|
|
Role sestry v edukačním procesu u pacientů s hypertenzí.
HEJNOVÁ, Iveta
Předkládaná bakalářská práce na téma " Role sestry v edukačním procesu u pacientů s onemocněním hypertenze " se zabývá problematikou vysokého krevního tlaku s aspektem na vzdělávání pacientů ze strany sestry, což je v současné době velice aktuální téma. Práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsme se zaměřili na to, co je o problematice vysokého krevního tlaku, nefarmakologické léčbě a edukační činnosti známé v odborné literatuře. Věnujeme se charakteristice onemocnění hypertenze, metodám měření krevního tlaku v ošetřovatelské péči, rizikovým faktorům, příznakům, léčbě onemocnění, komplikacím a ošetřovatelské péči o hypertonika. Dále se zabýváme ošetřovatelským modelem dle Hendersonové, jenž je aplikován v oboru kardiologie. Také zmiňujeme Centrum prevence civilizačních chorob v Českých Budějovicích, které se zaměřuje civilizačními chorobami a věnuje se pacientům s těmito onemocněními. Druhá část se věnuje empirickému šetření, jeho průběhu a výsledkům výzkumného šetření, které bylo realizováno v průběhu roku 2015 až 2016. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo odkrývání jevů v oblasti edukace pacientů s diagnózou hypertenze v oblasti změny životního stylu. Výzkumné šetření proběhlo v nemocničním zařízení a ambulancích praktického lékaře v Jihočeském kraji. Po stanovení hlavního cíle jsme určili cíl intelektuální, praktický a personální. Na základě určených cílů jsme vytvořili pět výzkumných otázek, které se staly základem dalších otázek rozhovoru s respondenty. K realizaci výzkumného šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor, jehož součástí byly základní a doplňující otázky. Doplňující otázky byly pokládány v případě potřeby v průběhu rozhovoru s respondenty. Výzkumný soubor zahrnuje dvě skupiny respondentů. První skupinu tvořily sestry ze dvou pracovišť - z kardiologického oddělení a z ambulancí praktického lékaře. Druhou skupinu tvořili pacienti s diagnostikovanou hypertenzí z kardiologického oddělení a ambulance praktického lékaře. Původně mělo výzkumné šetření pokračovat v kardiologické ambulanci, ale na doporučení hlavní sestry bylo od tohoto záměru odstoupeno. Přesto, že výzkumné šetření v kardiologické ambulanci nebylo uskutečněno, myslíme si, že celkové výsledky šetření přináší důležité poznatky o zkoumaném jevu. Ve výzkumném šetření jsme se zaměřili na realizaci edukačního procesu z pohledu sestry i pacienta. Sestry přiznávají, že edukační proces ve většině případů neprobíhá. Důležitým faktorem, který z jejich pohledu tento proces ovlivňuje, je nedostatek času a malý zájem pacienta o tuto problematiku. Výzkumné šetření ukázalo, že ve většině případů našich respondentů edukační proces neproběhl. Dále bylo zjištěno, že sestry prokazují odborné kompetence o nefarmakologické léčbě u onemocnění hypertenze, které pacientům nepředávají nebo pouze v malé míře. Pacienti hodnotí edukační proces jako nedostatečný. Většina respondentů se domnívá, že informace o nefarmakologické léčbě by měl podávat lékař. Sestra by měla podle pacientů informace zopakovat a doplnit. Respondenti tedy neočekávali při diagnostice podání informací ze strany sestry. Někteří pacienti vidí jako jeden z důvodů časově omezený kontakt se sestrou. Domníváme se tedy, že jedním z možných řešení je snížit počet pacientů na jednu ošetřující sestru na kardiologickém oddělení. V ambulanci by bylo vhodné snížit počet pacientů na jednoho praktického lékaře, a tedy i ošetřující sestru. V současné době, kdy je ve zdravotnictví v ČR obecně nedostatek kvalifikovaného personálu je toto řešení prozatím nerealizovatelné. Časová nedostatečnost je podle nás jedním ze zásadních faktorů ovlivňující efektivní edukační proces. Věříme, že tato práce bude přínosem nejen pro budoucí profesní život autorky, ale také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Zároveň se otevírá prostor pro výzkumné šetření většího a podrobnějšího zkoumání vzhledem k zjištěným jevům.
