|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
BALGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se ošetřovatelskou péčí o pacienta po cévní mozkové příhodě. V teoretické části byla komplexně shrnuta problematika vztahující se k cévní mozkové příhodě. Zabývá se definicí daného onemocnění, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Neopomenutelnou oblastí je ošetřovatelská péče, která vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči, kam lze zařadit iktová centra. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u péče pacientů s cévní mozkovou příhodou. 2. Zjistit, jaká je spokojenost pacienta s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly položeny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u pacientů s cévní mozkovou příhodou? 2. Jsou pacienti spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? Empirická část této bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita forma polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek s pěti sestrami pracujícími na neurologickém oddělení a s pěti respondenty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Při analýze výsledků byla použita metoda "papír a tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Skryté pozorování bylo zaměřeno na 5 sester působících na neurologickém oddělení. Výsledky pozorování byly zaznamenány do pozorovacího archu a následně vyhodnoceny. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny stanovené výzkumné otázky. Výsledky výzkumného šetření poukazují na velice dobrou kvalitu poskytované ošetřovatelské péče na neurologickém oddělení, i přes to z rozhovorů i pozorování vyplynuly drobné nedostatky. Jedním z nich je nedostatečné respektování soukromí a intimity při poskytování ošetřovatelské péče a vynechání nácviku defekačního reflexu. Dále bylo zjištěno, že sestry uvádí jako nejdůležitější oblast v poskytování ošetřovatelské péče rehabilitaci, které se však neúčastnily. Jako další problém sestry zmiňovaly nedostatek času k tomu, aby se mohly individuálně věnovat intervencím, které si při plánování ošetřovatelské péče zvolily. Jako velké pozitivum lze uvést velkou spokojenost respondentů s přístupem sester při poskytování ošetřovatelské péče. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může sloužit ošetřovatelskému personálu jako jakýsi souhrn zásad poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s výše uvedenou problematikou. Dále může být využita jako učební pomůcka studentům.
|
|
|
Problematika soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě na oddělení následné péče
MACHKOVÁ, Marcela
Cévní mozková příhoda je závažný destruktivní stav s náhle vzniklým postižením mozkových krevních cév. Může dojít k jejich neprůchodnosti, zúžení nebo poruše celistvosti cévní stěny s následným krvácením do mozkové tkáně. Projevy tohoto stavu mohou být jednak dočasné s tělesnými a duševními změnami a jednak fatální, končící těžkým ochrnutím jedince, bezvědomím až smrtí. Problematika cévních mozkových příhod je v současné době velikou výzvou pro celou společnost, neboť progresivita stárnutí evropské populace pravděpodobně přinese nárůst celkového počtu tohoto onemocnění. Prvním důležitým krokem v problematice onemocnění je nutnost snížit riziko vzniku cévní mozkové příhody důslednou prevencí, změnou celkové životosprávy, kontrolami a léčbou krevního tlaku, sledováním a kompenzací lipidů, koagulačních faktorů a srdečních chorob. Druhým krokem je při již vzniklém onemocnění zahájit včasnou a komplexní terapii, která dává výrazně vyšší šanci na dobrý výsledný klinický stav bez trvalého poškození. Po překonání akutní fáze na neurologickém oddělení pokračuje pacient v další terapii, dle závažnosti svého stavu, na rehabilitačním oddělení nebo přichází k doléčovací péči na oddělení následné péče. Léčebná, ošetřovatelská a rehabilitační péče by měla být nastavena tak, aby zahrnovala veškeré aspekty podpory ztrát soběstačnosti a byla orientovaná výhradně na jedince, který má i po mozkové cévní příhodě stále své vlastní potřeby, motivace, zájmy a schopnosti. Bakalářskou práci zahajuje medicínská část, která popisuje anatomii mozku, věnuje se epidemiologii a historii