|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic
PECHOVÁ, Lenka
Operace plic se provádí z různých příčin, mezi které nejčastěji patří nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění, úrazy a různé komplikace diagnosticko-léčebných výkonů. Po operaci jsou pacienti často převezeni na jednotku intenzivní péče (JIP). Sestra musí uspokojovat pacientovi biologické, psychické, ale také laboratorní a medikamentózní potřeby. V bakalářské práci s názvem "Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic" bylo cílem zjistit způsob poskytování ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic. K cíli byly položeny tři výzkumné otázky. Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z oddělení chirurgické jednotky intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Výzkum probíhal v průběhu března 2015. Následně byla provedena analýza dat, z které vznikly celkem tři kategorie: specifická péče u pacienta po operaci plic, vzdělání, rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že sestry se s péčí o pacienta po operaci plic setkávají často a to několikrát do měsíce. Dále z rozhovorů vyplynulo, že pacient po operaci dostává nejdříve parenterální výživu, druhý den pak začíná tekutou stravou a dále jsou pacientovi podávány, sestrami nejčastěji uváděné, diety č. 0, 1, 3 a pokud je pacient diabetik dieta č. 9. Po operaci je pacientovi podáván kyslík, někdy také inhalace. Z výsledků vyplynulo, že sestry dbají na to, aby dýchací cesty byly vždy čisté, aby pacient nebyl zahleněný a zvládl si odkašlávat. Sestry kontrolují hodnoty krevních plynů pomocí pulzního oxymetru. Aby byl pacient plně ventilován, je kladen důraz na pooperační rehabilitaci. Z výsledků dále vyplynulo, že v péči o dýchací cesty je horší průběh u pacientů kuřáků. Pacientům je s ohledem na operační výkon zaváděn permanentní močový katetr (dále PMK), který mají zaveden různě dlouhou dobu. Záleží na zdravotním stavu pacienta. Pokud má pacient zavedenou epidurální linku, PMK má zásadně pět dní. Sestry musí kontrolovat funkčnost hrudních drénů, které mají pacienti po operaci plic často zavedeny. Nejdříve má pacient aktivní sání, případně aktivní mobilní sání, dále pak Bülauovu drenáž. Sestry také kontrolují okolí rány, prosakování obvazů. Frekvence převazů operační rány je většinou určována lékařem. Převazy se také dělají dle prosakování obvazů, z výzkumu vyplývá, že přibližně jednou za dva dny. Pooperační bolest sestry sledují verbální cestou, pomocí vizuální analogové škály (VAS). Pacient je ukládán do polosedu, který sestry považují za úlevovou polohu. Dále je pacientovi podávána předepsaná medikace, pokud má epidurální linku, tak přes ni. Následně pacient dostává analgetika i. m. inj. Za pooperační komplikace sestry považují problémy s dýcháním, krvácení z rány, bolest, riziko infekce, vysoké odpady z hrudních drénů, neschopnost plic udržet podtlak a následný kolaps plíce. Výsledky z kategorie vzdělání poukazují na to, že sestry své znalosti a dovednosti získaly svou praxí na oddělení chirurgické JIP, mají kladný přístup k předávání svých zkušeností méně zkušeným pracovníkům, začátečníkům. Vzdělání sester je velice pestré a každá uplatňuje jiné metody v obohacování svých vědomostí. Co se týče problematiky rehabilitace pacientů po operaci plic, tuto činnost mají na starost fyzioterapeuti. V ošetřovatelské péči mají sestry velmi dobré znalosti, které uplatňují v praxi. Avšak v určitých směrech se získané informace od sester rozchází s uvedenými postupy v prostudované literatuře. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že sestry dělají tyto ošetřovatelské postupy automaticky a během rozhovorů je nenapadlo dané informace zmínit. Závěr této práce by měl směřovat ke zdokonalení ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic a k odstranění zjištěných nedostatků v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Práce může být využita jako edukační materiál pro sestry začínající pracovat na oddělení chirurgické JIP, v Nemocnici České Budějovice a.s.
|
|
| |
|
| |
|
|
Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na chirurgickém oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a. s.
