|
|
Odborná a popularizační činnost Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty
Šajmovičová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odbornou a popularizační činností Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty. Práce v první části nastiňuje život Aloise Musila, který je klíčem k pochopení jeho děl, ať už ryze odborných či směřující širší veřejnosti. Biografická část má za cíl vyzdvihnout dobové souvislosti, jež vedly kněze původem z Hané, započít dlouhou cestu kartografa, etnografa a etnologa Blízkého východu, částí maghribu, Afrického rohu a Indie. Průzkumy, kterých dosáhl, mu zajistily nesmazatelné místo v dějinách lidské historie a objevů. Hlavní částí práce je analýza odborné a popularizační činnosti Aloise Musila se zvláštním zřetelem na období jeho působení v Československém rozhlase. Tato část je rozdělena do třech subkapitol, z níž každá se samostatně věnuje: odborné činnosti, dále popularizační činnosti a v poslední řadě působení v Československém rozhlase. V těchto částech vycházím z rozsáhlých děl Aloise Musila psaných v jazyce českém a anglickém, a jeho vlastních přednášek nahraných pro Československý rozhlas po roce 1930. Hlavní důraz je kladen na faktografický, etnografický a etnologický přínos Musilovy tvorby, zejména té popularizační. Celková analýza je výstupem z pečlivého výzkumu prováděného v archivu Národní knihovny České republiky, v archivu Muzea Vyškovska na Moravě a v...
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Role vysílacích médií v období let 1968-1969
Bednařík, Petr ; Groman, M.
Autoři se ve svém textu věnují působení Československého rozhlasu a Československé televize v letech 1968-1969. Dokládají, jakým způsobem tato média v době Pražského jara podporovala politiku KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem. Charakterizují, jakým způsobem začínala v obou médiích normalizace.
|
host ::
RSS.