|
|
Dialog Symposion jako mysterijní zjevení dionýsovské přirozenosti
Hobza, Pavel
Hlavní téma dialogu Symposion je pojednání o Dionýsovské přirozenosti, jejíž různé aspekty postupně rozvíjí a variuje všech sedm chvalořečí na Eróta. Sedm chvalořečí je rozděleno na dvě části po třech, přičemž Aristofanova čtvrtá řeč představuje zásadní dialogický předěl. Vlastní podstatu Dionýsovské přirozenosti pak ukazují poslední tři chvalořeči, postupně rozvíjející tři různé Dionýsovské ambivalence.
|
|
| |
|
|
Sókratés jako nový paideutický ideál: Jak číst dialog "Hippias Menší"
Hobza, Pavel
Platónovy rané dialogy nejsou teoretickými pojednáními, nýbrž jejich cíl byl především praktický, totiž působit v tehdejším výchovném (paideutickém) systému. Protože Achilles a Odysseus, o nichž Sókratés rozmlouvá, představovaly výrazné paideutické vzory, cílem dialogu je ukázat Sókrata na symbolické rovině coby nový paideutický vzor.
|
|
|
Hektór a Odysseus v dialogu Hippias Minor
Boháček, Kryštof
Platón odhaluje slabiny v nauce sofisty Hippii z Élidy, zejména nesoudržnost jeho řemeslných znalostí. Sókratés zde plní roli filosofické destrukce, která ovšem obsahuje i sofistické rysy. Smyslem jeho argumentace je ukázat, že pro filosofii nestačí být vědcem: filosof musí být vynikající inspirovaný řečník, ne pouhý expert ve speciálním oboru.
|
|
|
Statický a dynamický model výchovy v antice
Boháček, Kryštof
Článek konfrontuje dva konkurenční modely výchovy v antickém Řecku, model sofistický a platónský. Oba modely výchovy a vzdělání se v různých obměnách neustále vědomě či nevědomě prolínají evropskou historií a lze je vysledovat i v současném pojetí. Zatímco dynamický model Platónův, zaměřený především na výchovu a budoucí potenciál, dokazuje i dnes svoji nadčasovou platnost, je statický model sofistů v éře globalizace nucen k stále obtížnějším adaptacím na měnící se realitu.
|
|
| |
|
|
Analýza mysli
Nosek, Jiří
Článek se zabývá vznikem pojmu analýzy v řecké filosofii a aplikací tohoto pojmu na duši u Platóna.
|
|
|
Lysis jako hledání racionálního obrazu světa
Hobza, Pavel
Na rozdíl od raných dialogů, jež jsou konstituovány jako konfrontace dvou odlišných způsobů myšlení či systémů hodnot, se Platón v dialogu Lysis pokouší vytvořit nový pojmový rámec pro popis světa. Zatímco v raných dialozích Sókratés přejímá tradiční obraz světa, v němž je svět bohů nedostupný lidem (srv. Obrana Sókrata), snaží se nyní uchopit svět v pojmech dobro a zlo, přičemž člověku je přisouzeno střední postavení - mezi dobrem a zlem.
|
|
|
Dialog Protagoras jako Platónova obhajoba Sókrata
Hobza, Pavel
Dialog Prótagoras je inscenován jako konfrontace dvou typů moudrosti, které mají zcela odlišná kritéria: Kritérium Prótagorovi moudrosti zakládající se na techné je lidské, zatímco u Sókrata, který byl delfskou věštírnou označen za nejmoudřejšího z Řeků, se jedná o božské kritérium. Autor dialogu chtěl konfrontací těchto dvou typů moudrosti ospravedlnit Sókrata před athénským publikem.
|
|
| |
host ::
RSS.