|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
|
Prostorová heterogenita a druhová příslušnost trvalých vajíček rodu \kur{Daphnia} v sedimentu nádrží
VANÍČKOVÁ, Ivana
Cílem této studie bylo kvantifikovat množství a druhové složení banky trvalých vajíček komplexu Daphnia longispina v sedimentu nádrží. Na pěti vybraných přehradách (Brno, Seč, Vír, Vranov a Žlutice) byly v červenci roku 2004 a 2005 odebrány vzorky sedimentu z oblasti přítoku, hlubšího přítoku a hráze. Bylo potvrzeno, že množství trvalých vajíček je v hrázové oblasti vždy vyšší než v přítokové a druhové složení mezi stanovišti se liší. Data byla porovnána s populací ve vodním sloupci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nové metody popisu sedimentů, aneb jak na jejich "metabolismus"
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub
Sedimenty v nádržích jsou svým objemem oproti vodní mase minoritní, jsou ale: i) důležitým místem recyklace živin ve vodních ekosystémech, ii) musíme je uvažovat jako dynamickou složku ekosystému! Celá škála těsné spjatých procesů uvnitř sedimentu, je závislá na průběhu roku a změnách fyzikálních, chemických a biologických podmínek (teplota, koncentrace O2, aktivita organismů, průtokové podmínky, množství a kvalita sedimentujícího materiálu, atd.). Byly ukázány moderní metody bilance živin v sedimentech, rychlosti uvolňování/příjmu živin a profilů pórové vody.
|
|
|
Hodnocení významu sedimentů v nádržích z hlediska vnitřního zatížení fosforem
Borovec, Jakub ; Hejzlar, Josef
Eutrofizace vod patří stále mezi vážné problémy, které čekají na řešení. Živinou, nejčastěji limitující rozvoj primárních producentů, bývá fosfor. Je dobře známo, že po provedeném snížení přísunu P z vnějších zdrojů může být efekt zlepšení kvality vody zpomalen uvolňováním P ze sedimentů. Současně je nutné si uvědomit, že snížení přísunu P z vnějších zdrojů na potřebnou úroveň nemusí být z technických, politických nebo finančních důvodů vždy možné. V takových případech bývají realizována taková opatření uvnitř jezer a nádrží, která zvýší zadržení fosforu v sedimentech. Mohou však nastat i případy, kdy dosažená zlepšení zůstávají daleko za předpokládanými cíly. Příčinami nezdaru bývají technické problémy, zatím neznámé mechanismy ve vodních ekosystémech, nedostatečný prvotní průzkum a následně použití nevhodného řešení. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit jednoduchý rozhodovací systém pro vyloučení nevhodných řešení a zefektivnění přípravných prací pro realizaci nápravných opatření.
|
|
|
Složení sedimentů, Al-Si gelů a precipitátů vázaných na výskyt elementálního Al, Si, Fe z monitorovacích vrtů u jímacího území Podluží
Ďurďová, Libuše
Výskyt zvýšené koncentrace síranů v podzemní vodě kvartérních sedimentů v údolní nivě v povodí řeky Moravy má vztah k mnoha specifickým rysům z oblasti hydrogeologie, hydrochemie, microbiologie, geochemie zkoumaného území, k exploataci zdejších vodních zdrojů, ke klimatickým podmínkám a k technickému vybavení vrtů. Jeden z důsledků je tvorba až 2-4 m mocné vrstvy sedimentů na dně monitorovacích vrtů VIS s precipitáty minerálů, kaly, Al a Si gely, s precipitáty elementálních forem Al, Si a Fe. Byly zde nalezeny také koloidy o složení FeS2 a minerály goethit, magnetit, lepidokrokit, pyrit, greygit v extrémních oxidačně redukčních podmínkách.
|
|
|
Těžba a ošetřování sedimentů
Pokorný, J.
Příspěvek pojednává o metodách těžby a ošetřování sedimentů zaměřených na potlačení masového rozvoje vodních květů sinic, tedy snížení trofie. V případě eutrofizovaných nádrží přicházejí tyto metody v úvahu v kombinaci s dalšími postupy, zejména se snižováním přísunu živin z povodí.
|
host ::
RSS.