|
|
Užitkovost a plodnost pastevně odchovaných jalovic holštýnského skotu
NEJEDLÁ, Alice
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit parametry mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a zdraví u plemenic holštýnského skotu, které byly odchovány pastevním způsobem. Celkem bylo pozorováno 50 kusů čistokrevných plemenic a jejich podílových kříženců odchovaných pastevním způsobem a kontrolní skupinou bylo stádo 20 kusů holštýnek odchovaných stájovým způsobem. Vyhodnocení parametrů bylo na 1. normovanou laktaci v rozmezí 240-305 dnů. Sledované parametry byly: množství mléka (kg), množství a obsah tuku (kg, %), množství a obsah bílkovin (kgg, %). U ukazatelů plodnosti byly sledované parametry: délka servis periody (dny), inseminační interval (dny), věk při 1. otelení (dny).
|
|
|
Analýza vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda holštýnského skotu
KÁŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vybraných ukazatelů u stáda dojeného skotu, které mohou ovlivnit úroveň mléčné a reprodukční užitkovosti. Sledování faktorů probíhalo na pracovišti společnosti Agrospol Mladá Vožice a.s., která chová holštýnský a český strakatý skot. Od roku 2008 se v podniku používá převodné křížení českého strakatého skotu na holštýnský skot. V roce 2012 činil počet krav v průměru 329 ks z toho 249 v laktaci. Pro analýzu vybraných ukazatelů bylo sledováno 190 ks dojnic, dle genotypu, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Ve sledovaném stádě, ve skupinách dojnic vytříděných dle genotypu měly nejlepší výsledky reprodukce dojnice H 99 ? 88 a to inseminační interval 78 dnů, servis periodu 80 dnů a mezidobí 365 dnů. Nejhorší výsledky měl genotyp H 100. Inseminační interval byl 77 dnů, servis periodu 105 dnů a mezidobí 390 dnů. Dle pořadí laktace byly nejlepší dojnice na druhé laktaci (inseminační interval 78 dnů, servis periodu 87 dnů a mezidobí 374 dnů). Nejhorší výsledky měly dojnice na páté a vyšší laktaci (inseminační interval 78 dnů, servis periodu 114 dnů a mezidobí 401 dnů). Dle věku při prvním otelení vykazují prvotelky otelené ve věku 661-720 dnů nejlepší výsledky (inseminační interval 77 dnů, servis periodu 85 dnů a mezidobí 370 dnů) a prvotelky otelené ve věku 721-780 dnů mají výsledky nejhorší (inseminační interval 77 dnů, servis periodu 100 a mezidobí 380 dnů). Celkově lze hodnotit reprodukční ukazatele jako dobré. Ve všech ukazatelích mléčné užitkovosti se nejlépe jeví kříženky H 87 ? 75 (12.016 kg mléka, 3,65 % tuku, 3,35 % bílkovin). Podle pořadí laktace byly nejlepší výsledky na čtvrté laktaci (11 772,34 kg mléka, 3,55 % tuku a 3,29 % bílkovin). Podle věku při prvním otelení měly nejlepší užitkovost prvotelky otelené pod 660 dnů (11 018,46 kg mléka, 3,48 % tuku a 3,21 % bílkovin). Z výsledků výše uvedených ukazatelů jednoznačně vyplývá, že ukazatele plodnosti jsou na velmi dobré úrovni i při užitkovosti nad 10 000 kg mléka. Čím je vyšší genetický potenciál krav pro mléčnou užitkovost, tím jsou vyšší nároky na management stáda. V důsledku této skutečnosti je důležité věnovat náležitou pozornost výživě a zdravotnímu stavu vysokoužitkových dojnic. Klíčová slova: holštýnský skot, dojnice, mléčná užitkovost, reprodukce
|
|
|
Vyhodnocení různých postupů při inseminaci plemenic holštýnského skotu
JINDRÁKOVÁ, Monika
U vysokoužitkových dojnic existují problémy se zabřezáváním, neboť mezi dojivostí a plodností existuje negativní korelace. Problém se zabřeznutím jalovice či krávy je často spojený s narůstajícím počtem tichých, nevýrazných říjí. Tento problém způsobuje prodloužení délky servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek a narůstá počet veterinárních úkonů. Hledají se proto možnosti, jak lze u plemenic zajistit odpovídající výsledky plodnosti. Cílem práce bylo vyhodnotit různé postupy při inseminaci plemenic holštýnského skotu. Výzkum probíhal v zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. Vybraný podnik má dvě stáje s dojnicemi. Na farmě ve velkokapacitním kravíně Janov je využívána řízená reprodukce pomocí hormonů a farma Kamenice využívá přirozené reprodukce zcela zaměřené na vyhledávání říjí plemenic ošetřovatelem. Způsob chovu, ustájení a krmné dávky byly u obou stájí velmi podobné. Do pozorování bylo zahrnuto celkem 203 dojnic plemene holštýnského skotu (H100 %) a kříženky s českým strakatým skotem (H75C a více). U jednotlivých skupin byly sledovány reprodukční ukazatelé (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení) a ukazatelé mléčné užitkovosti v kg mléka (za 100, 200 a 305 dní laktace). Doba inseminačního intervalu byla o 16,81 dní kratší ve stáji s aplikací hormonů (84,36; 101,17 dnu) s potvrzením statisticky velmi vysoce významným rozdílem na hladině významnosti P < 0,001. Při posouzení délky servis periody nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Délka servis periody byla na shodné úrovni v obou stájích (162,12; 162,84 dne). V celkovém vyhodnocení obou stájí byl zjištěn rozdíl v délce mezidobí, při využití synchronizace byl podle předpokladu o 19,20 dní kratší, ale bez statistické průkaznosti (P < 0,05) na úrovni 410,28; 429,48 dne.Při zjišťování ukazatelů v mléčné užitkovosti mezi stájemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly jak na celé laktaci (9 926,19; 9 749,48 kg mléka) tak i za jednotlivé úseky laktací (100 dnů o 30,96 kg mléka více ve stáji bez synchronizace; 200 dnů o 78,44 kg mléka více ve stáji se synchronizací).
