Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 105 záznamů.  začátekpředchozí86 - 95další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Projevy rizikového a problémového chování ve školní praxi
ŽALOUDKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává téma Projevy rizikového a problémového chování ve školní praxi. Teoretická část je tvořena pěti kapitolami, které se zabývají definováním rizikového a problémového chování, vylíčením jednotlivých vybraných projevů chování ve školní praxi, vymezením školního prostředí s popsáním činností jednotlivých pracovníků, kteří působí na škole v této oblasti. V závěru teoretické části popisuji primární prevenci, význam a praktické využití Individuálního výchovného plánu. V praktické části bakalářské práci jsem využila kvalitativní typ výzkumu - techniku polostrukturovaných rozhovorů, které jsem prováděla s výchovnými poradci na vybraných základních školách. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou formy spolupráce s rodinou a školní péče o žáky, (u kterých se projevuje rizikové chování), jsou na vybraných školách využívány. Dalším cílem bylo zjistit, zda u těchto žáků dochází k zavedení Individuálního výchovného plánu. Výzkumné otázky jsem postavila tak, abych zjistila, jaké formy spolupráce s rodinou využívá školní tým prevence jako prioritní a jak efektivně využívají Individuální výchovný plán v rámci řešení rizikového chování žáků. Za účelem rozhovoru jsem oslovila patnáct základních škol z Jihočeského kraje, z kraje Vysočina a z Jihomoravského kraje. Na mou žádost reagovalo pouze šest základních škol, z toho tři byly z krajského města a tři z malých měst o přibližně stejné rozloze. Rozhovory probíhaly s výchovnými poradci jednotlivých škol a byly zaměřeny na otázky týkající se spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci. Dále jsem se v rámci rozhovoru zaměřila na problematiku zavedení Individuálního výchovného plánu a na zkušenosti získané během jeho realizace. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že vzájemná spolupráce a komunikace školy a zákonných zástupců probíhá pouze prostřednictvím základních komunikačních prostředků. Respondenti dále uváděli, že jsou tyto komunikační prostředky pro jejich potřeby dostačující. Přesto je ze získaných údajů zřejmé, že školy nedostatečně zapojují zákonné zástupce do preventivních strategií a aktivit školy. Nabyla jsem dojmu, že výchovní poradci odpovídají, tak jak by si systém spolupráce a komunikace představovali, než tak jak to opravdu ve škole funguje. Vzhledem k této myšlence jsem se rozhodla výsledky rozhovorů u dvou vybraných škol (malé a velké město) ověřit dodatečnými rozhovory s pracovníky OSPOD a NZDM, kteří pracují s problematickými žáky z vybraných škol. Ti mi potvrdili, že zákonní zástupci nejsou školou dostatečně informování o možnostech prevence rizikového chování z pozice rodiče/ zákonného zástupce. Tento nedostatek vyplývá z nedostatečného počtu kontaktů, např. besed či přednášek organizovaných školou pro zákonné zástupce. Z neinformovanosti zákonných zástupců vznikají v rodinném prostředí další problémy, které se posléze odrážejí ve školním prostředí. Individuální výchovný plán školy využívají pouze ojediněle a zdůvodňují to tím, že postupují stejnými kroky, ale bez zbytečné administrativy a formalit. Při zavádění Individuálního výchovného plánu je důležité určit, zda výchovný problém nelze řešit jinými postupy a zda jsou všechny spolupodílející se strany schopny spolupracovat. Pokud tomu tak není, ani sebelépe připravený Individuální výchovný plán nebude účinný. Výsledky mého výzkumu by mohly být využity jako podklad pro práci s rizikovou skupinou žáků nejen pro školní preventivní tým, ale i pro ostatní pedagogy, především pro třídní učitele, kteří se s projevy rizikového chování žáků setkávají zpravidla nejdříve. Dále by tyto výsledky mohly pomoci ke zlepšení koordinace spolupráce školy se zákonnými zástupci a k rozšíření komunikačních prostředků zaměřených na rodiče. Příklad základní školy v Přerově a jejich vnitřní koordinace spolupráce by mohl sloužit k motivaci a inspiraci, jak lze společnými silami zvládnout obtížné situace.
