|
|
Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí
KOTRČOVÁ, Ivana
Přibývá seniorů s duševní poruchou, kteří musí být umisťování do ústavních zařízení pro zhoršující se zdravotní a psychický stav. Nejen rodina, ale i personál v těchto zařízeních si musí uvědomit, že posilování pocitu sounáležitosti a příslušnosti k určité skupině je pro jedince, který se přestává orientovat v sobě i okolním světě, nedílnou součástí holistické péče. Bakalářská práce na téma Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí se zabývá problematikou uspokojování potřeb lásky a sounáležitosti u seniorů s duševní poruchou, kteří jsou umístěni v zařízeních ošetřovatelského typu. Výsledky výzkumu mohou posloužit sestrám a studentům pochopit význam potřeb lásky a sounáležitosti a přimět je k činnostem, které povedou k uspokojování těchto potřeb.
|
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
|
|
Rodina jako partner v ošetřovatelském procesu
GREGOROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se rodina zapojuje do ošetřovatelského procesu u svého hospitalizovaného rodinného příslušníka a zda ošetřovatelský personál tuto možnost umožňuje. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na rodinu, její význam a funkci. Dále se zaměřuje na možné reakce na změnu života, negativní efekt pečování a negativní vliv rodiny na hospitalizovaného klienta. Zmiňujeme se zde i o vztahu sestry, rodiny a pacienta a také o ošetřovatelském procesu obecně a o ošetřovatelském procesu u geriatrického pacienta. V praktické části jsou graficky znázorněny a prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku.
|
|
|
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
|
|
|
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
|
|
|
KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
FIALOVÁ, Hana
Moji bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na definici komunikace obecně a také na komunikaci v rámci ošetřovatelské péče. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky sociologického výzkumu získané s použitím metody dotazování pomocí techniky dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a ve Žďáře nad Sázavou. Dále jsou zde uvedeny výsledky rozhovorů s klienty těchto zařízení.
|
|
|
Proces výuky pacientů jako součást ošetřovatelského procesu
ŠEFČÍKOVÁ, Michaela
Výuka neboli edukace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Je to záměrná činnost, systematická instruktáž, která vede k získávání znalostí a dovedností specifickým způsobem učení. Za poslední tři desetiletí se významně změnila forma edukační činnosti. Před třiceti lety byla edukace orientována spíše na strohé předávání informací týkajících se léčby, možných komplikací a jejich prevence. V současné době sestra, která je svým vzděláním v oblasti edukace vysoce profesionální, klade důraz na vzájemnou spolupráci nejen s klientem, ale i s jeho rodinou. Sestra respektuje individuální potřeby klienta a snaží se ho přimět k aktivní účasti na péči o jeho zdraví. Cílem této práce bylo zjistit, zda sestry poskytují pacientům edukaci v rámci ošetřovatelského procesu a zda je tato edukace vnímána pacienty jako dostatečná pro udržení optimální úrovně jejich zdraví. Všechny hypotézy , které jsem si stanovila, byly potvrzeny. Zdravotně výchovná činnost je dle výsledků výzkumu vykonávána z velké části sestrami samotnými,ale v některých případech se na ní podílel i lékař. I když většina dotazovaných klientů vyjádřila spokojenost s poskytovanými informacemi, stále tu však byli takoví, kterým množství informací, teoretických i praktických, nevyhovovalo. Klienti ve většině případů uvedli, že poučení, která jim sestra poskytovala v rámci zdravotně výchovné činnosti jsou pro zlepšení jejich zdravotního stavu velmi důležitá. Spolupráce mezi sestrou a klientem je založena dobré komunikaci. Výsledkem tohoto porozumění je situace, kdy klienti dodržují pokyny dané sestrou. Z výsledků výzkumu bylo patrné, že všichni klienti se snažili dodržovat odborné pokyny a doporučení a tím dosáhnout požadovaného cíle tedy změny v chování.