cévních mozkových příhod. Podrobnější charakteristiku cévních mozkových příhod, samotné onemocnění, definuje etiologie, klinický obraz, diagnostika a léčba. Tuto část následně uzavírají důsledky cévní mozkové příhody, faktory ovlivňující rekonvalescenci pacienta, potřeby a soběstačnost pacienta po prodělané cévní mozkové příhodě. Multidisciplinární tým a oddělení následné péče tvoří samostatnou kapitolu, načež začíná velká kapitola ošetřovatelství zabývající se rolí sestry a potřebnými ošetřovatelskými intervencemi, hodnotícími technikami při saturaci základních potřeb u pacientů po cévní mozkové příhodě. Léčebná rehabilitace tvoří téměř poslední důležitou a podstatnou část práce, na které závisí postupná rekonvalescence a budoucí kvalita života pacienta po tomto onemocnění. Rehabilitační část zahrnuje fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, neuropsychologii, lázeňskou péči a protetické zajištění pacienta. Následně celou práci uzavírá příprava a propuštění pacienta do domácího prostředí. Prvním stanoveným cílem práce je, dle prostudovaných zdrojů zmapovat potřeby pacienta k dosažení maximální funkční nezávislosti a soběstačnosti po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem je pak zmapovat úlohu sestry v podpoře soběstačnosti pacienta a cílem třetím je zmapování sesterských ošetřovatelských intervencí v podpoře soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě dle prostudovaných zdrojů. Celá bakalářská práce je výhradně pojata jako práce teoretická. Snaží se nahlédnout do problematiky veškerých potřeb, podpory v soběstačnosti a maximální funkční nezávislosti pacienta po cévní mozkové příhodě na základě prostudovaných zdrojů a získaných informací od odborných lékařů, fyzioterapeutů, všeobecných sester. Práce dále mapuje roli sestry a klíčové ošetřovatelské intervence v podpoře schopnosti pacienta uspokojit bez cizí pomoci své základní životní potřeby po tomto vzniklém onemocnění. Pro postupné zlepšování funkčního postižení, celkové kvality života a nezávislosti pacienta je potřeba důsledně dodržovat veškeré ošetřovatelské, léčebné a rehabilitační postupy, bez jejich opomíjení s dostatkem zdravotnického personálu a odborných lékařů.
|
|
|
Hipoterapie jako podpůrná terapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou
ČERVENÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Vycházím přitom z praktických zkušeností terapeutů hiporehabilitačního střediska Pirueta v Havlíčkově Brodě a dostupné literatury. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část podává přehled současných poznatků a je členěna do dvou kapitol, jež se zabývají problematikou cévní mozkové příhody a hipoterapií. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro vhled do problematiky. V rámci podkapitoly o cévní mozkové příhodě popisuji její dělení, příčiny, následky a léčbu. U hipoterapie se zabývám principy účinku a jejími vlivy na člověka, jak po stránce fyzické tak i psychické. Ve výzkumné části pak popisuji cíle práce a samotný výzkum. Pro potřeby práce jsem zvolila formu kvalitativního šetření případovou studii, jež byla provedena na třech probandkách po cévní mozkové příhodě. Probandky byly vybrány ze "Střediska hiporehabilitace Pirueta" Havlíčkův Brod, kde byla mnou od konce září 2014 do půlky ledna 2015 prováděna praktická aplikace hipoterapie pod odborným vedením certifikovaného terapeuta. Sběr dat byl proveden zpracováním tří komplexních kazuistik za použití techniky pozorování (kineziologický rozbor motorických dovedností), sekundární analýzy dat a rozhovoru s probandkami. Cílem práce bylo zmapovat vliv hipoterapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou a vypracovat konkrétní hipoterapeutický postup u těchto pacientů. Důvodem, proč práce vznikla, je snaha o zlepšení povědomí o hipoterapii coby podpůrné metody u pacientů po cévní mozkové příhodě a objektivizace letitých praktických zkušeností hiporehabilitačního střediska "Pirueta". Výstupy této bakalářské práce mohou být taktéž dále využity jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie i samotné hipoterapeuty či jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě
SILOVSKÁ, Petra
