| |
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
|
Vliv pěstitelských technologií na biodiverzitu vybraných skupin členovců
Michalčíková, Lenka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce)
Půdní biota je kritická pro mnoho funkcí Agro ekosystémů, poskytuje různé ekosystémové služby. Má vliv na vodní režim půd, detoxikaci cizorodých látek apod. Tyto procesy určují růst rostlin, a tak zachovávají dlouhodobou produktivitu Agro ekosystémů. Půda také hostí mnoho bezobratlých býložravců, mikrobních patogenů a rhizosférních organismů, které mají přímý vliv na růst plodin. Přeměna vegetačního pokryvu i půdy samotné zemědělskou činnost ovlivňují půdní biotu, což má zpětně vliv na růst rostlin i obrat živin. Nepřímé ovlivnění půdní bioty zemědělstvím spočívá v manipulaci s rostlinným pokryvem, což ovlivňuje kvalitu i kvantitu organických vstupů do půdy (Barták, 2002). Stejně jako jsou vlastnost půdy spoluurčovány půdními organizmy, tak i naopak půdní organizmy citlivě reagují na jakékoli změny půdního prostředí (Barrios, 2007). Tento pohled na jednotlivé druhy umožňuje analyzovat složení Agro biocenóz. U řady systematických skupin je agrobiocenóza tvořena převážně druhy skupiny 2, tedy agrobiocenóza představuje degradační stadium původní cenózy, v jiných taxonech zase je značně zastoupena skupina 3. Konkrétní složení agrobiocenózy však závisí i na typu kultury a formách managementu (Barták, 2002). Klasická technologie zpracování půdy. Základní zpracování půdy zahrnuje podmítku, orbu a jejich ošetření, prohlubování ornice, podrývání a hloubkové kypření půdy. Zpracováním půdy se upravují podmínky pro růst a vývoj rostlin. Dále se upravuje fyzikální stav půdy, reguluje poměr mezi vodou a vzduchem v půdě, působí na činnost mikroorganismů a nižších živočichů, zpracování půdy urychluje mineralizaci organických látek, ovlivňuje procesy v půdě. Úroveň zpracování půdy se výrazně projevuje na rozvoji rostlin během celé vegetace (Famera, 1993). Podle Suškeviče (1997) je v konvenčním zemědělství základním obdělávacím zákrokem a jedním z nejdůležitějších agrotechnických opatření orba. Minimalizační systémy zpracování půdy snižování intenzity obdělávání půdy, tj. minimalizační systém a přímé se znamenají podstatný přínos pro úrodnost půdy. Intenzita zpracování půdy má velký vliv na její úrodnost a zralost. Jako úrodnost půdy je chápána její dlouhodobá schopnost plodit, zatímco zralost půdy je měřítkem struktury půdy podporující právě úrodnost. Rozhodujícími ukazateli úrodnost půdy jsou agregace půdních částic (hustota, jílové a humusové komplexy), pórovitost a obsah vody a živin v půdě. Vysoký obsah humusu, velká biologická aktivita a malá eroze jsou určujícími faktory vysoké úrodnost půdy. Minimalizační a půdoochranné systémy tyto faktory podporují (Koller a Linke, 2006). Mnoho předchozích studií srovnává biodiverzitu zemědělské půdy pod různými systémy hospodaření. Tyto studie pokrývají široké spektrum taxonů. Hole et al. (2005) hodno 76 takových studií. Co se týká postupů obdělávání, existuje prací srovnávajících biodiverzitu mnohem méně. Například Schier (2006) považuje půdoochranné zpracování půdy za šetrnější k půdnímu prostředí, které je příznivější pro členovce, zejména pro brouky.
|
|
Vyhodnocení ohrožení vybraných EVL invazními druhy rostlin
Janošková, Romana ; Berchová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Problematika šíření invazních druhů rostlin a živočichů je stále aktuálnější. Bez vhodných zásahů a omezení není možné šíření invazních druhů regulovat. Tato práce se zabývá výzkumem ohrožení evropsky významných lokalit vybranými invazními druhy rostlin, jejichž výskyt byl monitorován v sezoně roku 2015. V práci je porovnáván výskyt invazních rostlin v závislosti na nadmořské výšce a ploše invaze ve vybraných EVL V práci je uvažováno také nad vhodným návrhem omezení rozšíření invazních druhů rostlin. Pomocí statistických analýz je zjišťována míra ohrožení EVL a zda funguje ochrana biotopů, které jsou předmětem ochrany evropsky významné lokality.
|
|
Ekologie Calamagrostis epigejos (L.) Roth
Vachová, Pavla ; Hejcman, Michal (vedoucí práce)
Ekologie expanzních druhů je stále aktuální téma. Již od neolitu pozvolna docházelo k antropogenizaci krajiny. Důsledkem byla změna struktury rostlinných společenstev a úspěch expanzních druhů jako je Calamagrostis epigejos.