JANOUŠKOVÁ, Ludmila
Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na chirurgickém oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Současným trendem zdravotnictví je orientace na pacienta, snaha vyhovět jeho přáním a tak docílit jeho spokojenosti. Míra celkové spokojenosti i spokojenost v jednotlivých oblastech poskytované péče je významným ukazatelem kvality péče v daném zdravotnickém zařízení. Z těchto důvodů jsou pacienti žádáni, aby kvalitu péče hodnotili. Tyto výsledky je možné využít, jako zdroj podnětů pro zlepšování kvality péče. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Byla stanovena hypotéza: Pacienti hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Výzkumný soubor tvořili pacienti chirurgického oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 95 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že převážná většina pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice byla velmi spokojena s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Výsledky sledování spokojenosti pacientů jsou velmi dobrou zpětnou vazbou pro personál. Spokojenost pacientů s ošetřovatelkou péčí přímo souvisí s uspokojováním pacientových potřeb a vzájemnou komunikací mezi sestrami a nemocnými. Výsledky práce budou poskytnuty managementu chirurgického oddělení, staniční sestře a sestrám jednotky intenzivní péče a mohou posloužit k zamyšlení nad poskytovanou úrovní péče
|
|
|
VYTVOŘENÍ A PRÁCE SESTRY S EDUKAČNÍMI KARTAMI NA CHIRURGICKÉM ODDĚLENÍ
KREJČÍ, Lenka
VYTVOŘENÍ A PRÁCE SESTRY S EDUKAČNÍMI KARTAMI NA CHIRURGICKÉM ODDĚLENÍ Smyslem práce: ?Vytvoření a práce sestry s edukačními kartami na chirurgickém oddělení? je navrhnout sjednocení, ucelení a zjednodušení informací podávaných klientovi tak, aby proces edukace byl přehledný, efektivní a přijatelný pro širokou pacientskou veřejnost. Pro tuto práci byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: Zjistit, zda je edukace klientů před vybranými operačními zákroky efektivní. Cíl 2: Zjistit metody edukace klientů na chirurgických odděleních před vybranými operačními zákroky z pohledu sester. Cíl 3: Vytvořit edukační prostředek (edukační karty) pro klienty před vybranými operačními zákroky. Cíl 4: Ověřit vytvořený edukační prostředek v ošetřovatelské praxi. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO 1: Jakými vědomostmi disponují klienti před operačním zákrokem ke zdárnému pooperačnímu průběhu? VO 2: Jaké edukační metody sestry využívají u klientů před operačními výkony? VO 3: V čem klienti spatřují přínos při práci s edukačními kartami? Výzkumné šetření probíhalo s laskavým dovolením hlavní sestry v Nemocnici Znojmo p. o. Pro naplnění cílů práce bylo využito kvalitativního šetření, metodou dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili klienti a sestry chirurgického oddělení. Na základě analýzy odpovědí všech dotázaných respondentů byly sestaveny a následně v praxi ověřeny edukační karty vytvořené pro klienty před operačními výkony. Další využití práce v praxi spočívá v zanechání vytvořených edukačních karet na chirurgických odděleních, kde budou klientům dispozici po celou dobu jejich hospitalizace. Karty klientům usnadní orientaci a adaptaci v celém předoperačním i pooperačním období.
|
|
|
Císařský řez - perioperační ošetřovatelská péče při regionální a celkové anestezii
MAŠKOVÁ, Šárka
Císařský řez je nejčastější porodnickou operací, která ukončuje těhotenství a umožňuje porození dítěte břišní cestou v případě, kdy neprobíhá spontánní porod. Je možností pro záchranu zdraví a života matky i dítěte. Problematika císařského řezu je jedním z nejdiskutovanějších témat v současném porodnictví. Důvody vysvětlující rostoucí počet císařských řezů jsou jak medicínské, tak psychologické a sociální. Proto je toto téma velice aktuální a zaslouží si nemalou pozornost. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na perioperační ošetřovatelskou péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v perioperační ošetřovatelské péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Má práce byla též zaměřena na míru informovanosti žen o možnostech anestezie při císařském řezu. Další cíl mé práce bylo vytvořit standard perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii, která je poskytována na úseku porodního a operačního sálu. Byly stanoveny dvě hypotézy. V hypotéze 1. předpokládám, že ženy po císařském řezu potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. V hypotéze 2. předpokládám, že ženy jsou dostatečně informované o možnostech anestezie při císařském řezu. Byl zvolen kvantitativní výzkum, prováděný pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdány ženám po císařském řezu na oddělení šestinedělí. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v grafech. Výzkumným šetřením byly obě hypotézy potvrzeny. Z výzkumu vyplynul i nový poznatek a to, že ženy potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči nejen po císařském řezu, ale i v průběhu intraoperační fáze. Tento poznatek jsem využila při vytvoření standardu perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Standard je určen pro porodní asistentky a má sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o ženy při porodu císařským řezem v průběhu intraoperační fáze. Z výsledků výzkumu je jasné, že ženy s císařským řezem potřebují rozdílnou perioperační ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. Je proto nutné obě skupiny rozlišit a poskytnout jim rozdílnou ošetřovatelskou péči. Dále z výzkumu vyplývá, že ženy se cítí dostatečně informovány o anestezii při císařském řezu. Informovanost žen je předpokladem dobré spolupráce s pacientkou a úspěšné ošetřovatelské a lékařské péče. Poskytováním péče podle standardu perioperační péče bude zajištěna kvalitní odborná ošetřovatelská péče o ženy před, během i po operaci císařského řezu.