Cévní mozková příhoda je akutní cévní poškození mozku. Příčina může být různá. Jedná se buď o uzavření cévy krevní sraženinou, o zúžení krevních cév nebo jde o kombinaci obou těchto příčin. Mezi časté příznaky CMP se řadí ochrnutí, slabost, ztráta citlivosti na tváři nebo na jedné straně končetiny. Dalším problémem může být porucha řeči. Cévní mozková příhoda se dělí na mozkovou ischemii a hemoragický iktus. V práci jsou uvedeny charakteristiky a příznaky těchto druhů. Dále jsou v práci popsané vyšetřovací metody a léčba CMP. Následkem CMP může být určitá forma parézy nebo plegie, což znamená pro klienta omezení v soběstačnosti. Proto je nutné zahájit včas rehabilitaci, při které se zapojí postižené části těla. Pokud klient trpí poruchou řeči následkem CMP, je vhodné, aby se mu věnoval také logoped. Pokud klient není v nemocničním zařízení, může rodina využít služeb agentury domácí péče. Pokud jeho zdravotní stav dovolí, může zůstat ve svém domácím prostředí a sestra z agentury domácí péče za ním pravidelně dochází domů a spolupracuje s rodinou klienta. Provádí veškeré potřebné úkony a také zapojuje rodinu do péče. Nedílnou součástí péče je komunikace. Pro tuto práci s názvem Spolupráce sester a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě byl zvolen kvalitativní výzkum. Rozhovory byly provedeny se sestrami agentury domácí péče a s rodinnými příslušníky pečujícími o nemocného po cévní mozkové příhodě. Tento výzkum byl shrnut do kategorií a pro znázornění byly použity tabulky. Cílem práce bylo zjistit rozsah spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dalším cílem bylo zjistit, jaké nejčastější úkony provádí sestra agentury domácí péče, následně zjistit, do jakých činností lze zapojit rodinné příslušníky, a posledním cílem bylo zjistit, jak komunikuje sestra agentury domácí péče s rodinou. Z pohledu sester vyplynuly stejně pozitivní výsledky a se zapojením rodiny do péče o pacienta jsou spokojeny. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu bude možné předat agentuře domácí péče k posouzení přínosu práce sester na celkový stav klientů.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
|
|
Identifikace a kvalifikovaný odhad nákladů na léčbu cévní mozkové příhody v ČR na základě farmakoekonomické analýzy a návrh alternativního řešení
Pokorná, Hana
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a nejčastější příčinou trvalé invalidity. Toto onemocnění tak vytváří vysoké celo-společenské náklady, které je třeba co nejvíce minimalizovat. Jednou z možností je po-dávání ekonomicky úsporných a zároveň co nejvíce medicínsky kvalitních léčiv, jejichž ekonomická efektivita se zjistí pomocí farmakoekonomických analýz. Cíl: Cílem práce je identifikovat a provést kvalifikovaný odhad nákladů spojených s léčbou cévní mozkové příhody v ČR. Výsledek konfrontovat s alternativním řešením léčby (užívání léku Xarelto namísto Warfarinu) a provést kvantitativní porovnání obou možností. Metodika: Náklady na léčbu CMP jsou hodnoceny ze společenského hlediska. Pro jejich určení byla zvolena metoda COI s typem přístupu bottom-up, který zahrnuje celé životní náklady na onemocnění. Pro porovnání nákladů obou variant léčeb, byla vybrána analýza minimalizace nákladů CMA, jejíž výsledek vyjadřuje čisté nákladové úspory. Data byla získána z neveřejných údajů poskytovatele (Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně), Ústavu zdravotnických informací a statistiky, České statistického úřadu, zahraničních studií a také na základě konzultací s neurology. Výsledky: Celkové společenské náklady na léčbu cévní mozkové příhody za rok 2010 činily 12 991 273 843,65 Kč. Metodou COI byly vypočítány průměrné náklady na 1 paci-enta při užívání Warfarinu 1 203 423,68 Kč, při podstoupení alternativní léčby užíváním Xarelta 1 465 963,32 Kč. Největší položku tvořily náklady na recidivu. Metodou CMA pak byla zjištěna úspora při užívání Warfarinu průměrně 262 539,64 Kč na 1 pacienta. Nepotvrdila se tak hypotéza, že Xarelto je ekonomicky efektivnější. Závěr: Kvůli své vysoké ceně Xarelto nepřekonal ekonomickou efektivitu méně kvalitní-ho Warfarinu. Úspory je však možné hledat i v dalších položkách identifikovaných ná-kladů.
