|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřování dětí na transplantační jednotce
HERKUCZOVÁ, Lenka
Onkologické onemocnění je pro každého velmi stresující a zatěžující situace. Nádorová onemocnění se stala ve druhé polovině 20. století druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých. Přináší velký zásah do života dítěte, jeho rodiny a často i do života jedinců v blízkém okolí dítěte. Výzkum probíhal na transplantační jednotce a standardním oddělení Kliniky dětské onkologie. Cílem práce bylo zjistit specifika péče na transplantační jednotce a na základě získaných poznatků stanovit postupy, které mohly zpříjemnit nebo zkvalitnit péči o děti transplantační jednotce. Cíle byly splněny. Na základě výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy.
|
|
|
Specifika výživy u onkologicky nemocných
KRAUSOVÁ, Lada
U pacientů s nádorovým onemocněním je problém výživy velmi složitý. Až u poloviny z nich se objevuje nechutenství hraničící přímo s odporem k jídlu, častý je rychlý pocit plnosti po prvých soustech. Některé druhy léčby samy vedou přechodně ke zvracení, průjmům nebo potížím s polykáním. Špatný stav výživy, tzv. malnutrice, znamená pro nemocného se zhoubným nádorem velmi často celkově horší prognózu, sníženou toleranci k protinádorové léčbě a častější výskyt komplikací. Plně vyjádřený klinický obraz malnutrice je znám pod označením kachexie, který je charakterizován nápadnou vyhublostí, ztrátou svalstva i podkožního tuku. Uvádí se, že 30% až 90% onkologických pacientů trpí malnutricí. V neposlední řadě pokračující váhová ztráta snižuje pacientovu kvalitu života. Výživa by neměla vést k pouhému prodloužení přežití bez odpovídající kvality života. Cílem práce bylo zjistit používání nutričních záznamů na onkologických odděleních ve vybraných nemocnicích v ČR; zjistit, zda sestry znají příčiny malnutrice u onkologicky nemocných a zjistit znalost sester o zásadách výživy u onkologicky nemocných. Byly stanoveny hypotézy - na vybraných onkologických odděleních v ČR se používají nutriční záznamy, sestry pracující na onkologických odděleních znají příčiny malnutrice, sestry pracující na jiných odděleních než onkologických neznají příčiny malnutrice a sestry pracující na onkologických odděleních znají zásady výživy u onkologicky nemocných. Byl použit kvantitativní výzkum. Metoda dotazování, technika sběru dat dotazníkem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že na onkologických odděleních, ale i na neonkologických odděleních se používají nutriční záznamy a již se zavedla funkce nutričního terapeuta a vybudovaly se nutriční týmy. První hypotéza byla potvrzena. Jelikož sestry znají příčiny podvýživy u onkologicky nemocných, druhá hypotéza byla potvrzena. Neznalost příčin podvýživy jsem předpokládala u sester pracujících na jiných odděleních než onkologických. Třetí hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Sestry znají zásady správné výživy u onkologicky nemocných. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. Pro praxi bych doporučila nutnost kladení důrazu na dostatečnou znalost problematiky podvýživy u nemocných s malnutricí a kachexií na onkologických i neonkologických odděleních ze strany sestry, zavedení a dodržování standardů ošetřovatelské péče vztahující se k problematice výživy u pacientů s onkologickým onemocněním, provádění edukace nemocných o specifikách výživy vzhledem k onemocnění a druhu léčby a multidisciplinární přístup a spolupráci (nutriční tým).
