|
|
Citlivost spirochet Lymské boreliózy ke komplementu různých druhů zvířat chovaných v zoologických zahradách: potenciál rezervoárových hostitelů vybraných exotických obratlovců
TICHÁ, Lucie
Reakce komplementu obratlovců s různými druhy spirochet komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato byla použita pro určení rezervoárových hostitelů mezi domácími a divokými zvířaty. Byla testována citlivost druhů Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia garinii a Borrelia afzelii k sérům exotických obratlovců z 5 různých zoologických zahrad v České republice. Byla potvrzena rozdílnost v citlivosti různých druhů borelií k hostitelským sérům. Zjistili jsme, že rozdíly v odolnosti k infekci boreliemi se lišily mezi jednotlivci stejného rodu nebo druhu a nebyly ovlivněny věkem ani pohlavím hostitele. Ze všech testovaných zvířat se jevili jako nejvhodnější rezervoároví hostitelé spirochet Lymské boreliózy šelmy. Ukázali jsme, že někteří exotičtí kopytníci jsou k nákaze boreliemi tolerantní. Jako první jsme prokázali vysokou toleranci k nákaze boreliemi u krokodýla siamského v porovnání s ostatními studovanými druhy plazů. Ikdyž exotičtí obratlovci, jako rezervoároví hostitelé, představují jen malé riziko pro Evropskou populaci, případy náhodné infekce mohou vést k úspěšnému namnožení patogenů v novém hostiteli a tím zároveň ovlivnit roli vybraných exotických druhů v šíření a přežívání patogenu. Otázka, jestli tolerance k patogenu přiřazuje status kompetentního rezervoárového hostitele, stále vyžaduje odpověď, jednoduše proto, že většina exotických zvířat se v přirozeném prostředí s těmito spirochétami nikdy nesetká.
|
|
|
Analýza informačních zdrojů a technologií v zoologické zahradě
Jarešová, Nikola ; Veber, Jaromír (vedoucí práce) ; Smutný, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsoby informování návštěvníků, využívané informační zdroje a technologie v Zoo Praha. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je věnována úvodu. Druhá kapitola vysvětluje pojmy, které souvisí s informováním. Třetí kapitola představuje organizaci Zoo Praha. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní informační zdroje a technologie v Zoo Praha. Pátá kapitola obsahuje analýzu získaných dat z dotazníkového šetření od návštěvníků zoologické zahrady. V šesté kapitole se nachází závěr. Cílem práce je představit způsoby informování návštěvníků v Zoo Praha, které jsou podpořené využíváním různorodých informačních zdrojů. Současně je cílem s využitím dotazníkového šetření analyzovat preference a názory návštěvníků Zoo Praha z hlediska využívání informačních zdrojů a technologií.
|
|
|
Determinanty poptávky po službách ZOO Jihlava
Nacházel, Jan ; Rotschedl, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké determinanty určují poptávku po službách ZOO Jihlava, a na jejich základě doporučit zoo opatření, která by mohla zvýšit její návštěvnost a tržby. V práci byla použita časová řada o 2557 pozorováních, která pochází z období mezi lety 2007 a 2013. Tato data byla podrobena ekonometrické analýze za pomoci metody nejmenších čtverců s robustními standardními chybami vůči heteroskedasticitě a autokorelaci. Většina proměnných zařazených do ekonometrického modelu vyšla statisticky významně. Návštěvnost pozitivně ovlivňují zejména státní svátky a víkendy. Vstupné a cena pohonných hmot nepředstavuje v rozhodování návštěvníků významnou roli.