|
|
|
Analýza stáda dojeného skotu
SCHÖNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce bylo posoudit a zhodnotit úroveň mléčné užitkovosti a plodnosti u dvou plemen dojeného skotu. Sledováno bylo 41 dojnic holštýnského skotu (H) a 36 dojnic českého strakatého skotu (C). Dojnice byly vybrány z celkového počtu 310 kusů, dále byly rozděleny do dvou skupin podle genotypu a podle pořadí poslední uzavřené laktace. Dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Z ukazatelů plodnosti byl sledován inseminační interval a servis perioda. Délka inseminačního intervalu u dojnic holštýnského skotu byla delší (66,22 dne) než u českého strakatého skotu (64,58 dne). Délka servis periody u dojnic holštýnského skotu byla na úrovni 142,10 dní a u dojnic českého strakatého skotu 149,94 dní. Rozdíly u obou ukazatelů nebyly statisticky průkazné. Z ukazatelů užitkovosti bylo sledováno množství mléka a obsah jednotlivých složek v mléce - % tuku, bílkovin a laktózy. Průměrný obsah tuku u dojnic holštýnského skotu byl nižší (3,95 %) než u dojnic českého strakatého skotu (3,98 %). Průměrný obsah bílkovin dosahoval u dojnic holštýnského skotu 3,32 % a u dojnic českého strakatého skotu 3,48 % při P ? 0,001. Průměrný obsah laktózy u dojnic holštýnského skotu byl 4,89 %, zatímco u dojnic českého strakatého skotu byl na shodné úrovni (4,89 % resp. 4,90 %). Průměrná užitkovost u holštýnských plemenic za normovanou laktaci byla 8 504,88 kg mléka a za celou laktaci dosahovala 9 459,81 kg mléka. U plemenic českého strakatého skotu byla v obou případech průměrná užitkovost nižší a to o 1 640,35 kg mléka resp. o 1 513,17 kg mléka při P ? 0,001. Z ekonomického hodnocení produkce mléka při společném chovu obou plemen byly zjištěny u holštýnského skotu příznivější ukazatele. Za celou laktaci činil rozdíl (při aktuálních realizačních cenách 8,66 Kč/l mléka v roce 2011) 13 104,06 Kč/l mléka.
|
|
|
Biorytmus u stáda dojeného skotu
PETŘIČKOVÁ, Dana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit u stáda plemenic holštýnského skotu denní biorytmus jednotlivých kategorií chování a podchytit případné změny v průběhu pastevního období. Dále bylo cílem vyjádřit vztah pastvy a užitkovosti na základě dat ze sestav kontroly užitkovosti (kg mléka, % tuku, % bílkovin a % laktózy) a ukazatele plodnosti (inseminační interval a servis perioda).
|
|
|
Užitkovost a plodnost stáda dojeného skotu
NEJDLOVÁ, Emilie
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojeného skotu ? kombinovaného (český strakatý skot) a dojného užitkového typu (holštýnský skot) ve stejném systému chovu. Dále byla vyhodnocena brakace, náklady na krmný den a výrobu mléka. Pozorování bylo prováděno v podniku Podhoran Černíkov, a. s. v časovém sledu 2 zootechnických let (1. 10. 2009 ? 30. 9. 2011). Do sledování bylo zařazeno celkem 310 dojnic z toho 47 plemenic českého strakatého skotu C1 (C 100 %), plemenic podílových kříženců českého strakatého skotu s holštýnským či red holštýnským plemenem C2 (C 75 ? 88 %) 53 ks a C3 (C 50 ? 74 %) 38 ks, dojnic holštýnského plemene H1 (H 100 %) 158 ks, podílových kříženců holštýnského skotu s českým strakatým skotem H3 (H 75 ? 87 %) 10 ks a H4 (H 60 ? 74 %) 4 ks. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle genotypu na dvě skupiny: 138 ks plemenic českého strakatého skotu a 172 ks dojnic holštýnského plemene. Při hodnocení užitkovosti byly tyto soubory rozděleny ještě na dva dle pořadí laktace na první, druhou a další. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byly: pořadí laktace, délka laktace (dny), množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%). U plodnosti byly sledovány ukazatele: genotyp, věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Dále byla ještě posuzována brakace, náklady na krmný den (Kč) a náklady na 1 litr mléka (Kč). Při společném chovu kombinovaného (českého strakatého skotu) a dojného užitkového typu (holštýnský skot) je nutné při managementu stáda počítat s rozdílnou spotřebou krmiv. Plemenice rozdílných užitkových typů při společném chovu dosahují rozdílné úrovně užitkovosti ve prospěch užitkovosti holštýnského skotu. Vyšší užitkovost plemenic holštýnského skotu zhoršuje ukazatele plodnosti a vzhledem k tomu je nutné těmto plemenicím věnovat více času při vyhledávání říje tak, aby byla zajištěna reprodukce na požadované úrovni. Při nižší užitkovosti dosahují plemenice českého strakatého skotu v konkrétních podmínkách průměrných výsledků. Vzhledem k dosahované užitkovosti u obou užitkových typů lze konstatovat dobrou práci ve vedení podniku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.