|
|
|
Psychosociální podpůrná péče o onkologicky nemocné
PAPEŽOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá oblastí podpůrné péče v onkologii. Cílem práce je upozornit na význam psychosociální péče jako nedílné součásti komplexní péče o onkologicky nemocné. Teoretická část obsahuje charakteristiku vlivu onkologického onemocnění na kvalitu života nemocného a jeho blízkých. Popisuje proces přijímání těžké nemoci a překonávání typických překážek v různých fázích nemoci. Současně s tím předkládá nástin potřeb onkologického pacienta včetně potřeby spirituální péče. Empiricko-teoretická část se věnuje vymezení pojmu podpůrná péče. Mapuje komu je psychosociální podpůrné péče v České republice určena a v jakých zařízeních se s ní pacienti mohou setkat. Zároveň se věnuje objasnění pojmu psychoonkologie a nastiňuje vznik a rozvoj psychoonkologie v České republice. Výzkumná část se zabývá problematikou nabídky a poptávky psychosociální podpůrné péče. Zároveň nabízí vhled do zkušeností onkologické pacientky, zakladatelky sdružení Amelie o. s. Toto sdružení nabízí psychosociální podporu a péči onkologicky nemocným a jejich blízkým.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí
ČAŇKOVÁ, Helena
Téma této diplomové práce je : Specifika ošetřovatelská péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí. Dětské bolest je fenoménem, který je opředen celou řadou mýtů a nepravd. Je také nedostatečně hodnocena a léčena. Sestrami i lékaři bagatelizována. Sestry mají v léčbě bolesti nezastupitelnou úlohu, s dětským pacientem jsou častěji než lékař, jsou v úzkém kontaktu s jeho rodiči. Péče o dítě trpící bolestí je závažným úkolem ošetřovatelství. Ošetřování pacienta s bolestí vyžaduje komplexní, holistický přístup. Sestry, i když bolest správně diagnostikují, nestanoví adekvátní plán ošetřovatelské péče a neuskutečňují jej. Sestry musí hájit zájmy nemocného dítěte a nesmí dopustit jeho utrpení. Data byla získána kvantitativním a kvalitativním výzkumným šetřením. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou anonymního dotazníku. Dotazník byl vytvořen a určen rodičům dětí s onkologickým onemocněním. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou polostrukturovaným hloubkovým rozhovorem. Tento výzkumný soubor tvořily sestry pracující na dětské onkologii. Jedním z cílů této diplomové práce, bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí z pohledu rodičů. Bylo sledováno, zda jsou rodiče poučeni o bolesti svého dítěte, zda ví, jaké projevy bolesti mají u svého dítěte sledovat, co vše se u bolesti hodnotí, jaké si myslí, že jsou ošetřovatelské postupy k tlumení bolesti a jak sestry reagují na bolest u jejich dítěte. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Rodiče dětských pacientů s onkologickou bolestí jsou edukováni o možnostech ošetřovatelské péče zaměřené na tišení bolesti. Tato hypotéza byla statistickým testováním potvrzena. Druhým cílem této diplomové práce bylo: Zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí. Sestry se domnívají, že specifika péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí se neliší od jakékoliv jiné péče o dítě s bolestí. Uvádějí pouze, že onkologické onemocnění, je doprovázeno bolestí způsobené ať už vlastním onemocněním nebo diagnostickými či léčebnímu výkony. Proto uvádějí jako možná specifika to, že se bolest intenzivněji sleduje a úzkostlivěji se dbá na její tlumení. Z výzkumného šetření vyplývá, že by bylo efektivní pro obě strany, jak pro rodiče dětských pacientů tak i sestry, používat edukační materiál o bolesti, jim určený. Domnívám se, že kdyby měli k dispozici tento materiál, nevznikala by potřeba rodičů opakovaně kontaktovat sestry. Z výzkumného šetření vyplývá i příjemné zjištění a to, že celých 92,1 % rodičů uvedlo, že sestry reagují na bolest u dítěte do 10 min. Dále také to, že setry dítěti věří, že má bolest, což uvedlo 98,2 % rodičů.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
|
|
Multidisciplinární přístup v péči o onkologicky nemocné a role sestry v něm
SCHÁNILCOVÁ, Zuzana
Onkologická problematika stojí stále v popředí zdravotních problémů v naší republice. Přináší problémy bilologické, psychické, sociální i duchovní. Úspěšné zvládnutí všech problémů spojené s onkologickým onemocněním tedy vyžaduje komplexní přístup k této problematice a mnohostrannou spolupráci. Základní jednotkou pro poskytování komplexní péče je multidisciplinární tým. Nezastupitelnou roli v onkologickém týmu zaujímá sestra. Cílem bakalářské práce bylo zjistit spolupráci sester s ostatními členy komplexního onkologického týmu u pacientů na vybraných onkologických odděleních. Cíl práce byl splněn. Bylo stanoveno šest hypotéz. Čtyři byly potvrzeny, dvě se nepotvrdily.Sběr dat byl proveden metodou dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen 135 sestrami pracujících na vybraných onkologických odděleních.Z výsledků výzkumu vyplývá, že je potřeba zvýšit spolupráci sestry s některými členy onkologického týmu, převážně s klinickým psychologem a duchovním pracovníkem.
|
host ::
RSS.