mládež v USA a v Evropě (zejm. v ČR) a také přibližuje některé související právní předpisy. Mapuje průběh a okolnosti soudního řízení, možnosti a smysl postihů dětských delikventů. Dokumentuje vývoj kriminality dětí a mladistvých v ČR od roku 2000 do roku 2008 a přináší důkazy o tom, že počet činů jinak trestných spáchaných dětmi do 15 let věku má klesající tendenci. Pozornost je zaměřena i na problematiku vzniku trestní odpovědnosti a diskusi o snížení její dolní hranice s argumenty zastánců a odpůrců. Výsledky výzkumu a ankety ukazují, že česká veřejnost je spíše pro snížení této hranice. Práce se snaží také přiblížit činnost některých organizací a stávajících i plánovaných zařízení určených pro práci s rizikovou mládeží. Srovnává též situaci delikventní mládeže ve vybraných zemích Evropy a Severní Ameriky.
|
|
|
Edukace dětí před operačním výkonem
ČADKOVÁ, Barbora
Název mé bakalářské práce je {\clqq}Edukace dětí před operačním výkonem``. V úvodní části jsem se zabývala teorií, jak moc je důležitá role edukační sestry a ostatního zdravotnického personálu při hospitalizaci dětského pacienta, jakou roli v tomto ohledu hrají rodiče a jak je nezbytná psychická příprava pro lepší zvládnutí hospitalizace a pro léčebný proces, který musí dětský pacient při pobytu v nemocnici podstoupit. Na základě tohoto jsem stanovila cíle a hypotézy, které jsem se výzkumem ve formě dotazníků a řízeného rozhovoru snažila vyvrátit či potvrdit. Výsledky výzkumu uvádím v grafech v praktické části. V závěru a diskusi své práce výsledky vyhodnocuji.
|
|
|
NÁVYKY DĚTÍ TÝKAJÍCÍ SE PITNÉHO REŽIMU V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V MĚSTĚ HAVLÍČKŮV BROD
TVRDÁ, Lenka
Voda je pro život nezbytná, tvoří podstatnou část těla a probíhá v ní mnoho důležitých chemických reakcí. Příjem tekutin je ovlivňován hypothalamem, což se projevuje jako pocit žízně. Tekutiny přijímáme zejména ve formě nápoje, méně z jídla a metabolických procesů. Výdej tekutin je největší močí, méně kůží, dýcháním a stolicí. Pokud je příjem tekutin nedostatečný, hrozí dehydratace. Dětský organismus je dehydratací více ohrožen než organismus dospělého. V rozvojových zemích umírá v důsledku dehydratace 4 {--} 5 milionů dětí ročně. Mírnější nedostatek tekutin se může projevit vyšší únavou, nepozorností či bolestí hlavy. Sliznice dítěte vysychají, jsou náchylné k průniku infekce, může se objevit zácpa, nechutenství. Chronický nedostatek tekutin může být počáteční moment k tvorbě žlučníkových či ledvinných kamínků. Nedostatek tekutin během vyučování může snižovat výkonnost a schopnost koncentrace. Co se týká výběru nápojů, je známo, že pití přeslazených nápojů vede k vyplavení inzulínu s následným rychlým poklesem glykémie, což se může projevit poruchou pozornosti dítěte a únavou či bolestí hlavy. Vysoký obsah cukru v limonádách vede také k pocitu nasycení, proto děti po jejich konzumaci odmítají jídlo. Pro sběr dat byly použity dvě metody {--} přímé dotazování (v 1. a 2.ročníku) a dotazník (v 3. až 9. ročníku). Návratnost dotazníků byla 100%, stejně tak úspěšnost při dotazování. Cílem práce je zhodnocení informovanosti žáků základních škol v Havlíčkově Brodě o významu pitného režimu a porovnání informovanosti se skutečným chováním dětí. Výzkumem byly ověřovány tyto hypotézy: Hypotéza 1: Děti jsou informovány dostatečně. Hypotéza 2: Děti se informacemi neřídí. Ve většině ohledů byly hypotézy potvrzeny. Domnívám se, že můj výzkum přinesl nové poznatky týkající se problematiky pitného režimu dětí na základních školách. Výsledky je možné použít jako podklad k dalším výzkumům v této oblasti a rozšířit tak informace týkající se této problematiky, nebo pro přípravu programů primární prevence na základních školách.
|
|
|
Psychosociální aspekty dětské onkologie. Dítě a rodina.
