|
|
Další vzdělávání v sociálních službách
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání v sociálních službách. Teoretická část práce popisuje sociální práci, její druhy, formy, vysvětluje pojem kvalita v sociálních službách v souvislosti se Standardy kvality sociálních služeb a její součástí je i podkapitola o financování sociálních služeb. V teoretické části práce je samozřejmě zmíněn i pojem dalšího vzdělávání v sociálních službách, profesní rozvoj zaměstnanců a podkapitola o akreditaci vzdělávacích zařízení a akreditaci vzdělávacích programů. Cílem práce bylo zjistit nejčastěji používané formy dalšího vzdělávání využívané v sociálních službách, nejpřínosnější formy dalšího vzdělávání určené pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách a závislost finančních prostředků poskytovatelů sociálních služeb určených k dalšímu vzdělávání k jednotlivým formám dalšího vzdělávání. V praktické části jsou popsány výsledky získané ze smíšeného výzkumu pro zmapování problematiky ve větší šíři. Nejprve bylo realizováno kvalitativní šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky ve vybraných zařízeních sociálních služeb. Pro zpracování problematiky ve větší šíři byl následně proveden výzkum kvantitativní pomocí ankety, která byla rozesílána mailem vedoucím pracovníkům zařízení, uvedená v Registru poskytovatelů sociálních služeb z celé republiky. Výsledky smíšeného výzkumu poskytly nejen odpovědi na výzkumné otázky, ale též přispěly ke splnění stanovených cílů. Práce by měla posloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a případně i jako podklad pro další výzkum.
|
|
|
Možnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků
ŽUPANOVÁ, Zdenka
Bakalářská práce se zabývá možnostmi dalšího vzdělávání sociálních pracovníků. Teoretická část charakterizuje sociální práci a profesi sociálního pracovníka. Dále vykládá, jaké existují přístupy ve vzdělávání sociálních pracovníků. Vysvětluje pojem další vzdělávání, proč je další vzdělávání důležité a jaké možnosti dalšího vzdělávání jsou sociálním pracovníkům nabízeny. Na závěr je uveden individuální vzdělávací plán, který souvisí s dalším vzděláváním pracovníků v organizaci. Praktická část mapuje možnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků na Jindřichohradecku. Zabývá se tím, jakou možnost dalšího vzdělávání sociální pracovníci absolvují nejčastěji, jaká možnost dalšího vzdělávání je podle jejich názoru nejefektivnější a v čem je další vzdělávání obohacuje.
|
|
|
Další vzdělávání sociálních pracovníků
VEJVODOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. V teoretické části práce jsou zmapovány podmínky pro výkon povolání sociální pracovník a podmínky pro další vzdělávání sociálních pracovníků. Cílem praktické části práce je zjistit, jaký je zájem sociálních pracovníků o kurzy dalšího vzdělávání, jaký je jejich názor na povinnost doplňovat si vzdělávání dle zákona č. 108/2006 Sb. a motivace k němu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Názory pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v jihočeském kraji
CANTILLOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá zmapováním názorů pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v Jihočeském kraji. Další vzděláním je zde myšleno především vzdělání dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá teoretickým pracovnám tématu dalšího vzdělávání, požadavků kladených na pracovníky v sociální oblasti a motivace k dalšímu vzdělání. Část druhá je koncipována jako část praktická, která obsahuje interpretaci výsledků prováděného výzkumu.
|
|
|
Další vzdělávání pracovníků v zařízení pro seniory
LOUKOTOVÁ, Eva
Ve své bakalářské práci se zabývám dalším vzdělávání zaměstnanců v zařízení pro seniory. Zjišťuji, zda a jakým způsobem se zaměstnanci v domovech pro seniory na území Prahy vzdělávají, co pro ně další vzdělávání znamená a jak je pro ně důležité. Zkoumám motivaci k dalšímu vzdělávání a využívání možných nabídek. V teoretické části se zabývám personálním zajištěním v domovech pro seniory a současným stavem celoživotního vzdělávání a jeho dělením. Stěžejním tématem bylo pro mě další vzdělávání a jeho místo v akreditovaných vzdělávacích institucí. Praktická část je založená na vyhodnocení dotazníkového šetření. Dotazníky byly sestaveny na základě stanovených hypotéz. Dotazníky byly rozdány v 5 domovech pro seniory na území hlavního města Prahy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 zaměstnanců a 5 zaměstnavatelů. Cílem práce bylo zjistit realizované další vzdělávání v zařízení pro seniory za období dvou let a porovnat je s možnostmi (nabídkami) vzdělávacích institucí. Pro zjištění tohoto cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. V závěru práce jsem vypíchla největší problémy dalšího vzdělávání, což je špatné legislativní zakotvení a velká finanční zátěž, tudíž malá podpora ze strany státu.
|
|
|
Osobnost učitelky mateřské školy a její profesní růst
KOHOUTOVÁ, Naděžda
Osobnost učitelky mateřské školy ovlivňuje kvalitu vzdělávání. Záměrem bakalářské práce je poukázat na společenskou odpovědnost povolání učitelky mateřské školy v souvislosti s potřebou a nutností celoživotního profesního vzdělávání. Teoretická část se zabývá společenskou odpovědností vzdělávání. Vymezuje pojmy výchova a vzdělávání nejprve obecně, pak ve společenském pohledu. Seznamuje s významem a současným pojetím předškolní výchovy. Definuje také osobnostní a profesní kompetence učitelky mateřské školy. Praktická část je rozdělena na dvě části - mapuje nabídku vzdělávacích organizací a dotazníkovým šetřením zjišťuje potřeby učitelek ve vztahu k dalšímu vzdělávání. Na základě porovnání stanoví doporučení pro organizace dalšího vzdělávání.
|
|
|
Odborný růst předškolního pedagoga a jeho význam pro vzdělávání dítěte v MŠ
DOLEŽALOVÁ, Ivana
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání učitelek mateřských škol, zejména oblastí dalšího vzdělávání a přístupem předškolních pedagogů k profesnímu rozvoji. První část práce vychází z teoretického zpracování požadavků na odbornou vybavenost předškolních pedagogů a ukazuje některé možné cesty dalšího vzdělávání podle uvedené literatury. Druhá část přináší pohled učitelek mateřských škol na vlastní potřebu zvyšování profesní odbornosti. Zabývá se příležitostmi k dalšímu vzdělávání v běžné praxi předškolního pedagoga a snaží se nastínit, jaké formy vzdělávacích aktivit učitelky mateřských škol nejvíce preferují. Hledá odpovědi na otázky využití získaných informací v procesu inovací předškolního kurikula. Tato část se opírá o zpracované výsledky dotazníkového šetření, které se uskutečnilo mezi učitelkami mateřských škol v Kraji Vysočina.
|
host ::
RSS.