Rizikové chování středoškolské mládeže
PFAUSEROVÁ, Hana
Tato práce se zabývá problematikou rizikového chování středoškolské mládeže. Součástí práce je šetření zaměřené na projevy rizikového chování, především záškoláctví, šikanu a užívání návykových a nelegálních látek. Průzkum, který nese znaky kvantitativního výzkumu, se zabývá i volným časem mládeže a rodinným zázemím studentů.
Spolupráce škol a kurátorů pro děti a mládež
JAROŠOVÁ, Erika
Bakalářská práce se zabývá interdisciplinární spoluprací při řešení rizikového chování u žáků základních a středních škol. Konkrétně se zaměřuje na spolupráci škol a zástupců sociální oblasti, kurátorů pro děti a mládež. Práce je rozdělena na dvě části, teoretická část seznamuje se stávajícími legislativními normami a teoretickými východisky, jimiž se školská zařízení řídí při realizaci prevence rizikového chování a jimiž se řídí práce sociálních kurátorů pro děti a mládež. Empirická část v návaznosti na část teoretickou mapuje a hodnotí konkrétní zkušenosti zástupců obou subjektů. Výsledkem práce jsou nastíněná doporučení, která mohou zlepšit současnou komunikaci mezi školami a kurátory pro děti a mládež tak, aby interdisciplinární spolupráce obou institucí při řešení rizikového chování přinášela pozitivní výsledky.
Výskyt sebevražd u alkoholiků
LHOTSKÁ, Veronika
V diplomové práci jsem se věnovala problematice výskytu sebevražd u alkoholiků. V České republice spáchalo v roce 2012 sebevraždu 1647 lidí. Jednalo se o 1370 mužů a 277 žen (ČSÚ, 2013). Národní monitorovací středisko pro drogy a drogově závislé nesleduje údaje o počtu úmrtí alkoholiků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem zpracovala poznatky a informace z odborné literatury. Zpracovávám zde problematiku výskytu sebevražd v České republice a problematiku konzumace alkoholu. Praktickou část práce tvoří výzkum, který jsem realizovala v PL Červený Dvůr. Výzkum byl realizován kombinací kvalitativně kvantitativní metody. Kvalitativní část výzkumu je založena na rozhovorech s respondenty. Kvantitativní část proběhla pomocí dotazníkového šetření v PL Červený Dvůr. Dotazníková akce sloužila jako pilotní studie výzkumu. Na základě odpovědí na dotazníky jsem mohla vybrat vhodné respondenty, se kterými jsem provedla rozhovor a zjistila doplňující informace. Stanovila jsem si několik cílů výzkumu. Hlavním cílem bylo zmapovat sebevražedné chování u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. K jeho splnění jsem si stanovila dílčí cíle. Prvním cílem je porovnat důvody realizace pokusu o sebevraždu u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. Nejčastějším důvodem pro spáchání sebevražedného pokusu u zkoumaného souboru byla nešťastná láska nebo rozchod s partnerem. Dalším cílem výzkumu bylo porovnat způsoby realizace sebevražedného pokusu. Nejčastějším způsobem bylo podřezání žil v opilosti. Tento způsob použila většina oslovených respondentů. Třetím cílem bylo porovnat důvody a způsoby realizace sebevražedného pokusu a alkoholiků a toxikomanů v PL Červený Dvůr. Hlavním důvodem toxikomanů, který vedl ke spáchání pokusu o sebevraždu, se ukázala být ztráta smyslu života, zatímco u alkoholiků byla nejčastějším důvodem nešťastná láska. Nejčastěji voleným způsobem spáchání pokusu o sebevraždu bylo podřezání žil, a to jak u toxikomanů, tak u alkoholiků.
