|
|
Péče o seniory v terénní pečovatelské službě Oblastní charity Třeboň
BROŽOVÁ, Alena
Naše populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku. Přibývá seniorů, kteří jsou z důvodu svého věku nesoběstační, potřebují pomoc druhých. Jelikož ne vždy se může nebo dokáže postarat rodina, potřebují tito lidé adekvátní sociální služby. Bakalářská práce se zabývá dvěma skupinami seniorů využívajícími dvě sociální služby na malém městě. První skupinou jsou senioři žijící ve svých domácnostech - klienti pečovatelské služby, druhou skupinou jsou obyvatelé Domova seniorů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na čtyři okruhy, první se zabývá stárnutím populace v ČR, druhý péčí o seniory, třetí aspekty života seniorů a čtvrtý okruh definuje Pečovatelskou službu a Domov seniorů v Třeboni. Cílem práce bylo srovnat aspekty života uživatelů těchto dvou služeb. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvoleny techniky: zúčastněné pozorování, polořízený rozhovor a analýza osobních dokumentů. V diskuzi autorka porovnává výsledky své práce s názory jiných autorů zabývajících se seniorskou problematikou. Práce může být využita jako informační materiál pro obě zmiňovaná pracoviště, dále pro studenty a v neposlední řadě pro seniory, kteří zvažují jakou sociální službu si zvolit.
|
|
|
Návštěvní služba jako součást práce sestry v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Mezi hlavní výhody návštěvní služby sestrou v domácím prostředí patří především soukromí pacienta. Pacienti se zotavují lépe doma než v nemocnicích či různých sociálních zařízeních. Pacientům je poskytována individuální péče, která vychází přímo z jejich aktuálních potřeb. Dalším přínosem domácího ošetřování je ekonomičnost. Cíl bakalářské práce spočívá ve zmapování rozsahu a přínosu návštěvní služby sestrou pro klienty a jejich spokojenost s poskytovanými službami. Výzkumné otázky se samy nabízejí. Jaký je rozsah návštěvní služby sestrou, jsou návštěvy přínosem pro sestry pracující u PL a pro pacienty využívající návštěvní služby? Z výzkumu bakalářské práce vyplývá, že sestry, v ambulanci praktického lékaře pro dospělé, vykonávající návštěvní službu, znají celou zdravotní dokumentaci pacientů, jejich rodinnou i sociální situaci a bydlení. Díky tomu je pak péče o pacienta efektivnější. Dalším kladným aspektem je také rychlejší návaznost poskytované ošetřovatelské i lékařské péče. Pacienti sestru lépe znají, důvěřují jí a jsou k ní otevřenější. Z výzkumu dále vyplývá, že pacienti by si přáli více návštěv sester z ordinace praktického lékaře i o víkendech. Za nevýhodu považují to, že přes týden je ošetřuje jejich sestra, kterou znají a o víkendu se o ně starají sestry, které mají zrovna službu v agenturách domácí péče. Další důležitou markantou je demografický rozdíl v obvodu praktického lékaře pro dospělé, počet registrovaných pacientů a počet zaměstnaných všeobecných sester u PL. Sestry a lékaři nemají tolik času, a pacientům se věnují mnohem méně, tudíž jsou uspokojovány převážně fyziologické potřeby a na sociální a duchovní potřeby se zapomíná. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření letáku pro pacienty o návštěvní službě ke zlepšení jejich informovanosti.
|
|
|
Péče o osoby s demencí (Alzheimerova choroba) - komparace domácí a ústavní péče u klienta (JČ kraj)
ŠOLTÉSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaobírá komparací domácí a ústavní péče u klienta s Alzheimerovou demencí v Jihočeském kraji. Cílem práce je zjistit možnosti ústavní a domácí péče a jejich následné srovnání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji poznatky o stáří, demenci, Alzheimerově chorobě, domácí péči a ústavní péči. V praktické části sleduji pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů 5 vybraných klientů v domácí péči z Jihočeského kraje a klienty z ústavního zařízení se zvláštním režimem Loucký mlýn a následně získané informace vyhodnocuji.
|
|
|
Využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření
ULDRYCHOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá využitím příspěvku na péči u osob, které tento příspěvek pobírají a jsou v domácím ošetření. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretické zpracování tématu sociální pomoc, příspěvek na péči, sociální služby, domácí a ústavní péče. Druhá část nesoucí název Využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření, je částí praktickou, kde jde o naplnění cíle bakalářské práce za pomoci výzkumu. Cílem bakalářské práce je zjistit konkrétní využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření a zjištění výhod plynoucích z toho, že je poživatel příspěvku v domácím prostředí.