|
|
| |
|
|
Srovnání vybraných etologických aspektů vybraných druhů suchozemských želv
BLAŽEK, David
V práci byli zkoumáni zástupci 4 chovaných druhů suchozemských želv rodu Testudo (T. hermanni, T. graeca, T. horsfieldi a T. marginata) v chovu ZOO Hluboká nad Vltavou. V rámci studia jejich biologie byly sledovány jejich morfologické parametry, míry, indexy a hmotnosti, a jak tyto zobrazují uváděný pohlavní dimorfismus, zjištěný u volně žijících populací. Dále byly sledované jejich preference potravy, jsou li tyto závislé na pohlaví a způsobu chovu, a to předkládáním 4 druhů potravy (červené zelí, listy pampelišky, a jetele, kořen mrkve) želvám jednotlivě a ve skupině. Pohlavní dimorfismus v rozdílných proporcích těla nejvýraznější u druhu Testudo hermanni. U chovaných Testudo horsfieldi a T. graeca byl zjištěn v méně znacích. Zkoumané samice Testudo ze ZOO Hluboká nad Vltavou byly v průměrných i minimálních a maximálních naměřených hodnotách větší a těžší než samci téhož druhu, což odpovídá literárním údajům z volně žijících populací. Samci se dostanou a počnou konzumovat předloženou potravu dříve než samice. Samci preferovali více zelí a mrkev, samice jetel a pampelišku. Velikost rozdílů změn potravních preferencí mezi individuálními a skupinovými pokusy nebyly závislé na pohlaví, velikosti ani druhu jedince. Při krmení nebyla zjištěna žádná patrná uplatňování převahy silnějších či rychlejších jedinců.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu
KOTKOVÁ, Marika
Hlavním úkolem projektu je vybudování ubytovacího zařízení a mini zoologické zahrady pro rozvoj cestovního ruchu v Českém Krumlově. Pro tento účel je nutná rekonstrukce budovy, ve které bude následně poskytováno ubytování formou apartmánů. apartmány budou tři a v každém z nich se budou nacházet dvě místnosti určené pro spaní, jeden pokoj s manželskou postelí a druhý s dvěma oddělenými postelemi, funkčně vybavený kuchyňský kout propojený s obývací místností a koupelna s toaletou. Na zahradě se budou nacházet ohrady s ovcemi, kozami, koňmi, želvami, bažanty, pávy, emu a klokany.
|
|
|
Potravní enrichment u vybraných zástupců čeledi Felidae
PINTOVÁ, Radka
Welfare a enrichment jsou významné prvky v chovu zvířat v zajetí. V této studii je nejprve na obecné úrovni řešena problematika chovu zvířat v zoo a enrichment důležitých skupin chovaných zvířat. Praktická část navazuje výzkumem vlivu předkládaného krmení na četnost stereotypního chování. Předpokladem je, že odlišná složitost zpracování potravy vede následně k jinému chování. K potvrzení předpokladu bylo uskutečněno dlouhodobé sledování osmi jedinců tří druhů zvířat v době podávání krmení, postupně osm typů. Chování v době žraní a následně po něm bylo vyhodnoceno pomocí etogramu. Obecné trendy v časové náročnosti byly potvrzeny (nejkratší dobu trvalo zpracování kuřete, naopak nejdéle hlavy kozy). Vyhodnocení vykazovaných stereotypií ukázalo především individualitu chovaných jedinců, přesto nejvíce stereotypií předváděli servalové. Trend závislosti stereotypií na délce zpracování potravy nebyl statisticky potvrzen. Obecně statisticky průkazných výsledků bylo získáno jen omezené množství kvůli malému počtu opakování v souboru.
