|
| |
|
|
Srovnání vybraných etologických aspektů vybraných druhů suchozemských želv
BLAŽEK, David
V práci byli zkoumáni zástupci 4 chovaných druhů suchozemských želv rodu Testudo (T. hermanni, T. graeca, T. horsfieldi a T. marginata) v chovu ZOO Hluboká nad Vltavou. V rámci studia jejich biologie byly sledovány jejich morfologické parametry, míry, indexy a hmotnosti, a jak tyto zobrazují uváděný pohlavní dimorfismus, zjištěný u volně žijících populací. Dále byly sledované jejich preference potravy, jsou li tyto závislé na pohlaví a způsobu chovu, a to předkládáním 4 druhů potravy (červené zelí, listy pampelišky, a jetele, kořen mrkve) želvám jednotlivě a ve skupině. Pohlavní dimorfismus v rozdílných proporcích těla nejvýraznější u druhu Testudo hermanni. U chovaných Testudo horsfieldi a T. graeca byl zjištěn v méně znacích. Zkoumané samice Testudo ze ZOO Hluboká nad Vltavou byly v průměrných i minimálních a maximálních naměřených hodnotách větší a těžší než samci téhož druhu, což odpovídá literárním údajům z volně žijících populací. Samci se dostanou a počnou konzumovat předloženou potravu dříve než samice. Samci preferovali více zelí a mrkev, samice jetel a pampelišku. Velikost rozdílů změn potravních preferencí mezi individuálními a skupinovými pokusy nebyly závislé na pohlaví, velikosti ani druhu jedince. Při krmení nebyla zjištěna žádná patrná uplatňování převahy silnějších či rychlejších jedinců.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu
KOTKOVÁ, Marika
Hlavním úkolem projektu je vybudování ubytovacího zařízení a mini zoologické zahrady pro rozvoj cestovního ruchu v Českém Krumlově. Pro tento účel je nutná rekonstrukce budovy, ve které bude následně poskytováno ubytování formou apartmánů. apartmány budou tři a v každém z nich se budou nacházet dvě místnosti určené pro spaní, jeden pokoj s manželskou postelí a druhý s dvěma oddělenými postelemi, funkčně vybavený kuchyňský kout propojený s obývací místností a koupelna s toaletou. Na zahradě se budou nacházet ohrady s ovcemi, kozami, koňmi, želvami, bažanty, pávy, emu a klokany.
|
|
|
Potravní enrichment u vybraných zástupců čeledi Felidae
PINTOVÁ, Radka
Welfare a enrichment jsou významné prvky v chovu zvířat v zajetí. V této studii je nejprve na obecné úrovni řešena problematika chovu zvířat v zoo a enrichment důležitých skupin chovaných zvířat. Praktická část navazuje výzkumem vlivu předkládaného krmení na četnost stereotypního chování. Předpokladem je, že odlišná složitost zpracování potravy vede následně k jinému chování. K potvrzení předpokladu bylo uskutečněno dlouhodobé sledování osmi jedinců tří druhů zvířat v době podávání krmení, postupně osm typů. Chování v době žraní a následně po něm bylo vyhodnoceno pomocí etogramu. Obecné trendy v časové náročnosti byly potvrzeny (nejkratší dobu trvalo zpracování kuřete, naopak nejdéle hlavy kozy). Vyhodnocení vykazovaných stereotypií ukázalo především individualitu chovaných jedinců, přesto nejvíce stereotypií předváděli servalové. Trend závislosti stereotypií na délce zpracování potravy nebyl statisticky potvrzen. Obecně statisticky průkazných výsledků bylo získáno jen omezené množství kvůli malému počtu opakování v souboru.
|
|
|
Zhodnocení chovu geparda (Acinonyx jubatus) v ČR
VÁŇOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zhodnotit chov geparda v ZOO ČR podle ročenek zoologických zahrad. Počátek chovu geparda v ČR se datuje do roku 1933, kdy měla prvního geparda štíhlého (Acinonyx jubatus) ZOO Praha. ZOO Plzeň od roku 2010 chová poddruh gepard súdánský (Acinonyx jubatus soemmeringii), ostatní ZOO ČR poddruhy neuvádějí. V ZOO ČR bylo k 31. 12. 2012 chováno 17 gepardů, což je zhruba dlouhodobý průměr od počátku chovu. Nejvíce gepardů bylo chováno v letech 1972-1975 (25 jedinců) a v letech 2004-2007, kdy vrcholem byl rok 2005 s počtem 34 jedinců. Nejméně gepardů bylo chováno v letech 1995-1997 a to 9 jedinců. Současně jsou gepardi chováni v 5 ZOO: Dvůr Králové, Olomouc, Ústí nad Labem, Praha a Plzeň. Počet gepardů v soukromých chovech ČR k tomuto datu tvořilo téměř polovinu jejich počtu v zoologických zahradách ČR. V počtu chovaných gepardů k 31.12.2012 tvoří ZOO ČR 1% z celkového počtu chovaných gepardů v chovatelských zařízeních na celém světě. Odchovy se v ČR podařily zatím ve 3 zoologických zahradách Dvůr Králové, Praha a Olomouc. V evropském měřítku je ZOO Dvůr Králové 7. nejúspěšnější ZOO v odchovech mláďat, od prvního odchovu v roce 1988 až do roku 2012 se zde narodilo 63 mláďat. Na druhém místě je ZOO Praha. Ta začala odchovávat mláďata již v roce 1972 a byla tak jedna ze 3 prvních zoologických zahrad, kde se dařil odchov gepardů. V letech 1972-2012 se zde narodilo 53 mláďat. ZOO Praha je v evropském měřítku 9. neúspěšnější ZOO v odchovu mláďat. ZOO Olomouc odchovala první gepardy v roce 2004 a do roku 2012 se jich zde narodilo 18.