|
|
|
Analýza časových snímků sítnice
Nováková, Marie ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá způsobem snímání retinálních snímků fundus kamerou, jejich vlastnostmi a vyhodnocováním průměru retinálních cév z těchto snímků. Dále je zde popsáno několik studií, které jsou zaměřeny především na vztah průměru retinálních cév k hypertenzi, srdečním onemocněním, diabetu mellitu a glaukomu. Druhá část této práce je zaměřena na extrakci pulsací retinálních cév z časových videosekvencí sítnice a na jejich základní analýzu. Navržená metoda je detailně popsána a otestována na jedné sekvenci.
|
|
| |
|
|
Design tlakoměru
Běťáková, Vendula ; Řezníček, Svatopluk (oponent) ; Fridrichová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh designu tlakoměru, jenž by respektoval funkční požadavky a pojímat o technických a estetických aspektech. Práce zahrnuje studii současné situace na trhu a vývoj nových technologií v dané problematice. Návrh se zabývá ergonomickou a konstrukční stránkou problematiky.
|
|
|
Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny
JIŘINEC, Martin
Tématem bakalářské práce je Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny. Zabývá se tedy možnými příčinami vzniku bolesti na hrudi a možnostmi jejich diagnózy. Součástí teoretické části práce je definice zdravotnické záchranné služby, diferenciální diagnostiky. Dále jsou zde uvedeny definice ischemické choroby srdeční a zánětlivá onemocnění srdce, způsobující bolest na hrudi. Popsány jsou zde také respirační onemocnění, arytmie a další možné příčiny vzniku bolesti na hrudi, hypertenze, hypoventilace, mdloba (synkopa). U jednotlivých onemocnění je popsána příčina, příznaky a přednemocniční neodkladná péče. V praktické části práce byl výzkum proveden kvalitativní formou. Sběr dat byl proveden technikou sekundární analýzy dat (archivované nahrávky tísňové výzvy, výjezdové listy). Výběr vzorku byl proveden metodou specifického výběru. Výzkumný soubor tvořily případové studie tísňových výzev pro bolest na hrudi a výjezdové listy zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Z důvodu velkého počtu tísňových výzev pro bolest na hrudi byly po dohodě s vedoucím práce vybrány a porovnány jen výzvy z měsíce prosince a července roku 2014. Cílem práce bylo zmapování nejčastějších bolestí na hrudi. Zmapování bylo provedeno výčtem jednotlivých diagnóz a vložením tabulek. Výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou nejčastější bolesti na hrudi". Z důvodu velkého počtu výzev s touto indikací byly po dohodě s vedoucí práce vybrány ke srovnání měsíce prosinec a červenec, vrcholy letních a zimních měsíců. Z tabulek č.1 a č.2, jež obsahovaly stanovené diagnózy z indikace zdravotnického operačního střediska bolest na hrudi viz. příloha vyplývá, že v prosinci byla nejčastější diagnóza bolest hrudi NS k níž vyjížděla rychlá zdravotnická pomoc 145 krát. V červenci byla nejčastější diagnóza také bolest hrudi NS, a to v 108 případech. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části práce svědčí o tom, že tísňová výzva bolest na hrudi může mít celou řadu příčin. Diagnózy, určené výjezdovou skupinou, byly z oblasti kardiovaskulárních, respiračních, gastrointestinálních onemocnění, dále může bolest na hrudi způsobit také zlomenina předloktí, bolest zad, apod. Zdaleka ne ve všech případech se podaří výjezdové skupině odhalit příčinu bolesti na hrudi. Tyto případy jsou označovány jako bolest hrudi NS, jiné bolesti NS apod.