|
|
|
Teologická inspirace pro kvalitní ošetřovatelskou domácí péči
BERKIOVÁ, Kateřina Adriana
Práce se zabývá celostním pojetím komplexní domácí ošetřovatelské péče. Nejprve jsou popsány jednotlivé charakteristické aspekty domácí péče, kdo péči poskytuje, v jakém rozsahu, jakými zásadami se přitom musí řídit, pozornost je věnována zejména potřebám klientů a správné komunikaci s nimi. Protože domácí péči často zajišťují charitní církevní organizace, je pojednáno také o Charitě České republiky. Poslední kapitola první části se zabývá častým problémem pracovníků v pomáhajících profesích, sy dromem vyhoření. Pro kvalitní provádění zdravotní a sociální péče byly ve společnosti vypracovány standardy kvality, které jsou při poskytování péče závazné a pomocí nichž se dá kvalita poskytnuté péče hodnotit. Naší otázkou je, jak může teologie přispět kvalitě domácí péče. Pro naplňování určitých prvků kvality jsou v této práci nabídnuty teologické impulsy, které mohou pomoci při poskytování kvalitní holistické domácí péče klientům.
|
|
|
Uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti v domácí péči
TUMPACHOVÁ, Renata
Stále více se přesvědčujeme, jak je při hospitalizaci zapotřebí psychická podpora, která klienta motivuje ke uzdravení. Zjišťujeme, že rodinné zázemí nemužeme žádnému člověku nahradit, ani nejlepší lékařskou a ošetřovatelskou péči při hospitalizaci. Domácí péče může spojit odbornost s podporou rodiny. Snahou nemocnic i domácí péče by mělo být uspokojování všech bio-psycho- sociálních potřeb klienta. Ne vždy je tomu tak. Proto jsem si vybrala téma bakalařské práce: Uspkojování Bio-psycho-siciálních potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti domácí péče. Sběr dat se uskutečnil formou dotazování, technikou dotazníků. Cílem prace bylo porovnat uspokojení nio-psycho-socialnich potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti v domácí péči o proti zdravotnickému zařízení. Tento cíl byl sestaven na základě předpokladu, že biologické, psychické i sociální potřeby jsou lépe saturovány v domácí péči jak při hospitalizaci. Všechny hyhotézy byly výzkumem potvrzeny. Tato práce by měla informovat o výhodách péče o klienty v domácím prostředí a přála bych si, abz přispěla k užitku zdravotníkům i laikum kterí se o člověka s poruchou sobestačnosti starají.
|
|
|
Zájem žen o péči v těhotenství, během porodu a v šestinedělí porodní asistentkou pro komunitní péči
CHRSTOŠOVÁ, Alena
Období těhotenství, porodu a šestinedělí je v životě ženy velkým mezníkem. Již od dávných časů pečovala v tomto období o ženu porodní babička. Byla pro ni nejen poskytovatelem odborné péče, ale také pomocníkem a rádcem. Do devadesátých let minulého století fungovala tato péče i u nás, bohužel v souvislosti se změnami v systému zdravotní péče se prvek návštěvní služby porodních asistentek téměř vytratil. Pokud chceme zkvalitnit péči o ženu v tomto období, je třeba tyto služby ženám opět nabídnout. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají zájem o vedení fyziologického těhotenství porodní asistentkou pro komunitní péči, zda by jejích služeb využily během porodu v nemocnici a zda ženám chybí služby porodní asistentky pro komunitní péči v šestinedělí. Hypotézy předpokládaly, že těhotné ženy preferují péči lékaře, mají zájem o služby porodní asistentky pro komunitní péči během porodu a chybí jim péče v období šestinedělí. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a dotazníková technika sběru dat. Dotazník byl anonymní, obsahoval 25 otázek. Výzkumné šetření probíhalo od konce února do začátku dubna 2011 v ordinacích praktických gynekologů ve Vimperku. Celkový počet rozdaných dotazníků bylo 120, zpět se vrátilo 112 dotazníků, 7 dotazníků bylo vyřazeno. Celkový počet respondentek byl tedy 105 (100%). Cíle práce, které byly stanoveny, byly splněny. Nepotvrdila se hypotéza, která předpokládala, že těhotné ženy preferují péči lékaře. Další dvě hypotézy se potvrdily. V současnosti ve Vimperku a okolí není ani jedna porodní asistentka pro komunitní péči, která návštěvní službu poskytuje. Proto by výsledky výzkumného šetření mohly být argumentem porodních asistentek pro komunitní péči, které chtějí uzavřít smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Zároveň mohou ovlivnit rozhodování porodních asistentek, které uvažují o poskytování návštěvní služby, ale bojí se nezájmu ze strany žen.
|
|
|
Domovy pro seniory versus domácí péče o seniory
ADÁMKOVÁ, Pavla
Práce se zaměřuje na domovy pro seniory versus domácí péče o seniory. Teoretická část popisuje stárnutí, stáří, změny, které doprovázejí stáří, domovy pro seniory a domácí péči o seniory v kontextu sociálních služeb. V praktické části práce jsou popsány domovy pro seniory v Písku a poskytovatelé domácí péče v Písku (zřizovatelé, nabídka služeb, cena poskytovaných služeb). V praktické části jsou výsledky SWOT analýzy domovů pro seniory a domácí péče o seniory v Písku a polořízených rozhovorů s klienty užívající služby. Prvním cílem je zjistit spokojenost seniorů s poskytovanými službami v domově pro seniory a home care v městě Písek. Druhým cílem je zjistit, zda senioři znají rozdíl poskytované péče v domovech pro seniory a v home care. Třetím cílem je zjistit, jaké klady a zápory obě tyto formy péče seniorům přinášejí.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
|
| |
host ::
RSS.