|
|
|
Zhodnocení chovu vlka (Canis lupus) v ČR
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Cílem mé práce bylo vyhodnocení chovů vlka obecného Canis lupus v lidské péči na území ČR na základě ročenek Unie českých a slovenský zoologických zahrad (UCSZOO) a z údajů z jednotlivých zoo. Po zpracování údajů z ročenek z let 1973 2012, jsem navštěvovala a hodnotila jednotlivé chovy z hlediska velikosti výběhu, potravy a možnosti tvořit smečku. V České republice jsou nebo byly chovány poddruhy C. l. lupus, C. l. pambasileus, C. l. occidentalis, C. l. arctos, C. l. signatus a jedinci bez určení poddruhu. První chovaný vlk na území ČR byla samice C. l. lupus (jménem Lota) v Zoologické zahradě hl. m. Prahy a to již v roce 1931. V současné době chová vlky 9 zoo na území ČR (2 nejsou v UCSZOO) a 3 slovenské zahrady, které jsou součástí UCSZOO. Počet chovaných jedinců stoupá a k 1. 1. 2013, bylo chováno 102 jedinců (87 u rámci UCSZOO, 7 mimo a 8 v soukromých chovech). Počet vlků chovaných v hodnocených zoo v roce 2013 tvořil 12% vlků chovaných v lidské péči v Evropě a 7% vlků v lidské péči na světě. K tomuto datu nejvíce vlků chovala zoo Olomouc (48), která zároveň jako jediná chová 3 poddruhy vlka. V současné době je nejčastěji chovaných poddruhem C. l. arctos, který chovají z unijních zoo jen Olomouc a Brno a to až od roku 2006. V období 1984 2012 bylo zaznamenáno 93 porodů druhu Canis lupus v zoo v rámci UCSZOO se 74% úspěšností odchovů.
|
|
|
Chov a rozmnožování plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky
TRINHOVÁ, Leona
Česká republika se zapsala významně do dějin evropské teraristiky rozmnožováním velkého počtu plazů a obojživelníků. Tato práce se zabývá chovem plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky. Na základě mapování chovu zoologických zahrad, jiných specializovaných zařízeních a chovu soukromníků, vznikly procentuální grafy se zastoupením plazů, kteří se v Čechách nechovají, dále plazů mezi teraristy chovanými, avšak zatím bez úspěšného odchovu a plazů, kteří se v ČR zdárně rozmnožují. Cílem práce bylo zjistit, na jaké úrovni se nachází chov ohrožených plazů v České republice. Byly vypracovány grafy s výsledky úspěšnosti chovu jednotlivých řádů. Bylo zjištěno, že nejlépe se v našich chovech daří ještěrům a hadům, kteří se tu co do počtu druhů chovají nejhojněji, méně se daří množit želvy a nejnižší procento úspěšnosti chovu bylo zjištěno u krokodýlů. Byly objasněny i pravděpodobné důvody těchto výsledků.
|
|
|
Vegetace v expozici "Český les" zoo Ohrada
FIALOVÁ, Alexandra
První, teoretická část práce je věnována historii zoologických zahrad, vývoji lesů na území České republiky a lesním ekosystémům, simulovaným v expozici "Český les" zoo Ohrada u Hluboké nad Vltavou. V jednotlivých částech expozice, které představují různé lesní biotopy, byly vyhotoveny fytocenologické snímky, byly vypočteny hodnoty pokryvnosti a početnosti, sociability. Tyto charkteristiky prostředí byly potom porovnávány s přírodními stanovišti jednotlivých chovaných druhů živočichů, především z hlediska jejich nároků a využití. Byly navrženy úpravy s cílem zvýšení atraktivnosti a informovanosti návštěvníků.
|
|
| |
|
|
Stezka v ZOO Ohrada - pracovní listy pro žáky 2. stupně
KOLÁŘOVÁ, Marie
V diplomové práci se zaměřuji na vzdělávací aktivity českých zoologických zahrad, návrh samoobslužných listů pro ZOO Ohrada, ověření a evaluaci těchto pracovních listů. Evaluaci jsem prováděla sérií tří testů (pretest a dva posttesty) s experimentální skupinou žáků (kteří absolvovali vzdělávací aktivitu v zoo) a s kontrolní skupinou žáků (psali pouze testy). Praktickým výstupem práce jsou vypracované pracovní listy pro Zoo Ohrada na téma ?Naše Fauna?, určené pro žáky 2. stupně základní školy. Výsledkem evaluační části je potvrzení hypotézy, že vzdělávací aktivity v prostředí zoo mají kladný a trvalý vliv na vědomosti žáků, a to bez ohledu na to, zda mají dobrý či špatný školní prospěch.
|
host ::
RSS.