|
|
Vliv předškolního vzdělávání romských dětí na úspěšnost při vstupu na základní školu - případová studie ze ZŠ Evžena Rošického v Jihlavě
POSPÍŠIL, Ondřej
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda předškolní vzdělávání romských dětí má vliv na jejich úspěšné začlenění do výchovně-vzdělávacího procesu na ZŠ. Praktická část se zaměří na speciální přípravný ročník pro romské děti, který funguje na ZŠ Evžena Rošického v Jihlavě na odloučeném pracovišti v Jarní ulici. Zde se autor seznámí se školním vzdělávacím programem připraveným pro romské žáky. Dále vyhodnotí míru úspěšnosti dětí, které přípravným ročníkem neprošly. Jedním z kritérií úspěchu bude pokračování žáků na jmenované základní škole, jejich prospěch a úspěšné zakončení základního vzdělání, případně naopak odchod žáků na praktickou školu. Kritéria úspěšného začlenění do výchovně-vzdělávacího procesu na ZŠ budou ještě konzultována s odborníky z pedagogicko-psychologické poradny, kam spadá příslušná škola, ale též s kanceláří krajského koordinátora romských poradců Kraje Vysočina i s pedagogy na příslušné škole. Přípravné ročníky jsou samozřejmě pouze jednou z možných částí hledání odpovědi po možném úspěšné zakončení základního vzdělání. V úvodní části práce autor bude charakterizovat oblast školství a problematiku vzdělávání romské menšiny v ČR. Stručně popíše a dále se bude zabývat současnými platnými kurikulárními dokumenty pro oblast předškolního vzdělávání. Bude charakterizovat, jaké cíle si český školský systém v tomto ohledu vytyčil a jak jsou tyto cíle skutečně naplňovány na konkrétní škole v Jihlavě.
|
|
|
Role asistovaného kontaktu v náhradní rodinné péči
FENCLOVÁ, Lucie
Abstrakt Klíčová slova: dítě, rodič, pěstouni, asistovaný kontakt, náhradní rodinná péče Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zjistit, jaké názory a postoje mají pěstouni na asistovaný kontakt. Zda jsou informovaní o možnostech tohoto zprostředkování, případně kolik dětí v pěstounské péči se se svým biologickým rodičem setkává. Dále má být zjišťováno, jak se o možnosti asistovaného kontaktu pěstouni dozvěděli a zda je tato služba využívána v současnosti, či zda bude pěstouny využita v budoucnu. V rámci této práce byla stanovena jedna výzkumná otázka, která je v souladu se stanoveným cílem práce. Otázka zní: Obávají se rodiče mající dítě v pěstounské péči o ztrátu dítěte ve vztahu k asistovanému kontaktu? Z metodologického hlediska byl aplikován kvalitativní výzkum. Technikou pro terénní sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumu byly vyhodnocovány metodou vytváření trsů. Dosažené výsledky se v mnoha částech shodují s odbornou literaturou, ale byly zjištěny i nové skutečnosti. Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné a byly popisovány ve výpovědích více komunikačních partnerů. V rámci výzkumu byla provedena sonda do života pěstounských rodin, včetně nejintimnějších detailů jejich společného života. Bylo zjištěno, že většina pěstounů nepovažuje pěstounskou péči jako péči přechodnou, ale dítě vnímají téměř jako osvojené. Je pro ně těžké myslet na ztrátu dítěte či na setkání dítěte s biologickým rodičem. Výstupy diplomové práce mohou posloužit jako podklad pro další studie a výzkumy v této oblasti. Mohou být použity také jako výukový či podpůrný materiál v předmětech sociálního zaměření.