C. epigejos je expansivní, vytrvalá, vysokostébelnatá, výběžkatá tráva. Mezi její významné vlastnosti patří především velmi široká ekologická amplituda, produkce velkého množství biomasy a schopnost přizpůsobovat si stanovištní podmínky.
Experimenty a studie, které jsou součástí disertační práce, mají tyto základní cíle: (1)Zjistit, jak probíhá expanze ve společenstvu s třtinou křovištní. (2) Zkoumat teoretickou míru stabilitu těchto fytocenóz. (3) Zjistit reakci C. epigejos na dodané živiny. (4) Otestovat možnosti eliminace C. epigejos. (5) Navrhnout praktické využití C. epigeos.
Primárně byla sledována reakce zájmového druhu na management (aplikace N, P, K živin a kosení v různých kombinacích). Zajímalo nás především její chování ve fytocenóze. Byl založen blokový a nádobový experiment. Výsledky polního experimentu byly využity i k výpočtu teoretické míry stability jednotlivých variant. Další výzkum byl směřován na eliminaci C. epigejos pomocí drátovců (larvy druhu Elateridae). Studie, která využívá C. epigejos pro monitoring depozice těžkých kovů ukázala, že aspekty globální rozšíření této trávy nejsou vždy negativní.
|
| |
|
Vycítí hmyzožraví ptáci rostliny volající o pomoc?
MRÁZOVÁ, Anna
Tato práce se snaží objasnit, zda hmyzožraví ptáci, jakožto predátoři býložravého hmyzu, používají při hledání potravy chemické látky vylučované rostlinou. První kapitola popisuje tento fenomén na volně žijících ptácích s využitím chemické simulace okusu rostlin. V druhé kapitole se zabýváme potravním chováním ptáků při klecových pokusech s využitím živých housenek.
|
|
Potential of the sentinel-2 red edge spectral bands for estimation of eco-physiological plant parameters
Malenovský, Zbyněk ; Homolová, Lucie ; Janoutová, Růžena ; Landier, L. ; Gastelluetchegorry, J-P. ; Bertholt, B. ; Huck, A.
In this study we investigated importance of the spaceborne instrument Sentinel-2 red edge spectral bands and reconstructed red edge position (REP) for retrieval of the three eco-physiological plant parameters, leaf and canopy chlorophyll content and leaf area index (LAI), in case of maize agricultural fields and beech and spruce forest stands. Sentinel-2 spectral bands and REP of the investigated vegetation canopies were simulated in the Discrete Anisotropic Radiative Transfer (DART) model. Their potential for estimation of the plant parameters was assessed through training support vector regressions (SVR) and examining their P-vector matrices indicatingsignificance of each input. The trained SVR were then applied on Sentinel-2 simulated images and the acquired\nestimates were cross-compared with results from high spatial resolution airborne retrievals. Results showed that contribution of REP was significant for canopy chlorophyll content, but less significant for leaf chlorophyll content and insignificant for leaf area index estimations. However, the red edge spectral bands contributed strongly to the retrievals of all parameters, especially canopy and leaf chlorophyll content. Application of SVR on Sentinel-2 simulated images demonstrated, in general, an overestimation of leaf chlorophyll content and an underestimation of LAI when compared to the reciprocal airborne estimates. In the follow-up investigation, we will apply the trained SVR algorithms on real Sentinel-2 multispectral images acquired during vegetation seasons 2015 and 2016.
|
|
Data v obchodní databázi CITES a jejich interpretace
VRŠECKÁ, Lucie
Meznárodní obchod s ohroženými druhy rostlin a živočichů je regulován úmluvou CITES (Mezinárodní úmluva o obchodování s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů). Informace o obchodech jsou dostupné v obchodní databázi CITES. Nicméně v této databázi se vyskytuje množství chyb a nedostatků, které vedou k nepřesné interpretaci dat. Cílem této práce bylo na případové studii mezinárodního obchodu s vybranými druhy medvědovitých šelem identifikovat chyby v databázi, typy záznamů a jejich možné způsoby interpretace a kvantifikovat, k jak odlišným objemům obchodu lze těmito různými způsoby dojít. Bylo nalezeno 19 kombinací různě chybějících dat, nepočítá-li se neuvedená jednotka a obchodované množství uvedené pouze jedním obchodním státem a 5 možných typů interpretací záznamů. Data byla porovnána s výročními zprávami CITES vydanými Ministerstvem životního prostředí ČR. Součástí práce jsou i doporučení pro vyhodnocování mezinárodního obchodu.
|
| |
host ::
