|
|
Čeští skladatelé v exilu po druhé světov é válce
Budínská, Ludmila ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Ve své práci se zabývám situací v Československu po druhé světové válce z hlediska kulturního, především hudebního vývoje, kdy se někteří skladatelé, z popudu obzvláště vypjatých politických situací komunistického režimu v letech 1948 a 1968, uchylovali k útěku ze své vlasti.Práce byla členěna chronologicky dle roků emigrace jednotlivých skladatelů. Výjimku pak tvoří Bohuslav Martinů, který působil v zahraničí již před válkou od roku 1923 ( Paříž) až do poválečných let. Jemu je v práci věnována zvláštní kapitola. Úvodní kapitola popisuje poválečnou dobu v Československu. V dalších kapitolách uvádím životní osudy a díly jednotlivých skladatelů : Karla Husy, Karla Janovického,Petra Kotíka, neboli dle mého názoru nejvýznamnější představitele české emigrace.
|
|
|
Nové směry hudby 20. stol. ve vztahu k d obovému výtvarnému umění
Drtina, Štěpán ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Práce pojednává o možných vztazích hudebního a výtvarného umění, vymezeného počátkem 20.století. Předkládá možnosti srovnávání různých druhů umění z estetické stránky, hledá společné prvky, které jsou oběma umění vlastní, dokládá je příklady děl, jenž jsou druhým uměním ovlivněny. Pojednává o nejdůležitějších směrech, které hudba i výtvarné umění ve 20.století přineslo a jejich vzájemných příbuznostech. Zbytek práce je věnován konkrétním případům, kdy se obě umění setkávají na jednom místě - působení hudebních skladatelů ve 20. a 30.letech v okruhu výtvarného spolku Mánesa, souboru Ruského baletu S. Ďagileva a fenoménu barevné hudby a její realizace, především v díle Zdeňka Pešáka.
|
|
| |
|
|
Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítače
Kadeřábek, Jiří ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; LOUDOVÁ, Ivana (oponent)
Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
|
|
| |
|
|
Jean-Pierre Rampal a Československo
Horehleďová, Eliška ; VÁLEK, Jiří (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce zachycuje Jeana-Pierra Rampala nejen jako uznávaného flétnistu. Přináší celkový pohled na jeho hudební i pedagogickou názorovou vytříbenost a zkušenosti, které získal v průběhu svého života. Velká část práce se zaměřuje na vztah Jeana-Pierra Rampala k Československé republice a osobnostem s ním spojeným. V prvních dvou částech, které jsou nutné pro celkové poznání této osobnosti, podrobněji popisuji hudební činnost Jeana-Pierra Rampala, jeho životopis, pedagogickou činnost, značky fléten, na něž hrál, a jeho vztah k barokní hudbě. V závěru jsem uvedla několik vzpomínek na Jeana-Pierra Rampala jeho přátel a kolegů a zároveň nastínila činnost Asociace Jeana-Pierra Rampala a Rampalovu diskografii.
|
|
|
Koncertní violová tvorba českých skladat elů po 2. světové válce - Osobnost Zd. Šestáka
Šušlík, Petr ; PĚRUŠKA, Jan (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Tato absolventská práce si bere za cíl přiblížit čtenáři vzácnou
osobnost české hudební kultury, skladatele a muzikologa Zdeňka Šestáka.
Z jeho díla je zde nejobsáhleji zpracován jeho Koncert pro violu a orchestr
?Sokratovské meditace? s rozborem jednotlivých vět včetně notových
ukázek sólového partu a partitury.
Součástí práce jsou také jiní čeští skladatelé, představitelé přibližně
stejné generace jako pan Šesták, ale mnohdy zcela rozdílných tvůrčích
principů. Hlavním spojovacím prvkem jsou koncertantní violová díla ?
koncerty, sonáty nebo skladby netradičního obsazení, kde tento nástroj
vévodí.
|
|
|
Sebepojetí studenta konzervatoře
HEJDOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá sebepojetím studentů konzervatoře. Teoretická část popíše současné teorie sebepojetí a vymezí přístupy k procesuální a strukturální stránce Já. V praktické části budou realizovány hloubkové rozhovory se studenty konzervatoře a jejich obsahová analýza ve vztahu k Higginsově sebediskrepanční teorii. Temperamentové a charakterové vlastnosti budou sledovány pomocí dotazníku TCI-R (Cloninger). Cílem práce bude především zjistit, v jakém vztahu jsou aktuální Já (actual self), ideální Já (ideal self) a požadované Já (ought self) a jak jsou tyto tři typy Já (self-domains) studentem konzervatoře vnímány po hudebním výkonu.
|
|
|
Hudba undergroundu jako subkultura pražské mládeže v letech 1968-1989
KAŠŤÁK, Roman
Práce se zabývá zmapováním fenoménu kulturního undergroundu v československém normalizačním prostředí. Především pak subkultury vzniklé v okruhu kapely The Plastic People of the Universe. Popsána je stručná historie kapely, její inspirační zdroje, texty a hudba. V další části se zaměřuje na perzekuce ze strany režimu a následnou vlny solidarity z řad českých intelektuálů a disidentů, která podstatně přispěla k formování Charty 77.
|
|
|
Hudba jako znak
JAROLÍMOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou hudebního znaku. Jakým způsobem lze hovořit o hudebním znaku a jaké prvky hudebního materiálu se mohou stát znakem? To jsou základní otázky, kterými se budeme zabývat. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje obecné teorii znaku. Pomocí historického přehledu stěžejních příspěvků filosofů a myslitelů odhalíme základní pojmy a problémy sémiotiky. Ve druhé části se podíváme na historickou reflexi hudebního znaku s cílem zjistit, jakým způsobem se v jednotlivých vývojových obdobích evropské hudby zacházelo s hudbou a hudebním znakem. Ve třetí části se zaměříme jednak na hudební sémiotiku, ale přihlédneme také k určitým problémům hudební estetiky a psychologie. Na závěr přehledně shrneme odpovědi na výše položené otázky.
|
host ::
RSS.