|
|
|
Rodiče dítěte s postižením
ČAPKOVÁ, Daniela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na životní zvláštnosti a zkušenosti rodičů, kterým se narodilo dítě s postižením. Cílem bakalářské práce je, pomocí prováděných rozhovorů zjistit, jakým způsobem je jejich život ovlivňován, limitován, či obohacován postižením jejich dítěte. Dále se práce zaměřuje na to, jaký vliv má tento fakt na vztah mezi rodiči, z jakých opor rodiče čerpali energii, případně jak byl ovlivněn jejich profesní život. Teoretická část se zabývá partnerstvím a následným rodičovstvím obecně, dále specifikuje zátěž spojenou s postižením dítěte a jeho pozitivní, či negativní vliv na manželský vztah. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, pro který byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s rodiči. Rozhovory byly prováděny na výzkumném souboru, tvořeným šesti dobrovolníky, tedy třemi páry. Rozhovor byl prováděn s oběma rodiči současně, kvůli možnosti poskytnutí psychické opory partnera a kvůli možnosti vzájemného doplňování se mezi rodiči. Jak bylo předpokládáno, byly nalezeny rozdíly v postoji matek a otců k této životní situaci.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s diabetes mellitus I. typu na inzulinové pumpě
MARŠÁLKOVÁ, Blanka
Smyslem této bakalářské práce bylo přiblížit péči o dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu, který je léčen za pomocí inzulinové pumpy. Poukázat nejen na pozitivní stránky této terapie, ale také na úskalí, která vyvolávají ze stran dětských pacientů a jejich rodičů obavy ze změny léčby. Teoretická část vychází z odborné literatury, věrohodných odborných článků a internetových zdrojů. Vysvětluje podstatu a příčinu onemocnění, poukazuje na akutní a chronické komplikace, blíže osvětluje léčbu v režimu inzulinové pumpy, přičemž tomu předchází léčba inzulinovými pery a nezapomíná na role sestry, která je v léčbě diabetu nezastupitelným článkem a měla by být rovnocenným partnerem lékaře a oporou pro dětské pacienty a jejich rodiče. Empirická část stanovuje výzkumné cíle, na jejichž základě byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, které využilo metod polostandardizovaného rozhovoru, skrytého pozorování a obsahové analýzy dat. Prvním cílem bylo zjistit, zda rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu vnímá rozdíly v péči o dítě při jeho převodu z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Druhý cíl stanovoval zjistit připravenost dětí s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičů na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Třetím cílem bylo zjistit komplikace vyskytující se u dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulinové pumpy. Čtvrtý cíl zkoumal role sester při ošetřování dítěte s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulínového pera, inzulinové pumpy a při přechodu dítěte z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaké rozdíly vnímá rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu při jeho přechodu z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou? 2. Využívají děti s diabetem mellitem I. typu a jejich rodiče získané informace související se změnou léčby? 3. Jaké komplikace se vyskytují u dětského pacienta s diabetem mellitem I. typu léčeného pomocí inzulínové pumpy? 4. Jaké jsou role sester v ošetřovatelské péči o dítě s diabetem mellitem I. typu léčeného inzulínovým perem, inzulínovou pumpou a které je převedeno z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou. Výsledky výzkumného šetření, poslouží dětem s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičům k lepšímu pochopení smyslu léčby inzulinovou pumpou a budou využity jako forma prezentace při některém z edukačních setkání.
|
|
|
Komunikace mezi rodiči a učiteli na středních školách
Čechová, Kamila
Bakalářská práce pojednává o tom, jaké jsou hlavní aspekty komunikace mezi rodiči a učiteli středních škol. Cílem bakalářské práce je zjistit jak vzájemnou komunikaci vnímají rodiče a jak učitelé středních škol. Teoretická část práce shrnuje základní informace o komunikaci, pedagogické komunikaci, formách komunikace a vztahu mezi rodičem a učitelem. Metodou teoretické části bylo studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. V praktické části byla vyhodnocena data získaná pomocí dotazníkového šetření zaměřeného na zjištění preferovaných forem komunikace mezi rodiči a pedagogy, dále pak jaká jsou nejčastější témata komunikace mezi rodiči a učiteli a jaké jsou překážky v komunikaci. To vše z pohledu rodičů na jedné straně a učitelů na straně druhé. Získaná data byla vyhodnocena jednoduchými deskriptivními statistickými metodami. Na základě výsledků je navrženo pedagogicko-psychologické doporučení, které může být využito v rámci zkvalitnění komunikace rodičů a učitelů žáků středních škol.