|
|
|
Edukační ošetřovatelské diagnózy a jejich využitelnost v praxi
NOVÁČKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou využívání edukačních ošetřovatelských diagnóz. Tyto diagnózy nejednotně označované jako diagnózy ke zlepšení zdraví, edukační či wellness si kladou za cíl zlepšení a upevnění zdraví jedince, popřípadě komunity a staví na potřebě klienta zlepšit se v určité oblasti (1, 2). Přestože mnoho sester vyjadřuje zájem o wellness ošetřovatelské diagnózy a využívá je, existuje zde stále spor o tom, zda jsou diagnózy tohoto typu opravdu klinicky užitečné (3). Cílem výzkumné části této bakalářské práce bylo zjistit, jaké edukační ošetřovatelské diagnózy se nejčastěji využívají na interním oddělení u pacientů s lékařskou diagnózou diabetes mellitus 2. typu a hypertenze. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. První otázka: Které edukační ošetřovatelské diagnózy se nejčastěji využívají u pacientů s lékařskou diagnózou diabetes mellitus 2. typu? Druhá otázka: Které edukační ošetřovatelské diagnózy se nejčastěji využívají u pacientů s lékařskou diagnózou hypertenze? Pro výzkumnou část práce byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření, metodou sekundární analýzy dat. V tomto případě se jednalo o studium ošetřovatelských dokumentací klientů s lékařskou diagnózou diabetes mellitus 2. typu nebo hypertenze. Sledovaná data byla zaznamenána do záznamového archu (Příloha č. 1), následně zpracovávána metodou kódování a zařazena do následujících kategorií: Písemný záznam o edukaci, Edukační diagnóza pojmenování problému, Plán edukace, Průběh edukace, Vyhodnocení edukace. Výzkumný soubor tvořilo celkem deset ošetřovatelských dokumentací klientů hospitalizovaných v čase výzkumného šetření na stanicích interního oddělení Nemocnice Písek a.s. Jednalo se o ošetřovatelské dokumentace šesti klientů trpících onemocněním diabetes mellitus 2. typu, z nichž jeden trpěl současně i onemocněním hypertenze a čtyř klientů s lékařskou diagnózou hypertenze, z nichž jeden trpěl i diabetem. Z výzkumného šetření vyplývá, že edukační ošetřovatelské diagnózy či pojmenování edukační potřeby klienta sestry při své práci využívají. Edukační diagnózy byly objeveny v každé ze zkoumaných dokumentací. Všechny se upínaly pouze na pojem deficitních znalostí. V dokumentacích klientů s lékařskou diagnózou diabetes mellitus 2. typu byly nalezeny edukační diagnózy vztahující se k oblastem, které jsou uváděné v dostupné literatuře jako žádoucí pro tyto klienty. V případě klientů s onemocněním hypertenze byl výsledek podobný. Zajímavé bylo zjištění, že edukační diagnóza často není v souladu s tématy edukace, přispívá k tomu zřejmě i uvádění edukačních diagnóz mimo záznam o edukaci. Při výzkumném šetření byly zjištěny i další informace, které se týkaly kvality záznamu edukační činnosti. Sestry nezaznamenávají některé komponenty plánu edukace, jako jsou cíle edukace, druh a prostředí. Ve všech zkoumaných edukačních záznamech chybí řádné zhodnocení edukace sestrou, objevuje se pouze holý zápis o tom, že klient byl edukován v určité oblasti. Na rozdíl od toho zhodnocení edukace klientem je v dokumentacích zaznamenáno, ovšem u některých klientů je velmi strohé. Výsledky tohoto výzkumu poukazují na to, že edukační ošetřovatelské diagnózy se u klientů s onemocněním diabetes mellitus či hypertenze využívají a vždy jsou formulovány jako deficit vědomostí klienta. Oblasti, kterých se tyto diagnózy týkají, jsou v souladu s lékařskou diagnózou klientů. V některých edukačních dokumentacích jsou zaznamenané i edukační diagnózy týkající se jiných individuálně specifických oblastí. S ohledem na zmiňovaná onemocnění klientů by bylo na místě využívat i edukační diagnózy deficit dovedností. Celkové zaznamenávání edukace není bez chyb a je nutné na jeho zlepšování pracovat. Z tohoto důvodu je výstupem práce vzorová dokumentace pro záznam edukační činnosti. (Příloha č. 1) Tato dokumentace byla zhodnocena staniční sestrou Zdeňkou Matušicovou jako přehledná a dobře využitelná v praxi.