Role středisek výchovné péče v rámci prevence rizikového chování
ŘÍHÁČKOVÁ, Věra
Cílem bakalářské práce bylo vypracování preventivního programu pro konkrétní základní školu, reagující na její aktuální situaci a oblast rizikového chování ve městě. Základní škola se nachází v obvyklém městě, kde je průměrná sociální úroveň. Škola stojí v klidné čtvrti a slouží dětem z celého města a okolních vesnic. Je dobře materiálně zajištěna a žáci se v ní proto cítí dobře. Jelikož se už v minulosti zde šikana objevila, vypracovala jsem preventivní program proti šikaně pro šestý ročník základní školy. Šestý ročník sem si vybrala proto, že je jednou z nejrizikovějších skupin na základní škole. Většinou do něj přicházejí žáci noví a vznikají zde třídy atletické, ve kterých mají žáci sklony k sebeprosazování se, a ti málo úspěšní či naopak velmi úspěšní se mohou stát obětí šikany. Hlavním cílem programu je, aby žáci uměli mezi sebou komunikovat a měli ve svém třídním pedagogovi oporu. Preventivní program je dlouhodobý a komplexní. Do programu byly zvoleny aktivity (hry) seznamovací, komunikační, na utužování vztahů, morální, pohybové a zábavné. Všechny zvolené hry měly za cíl dosáhnout kladného vztahu mezi žáky, aby uměli spolu komunikovat a řešit různé problémy. Žáci by měli mít ve svém třídním učiteli oporu, proto by se do dění her měl zapojovat i on. Hodnocení preventivního programu probíhá průběžně a závěrečně pedagogy i žáky. Průběžné hodnocení je zakomponováno do třídnických hodin, kde žáci odpovídají na dané otázky a jednou za 2 měsíce metodik prevence realizuje s žáky sociometrii. Dále pedagog celý rok žáky sleduje a při výskytu problému ve třídě začne s třídou pracovat. Závěrečné hodnocení probíhá na konci školního roku, kdy si žáci zahrají hru na komunikaci a řešení různých problémů a díky tomu pedagog zjistí, zda byl či nebyl preventivní program účinný. Celý vypracovaný preventivní program byl nabídnut základní škole, pro kterou byl vypracován.
Souvislost volnočasových aktivit a kriminality mládeže
KUBINEC, Patrik
Diplomová práce prezentuje souvislosti mezi projevy kriminality a využíváním volného času u mládeže, které byli vyhledány, v rámci výzkumu, v delikventním chování nezletilých dětí a mladistvých, kteří se delikvence dopouštěli na Prachaticku, v letech 2009 až 2012, za předpokladu, že mladí delikventi se dopouštějí kriminálních činů, jako nejzávažnějšího stupně rizikového chování, téměř vždy ve svém volném čase. V práci se autor pokouší zjistit, jaké souvislosti lze nalézt mezi kriminálními projevy mládeže a využíváním volného času mládeží.
Role sociálně-právní ochrany při řešení problémového a rizikového chování juvenilní populace ve vychovatelské praxi v aspektu zdravotně edukačního zásahu v lokalitě Prahy.
WDOWYCZYNOVÁ, Zdeňka
Cílem této diplomové práce je ukázat, jakou roli zastává Orgán sociálně-právní ochrany dětí při řešení rizikového chování dětí a dospívající mládeže a analyzovat metody a nástroje, které tento orgán využívá k maximalizaci efektivity intervencí, jež by měly zamezit dalšímu závadovému chování dětí negativně ovlivňujícímu jejich vývoj. Současně práce uvádí, z jaké legislativní úpravy sociálně-právní ochrana dětí vychází. V teoretické části se zabývá jak analýzou faktorů na straně osobnosti jedince, tak i vlivy rodinného, školního a sociálního prostředí, které se na vzniku a pokračování rizikového chování podílejí. Podrobněji se věnuje záškoláctví, patřícímu mezi typy rizikového chování. Ve výzkumné části práce přináší poznatky o tom, jak kurátoři pro děti a mládež hodnotí spolupráci se školami při řešení záškoláctví v průběhu povinné školní docházky, jaké faktory na straně rodiny a školního prostředí vnímají jako rizikové a zda považují současnou zákonnou a metodickou úpravu za dostačující. Z výsledků jsou vyvozeny závěry a doporučení pro pedagogické pracovníky škol, tj. třídní učitele, pracovníky výchovného poradenství i ředitele škol, k prevenci vzniku záškoláctví (případně jeho minimalizaci), se zdůrazněním možnosti spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí, a to již při prvních signálech špatné docházky dětí do školy nebo při jiných výchovných problémech, zvláště pak v případech váznoucí spolupráce s rodiči.