|
|
|
Dramatická výchova ve volnočasových střediscích pro matky s dětmi a její vliv na rozvoj kreativity dítěte
DOMINOVÁ, Lucie
Bakalářská práce pojednává o vlivu dramatické výchovy na tvořivost dítěte navštěvujícího volnočasové zařízení. První část práce je zaměřena na stručnou historii dramatu, jeho složek a žánrů. Práce se také věnuje srovnání dramatu a dramatické výchovy, dramatické výchově a jejím vlivům na osobnost dítěte. Popisuje osobnost pedagoga volnočasového zařízení, rodiče a dítěte. Praktická část je zaměřena na jednu z činností Domu dětí a mládeže v Jindřichově Hradci Baby klub. Baby klub se věnuje aktivitám rodičů a dětí batolecího a předškolního věku a umožňuje jim trávit produktivně jejich společný volný čas. Práce dále popisuje některé z aktivit a jejich vliv na dítě, rodiče a pedagoga. Je zde kladen důraz na důležitost všech volnočasových zařízení a aktivit, které podporují tvořivost dětí a formují jejich osobnost.
|
|
|
Aplikácia sociálnych sietí v školskom zariadení
Bálint, Vladimír ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Řezníček, Václav (oponent)
Diplomová práca sa zameriava na vypracovanie univerzálnej stratégie aplikovania sociálnych sietí v školskom zariadení predprimárneho a primárneho stupňa a jej následnú aplikáciu v reálnej škole. Popisuje možné prínosy takejto aplikácie a diskutuje ďalšie možnosti, pre ktoré môže byť používanie sociálnych sietí v škole základom. V teoretickej časti okrem iného definuje aktérov školského prostredia a informačné toky medzi nimi. Následne pojednáva o komunikačných potrebách týchto aktérov vzhľadom na súčasné komunikačné nástroje a generačné rozdiely. V praktickej časti je vytvorená konkrétna stratégia aplikovania sociálnej siete v školskom zariadení na Slovensku spolu so zosumarizovanými poznatkami a výsledkami tejto aplikácie.
|
|
|
Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami
TOMÁŠKOVÁ, Zuzana
Narození dítěte s postižením je vždy mimořádná událost v lidském životě. Rodina je vystavena situaci, pro kterou nemá předem připravený scénář. Speciální potřeby jsou odlišné, často nad rámec běžných potřeb dětí, odlišné bývají i vývojové podmínky a perspektivy. Rodiče mohou prožívat zklamání, pocit závislosti na ostatních a jejich pomoci. Situace je pro ně nová a neznámá, proto se učí často, aniž by si to uvědomovali, rozvíjet nové přístupy k dítěti, k sobě samému či ke světu. Tématem této bakalářské práce je ?Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami.? Má bakalářská práce by měla přinést autentické informace o situaci rodičů s postiženým dítětem, výpovědi o jejich problémech a potřebách a také možnost náhledu do životního příběhu rodičů. Bakalářská práce je založena na kvalitativním výzkumu. Data a informace jsem shromažďovala pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených s rodiči dětí se speciálními potřebami. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila postupovat vždy od obecného vysvětlení k podrobnějšímu rozepsání tématu. V úvodních kapitolách teoretické části se zabývám problematikou stresu a zvládání zátěže. Dále se zaobírám tématem rodiny, její funkcí a problematikou rodin s dítětem se speciálními potřebami a s ní spojenou otázkou nevhodných výchovných postojů. Neoddělitelnou částí mé bakalářské práce je kapitola s názvem ?Zvládání zátěžových situací.? V této kapitole se podrobně zabývám postupnými fázemi vyrovnávání a přijetí dítěte s postižením a zmiňuji se o problematice sociálního stigmatu, se kterou se rodič dítěte se speciálními potřebami může potýkat. Ve čtvrté kapitole se zabývám možnostmi opory při zvládání této náročné situace. Zmiňuji se o postoji rodiny a přátel