|
|
|
Stravovací zvyklosti pacientů s metabolickým syndromem
NOVÁČKOVÁ, Anna
Metabolický syndrom (syndrom X, Reavenův syndrom) je u nás často vyskytujícím se onemocněním. V praxi jsou běžně diagnostikovány pouze jednotlivé složky metabolického syndromu (MS), které nejsou chybně dávány do souvislosti s uceleným komplexem MS. Složky MS zahrnují inzulinoresistenci, obvod pasu (u žen nad 88 cm a u mužů nad 102 cm), hypertenzi, zvýšené triglyceridy (nad 1,7 mmol/l) a nízký HDL-cholesterol (u žen pod 1,25 mmol/l a u mužů pod 1,0 mmol/l). Výskyt MS lze tedy rozdělit na prevalenci samotného MS, která odpovídá 30% populace a prevalenci alespoň jedné složky MS, která se pohybuje okolo 80% populace. Nejčastějšími příčinami MS jsou tzv. vlivy prostředí, jako například obezita androidního typu, syndrom inzulinoresistence, steatóza jater, systémový zánět, změny trávicího traktu, hypertenze, hypertriglyceridémie, fetální malnutrice, nižší bazální energetický výdej, syndrom spánkové apnoe, změny střevní flóry, hyperglykémie a kumulace viscerálního tuku. Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi, životním stylem a dalšími faktory, které mohou být důvodem vzniku tohoto syndromu. Cílem práce je zhodnotit stravovací zvyklosti a životní styl pacientů s MS před vypuknutím onemocnění a posoudit, zda obezita má zásadní podíl na vzniku MS. Na podkladě zvolených cílů byly zformulovány dvě výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1: Dodržovali pacienti trpící metabolickým syndromem před vypuknutím onemocnění zásady zdravého stravování? Výzkumná otázka 2: Má obezita zásadní vliv na vznik metabolického syndromu? V teoretické části mé práce je popsán a definován MS a vztah výživy k nemocnosti. Dále jsou zde objasněny příčiny vzniku MS, jednotlivé složky syndromu a jejich léčba. Vysvětlena je souvislost obezity s metabolickým syndromem, rozdělení obezity do jednotlivých stupňů a dietní opatření při léčbě obezity. V závěru této části je popsána léčba a prevence metabolického syndromu.V praktické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního výzkumu, který byl zaměřen na: 1. zhodnocení stravovacích zvyklostí před vypuknutím onemocnění; 2. výskyt obezity u pacientů; 3. na životní styl pacientů; 4. přítomnost jednotlivých onemocnění, která úzce souvisí s metabolickým syndromem. K vypracování výzkumné části své bakalářské práce jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Výzkum jsem provedla pomocí dotazníkového šetření v jihočeském a západočeském kraji. Výzkumný soubor byl tvořen 30ti pacienty obou pohlaví a různých věkových skupin, kterým byl diagnostikován metabolický syndrom. V dotazníku byly otázky zaměřené na zmapování stravovacích zvyklostí respondentů, jejich životní styl (kouření, pohybová aktivita, porce jídla za den a pravidelnost snídaní), předchozí a nynější onemocnění respondentů a jejich nejbližších rodinných příslušníků. Cílem šetření bylo vyhodnotit, jakou roli hraje obezita, životní styl a způsob stravování pro vznik onemocnění MS. Výsledky neprokázaly dodržování zásad zdravé výživy u pacientů s MS před vypuknutím onemocnění, zatímco většina respondentů byla obézních, nebo s nadváhou. Z výsledků lze usoudit, že na vznik metabolického syndromu mohou mít vliv i genetické faktory. Další zjištěnou zajímavostí bylo, že MS se vyskytuje u více osob mladších 40 let. Předkládaná práce rozšiřuje poznatky o rizikových faktorech vzniku MS a vzájemných souvislostech mezi stravovacími návyky, obezitou a vznikem MS. Čím jasnější jsou příčiny onemocnění, tím lépe se zavádějí a uplatňují účinná preventivní opatření. Na podkladě zjištění této práce lze sestavit výživová doporučení pro prevenci vzniku metabolického syndromu.