Problematika trávení volného času u dětí na 2. stupni základní školy a kompenzace školní zátěže
LEŽÁKOVÁ, Petra
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou trávení volného času u dětí na 2. stupni ZŠ a kompenzací školní zátěže. V dnešní době mají děti nepřeberné množství aktivit, kterým se mohou ve svém volném čase věnovat. Tyto aktivity jim nabízejí střediska volnočasových aktivit, sdružení dětí a mládeže, ale i školní družiny a školní kluby a další zařízení, která se věnují dětem a jejich volnému času. Jedná se především o sportovní aktivity, různé zájmové kroužky, které poskytují dětem možnost výletů, poznávání přírody a řadu jiných činností. Svůj volný čas tráví děti i pasivním způsobem a to většinou u počítače nebo televize. To je důvod, proč bychom se měli touhle problematikou zabývat. Měli bychom dětem pomoci, aby svůj čas naplnily plnohodnotně a efektivně a dokázaly ho využít pro své zájmy a záliby. Je řada faktorů, které jejich volný čas může ovlivnit. Mezi hlavní patří rodina, vrstevníci a v neposlední řadě učitel a škola, kterou dítě navštěvuje a řada dalších, kteří mají na dítě při výběru jeho volnočasových aktivit vliv. Svou práci jsem rozdělila do dvou částí. První část je teoretická.Druhou část mé práce tvoří praktická část. Pro její zpracování jsem si zvolila kvantitativní výzkum. K tomuto výzkumu byla použita metoda dotazníků pro žáky 2. stupně základních škol. Výsledky těchto dotazníků jsou uveřejněny v mé práci. Cílem mé práce bylo provedení monitoringu trávení volného času dnešní mládeže. Pro naplnění daného cíle jsem si zvolila 4 hypotézy. Hypotéza 1: Současné děti dávají přednost spíše pasivnímu způsobu trávení volného času než aktivnímu. Hypotéza 2: U pasivního způsobu trávení volného času dávají přednost počítači před televizí. Hypotéza 3: Sportovním aktivitám se více věnují chlapci než dívky. Hypotéza 4: Žáci dávají přednost kolektivním sportům před sporty pro jednotlivce.
Realizace primární prevence rizikového chování na základních školách
NOVÁČKOVÁ, Magda
Záměrem diplomové práce je v teoretické části shromáždit aktuální náhledy na pojetí primární prevence v prostředí základních škol, analyzovat systém strategického plánování a řízení prevence na celostátní a krajské úrovni a rozebrat úkoly základní školy v této oblasti. Praktická část bude sledovat a komparovat cíle a priority krajských preventivních strategií (na příkladu dvou krajů) a dále autorka provede šetření v prostředí vybraných základních škol těch krajů, jejichž strategie bude předmětem prvotní analýzy. Zaměří se v tomto kontextu na strukturu prevence ve školách a na její návaznost na strategické cíle. Porovná také podoby realizace prevence a vybere vhodné příklady dobré praxe. Na základě výzkumu bude v závěrech práce formulovat doporučení pro realizaci primární prevence na školní úrovni.
Role nízkoprahových zařízení v ovlivňování zájmů návštěvníků
VICHERKOVÁ, Vladimíra
Práce se zabývá mapováním činností nízkoprahových zařízení.Definuje zájmy dítěte, jejich vývoj a rozdělení.Vymezuje faktory,které ovlivňují zájmy dětí a mládeže.Seznamuje nás se základními faktory - rodina,vrstevnická skupina. Definuje rizikové chování v období dospívání. Další otázkou je rozdíl mezi mládeží organizovanou a neorganizovanou, využití volného času a následky negativních činitelů,které ovlivňují vývoj jedince.Seznmuje nás s nabízenými službami v nízkoprahových zařízeních.Praktická část obsahuje rozbory a výstupy z rozhovorů s pracovníky ze tří zařízení: klubu Ostrov,klub pro zájemce od 6 do 26 let Cheiron T,klubu pro zájemce od 14 do 26 let Station 17 Prevent. Všechna tři zařízení jsou velmi přizpůsobivá zájmům jejich klientů. Poskytují vysoce kvalitní komplexní nabídku služeb.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 105 záznamů.   začátekpředchozí86 - 95další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.