|
|
|
Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu
MALECHOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci, jejíž název je {\clqq}Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální náhrady kyčelního kloubu``, jsou v první části uvedeny teoretické podklady související s danou problematikou. Ve výzkumné části jsou zpracovány kasuistiky dvou klientek, které měly stejnou chorobu, byly operovány na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. a byla jim provedena totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cílem práce je komplexní zhodnocení metodik fyzioterapie u pacientů po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a vyhodnotit co by se dalo v této problematice zlepšit, aby byla pooperační rehabilitace o něco efektivnější. U každé pacientky po dobu hospitalizace byla rozdílná úspěšnost terapie. Závěrem lze říci, že významnou rolí v efektivitě pooperační léčby je absolvování předoperační rehabilitace. Pacientka, která absolvovala předoperační rehabilitaci, lépe zvládla vertikalizaci, chůzi i soběstačnost po operačním výkonu na rozdíl od pacientky, která předoperační rehabilitaci neabsolvovala. Podstatným problémem bylo, že na předoperační rehabilitaci by musela dojíždět a to činilo pacientce problém. Pacienty, které čeká operace náhrady kyčelního kloubu, často omezuje bolest při chůzi a odradí je pomyšlení, že by museli dojíždět na předoperační rehabilitaci. Navrhuji, aby se předoperační rehabilitace prováděla již v době hospitalizace, několik dní před operací. Tato práce může sloužit jako teoretický podklad pro studium studentů vysokých zdravotnických škol nebo se může z hlediska fyzioterapie stát inspirací v klinické praxi u fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.
|
|
|
Edukační postupy v chirurgických oborech
KADLECOVÁ, Iveta
Edukační postupy v chirurgických oborech zahrnují nejen vzdálenou i bezprostřední předoperační i pooperační edukaci klienta, ale i přípravu klienta na vyšetření. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry v chirurgických oborech edukují klienty v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Cíl byl splněn. Sestry edukují klienty v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Cíl 2: Zjistit, jaké edukační postupy jsou sestrami v chirurgických oborech využívány. Tento cíl byl také splněn. Sestry k edukačním postupům používají především: rozhovor, praktický nácvik, informační brožury, letáky, příručky. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza 1: Domnívám se, že sestry v chirurgických oborech edukují klienty, kteří jsou hospitalizováni na chirurgickém oddělení, byla potvrzena. Hypotéza 2: Domnívám se, že sestry v chirurgických oborech využívají nejčastěji k edukačním postupům rozhovor, byla rovněž potvrzena.
|
|
|
Předoperační rehabilitační příprava poskytovaná sestrou
SOUKUPOVÁ, Pavla
Bakalářská práce na téma ,,Předoperační rehabilitační příprava poskytovaná sestrou`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělená do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji oboru gynekologie, gynekologickým operacím, práci a roli sestry pracují na oddělení operační gynekologie. Dále se v práci věnuji předoperační přípravě, imobilizačnímu syndromu. Nejdelší a nejpodstatnější část práce tvoří předoperační rehabilitační příprava. V ní se věnuji prevenci vzniku pooperačních komplikací a nácviku jednotlivých rehabilitačních cvičení. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum, prováděný technikou 2 dotazníků (pro sestry a pro klientky), v němž se snažím potvrdit stanovené hypotézy, které se vztahují k stanoveným cílům. Hypotéza č.1: ,,Sestry na oddělení operační gynekologie neprovádí s klientkami nácvik prvků pooperační rehabilitace`` se potvrdila a hypotéza č.2: ,, Důvodem nepoužívání pooperační rehabilitace klientkami je jejich nenacvičení v době předoperační přípravy`` se nepotvrdila. Při výzkumu bylo rozdáno celkem 156 dotazníků, přičemž sestrám bylo rozdáno 56 dotazníků a ženám po velké gynekologické operaci bylo rozdáno 100 dotazníků. Navrátilo se 139 dotazníků. Návratnost byla 89 %. Konečný soubor vhodných a řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 51 dotazníků od sester a 81 dotazníků od klientek.
|
|
|
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
|
host ::
RSS.