|
|
|
Hypertenze jako příčina dočasné pracovní neschopnosti a její invalidizující důsledky
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Jednou z nejčastějších nemocí oběhového aparátu je hypertenze. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci představuje závažný zdravotní, ale i sociální problém. Neléčená hypertenze vede k závažným orgánovým komplikacím, které zcela zásadně ovlivňují kvalitu života nemocného. Avšak dříve než se hypertenze začne léčit, měla by předcházet prevence. Preventivní opatření můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi preventivní opatření primární řadíme zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti, dostatečnou fyzickou aktivitu, redukci soli v potravě, omezení příjmu alkoholu. K sekundární prevenci řadíme časné odhalení nemocných s již existující hypertenzí. Prevencí by se snížily náklady na léčbu jak pacientovi, tak státu, a to zejména v případě komplikací hypertenze a hospitalizace v nemocnici. Čím účinnější je léčba a čím dříve je započatá, tím více se oddaluje vznik komplikací a prodlužuje se plnohodnotná fáze života. Akutní zhoršení hypertenze nebo komplikace jsou častou příčinou dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti by se měl zlepšit zdravotní stav a mělo by dojít k jeho vyléčení nebo stabilizaci, aby se člověk mohl vrátit zpět do původního zaměstnání. Pokud nedojde k vyléčení nebo stabilizaci zdravotního stavu a tento stav trvá alespoň jeden rok, jako další přichází v úvahu invalidita. V našem pojetí je invalidita chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často jsou v ní obsaženy i jiné aspekty jako jsou zdravotní, sociální, pracovně-právní. Do 31. 12. 2009 byla invalidita rozdělena na plnou a částečnou (plné a částečné invalidní důchody). Od 1. 1. 2010 se upustilo od dělení na plnou a částečnou invaliditu a nahradila jej tzv. třístupňová invalidita (invalidní důchod). Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je podíl hypertenze a jejích komplikací na dočasné pracovní neschopnosti a následné dlouhodobé míře poklesu pracovní schopnosti v letech 2007 - 2011. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, počet případů dočasné pracovní neschopnosti má v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstající tendenci a druhá hypotéza, počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstá. K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu jsem zvolila metodu sekundární a obsahové analýzy dat dokumentů, které se týkají posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení. První základní soubor tvořili pojištěnci, kterým byla vystavena dočasná pracovní neschopnost v letech 2007 ? 2011 v okrese České Budějovice. Druhý základní soubor tvořily osoby, kterým byla přiznána invalidita v letech 2007 - 2011 v okrese České Budějovice. Výběr respondentů byl účelový dle diagnóz. Po rozboru a srovnání dat se první hypotéza nepotvrdila, protože pojištěnci mající dočasnou pracovní neschopnost z důvodu hypertenze a jejích komplikací v roce 2007 - 2011 neměla narůstající tendenci. Rovněž se nepotvrdila ani druhá hypotéza, kdy jsem zjistila, že počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací nenarůstá. Jako návrh dalšího postupu by bylo zajímavé zaměřit se na věk, pohlaví, vzdělání a profesi pojištěnců a také zda je skutečně důvodem podání žádosti o invalidní důchod zdravotní stav žadatele nebo jejich socioekonomická situace.