|
|
|
Činnost radiologického asistenta na pracovištích urgentní medicíny
PIŠTĚKOVÁ, Martina
Pacient v urgentním stavu, akutně ohrožujícím jeho život či zdraví, vyžaduje speciální přístup radiologického asistenta k prováděným diagnostickým výkonům. V této bakalářské práci popisuji postupy u těchto stavů. Protože dané téma je rozsáhlé, upřednostnila jsem podrobný popis nejzávažnějších stavů. Téma jsem vybrala pro jeho aktuálnost. Počet pacientů v urgentních stavech má jistě vzestupný charakter, v důsledku zrychleného životního tempa a s tím souvisejících traumat i civilizačních chorob. Ve své práci provádím tři výzkumy. První zjišťuje podíl různých vyšetření na RDO u pacientů v urgentním stavu za jeden rok v rámci jedné nemocnice, druhý se týká doškolování radiologických asistentů ve vztahu k pacientům v urgentním stavu a třetí zkoumá algoritmy vyšetření na RDO v různých zdravotnických zařízeních. Práce je dělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části vysvětluji pojem "urgentní stav" a základní popis přístupu k pacientovi v dané situaci. Zmiňuji stručně zásady KPR. Rozebírám jednotlivé modality, používané na RDO. Další podkapitoly se věnují popisu konkrétních stavů a posloupnosti vyšetření. Praktická část začíná kapitolou s názvem "Cíle, Hypotéza". Zde přibližuji hlavní poslání své práce, což je zjištění přístupu radiologických asistentů k pacientům v urgentním stavu a situace ve vzdělávání radiologických asistentů v ČR. V některých pasážích porovnávám stav se situací v jiných státech EU. Kapitola "Diskuse" je věnována celkovému hodnocení výzkumů. Zmiňuje také důležitou úlohu radiologických asistentů při ošetření pacientů v urgentním stavu. V "Závěru" hodnotím naplnění cílů této práce a nastiňuji možná řešení.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu s využitím metod na neurofyziologickém podkladě
HANZALOVÁ, Jitka
Tématem této bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu onemocnění s využitím metod na neurofyziologickém podkladě. Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení části mozkové tkáně, které vzniká z důvodu poruchy prokrvení dané oblasti. Cévní mozková příhoda se klinicky manifestuje velice různorodě. Závisí zejména na lokalizaci, rozsahu, tíži a trvání ischémie či prokrvácení mozkové tkáně. Z toho plyne nutnost individuálního specializovaného rehabilitačního plánu pro konkrétního pacienta. Základním principem pohybové terapie na neurofyziologickém podkladě je využití plasticity nervového systému, jež je zachována i při rozsáhlém poškození mozkové tkáně. Metody využívají působení na různé tělesné receptory, čímž ovlivňují řídící mechanismy přímo v centrální nervové soustavě. Tato terapie působí na pacienta komplexně a nezaměřuje se jednotlivě na konkrétní svaly. Cílem této práce bylo ověřit a zhodnotit význam fyzioterapeutické péče založené především na využití metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů, kteří se nacházejí v chronickém stádiu onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této bakalářská práce shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, věnuje se jejím rizikovým faktorům, komplikacím, následkům atd. Dále jsou zde stručně popsány vybrané neurofyziologické metody používané v léčbě mozkových iktů, jejichž prvky jsou následně využity v praktické části práce při terapiích s konkrétními pacienty. Rovněž jsou zde popsány další prvky komplexní rehabilitace, využitelné v chronickém stádiu onemocnění. Praktická část popisuje fyzioterapeutickou léčbu u konkrétních pacientů. V této části byla užita metoda kvalitativního výzkumu s metodikami anemnéza, vstupní vyšetření, speciální vyšetření pomocí hodnocení hemiplegie dle Chedoke, záznamy jednotlivých terapií a zhodnocení účinnosti terapie. Práce může být využita jako informační a studijní zdroj pro odborné pracovníky a osoby, podílející se na péči o chronického pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.