LEMERMANOVÁ, Stanislava
Práce zaměřená na poznání rodin s dítětem školního věku s nádorovým onemocněním přinesla řadu poznatků a zkušeností. Jejím cílem bylo zmapovat celkové klima rodiny dítěte s nádorem a snaha zachytit určité její typické či specifické zvláštnosti. Rozhovory s nemocnými dětmi, jejich sourozenci a rodiči přinesly nejdůležitější zjištění o fungování těchto rodin. Z rozhovoru s dětmi vyplývá, že mají sice dostatek informací o léčbě a vyšetřeních, ale méně o nemoci samotné. Komunikace rodičů s dětmi o nemoci se často ukázala jako problémová. Některé děti mají potřebu vědět o nemoci víc, ale rodiče jim nejsou schopni vyhovět. Pro děti samotné je nejtíživější změnou přerušení školní docházky a tím i kontaktu se spolužáky. Rodiče v rozhovorech uvádějí jako nejhorší období to, kdy ještě nebyla známa diagnóza dítěte, ale již bylo zřejmé, že se jedná o vážnější onemocnění. Nemocí dítěte se naprosto změnil každodenní život rodiny, vše se řídilo tím, zda je dítě v nemocnici a jak mu je. Jeden rodič musel zůstat s nemocným dítětem a rodina se tak rozdělila. Zdraví sourozenci se ocitli ve stínu nemocného dítěte a ti starší se snažili situaci pochopit a co nejvíce rodičům a bratrovi/sestře pomoci. Mezi pozitivní změny lze přiřadit prohloubení partnerského vztahu mezi rodiči, psychické vyzrávání nemocného dítěte a starších sourozenců, změnu hodnot s postojů rodičů. Zcela zřetelným a konkrétním výsledkem všech rodin je, že jsou nadprůměrně semknuté a adaptabilní. Rodiny v důsledku vážné nemoci dítěte fungují v zátěžové situaci a vyšší soudržnost a přizpůsobivost jsou pro ně nutností. Závěrem lze na základě výzkumu konstatovat, že náležitá pozornost a péče by měla být věnována nejen nemocným dětem a jejich rodičům, ale i zdravým sourozencům. Nádorové onemocnění dítěte a jeho ohrožení na životě znamená pro rodinu extrémní zátěž. Mění se struktura rodiny a její každodenní život je naprosto převrácen. Rodiny, s nimiž jsem se při výzkumu setkala tuto situaci zvládali. Byla pro ně sice vyčerpávající, některé měli problémy s komunikací, ale všechny byly schopné fungovat a postarat se o své nemocné dítě.
|
|
|
Možnosti financování kompenzačních pomůcek u dětí s tělesným postižením
JIRÁSKOVÁ, Eva
Touto prací jsem chtěla ukázat základní přehled kompenzačních pomůcek, které jsou dobré a někdy nutné pro správný vývoj postiženého dítěte, pro jeho lepší integraci do společnosti a pro správné fungování rodiny. Dále jsem chtěla ukázat, jaké jsou možnosti financování kompenzačních pomůcek od zdravotních pojišťoven, od odboru sociálních věcí a zdravotnictví a v neposlední řadě, čím dál více důležitější, i na pomoc od nestátních neziskových organizací. Z výzkumu vyplývá, že rodiče nemají dostatek informací o získání finančních prostředků na kompenzační pomůcky pro tělesně postižené děti. Dále vyplývá, že informace si získávají většinou od svých přátel, od rodičů stejně postižených dětí a v Jihočeském kraji i díky Dětskému centru ARPIDA, které poskytuje komplexní péči především dětem s tělesným a kombinovaným postižením. Také vyplývá, že by uvítali možnost být více informováni o možnostech financování kompenzačních pomůcek prostřednictvím lékařů, informačních materiálů, apod.
|
|
|
BARVY A JEJICH PŮSOBENÍ NA PSYCHIKU DÍTĚTE
MAKALOUŠOVÁ, Iva
Ve své bakalářské práci na téma Barvy a jejich působení na psychiku dítěte v mateřské škole se věnuji problematice barevného působení a pokouším se rozvinout základní otázky teorie barev i jejich aplikace do výchovně-vzdělávacího procesu předškolního dítěte. Snažím se proniknout do hloubky objektivního i subjektivního vnímání barev a hlavně jejich psychologického významu. Zkoumám barevné prožívání a také výběr a preferenci barev u dětí od tří do šesti let. Barvy do dětského světa neodmyslitelně patří a děti je milují. Proto je mým cílem pracovat s barvami ve výchově vědoměji a využít jich více v oboru psychodiagnostiky i psychoterapii, tedy v praxi. Doufám, že výsledky této práce bude možné využít v celé škále výchovně-vzdělávacího procesu u předškolních dětí
|
|
|
DĚTI V KRIZOVÝCH SITUACÍCH
KÜMMELOVÁ, Jana
Záměrem bakalářské práce je upozornit na některé krizové situace dítěte a poukázat na možné příčiny jejich vzniku. Výzkum se zabývá poruchami chování dětí přijatých v roce 2004 a 2005 do péče sociálních kurátorů pro děti a mládež v Jindřichově Hradci.
|
|
| |
|
|
Problematika úrazů u dětí předškolního věku
NOVOTNÁ, Jana
Tato práce se věnovala problematice úrazů předškolních dětí. Úrazy dětí jsou jednou z nejčastějších příčin dětské úmrtnosti a nemocnosti. Proto jde o celosvětovým problémem. Bohužel je Česká republika hodnocena podle úrazových statistik jako jedna z nejhorších v Evropě. Proto je třeba více se zaměřit na prevenci těchto jevů. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že znalosti dětí i jejich rodičů jsou nedostatečné. Zvýšení těchto znalostí u dětí bylo dosaženo vytvořeným preventivním programem.Pro rodiče byla zvolena forma informačního letáku. Podle mého názoru, by bylo pro snížení dětských úrazů třeba soustavného působení na děti, ale také na jejich rodiče.
|
|
|
Anatomické zvláštnosti dětského věku - potřeba podkladů pro zobrazovací techniky
LAUB, Tomáš
Práce Anatomie dětského věku ukazuje viditelné a zřejmé rozdíly v anatomických poměrech dítěte oproti dospělému a to jak popisem, tak ilustračním doprovodem - především poměry v břišní dutině (velikost a tvar orgánů), poměry mezi velikostí kostí lebečních, a další. Svou koncepcí umožňuje snadno se orientovat v anatomických poměrech dítěte pro zobrazovací obory (radiodiagnostika), tak i pro související obory (pediatrie, rehabilitace, chirurgie, a další).
|
host ::
RSS.