|
|
|
Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u dospělých diabetiků 2. typu
DRDOVÁ, Martina
Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější získanou metabolickou poruchou vyznačující se relativním nedostatkem inzulinu, který vede v organizmu k nedostatečnému využití glukózy. Základní diagnostickou poruchou je nerovnováha mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. Každým rokem v České republice přibude 55 000 registrovaných diabetiků 2. typu. Hypertenzí neboli vysokým krevním tlakem dnes trpí každý čtvrtý dospělý člověk. U diabetiků 2. typu se hypertenze vyskytuje dvakrát častěji než u lidí, kteří diabetem netrpí. Rizikové faktory pro vznik vysokého krevního tlaku, jsou nezdravý životní styl, do kterého patří nedostatek pohybu, obezita, vysoký příjem soli a nasycených mastných kyselin v dietě, nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické práci se věnuji charakteristice diabetu mellitu 2. typu., léčbě diabetu mellitu 2. typu a edukaci diabetiků. Další část je věnována příjmu sodíku a hypertenzi v souvislosti s diabetem. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Jako technika sběru dat byl použit sběr jídelníčků, rozhovor a pozorování. Výzkumu se zúčastnilo 13 pacientů ve věku 48 ? 69 let, mezi nimiž bylo 6 žen a 7 mužů. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda diabetici 2. typu dodržují diabetickou dietu, a druhým cílem bylo zjistit přijímané množství sodíku ve stravě diabetiků 2. typu a zda se shoduje s doporučenou denní dávkou. Byly položeny tyto výzkumné otázky: Jak diabetici 2. typu dodržují dietu? Jaké je množství přijímaného sodíku ve stravě diabetiků 2. typu? Jaký vliv má příjem sodíku na diabetiky 2. typu? Jaký význam má edukace pro diabetiky 2. typu? Oba cíle byly splněny a všechny otázky byly zodpovězeny. U většiny pacientů byl zjištěn zvýšený příjem sodíku, ale obsah minerálních látek v krvi mají všichni diabetici v normě. Přesto u osmi diabetiků byly naměřeny hodnoty krevního tlaku vyšší než 140/90, tj. hypertenze. Pacienti se snaží po většinu času dodržovat diabetickou dietu. Existují však vyjímky, které se opakují v pravidelných intervalech. Takovou situací jsou například Vánoce nebo nedělní návštěvy. Celou edukaci diabetiků bych zhodnotila jako částečně úspěšnou, ale po celou dobu na sledovaných a konzultovaných jídelníčcích nebyly zaznamenány statisticky významné změny.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou
KOLPOVÁ, Ivana
Těhotenství, porod a šestinedělí představují pro ženu biologickou zátěž. Zdravá žena ji však překonává bez větších problémů. Mnohé těhotné se často cítí v těhotenství dokonce lépe než mimo ně. Někdy se však organismus ženy nedokáže na novou situaci adaptovat, a proto překonává biologickou zátěž {--} těhotenství {--} námahou. U těchto žen pak vzniká skupina příznaků, která se souhrnně nazývá gestózy. Gestózy jsou onemocnění vázající se pouze na těhotenství a vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči a informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. První hypotéza byla stanovena takto: Ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy s gestózou mají dostatek informací o svém onemocnění. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} výzkum prokázal, že ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} těhotné ženy s gestózou mají skutečně dostatek informací o svém onemocnění. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdávány na gynekologicko porodnických odděleních v nemocnici Písek, a.s., České Budějovice, a.s., Jindřichův Hradec, a.s. v období od ledna do července roku 2007. Celkem bylo zpracováno 79 dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. V tomto výzkumu byly cíle práce splněny. Byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou a dále i informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. Mezi specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou se zařazuje sledování a měření TK, otoků, pravidelné vážení pacientek, doporučuje se poloha na levém boku, porodní asistentka provádí různá vyšetření, pečuje o klientku v oblasti hygieny, vyprazdňování a psychiky. Většina dotazovaných žen (54 %) uvedla, že jsou dostatečně informovány o svém onemocnění, 15 % si myslí, že nejsou dostatečně informované a 31 % neví. Přesto že většina žen (54 %) je dostatečně informovaná, je to něco málo přes polovinu, a proto si myslíme, že by se měla informovanost do budoucna zvýšit, k čemuž by mohla přispět i tato bakalářská práce. Tato bakalářská práce by dále mohla posloužit jako studijní materiál pro další ročníky porodních asistentek, jako edukační materiál pro porodní asistentky již v praxi a publikována na internetu.
|
host ::
RSS.