k těmto rodičům a podrobněji pojednávám o zdrojích, typech a rozsahu sociální opory. V následující kapitole popisuji syndrom vyhoření, jeho příznaky a rizikové faktory vedoucí k tomuto syndromu. Většinou matka zůstane s dítětem doma a pečuje o něj. Postižené dítě může vyžadovat až celodenní péči, ta je velmi náročná a vysilující, proto může být syndromem vyhoření ohrožena. V posledních kapitolách teoretické části jsem se snažila vymezit a specifikovat problémy a postižení dětí, s jejichž rodiči jsem vedla rozhovory a zmínit nejčastější postižení dětského věku. Popsala jsem spinální svalovou atrofii, epilepsii, mentální retardaci a její klasifikace a nakonec motorické postižení a dětskou mozkovou obrnu V empirické části mé bakalářské práce jsem si nejprve stanovila výzkumné cíle. 1) Zjistit, co představuje pro rodiče dětí se speciálními potřebami největší zdroje zátěže. 2) Zjistit, jak se z pohledu samotných rodičů rozvíjí jejich schopnost se s touto zátěží vyrovnávat. 3) Zjistit, co pro rodiče dětí se speciálními potřebami představuje zdroje opory. Odpovědi na tyto tři základní otázky přináším v kapitole s názvem ?Interpretace výsledků výzkumu.? Největší zdroje zátěže pro rodiče dětí se speciálními potřebami představovalo počáteční zjištění a vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Toto vyrovnávání považují respondentky za nejbolestivější a nejnáročnější období v péči o jejich postižené dítě. Poněkud překvapivě se jako další významný zdroj zátěže jeví i jednání s těmi, kdo mají pomoc poskytovat ? např. vyřizování příslušných dokumentů na úřadech. Na zbylé výzkumné otázky, jaké schopnosti pomáhají rodičům situaci zvládat a jaké zdroje opory mají k dispozici, respondentky uvádějí, že jim v této náročné životní situaci nejvíce pomohl manžel a rodina, zařízení (jehož název kvůli anonymitě respondentů nebudu zveřejňovat) a kontakt s ostatními rodiči v podobné životní situaci. Za neúčinnou nebo nedostatečnou formu pomoci pak považují naopak písemné informace o postižení jejich dítěte, respektive malou dostupnost takovýchto relevantních informací v českém jazyce.
|
|
|
Postoje a povinnosti rodičů ve vztahu k povinnému očkování
FANFULOVÁ, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na postoje rodičů ve vztahu k povinnému očkování. Cílem je zjistit jaké postoje zaujímají dotazovaní rodiče v Českých Budějovicích vůči povinnému očkování. Práce je rozdělena do dvou samostatných částí. K vypracování teoretické části byla použita obsahová analýza relevantních dokumentů a jsou v ní vysvětlené a definované pojmy, které souvisí s výše uvedeným tématem. Na teoretickou část navazuje vlastní výzkum, který byl uskutečněn prostřednictvím metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Současně byla použita i metoda pozorování, konkrétně technika strukturovaného pozorování, kdy předem byly stanovené jevy, které budou sledovány. Výzkumu se zúčastnilo 10 rodičů žijících v Českých Budějovicích. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka a pro její zodpovězení byly stanoveny čtyři dílčí otázky, které byly zaměřeny na zkušenosti rodičů s povinným očkováním, hodnocení současného systému očkování, chování rodičů v případě přechodu očkování na dobrovolnou bázi a případné výhrady vůči povinnému očkování. Výsledky výzkumu ukazují, že většina vybraných rodičů hodnotí povinné očkování kladně a jsou pro to, aby byla zachována jeho povinnost, zároveň odpověděli, že i v případě dobrovolnosti tohoto očkování by své děti nechali očkovat. Bakalářská práce a její výsledky výzkumu mohou posloužit jako zdroj informací pro rodiče, kteří se o problematiku povinného očkování zajímají.
|
host ::
RSS.