|
|
|
Vliv auditu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu vedení ošetřovatelské dokumentace
MACHÁČKOVÁ, Eva
Abstrakt Vedení ošetřovatelské dokumentace je nedílnou součástí práce sester. Je nástrojem profesionální praxe, který by měl podporovat proces péče. Kvalitní vedení ošetřovatelské dokumentace je odrazem úrovně profesionální praxe. Ošetřovatelská dokumentace je neocenitelný způsob podpory komunikace v rámci zdravotnického týmu a mezi zdravotnickými pracovníky a jejich pacienty/klienty. Dobře vedená ošetřovatelská dokumentace je tedy zároveň produktem dobré týmové práce i důležitým nástrojem zvyšování kvality péče. Audit je jednou ze součástí procesního managementu a jeho konečným cílem je zvyšování kvality poskytované péče. Audit může hrát důležitou roli při zajišťování kvality poskytované péče a to platí stejně i o procesu vedení ošetřovatelské dokumentace. Při auditu vedené dokumentace jsou identifikovány oblasti, kde by mělo dojít ke zlepšení a poučení pracovníků. Práce obsahuje v teoretické části i kapitoly související s danou problematikou tj. cíle ošetřovatelství, ošetřovatelský proces, ošetřovatelská dokumentace, kvalita ošetřovatelské péče a ošetřovatelský audit. Ve výzkumné části se zabývám vlivem auditu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Cílem mého výzkumu je zjistit vliv standardu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu ošetřovatelské péče a zjistit vliv auditu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Během výzkumu se první hypotéza, kvalita ošetřovatelské péče se zvyšuje vypracováním standardu {\clqq}Jednotné vedení ošetřovatelské dokumentace``, potvrdila, souhlasilo s ní 26 dotazovaných sester (57%). Druhá hypotéza, kvalita ošetřovatelské péče se zvyšuje zavedením auditu ošetřovatelské dokumentace do praxe, se také potvrdila. Úspěšnost v prvním auditu byla 90% a v druhém auditu 98%. Pro získání potřebných údajů k dosažení cílů a zodpovězení hypotéz kvantitativního výzkumu jsem použila metodu auditu a dotazovací metodu ankety. Výzkumný vzorek tvořilo 50 (100%) ošetřovatelských dokumentací z pěti vybraných oddělení Nemocnice Pelhřimov, p.o.. Výzkumný soubor u ankety byl tvořen sestrami, pracujícími na oddělení, kde proběhl audit ošetřovatelské dokumentace. Celkově se ankety zúčastnilo 46 sester (100%) ze všech stanovených stanic. Výsledky výzkumu budou poskytnuty Nemocnici Pelhřimov, p.o. jako návrh standardu {\clqq}Jednotné vedení ošetřovatelské dokumentace`` a pilotní studie realizace auditu ošetřovatelské dokumentace v praxi.
|
|
|
Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na porodním sále
MAŠKOVÁ, Jitka
Ošetřovatelská péče má v péči o zdraví člověka nezastupitelné postavení. Charakteristickými znaky současného ošetřovatelství jsou individualizovaná péče a samostatná práce porodních asistentek zaměřená především na prevenci a podporu zdraví klientek. Uspokojování a neuspokojování potřeb klientek se odráží v jejich vědomí jako subjektivně pociťovaná spokojenost či nespokojenost s danou péčí. Proto je spokojenost klientek jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality poskytované ošetřovatelské péče. Snahou porodních asistentek je orientace na klientky. Nová koncepce zdravotnických služeb je vyhovět přání klientek a docílit tak jejich spokojenosti. Spokojenost klientek s ošetřovatelskou péčí je důležitou informací, která vypovídá o fungování jednotlivých oddělení ve zdravotnických zařízeních. {\clqq}Sdělení klientek jsou cenným ponaučením i důležitým motivujícím krokem pro zlepšování kvality péče``. Ošetřovatelství vidí klientku se všemi jejími negativními i pozitivními stránkami a proto klientčinu spokojenost chápeme jako jeden z prioritních cílů, který nesmí být opomíjen. Rodičky, které jsou spokojeny, mnohem více důvěřují lékařům a sestrám a také s nimi mnohem lépe spolupracují v průběhu porodu. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou rodičky spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Byla stanovena hypotéza, která zní {\clqq}Rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále``. Hypotéza se měla potvrdit nebo vyvrátit na základě provedeného výzkumu. Byl zvolen kvantitativní výzkum s dotazníkovou formou. Dotazníky byly rozdány maminkám po fyziologickém porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici v Českých Budějovicích, Táboře a Jindřichově Hradci. Pro výzkum byl použit soubor 145 správně vyplněných dotazníků. Výzkumem bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných maminek 145 (100 %), bylo 142 maminek (97,9 %) spokojeno s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Hypotéza tedy byla výzkumem potvrzena, rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě, publikována v odborných časopisech a na internetu. Naprostá většina rodiček byla spokojena s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. To je velice potěšující výsledek této výzkumné práce. V minulém období bylo často rodičce přikazováno co má a co nemá dělat, a tím bylo omezováno možné pozitivní působení na průběh porodu. Dnešní moderní doba je již v mnohém jiná, více nakloněná změnám v ošetřovatelství a zdravotnictví vůbec. Otvírá se větší prostor pro spolupráci porodních asistentek s rodičkou. Tím se vytváří bezpečné prostředí, v němž se nejen rodičky ale i ošetřující personál cítí podstatně lépe.
|
host ::
RSS.