|
|
|
Zhodnocení chovu geparda (Acinonyx jubatus) v ČR
VÁŇOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zhodnotit chov geparda v ZOO ČR podle ročenek zoologických zahrad. Počátek chovu geparda v ČR se datuje do roku 1933, kdy měla prvního geparda štíhlého (Acinonyx jubatus) ZOO Praha. ZOO Plzeň od roku 2010 chová poddruh gepard súdánský (Acinonyx jubatus soemmeringii), ostatní ZOO ČR poddruhy neuvádějí. V ZOO ČR bylo k 31. 12. 2012 chováno 17 gepardů, což je zhruba dlouhodobý průměr od počátku chovu. Nejvíce gepardů bylo chováno v letech 1972-1975 (25 jedinců) a v letech 2004-2007, kdy vrcholem byl rok 2005 s počtem 34 jedinců. Nejméně gepardů bylo chováno v letech 1995-1997 a to 9 jedinců. Současně jsou gepardi chováni v 5 ZOO: Dvůr Králové, Olomouc, Ústí nad Labem, Praha a Plzeň. Počet gepardů v soukromých chovech ČR k tomuto datu tvořilo téměř polovinu jejich počtu v zoologických zahradách ČR. V počtu chovaných gepardů k 31.12.2012 tvoří ZOO ČR 1% z celkového počtu chovaných gepardů v chovatelských zařízeních na celém světě. Odchovy se v ČR podařily zatím ve 3 zoologických zahradách Dvůr Králové, Praha a Olomouc. V evropském měřítku je ZOO Dvůr Králové 7. nejúspěšnější ZOO v odchovech mláďat, od prvního odchovu v roce 1988 až do roku 2012 se zde narodilo 63 mláďat. Na druhém místě je ZOO Praha. Ta začala odchovávat mláďata již v roce 1972 a byla tak jedna ze 3 prvních zoologických zahrad, kde se dařil odchov gepardů. V letech 1972-2012 se zde narodilo 53 mláďat. ZOO Praha je v evropském měřítku 9. neúspěšnější ZOO v odchovu mláďat. ZOO Olomouc odchovala první gepardy v roce 2004 a do roku 2012 se jich zde narodilo 18.
|
|
|
Zhodnocení chovu vlka (Canis lupus) v ČR
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Cílem mé práce bylo vyhodnocení chovů vlka obecného Canis lupus v lidské péči na území ČR na základě ročenek Unie českých a slovenský zoologických zahrad (UCSZOO) a z údajů z jednotlivých zoo. Po zpracování údajů z ročenek z let 1973 2012, jsem navštěvovala a hodnotila jednotlivé chovy z hlediska velikosti výběhu, potravy a možnosti tvořit smečku. V České republice jsou nebo byly chovány poddruhy C. l. lupus, C. l. pambasileus, C. l. occidentalis, C. l. arctos, C. l. signatus a jedinci bez určení poddruhu. První chovaný vlk na území ČR byla samice C. l. lupus (jménem Lota) v Zoologické zahradě hl. m. Prahy a to již v roce 1931. V současné době chová vlky 9 zoo na území ČR (2 nejsou v UCSZOO) a 3 slovenské zahrady, které jsou součástí UCSZOO. Počet chovaných jedinců stoupá a k 1. 1. 2013, bylo chováno 102 jedinců (87 u rámci UCSZOO, 7 mimo a 8 v soukromých chovech). Počet vlků chovaných v hodnocených zoo v roce 2013 tvořil 12% vlků chovaných v lidské péči v Evropě a 7% vlků v lidské péči na světě. K tomuto datu nejvíce vlků chovala zoo Olomouc (48), která zároveň jako jediná chová 3 poddruhy vlka. V současné době je nejčastěji chovaných poddruhem C. l. arctos, který chovají z unijních zoo jen Olomouc a Brno a to až od roku 2006. V období 1984 2012 bylo zaznamenáno 93 porodů druhu Canis lupus v zoo v rámci UCSZOO se 74% úspěšností odchovů.
|
|
|
Chov a rozmnožování plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky
TRINHOVÁ, Leona
Česká republika se zapsala významně do dějin evropské teraristiky rozmnožováním velkého počtu plazů a obojživelníků. Tato práce se zabývá chovem plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky. Na základě mapování chovu zoologických zahrad, jiných specializovaných zařízeních a chovu soukromníků, vznikly procentuální grafy se zastoupením plazů, kteří se v Čechách nechovají, dále plazů mezi teraristy chovanými, avšak zatím bez úspěšného odchovu a plazů, kteří se v ČR zdárně rozmnožují. Cílem práce bylo zjistit, na jaké úrovni se nachází chov ohrožených plazů v České republice. Byly vypracovány grafy s výsledky úspěšnosti chovu jednotlivých řádů. Bylo zjištěno, že nejlépe se v našich chovech daří ještěrům a hadům, kteří se tu co do počtu druhů chovají nejhojněji, méně se daří množit želvy a nejnižší procento úspěšnosti chovu bylo zjištěno u krokodýlů. Byly objasněny i pravděpodobné důvody těchto výsledků.
|
host ::
RSS.