|
|
Péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu
PŘIBYLOVÁ, Marta
Diplomová práce se zabývá psychosociální problematikou ohrožených a osamocených dětí, a to především ve smyslu ohrožení citovým strádáním. Teoretická část se zaměřuje na objasnění klíčových pojmů jako jsou potřeby dítěte, výchova, rodina a její zázemí, psychická deprivace a její důsledky, náhradní rodinná péče, socializace atd. Cílem teoretické části práce je nastínit problematiku výchovy dítěte v prostředí ústavu náhradní péče o dítě v komparaci s výchovou dítěte v prostředí rodiny. Těmito rozdíly jsem se zabývala ve výzkumné části práce. Hlavním cílem bylo oslovit několik zainteresovaných odborníků a zjistit jejich postoje a názory na situaci ohrožených dětí v ČR, která se s touto problematikou potýká. Semistrukturované interview, které jsem s nimi prováděla, bylo zaměřeno především na kladení otázek ohledně stávajících {\clqq}nedostatků`` v Zákoně o rodině a Zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Cílem bylo poukázat na indikátory, které negativně ovlivňují zdárný psychosociální vývoj jedince v dětském věku. Pro dokreslení zkoumané problematiky jsem práci doplnila kasuistikou rodiny s osvojeným dítětem.
|
|
|
PROBLEMATIKA SOS VESNIČEK SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA PSYCHOLOGICKÉ OTÁZKY
TOMEŠKOVÁ, Renata
Diplomová práce se zabývá problematikou SOS vesniček se zvláštním zřetelem na psychologické otázky. Jejím cílem je ukázat na psychologické problémy, které souvisí s psychickou deprivací. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena činnost SOS vesniček. Dále vysvětluje pojem psychická deprivace, její vznik, historický vývoj, příklady a seznamuje s různými druhy náhradní rodinné péče. V praktické části práce je ukázán průzkum, pomocí dotazníkového šetření, který probíhal mezi maminkami-pěstounkami z SOS vesničky a maminkami-pěstounkami v penzi.
|
|
|
Utváření vztahů mezi dětmi v náhradní rodině
MAREŠOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce, kterou jsem nazvala Utváření vztahů mezi dětmi v náhradní rodině, analyzuje téma náhradní rodinné péče. Cílem práce bylo zjistit, jaké skutečnosti ovlivňují vývoj vztahů mezi dětmi osvojenými či v pěstounské péči, které přijdou do rodiny a dětmi, které již v rodině žijí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou nejprve popsány formy náhradní rodinné péče, období vnitřního rozhodování rodičů, období posuzování příslušnými odborníky, období čekání na dítě a především se tato část zaměřuje na dobu po příchodu dítěte do rodiny, kdy se může vyskytnout spousta problému hlavně při vytváření vztahů mezi všemi dětmi v rodině. Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumu, ve které je využita metoda rozhovoru s návodem. Mezi skutečnosti, které vztahy mezi dětmi ovlivňují patří především příprava dětí a celé rodiny, výběr dítěte, vhodný a spravedlivý přístup náhradních rodičů ke všem dětem a také schopnost rodičů řešit problémy, které se mezi dětmi vyskytnou.
|
|
|
Výkon pěstounské péče osobami příbuznými
VOLECHOVÁ, Olga
Cílem bakalářské práce bylo zmapování výkonu pěstounské péče osobami příbuznými na území Městského úřadu Písek v roce 2009. Druhým cílem bylo zjištění důvodů umístění dětí do této formy náhradní rodinné péče. Pro naplnění cílů byly stanoveny dva výzkumné soubory a zvolena strategie kvantitativní výzkumu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Většina dětí svěřených do příbuzenské pěstounské péče je v kontaktu s biologickým rodičem. Hypotéza 2: Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do pěstounské péče vykonávané osobami příbuznými je neplnění práv a povinností rodičů při péči o dítě. Hypotéza 1 byla potvrzena Hypotéza 2 nebyla potvrzena.
|
|
|
Reakce okolí na pár řešící problém nedobrovolné bezdětnosti
HEŘMANOVÁ, Bohuslava
Jako neplodnost je označován stav, kdy se páru po dobu nejméně jednoho roku, i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk, nedaří otěhotnět. V současné době postihuje asi 15% partnerských dvojic. Přijetí diagnózy a následná léčba je obrovskou zátěží jak po fyzické stránce, tak po stránce psychické. Lidé řešící problém nedobrovolné bezdětnosti bývají velmi vnímaví a citliví na reakci svého okolí. Teoretická část definuje neplodnost jako nemoc, jsou zde uvedeny její příčiny a zabývá se možným řešením. Je popsána asistovaná reprodukce a náhradní rodinná péče. Zahrnuje i cvičení dle metody L. Mojžíšové, lázeňskou péči, alternativní možnosti léčby a bezdětnost. Věnuje se komunikaci infertilního páru s okolím. Zmíněn je také psychosociální dopad nedobrovolné bezdětnosti Cílem bakalářské práce bylo zmapovat reakce okolí infertilního páru na jejich diagnózu a následnou terapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda tyto páry mají potřebu sdělit diagnózu a průběh léčby svému okolí a jakou reakci od něj očekávají. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat se uskutečnil pomocí semistrukturovaných rozhovorů s páry, které ve své minulosti řešili problém nenaplňujícího se rodičovství. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm partnerských dvojic a jedna žena. Získaná data byla vyhodnocena pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Bylo zjištěno, že infertilní pár u laického okolí vnímá zájem o léčbu pomocí asistované reprodukce, o její možnosti a průběh, ale také o finanční náročnost. Adopce je z pohledu veřejnosti považována za hrdinství, charitu nebo za bláznovství. Výzkum ukázal, že ženy z infertilního páru mají větší potřebu než muži sdílet se svými blízkými diagnózu neplodnosti i možnosti jejího řešení. Od svého okolí očekávají pomoc v podobě opory, pochopení a možnosti sdílet své zkušenosti, které na cestě za dítětem získali. Tato zjištění zodpověděla výzkumné otázky a oba stanovené cíle tak byly splněny. Bakalářská práce by mohla být využita studenty porodní asistence, porodními asistentkami i infertilními páry jako zdroj informací o úskalích komunikace mezi nedobrovolně bezdětným párem a jeho okolím.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
|
|
Formy náhradní rodinné péče v ČR
NAUŠOVÁ, Jitka
Práce se zabývá základními formami náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje stručnou historii osvojení i pěstounské péče. Definuje rodinu, její význam a funkce. Uvádí poruchy rodiny i rodičovství. Objasňuje jak kritéria pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče, tak i pro výběr žadatelů o ní. Seznamuje nás s postupem při žádosti o náhradní rodinnou péči. V této práci najdeme i právní normy jenž ji umožňují. V neposlední řadě uvádí i druhy dávek pěstounské péče.
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče romských dětí
TUNOVÁ, Kristína
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část je zaměřena na osvětlení základních pojmů, jako jsou náhradní rodinná péče, adopce, pěstounská péče, mezinárodní adopce, opatrovnictví a ústavní výchova. Dále pak rodina a funkce rodiny, poruchy rodičovství ve vztahu k dítěti a poruchy rodiny. Tato práce dále čtenáře seznamuje s romskou historií a kulturou, obzvláště pak s romskou rodinou. V poslední kapitole teoretické části poskytuji několik rad, jak se chovat k romskému dítěti vychovávanému v neromské rodině, především je tato kapitola zaměřena na podporu vlastního já dítěte a jeho kultury. Praktická část je zaměřena na zmapování názoru veřejnosti na danou problematiku.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
host ::
RSS.